LEKCE 2 knihkupectví přednáška nemocnice sídlo adresa 12. Ptejte se na podtržené slovo. CnpocHTe o noflHepKHVTbix cnoBax. Vzor/Oóptueii: Je to jeho sestra. Studuji/u češtinu. Český prezident je Václav Klaus? Alena pracuje s Pavlem. Kupuji/u dárek pro sestru. Byli jsme tam s Liborem a Vendulou. Kdo je to? Jsem inženýr. Píšu rodičům. Můj kamarád čte o Praze. Mluví s Petrem. Viděli jsme film. CO ŘÍCT O SOBĚ? HTO CKA3ATb O CEBE? 13. Upravte koncovku podstatných jmen. npMBeflnre npaBwnbHMe OKOHMaHHH cymecTBHTeji&Hbix. Čekáš tu na bratr, přítelkyně, syn, dcera, soused, sousedka, učitel, učitelka, pán, dovolená, přednáška, večere? Dívají se na autobus, letadlo, cesta, dcera, prodavač, tenis, inzerát, jízdenka, kniha. Volá na cizinec, cizinka, Čech, Češka, číšník, žena, muž, docent, docentka, kamarád. 14. Dejte do záporu. 06pa3yHTe OTpiiuaTenbHbie (bopMw raaronoB. Je tam. Mluví tady. Máme to tady. Dnes je hezky. Jsem tam sám. Bude už brzy poledne? Jsou doma. To je všechno? Budu tam čekat. Včera jsem tomu rozuměl. Ta odpověď byla správná. Je dnes úterý? Chtěli jsme tam jít. Budou mít čas. Večer se vrátili. Zítra asi přijdu. Bylo to lepší. Udělat to mohl. Řekl jste to? Je to otázka. Mohl tam zůstat? Snad začne pršet. To slovo jsem znal. 15. Přeložte s pomocí slovníku údaje v tabulce (názvy států, národností atd.) v oddíle Frazeológie na straně 23 do svého rodného jazyka. lipu noMomH cjioBapa nepeBeflHTe flaHHbie b TaÓJi. (Ha3BaHHH rocynapcxB, HauMO-HanbHOCTeů n np.), npjiBefleHHoň b OTflene «®pa3eojiorHH», Ha cboíí poflHoň «3wk. V této lekcí se naučíte • fráze potřebné pro předání a získání osobních dat a údajů, • otázky a odpovědi na osobu, předmět, způsob, kvalitu, množství, místo, čas, . časování sloves MÍT, JMENOVAT SE, STUDOVAT, MLUVIT ad., • koncovky podst. jm. 2. pádu jedn. č. Ha 3tom ypoKe bw no3HaKOMnrecb • c HeoóxoflHMbiMM d)pa3aMH flflfi nepeaaHH H nO/IVHeHHfl nMMHHX flaHHHX, • c BOnpocaMM o nwiie, npefliueTe, cnocoóe, KanecTBe, KOTiHiecTBe, MecTe, BpeMemi H OTBeTaMM, • co cnpíDKeHMeM raaro/ioB MMETb, 3BATb/ HA3HBATbCfl, YHMTbCÄ, TOBOPMTb HflP- • C OKOHMaHHÍlMH MMČH CyiUeCTBMTeTIbHblX ponMTenbHoro nafle»a eji. m. V této lekci se seznámíte • s tvořením minulého času, • s „vykáním" v češtině, • s českými neurčitými zájmeny, • s českými základními číslovkami 1-20, 30, 40, 50-100, 1 000, 1 000 000, • se čtením data. Ha 3TOM ypoKe bm no3HaKOMMTecb • c o6pa30BaHneM d>opM npomeaniero BpeMeHH, • c oópameHHeM Ha «Bh» b lemcKOM H3MKe, • c MeuiCKHMM HeonpeaeneHHbíMH MeCTOMMeHMÍIMM, • C HeiIICKHMH HHCJTHTeJIbHblMM 1-20, 30, 40, 50-100, 1 000, 1 000 000, • CO HTeHHeM flaTbl. 47 LEKCE 3 CO ŘÍCT O SOBĚ? i I. FRAZEOLÓGIE Jak se jmenujete? Jak se jmenuješ? Jak se jmenuji/u? Jsem/jmenuji/u se Viktor Michalkov. Kdo je to? To je můj přítel, bratr/moje přítelkyně. To jsou moji přátelé. Kdo jsem, kdo je on, ona? Kdo isou oni/ony/on a? Kdy a kde jste se narodil/a? Kdy a kde sei narodil/a? Kdy a kde jsem se narodil? Kolik máte/máš let? Kolik je mi (tobě, jemu) let? Mám (má) 22 let, 25 let. Odkud i si/jste? Jsem z Moskvy, z Petrohradu. Kde bydlíte/bydlíš? Kde bydlím? Jaká je vaše adresa? Tady je. moje adresa. Kde pracujete/studujete? Kde pracuji/u? Jaká je vaše profese? V jakém oboru pracujete? Isem inženýr, lékař, technik,... Pracuji/u v soukromé firmě. CDpa3eo/iori4fl KaK Bac 30ByT? KaK TeGa 30Byx? KařCMCH* 30ByT? JJ/mchíi 30ByT BHKTOp MřlxajIKOB. Kto sto? 3to moh npyr, 6paT/MOfl noapyra, 3to moh flpy3bH. Kto a (oh, ohs)? Kto ohm? Kor^a m rge bh pOflHJiHCb? Korjia n rfle tm pofluaca/poflii/iacb? Korjja h rfle a po^naca? CKoabKo BaM/re6e ;ieT? CKonbKO mhc (tc6c, eiuy) ner? Mne (esty, etí) 22 ro^a, 25 neT. OxKVfla Tbi/Bbi? íl m Mockbw, IleTepfiypra. [fle Bh iKHBeTe/Tbi xcuBcciib? ľfle a JKHBy? KaKoň Baui aflpecľ Bot mom ajtpec. ľfle Bh paóoTaeTe/yitHTecb? Die a paĎOTaio? Kto Bw no npoipecciiH? B KaKOii oônacTH Bw paCoiaeTe? JI HHHíeřrep, Bpas, tcxhhk, ... íl pa6oTa»o b MacTHoň cpnpMe. j^ejn účetní v bance. jgejn soukromý podnikatel. Nepracuji/u. jgejn nezaměstnaný. Čim jsoji rodiče (je on, ona)? Jsou. inženýři {je inženýr, inženýrka). Jaké máte vzdělání? jaké máni vzděláni? Vysokoškolské, středoškolské. Studuji/u třetí ročník vysoké školy. Jaké jste národnosti? Jsem Rus, Ruska Jsem Ukrajinec, Ukrajinka jsem Gruzínec, Armén, Estonec, Lotyš, Litevec. Jaké jsem národnosti? Jgem Čech. jaká je. vaše/tvoje státní příslušnost? Jaký cizí jazyk ovládáte (umíte, znáte)? Rozumíte česky? Trochu rozumím česky, Jsme ruští studenti. Moji příbuzní jsou Češi. Moje rodina není velká. Máte rodinu? Mim manželku (manžela) a dvě děti. Iste/jsi ženatý? Jste/jsi vdaná? Otázky a odpovědi osoba Kdo? Kdo je ten muž? (bratr, syn) Kdo je ta žena? (sestra, dcera) Kdo jsou ti lidé? (cizinci) věc Co? Co je to? (stůl, židle, auto) Co je tam? (kopec, zahrada, město) Co je ti? (nic) Co se děje? (nic) Co hledáte? (náměstí) íl óyxrajiTep b ôamce. Ä HaCTHMM npeflllpHHHMaTeJIb. íl He pa6oTaH). íl Óe3paÓOTHb[íí. Kěm pa6oT3K>T poAHTe;in (oh, oHa)? Ohm MHÄceHepH (oh HHaíeHep, OHa nmKCHep). KaKoe y Bac o6pa30BaHHe? Kaxoe y mchh o6pa30BaHne? Bbicm.ee, cpeflHee. SI yqycb Ha 3-eM Kypce By3a. Kto Bh no HauHOHanbHOCTH? íl pyccKMň, a pycctcaa. Jí yKpaHHen, yKpaHHKa. íl rpy3HH, apMHHHH, acTOHei;, JiaTbim, nmo&ev.. Kto a no HaLiHOHajibHOCTH? Ä nex. KaKoe Bame/TBoe rpaJKjraHCTBo? KaKMM HHOCTpaHHWM A3HKOM Bm BJia;aeeTe? Bw nOHHMaeie no-ieuicKH? íl HCMHOro noHHMato no-HemcHH. Mm pyccKHe CTyfleHTbi. MOH pOflCTBeHHHKH - HeXH. Moa ceMba HeäoíTbina«. y Bac ecTb ceMba? y MeHH jKeHa (Mym) n flBoe iieTeři. Bh/tm síenaT? BmVth 3aMy«í£M? BonpOCbl H OTBGTbl I1MI|0 Kro? Kto 3T0T MyjKHHHa? (6paT, cmh) Kto 3Ta ^eHiHHHa? (cecTpa, flonb) KTO 3TM JUOflH? (wHOCTpaHÍIbl) npeflMeT Hto? Mto 3to? (don, dyn, aBTOMoón/ib) Hto sto T3M? (xoíim, cafl, ropoA) Mto c toôoíí? (HHHero) Mto cíiyHHnocb? (HHnero) Mto bh HiiieTe? (nnoiu,aftb) 49 LEKCE 3 Co je nového? (nic) Co si přejete? (zmrzlinu) Co říkáte? (nic) způsob Jak? Jak se máte? (dobře, Špatně) Jak se to řekne Česky? (kufr) Jak sť vám líbí v České republice? (moc, moc ne) kvalita Jaký? Jaká? Jaké? Jací? Jaké? Jaká? Jaký je to prezident? Jakou máte adresu (jaká je vaše adresa)? Jaké číslo mobilu máte? Jací inženýři? Jaké ženy? Jaká jména? množství Kolik? Kolik to stojí? Kolik je hodin? Kolik je vás? místo Kde? Odkud? Kde to je? Kde je zastávka autobusu? Kde je univerzita? tam/tady nalevo/napravo daleko/nedaleko v centru/na okraji (města) dole/nahoře vpředu/vzadu uvnitř/vně, venku Odkud jste? (Z Moskvy) Odkud jste přijel/li? (Z Ruska) Čas, trvání Kdy? ráno, dopoledne, v poledne, CO ŘÍCT O SOBĚ? Hto hobofo? (HHiero) Hto bh acenaeTe? (Mopo>KeHoe) Hto bm roBopMTe? (Hwiero) cnoco6 KaK? KaiutM o6pa30M? KaK fle/ia? KaK bw noJKHBaere? (xopouio, nnoxo) KaK 3to cKa3aTb no-seniCKH? (leMOflaii) KaK B3M HpaBMTCH b HeuicKOH PecnyóJMKe? (oMCHb, oseHb) KHWCTVO KaKoŕi? KaKan? KaKoe? Kanne? KaKoň 3T0 npe3nneHT? KaKoň Baiu aapec? KaKOii H.iiii HOMep Mo6nnbHoro? KaKtte HHÄeHepM? KaKHe aíCHUIHHM? KaKHe KMCHa? K071HH6CTBO CKOflbKO? ClíO/lbKO 3T0 CTOMT? CKO/IbKO BpeMeHH? CKonbKo eac? MeCTO Tfle? OTKy.ua? ľne 3T0 naxoflMTCH? ľj\e 3T0? Ffle HaxoflMTCH ocTaHOBKa aBTOÔyca? [flC HaxOAHTCfl yHMSepCHTCT? TaM/3iiecb Haneeo, oieBa/HanpaBo, cnpaaa flajieKo/Heaa^eKo b i(eHTpe/Ha OKpanHe (ropofla) BHMsy/HaBepxy BnepťAH/ii03aflH BHyTpM/cHapyjxy, Ha yjmiie OTKyaa Bbi? (H3 MocKBbi) OTKyaa bu npwexajiH? (Ms Poccrni) speMfl, npononMHTenbHocTb Koraa? yTpoM, flo oóefla, b no/in.eHb, odpoledne, večer, v noci v poledne, v noci dnes, zítra, včera, předevčírem, pozítří tento, příští, minulý týden tento, příští, minulý měsíc tento, příští, minulý rok Jak dlouho? den, TÝDEN, měsíc, rok, století II. DIALOGY noc/ie oóeaa, BenepoM, hohisio B ÍIOflfleHb, HOHbtO cerojiHfl, 3aBTpa, BHepa, iKwaBMepa, noc/ie3aBrpa Ha 3T0ň, Ha CfleAyjomeň, «a npoiujioň Helene B 3T0M, B cneayíomeM, b npoiunoM Mecmje B 3tom, B cneflywmeM, B npomnOM rofly KaK flO/iro? aeHb, HEflE/IK), Mecau, roa, bck flua/iorn 1. Přečtěte dialogy a zjistěte, nakolik jste pochopili jejich obsah. IlpoHHTaňTe flwanorH n onpeflejiMTe, HacKOJibKO bm itohotm mx coflepacaHHe. 2. Procvičujte dialogy a naučte se je zpaměti. TpeHJipyiíTe fliia/iorii n BbiyHHTe mx HaM3ycTb. 3. Upravte dialogy pro vlastní potřeby. 3ineHHTe jraajioni, npncnoco6nB hx coócrBeHHbíM HyncjiaM. Ha Kypcax qeuiCKoro sobina Dialog 1 V kurzu češtiny Učitelka Lucie, studenti L: Dobrý den. Vítám vás všechny v České republice (v Praze, v Brně, v Ostravě...). Dovolte, abych se představila. Jmenuju se Lucie Vášová a jsem vaše učitelka češtiny. Hodiny češtiny budou každé pondělí a čtvrtek. Kdo už mluví trochu česky? Prosím, řekněte něco o sobě. B: Já jsem Igor Petrov. Jsem z Ruska a bydlím v Tule. C: Jmenuju se Darja Pětuchina. Jsem Ukrajinka. Bydlím v Kyjevě. D: Já jsem Vladimír Ivanov. Jsem z Běloruska, z Minská. L: Kolik je vám let a kolik máte sourozenců? B; Je mi 20 let a mám dva bratry. C: Mám 19 let. Moje sestra Anna má 22 roků. D: Mám 35 let. Můj bratr se jmenuje Vadim a sestra Natalije. L: Jak se jmenují rodiče a čím jsou? B: Moje máma je učitelka a jmenuje se Alexandra. Táta je řidič autobusu, jmenuje se Pavel. LEKCE 3 CO ŘÍCT O SOBĚ? C: D: L: Můj otec je byznysmen. Maminka je účetní. Táta je Maxim a máma Vera. Moje maminka je prodavačka, jmenuje se Galja, tatínek je novinář a jmenuje se Sergej Dekuju za všechny informace. Mluvíte už docela dobře česky. Ve čtvrtek vám přinesu učebnice češtiny a začneme se učit. Doufám, že se vám čeština bude líbit a brzy budete mluvit česky. 017_L_3 D 2 Dialog 2 Ve studentském klubu Radim, Sergej, Viktor B cryfleHHecKOM K/iy6e R: S: R: S: R: V: C: R: S: V: R: V: R: S: Ahoj! Vy jste cizinci? Ano, jsme. Odkud jste? Já jsem z Voroneže. A on je ze Lvova. Kde je Voronež a Lvov? Voronež je v Rusku a Lvov na Ukrajině. Kamarád je Rus a já jsem Ukrajinec. A ty jsi Čech? Jo, Čech z Plzně. Jsem Radim, a vy? Já jsem Sergej. Já sejmenuju Viktor. Už mluvíte dobře česky. Jak dlouho se učíte češtinu? Jsme tady od ledna, už půl roku. Chodíme do kurzu češtiny Zvu vás na české pivo. Děkujeme, máme rádi české pivo. 018 L 3 I) 3 Dialog 3 Moji příbuzní na fotografii Eva, Viktorie Mow poflCTBeHHMKM Ha iiHaHCOBaH) 4HTäTb/n pOHHTSTb MenoBeK - .'ihi;ui Apynte ntoa» Ao«ib, flOHbKa (ManeHbKafl) AenyuiKa (Becenwň) jľkvi m kj (KpacHBafl) Aonro xopoiLiwň, xopomo Aomoh (yexaTb) ľlHCbMO (AHHHHOe) cyuiecreyiomaH (ijeHa) nojiyn HTb/noíiyHaiii yáHaTb/sHaTi e-Maíín (hobhíí) (baKC (KOpOTKKM) dmpMa (MHocTpaHHaa, OTesecTBeHHa^) přítele, práci) MCKarWoTbicKaTb (Koro, hto - flpyra, paôoTy) MHOrO (3HaKOMUX) creneHb (HayMHaa) XOAHTb, H XO*y, Tbl XOflKLUb XOTeTb/3aXOTťTI> (iTO-TO, MTO-HMÓy^Ib) HHÍDOpMaHHÍI (TOJIbKO CH.H.) MHTepHeT o67>«BneHne (hoboc) npocToň HMfl (leniCKoe) 3BaTb/Ha3biaaTbCÄ jipyr, noApyra KajKflbíM roň, e>KeroAHo CKOJlbKO KOHMHTb/3aKOHHMTb, KOHKaTb/saKamJHBaTb KOHřll (cMaCTTlHBblň) H3KOHCU, coóeceAOBaHMe (noBoe), KOHKypc KOHTaKT KBä.'i hí])iikju»ih (AanbHeHiuafl) spa^ Man., MaMa MCHCAMCCp MapKeTHHr 54 maníel, manielka minulý místo (pracovní, volné), -a, S mít rád, Ubit se mít štěstí moci muset nabídka (zajímavá), -y, Ž nacházet/najít nápad (dobrý),-u,M „úrodnost (česká, ruská) někdo, něco, někde, někdy několik (dnů, přátel) obor (důležitý),-u, M obvykle (ráno) ocitnout se (někde) odesílat/odeslat odpovídat/odpovědět opravdu ostatní otec, táta pak, potom platit/zaplatit podobný (otci, na otce) podnikatel, byznysmen, -e/-a práce (zajímavá), -e, Ž pracovat jako vedoucí průvodce, průvodkyně, -e/ě, M/Z príbuzný/-á, příbuzní přihláška (na vysokou školu), -y, Ž příloha, -y, Z (včerejší) přikládat/p řiloži t posílat/poslat přihlášku poslední (léta) potřebovat příjmení (neobvyklé), -í, S příslušnost (státní), -i, Ž přítel, přítelkyně rodič, rodiče rodina (velká), -y, Ž rodinné (poměry) ředitel, ředitelka říct/říkat Ujem ní k/sekretářka Kstřenice situace (zvláštní), -e, Ž skvěle slibovat (co komu) sourozenci stát (český), -u, M státní příslušnost MeHeA>KMeHT My*, *eHa npouinuii mccto (pafionee, BaKaHTHoe) nK>6nTb, HpaBHTbCH n OC M aC TJIH B HTbGH MOMb/CMOHb flO/IMteH ĎbITb npeAíio*eHMe (HmepecHoe) h axoAHTb/H aň th hacíí (xopoman) HauHOHajibHOCTb (^euicKafl, pyccKaa) KTO-TO, KTO-HHÓynb, MTO-TO, rAe-TO, KOrfla-TO HecKonbKO (Anen, apy3eň) cneuna^bHOCTb (BawHaji) ofiblKHOBCHHO (yrpOM) oHyrHTboi (rfle-To) nocbinaTb/nocnaTb OTBe*iaTb/OTBeTHTb AeňcxBHTenbHo/B caMOM pjene ocTanbHwe oxeu, nana nOTOM n 7iaTMTb/3an/i aTH Tb noxo>K Ha (oTU,a) UpeAUpWHHMaTř/Ib, ÓM3HeCMeH paCkrra (HHTepecHan) paóoxaTb 3aBeAyiomMM THA,3KCKypC0B0A pOACTBCHHHK, pOACTBCHHHKH 3aHB/ieHHe (b Bya) npMíiOKemie (sHepauiHee) iipH/iaraTb/npnjio>KHTb nocbiAaTb/nocAaTb 3anB/ieHMe nocneAHHe (roAbi) H3A0, HyaťHO (baMn/itia (HeoťíbiKHOaeHHas) npHHaA7ie>KHOCTb (rpaagiaHCKafl) Apyr, noApyra poAHTenb, poAHTe™ CCMbíl (6oAbiuan) ceMCMHoe (no;i okenné) AHpeKTOp CKa3aTb/roBopnTb c eKpeTapb/ce Kpe Tap ma ABoiopoAuan cecTpa t .i [ y .i: ni si. nonojKeHiie (oco6eHHOe, HcoóbiKHOBeHHoe) npeBoexoflHO . ' -. .1 .. 1 (hto KOMy) 6paT, cecTpa rocyuapcTBO (neuicKoe) rpajKAaHCKan npHnafl^eacHOCTb 55 LEKCE 3 stručně, krátce strukturovaný (životopis) strýc (můj), -e, M svatba, -y, Ž svobod ný/svobodná sympatický (podnikatel) syn (malý) škola (střední, vysoká) štěstí (velké), -í, S telefonovat/zatelefonovat teta (milá) titul (můj), -u, M trochu týden (minulý), e, M údaje (osobní), -e, M únor, -u, M určovat/určit uvádět/uvést (údaje, obor) vdaná vdávat se vlevo, vpravo vpředu/vzadu všichni, všechny, všechna v takovém případě vypadat (jako kdo) vyplňovat/vyplnit (dokument) vysoká škola vzdělání (vysokoškolské), -í, S vzpomínat/vzpomenout začínat/začít znalosti (jazykové), -í, 2 známka, -y, Ž (z matematiky) zkoušet/zkusit zleva/zprava zpráva (zajímavá, nová), -y, Ž zúčastnit se/účastnit se (čeho) znát (urnčt) cizí jazyky zvát/pozvat žádat/požádat, poprosit žádost (písemná, elektronická), -i, Ž ženatý životopis (zajímavý), -u, M CO ŘÍCT O SOBĚ? KpaTKO pe3řOMe AHA* (MOU) CBa^bôa X07IOCTOM/He3aMy>KeM CMMnaTHHHbíM (npe,nnpHHHMaTe;ib) CblH (Ma/ieHbKHH) iiiKOna (cpeAHafl, BwcujaH, By3) c^acTbe (ôojibuioe) 3BOHHTL/F103BOHHTb (KOMy) TĚTH (MM/iafl) 3B3HIÍČ (MOC) HeMHOJO, HeMHO>KKO neaenfí (npouj/iajO AaHHbie (nH«íHwe) onpeflenflrWonpeAe^HTb npKBOflMTb/nptiBecTH (jiaHHbie, cneuiianbHOCTb) 3aMy«ceM BbIXOAMTb K- ■-: . •■ cneBa, cnpaBa/Ha^eBO, HanpaBO BnepeaH/noaaAH Bce b Ta kom cnynae BMITIAAeTb i h.iK kto) 3anonHflTb/3anonHMTb (otpopiwiflTb OípopMtnb (^oKyMCHr) sya o6pa30BanHe (Bbiciuee) BCnOMHHaTb/BCnOMHHTb h ai HHaTb/Ha*J aTb 3HaHHH (fl3WKa) OTMeTKa (no m a tľm axn k e) npoôOBarb/nonpoóOBaTb cneBa/cnpaBa 113BeCTMe, M3BeU(€HHC {nHrepecHoe, HOBOe) npHHHTb/npHHMMaTb YMacnM (b IťM) '11■! i i■ ..li >< '.i LI: H3WKM) npw r/iaui aTb/n pw r/iacHTb npocwTb/nonpocHTb npocbôa, 3aHB/ieHne (iincbMeHHOe, 3/ieKTpoHHtecKoe) jKeHaT aBTo6norpa(J)Hfl (HHrepecHafl) 56 IV, TEXT TeKCT přihláška na českou vysokou školu 3aaB/ieHne b MeujcKĽiŇ By3 imjf z nás se někdy ocitne v situaci, kdy se chce něčeho zúčastnit, někam se přihlásit anebo koho o něco požádat. V takovém případě je dobré vědět, jak napsat stručně a srozumitelně hlášku či žádost. V České republice (v Česku) studenti posílají každý rok do konce února při-išky na vysoké školy (VŠ). V přihlášce vyplňují základní osobní údaje, známky, které měli na ■ední škole, a také uvádějí název VŠ a obor, který chtějí studovat. Mohou poslat přihlášku na kolik VŠ, ale za každou musí zaplatit finanční částku, kterou škola určí. Obvykle je to 500 Kč. > ukončení VŠ pak studenti hledají práci. V poslední letech je jednodušší hledat volné místo i internetu. Zájemci čtou inzeráty a nabídky, a když najdou nějaký zajímavý inzerát, zkusí na j odpovědět. Jestliže mají štěstí, firma je pozve ke konkurzu. Před konkurzem obvykle napíší jsemnou nebo elektronickou žádost o nabízené místo a přiloží k ní životopis nebo jen resumé itrukturovaný životopis). Ve strukturovaném životopise uvedou tyto údaje: ijmení: no: Dzen/a: Adresa, kontakt (spojení): Tel., fax, mail, e-mail: Národnost: Státní příslušnost; Vzdělání: Hodnosti, tituly: Pracoviště, funkční zařazení: Dosavadní praxe: Jazykové znalosti: Další kvalifikace: Rodinné poměry: V. PRÁCE S TEXTEM aMM;iMfl: Hmh: fleHb, MecHU,, rofl po>KfleHHH: AflpeC, KOHTaKT Hoinep Tejiecpona, (baKca, e mail: HaitMOHanbHOCTb: TpaiKflaHCTBo: 06pa30BaHiie: 3BaHHn: Mecro paóoTw, flonacHOCTb: OnMT paôoTbi (ao cmx nop): 3HaHMe HHOCTpaHHbIX A3bIKOB: floncmHKTe/ibHbie CBeneHmi: CeMeňHoe nonoíKeHtie: PaôoTa Hafl tckctom 1. Co děláme, když se chceme někam přihlásit? 2. Jak píšeme přihlášky a žádosti? 3. Kdy studenti v České republice posílají přihlášky na vysoké školy? 4. Jaké údaje vyplňují? 57 58 LEKCE 3 5. Na kolik VŠ posílají přihlášky? 6. Je přihláška bezplatná? 7. Kolik se platí za přihlášku? 8. Co posílají studenti spolu s přihláškou? 9. Kdy píšete životopis nebo resumé? 10. Jak posíláte žádost o místo? VI. GRAMATIKA 1. Minulý čas npoiueflujee speivm Minulý čas sloves se v češtině tvoří: ripomeAmee BpeMa niaro/ioB b neuicKOM H3MKe o6pa3yeTcs: TpaMMaTLiKa 1. os.j. č. JÁ jsem četl, dělal, ležel, křičel, a HHTaji, jre/ian, nejKan, Kpwnan 2. os. j. č. TY jsi četl, dělal, ležel, křičel, Tbi HHTan, flenan, nexan, Kpiinan ON četl, dělal, ležel, křičel, oh MHTan, flekán, nexan, Kpnian 3.os. j. č. ONA četla, dělala.ležela, křičela, OHa HHTaiia, nensuia, nexana, Kpnqa;ia ONO četlo, dělalo, leželo, křičelo oho hmtíuio, flenajio, nedáno, Kpímano 1. os. nu. č. MY jsme četli, dělali, leželi, křičeli mm HHTajiH, flenanH, nexamt. 2. os. mn. č. VY jste četli, dělali, leželi, křičeli BM HHTajiM, fle^ajus, nexann, Kpma™ ONI četli, dělali, leželi, křičeli ohm HMrajiH, nejia™, (muži) pa6oTann, nexann, KpímajiH 3.os. ONY četly, dělaly, ležely, křičely ohm HHTánw, nenanu, mn. č. (ženy) paôoTajiM, jiexaHH, KpMHajm ONA četla, dělala, ležela, křičela ohm MMTa/iM, nenanu, (děvčata) paóoTafiH, Hexanu, Kpvnaim • V 1. a ve 2. osobě čísla jednotného i množného tvary pomocného slovesa „být + minulý čas sloves - koncovka -1 /-li CO ŘÍCT O SOBĚ? B (jxipMax 1 m 2 jihu. en. m mh. h. ynoTpeÔJweTCfl BcnoMoraTe/ibHbiň raaro/i «6biTb» + npoujeflIIlee BpeMH rnaronoB - OKOHHaHHe -u/nu + -1 (-1 + jsem) já jsem pracoval/pracoval jsem + -1 (-1 + jsi) ty jsi pracoval/pracoval jsi + -1 (-1 + jsme) my jsme pracovali/pracovali jsme + -1 (-1 + jste) vy jste pracovali/pracovali jste my jsme vy jste Ve 3. osobě jedn. a množ. čísla se tvary slovesa „být" NEPOUŽÍVAJÍ. B (popMe 3-ro ;inua e«. u mh. h. BcnoMoraTejibHbiii niaroji «6brn>» He ynoTpeójraeTOi. V jednotném čísle se tvary minulého času většinou shoduji v obou jazycích v rodě a čísle s podmětem např. B eflHHCTBeHHOM HMcne rpopMbi npoiuefliuero BpeMeHH no óojibiueií Mepe coraacyioTca b 060MX A3MKax b pojie n Hncne c iioane>KauiMM, Hanp. Koncovky 3. osoby jednotného číslo jsou v obou jazycích shodné. OKOHHaHMfl 3 nnua en. m. b oďohx H3biKax coBnaflaior: on -1 -n bratr byl 6paT 6bin ona -la -jia sestra byla cecTpa óbijia ono -lo -no moře bylo Mope úl.uio POZOR! Bhhmshms! V češtině jinak! B leuicKOM »3biKe umaie! V češtině mají slovesa ve 3. osobě množného čísla minulého času TŘI koncovky v závislosti na rodu a životnosti podstatného jména (podmětu) - pro rod mužský životný -li - pro rod mužský neživotný a rod ženský -ly - pro rod střední -la B neuicKOM a3HKe rnaro/ibi b rbopMe 3-ro /ran,a MHo>KecTReHHoro miaia npouienuiero BpeMeHH HMeior 3 pa3nMMHbix OKOHwaHHa b 3asMCMMOCTH ot pofla h OflyiueB/ieHHOCTM/ HeoflyuieBneHHOCTH MMeHa cymecTBMTe/ibHoro (noaJie>Kaiuero) - ona My>KCKoro poaa o/iyiiieB;ieHHoro -jih - pjiíí My>KCKoro pofla HeoflyuieB/ieHHoro w »eHCKoro po«a -jiň - fym cpeflHero pona -Jia 3. osoba množné číslo oni -li -JIM bratři byli ony -ly -JIM ona -la -JIM sestry byly moře byla 6paTbJi ómtih CeCTpbl ĎbUIM Mope ómjih 59 LEKCE 3 v mužském rodě u životných podst. jm. -i y oflyiueB/ieHHbix My»CKoro pona -i v mužském rodě u neživotných podst. jm. -y y HeoflyuieBjíeHHbix MywcKoro pofla -y v ženském rodě podst. jm. -y b jKeHCKOM poae -y ve středním rodě podst. jm. -a b cpeflHeM pofle -a 2. Vykání v češtině a v ruštině V přítomném čase se v obou jazycích forma vykání shoduje. B HacTOflmeM BpeMemi b oďohx s3biKax (popiua oópameHtiH Ha «BbI» oflHHaKOBa. Ukažte mi prosím tu vázu. Napíšete nám určitě zítra? Jestliže nerozumíte, neostýchejte se a zeptejte se. IíoKajKMTe MHe, nojKajiyiiCTa, 3Ty Ba3y. Bbi HaBepHO HannuieTe HaM 3aBTpa? Ecjiji Bbi ne nomiMaeTe, He CTecHjrírrecb H CíipoCHTC POZOR! BHMMaHue! V češtině jinak! B 4eiucnoM n3biKe MHaie! V minulém čase se v češtině na rozdíl od ruštiny při vykání užívají tvary slovesa „BÝT" v množném čísle přítomného času, avšak plnovýznamová slovesa a přídavná jména zůstávají v jednotném čísle. B npomefluieM BpeMemi b leuiCKOM s3biKe b oramue ot pyccKoro řípu oôpameHHM na «bm» ynoTpeÔTifiioTCH (popiaw MHo>KecTBeHHoro 4ncna HacTO«mero BpeineHH raarona «EbITb», ouhuko rnarojiM n HMena npnnaraTe,ibHbie ocTatoTCH b e-umcrueuHOM MHcne. Vykání Oslovení více lidí (Vy) pojedete Bm noefleie (vy) pojedete bm noe^eTe jel jste Bbi noexa/iM jeli jste Bbi noexajiw jste přijat Bbl HpHHHTH jste přijati bm npHHHTbi byl jste přijat Bbl 6bUTH npHHHTbl byli jste přijat bh 6bmn npHHHTbi byl jste laskav Bbl 6bMW 7IK)6e3HbI byla jste laskavá Bm 6bmn nio6e3Hbi ^) js,e na vysoké škole Bbl VMunncb b By: dovála jste na univerzitě Bb. yMwmci. i"0* ' b yHMBepcwTeTe j^sísejiarodilM?_ co říct o sobě? Korná Bw pop;Mnncbľ 3. Časování sloves MÍT, JMENOVAT SE, STUDOVAT a MLUVIT CnpíUKeHMe maronoB UMETb, HA3blBATbCfl, YHUTbCH a ľOBOPMTb POZOR! BHHwiaHMe! V češtině jinak! B leuicKowi A3biKe ti Ha h e! České sloveso „MÍT" se v ruštině vyjadřuje JINAK! HeiucKMÍí r/iaro/i «MÍT» BbipajKaeTca b pyccKOM sMMKe no-apyroMy, u b ^euicKOM H3biKe: mám (co, koho) y MeH» ... (hto, kto) máš, má (on, ona, ono) máme, máte, mají Nataša má.., Igor má ... yTeóa.yHero, y Hee y Hac, y Bac, y hmx y HaTauíM .... y MropH.. České sloveso „MÍT" se časuje: HeuicKiiň niaro/i «MÍT» cnparaeTca: přítomný čas minulý čas budoucí čas (já) mám (ty) máš (on) má jsem měl jsi měl měl budu mít budeš mít bude mít (ona) má měla bude mít (ono) má mělo bude mít (my) máme (vy) máte jsme měli jste měli budeme mít budete mít (oni) mají měli budou mít (ony) mají měly budou mít (ona) mají měla budou mít CO ŘÍCT O SOBE? LEKCE 3 POZOR! BHMMaHMe! Pozor na vazbu! MÍT RÁD (něco, někoho) mám rád léto, má rád Ivanu on/ona má štěstí, má radost, to má význam, máte pravdu chutná mi čokoláda V češtině jinak! B neuicKOM «3biKe miate! JIIOÔHTb (HTO-HMÔyftb, KOrO-HMÓyHb) h nioó^k) wro, oh /ikiômt MBaHy einy/eň nociacTJiMBMHocb, panyeTCH 3to HMeeT 3HaieHne, Bw npaBbi MHe HpaBMTCfl UIOKOJiajl Stejně se časují jiná slovesa, jako: TaK *e cnparaioTCfl h HeKOTopwe Apyrae rnaronbi, HanpwMep: dát/dávat, dělat, dívat se, odpovídat, poslouchat, vstávat ad. flaWflaBaTb, flenaTb, CMOTpeTb, OTBeia-rb, cnyinaTb, BCTaBaTb h np. jmenovat se Ha3bIBílTbC« přítomný čas minulý čas budoucí čas (já) se jmenuji/u - jmenuji/u se (ty) se jmenuješ/jmenuješ se (on) se jmenuje/jmenuje se (ona) se jmenuje/jmenuje se (ono) se jmenuje/jmenuje se jmenoval jsem se jmenoval ses jmenoval se jmenovala se jmenovalo se budu se jmenovat budeš se jmenovat bude se jmenovat bude se jmenovat bude se jmenovat (my) se jmenujeme/jmenujeme se (vy) se jmenujete/jmenujete se (oni) se jmenují/jmenují se jmenovali jsme se jmenovali jste se jmenovali se budeme se jmenovat budete se jmenovat budou se jmenovat Stejně se časují jiná slovesa, jako: TaK *e cnparaioTai w HeKOTopue npyrne rnaronbi, HanpwMep: seznamovat se, radovat se, smát se ad. 3HaKOMHTbCH, paHOBaTbCfl, CMeSTbCfl m jto. r přítomný čas (já) studuji/u (ty) studuješ (on) studuje (ona) studuje (ono) studuje (my) studujeme (vy) studujete (oni) studují/ou (ony) studují/ou (ona) studují/ou minulý čas jsem studoval jsi studoval studoval studovala studovalo jsme studovali jste studovali studovali studovaly studovala budoucí čas budu studovat budeš studovat bude studovat bude studovat bude studovat budeme studovat budete studovat budou studovat budou studovat budou studovat POZOR! BHHMaHMe! V češtině jinak! B neuicKoiw HswKe umaie! vHHTbCíi b yHHBepcMTeTe studovat na univerzite , , ... . yqHTbca Ha diaKynbTeTe studovat na fakulte ' studovat vysokou školu ywn>cn b By3e studovat češtinu, chemii, matematiku, ekonomii ywn. lentcxH. *3b,K> xmmhio. studovat (učit se) každý den studium MaTeMaTMKy, 3K0H0MMK> 3aHHMäTbCíi e*ceflHeBHO yneóa Stejně se časují jiná slovesa, jako: TaK *e cnpsraioTCfl h HeKOTopbie npy™e maroTibi, HanpHMep: kupovat, pracovat, pít ad. noKynaxb, paĎoraTb, nMTb n flp. 62 LEKCE 3 mluvit roBopnJ přítomný čas minulý čas budoucí čas (já) mluvím jsem mluvil budu mluvit (ty) mluvíš jsi mluvil budeš mluvit (on) mluví mluvil bude mluvit (ona) mluví mluvila bude mluvit (ono) mluví mluvilo bude mluvit (my) mluvíme jsme mluvili budeme mluvit (vy) mluvíte jste mluvili budete mluvit (oni) mluví mluvili budou mluvit (ony) mluví mluvily budou mluvit (ona) mluví mluvila budou mluvit Stejně se časují jiná slovesa, jako: TaK >Ke cnparaioTCfl n HeKOTopbie npyrtie raaronbi, HanpHMep: bydlet, rozumět (čemu), vidět ad. 5KKTb, nOHMMaTB (tTo), BHfleTb M JTO, 4. Koncovky podst. jm. 2. pádu jedn. č. OKOHHaHMn cymecTBMTenbHbix pofliiTe/ibHoro nafle«a efl. h. (bez koho čeho) 6e3 Koro, nero PÁD naneac 2. pád (GENITIV) PoaHTejibHbiň naae>K Mužský rod - u • po tvrdých souhl. a obojetných stolu, obchodu, dialogu -e • po měkkých souhl. pokoje Ženský rod y • po tvrdých souhl. a obojetných knihy, tašky, fakulty, univerzity -e/-é • po měkkých souhl. skříně, práce, Střední rod -a mesta, metra -e moře CO RlCTO SOBĚ? 5. Zájmena a příslovce neurčitá Heonpefle/ieHHbie MecToi/iMemm v\ HapeHMH Zájmena neurčitá HeonpeneneHHbie MecTOMMeHMa někdo/něco kto-to/hto-to KTO-HHĎyflb/HTO-HHĎyflb bez někoho/něčeho KOro-TO/nero-TO Koro-HMÓyAb/Mero-HMÓynb k někomu/něčemu KOMy-To/ieMy-TO KOMy-HMÔynb/HeMy-HMĎyflb někoho/něco KOrO TO/lTO-TO KOrO-HMÓyflb/MTO-HHÔyflb o někom/něčem KOM-TO/ieM-TO KOM-HHÔyflb/teM-HHÔyflb s někým/něrím KeM-TO/neM-TO KeM-HMÓyflb/MeM-HHÔyflb Příslovce neurčitá HeonpefleneHHbie HapetMít někde rfle-TO, rfle-HMĎyflb někam Kyjta-TO, Kyfla-HMÓyíu, někdy KOrjsa-TO, Korfla-HHÓynb nějak KaK-TO, KaK- HHÔyflb nějaký KaKoň-TO, KaKOÍt-HMÔyjtb odněkud . OTKyna-TO, oTKyna-HHÔyflb 6. Základní číslovky: 1-20,30,40, 50-100 KoJiMHecTBeHHe mic/WTenbHbie: 1-20, 30,40,50-100 1 jeden/na/no 11 jedenáct 30 třicet 2 dva, dvě 12 dvanáct 40 čtyřicet 3 tři 13 třináct 50 padesát 4 čtyři 14 čtrnáct 60 šedesát 5 pět 15 patnáct 70 sedmdesát 6 šest 16 šestnáct 80 osmdesát 7 sedm 17 sedmnáct 90 devadesát 8 osm 18 osmnáct 100 sto 9 devět 19 devatenáct 1000 tisíc 10 deset 20 dvacet 1 000 000 milión LEKCE 3 7. Čten/data HTeHwe flaT 7. března 1850 v březnu 1879 v roce 1945 roku 1977 v roce 1994 v roce 2008 VII. CVIČENÍ 1. Odpovězte na otázky. OTBerbTe na Bonpocw. CO ŘÍCT O SOBĚ? sedmého března tisíc osm set padesát tisíc osm set sedmdesát devět tisíc devět set čtyřicet pět tisíc devět set sedmdesát sedm tisíc devět set devadesát čtyři dva tisíce osm ynpa>KHeHMfl Kdo Jak je prezident České republiky? je tvůj učitel? jsou vaši kamarádi? je ve škole? je na dovolené? se jmenujete? se máš? je daleko do města? (15 minut, 20 minut) dlouho jsi v České republice? se ti u nás líbí? Kolik je hodin? stojí české pivo? roků máte? máte kamarádů? máš knih? Co jsi viděl v televizi? jste dělali o víkendu? je nového? psali v novinách? je na nádraží? Jaký/á/é český film jsi viděl? české knihy jsi četl? české pivo máš rád? je vaše číslo telefonu? je vaše adresa? Kde je Praha? jste byli včera? je letiště? jste studovali? ses narodil? Kdy jste se narodili? jsi psal e-mail? jste byli u moře? jste byli v Praze? jste byla v kině? 66 Utvořte přítomný a minulý čas sloves uvedených v závorce. 06pa3y^Te 4>°PMbI HacTOfímero » npomeflmero BpeineHn ot npiiBen,eHHbix b CKofiKax rnaroJioB. Vzor/OópaW Ráno P'iu lai- RánoJsem Pu čaÍ- 1 Ráno (já - pít)...............čaÍ- 6- °tec (učit)...............na fakultě. 2 (Oni - studovat)...............každý den. 7. Sestra (vzpomínat)...............na rodinu. 3 (Vy - nemluvit)...............česky a anglicky? 8. Oni (mít rádi)...............české filmy. 4_ (Ty - mít)...............sourozence? 9. Já (nemít)...............čas. 5. (Já - pracovat)...............ve firmě. 10. My (se dívat)...............na televizi. 3. Vyčasujte slovesa v přítomném čase a utvořte tvary minulého času. ripocnpjtraiÍTe raaronbi b HacTOjnueM BpeMemi m o6pa3yfiTe cpopMM npouiejrmero BpeMeHH. rozumět česky, studovat na univerzitě, pracovat ve firmě, být doma, mluvit česky a rusky, jmenovat se Andrej. 4. Vyberte vhodné sloveso z níže uvedených a doplňte tvary přítomného a minulého času. BbióepMTe nojpíosflm,Hři no CMbiaiy rnaroji H3 npMBefleHHbix HH>Ke m flononmiTe npeflno>KeHna b HacTOfímeM vt npomefluieM BpeMeHH, pracovat, dívat se, žít, studovat, nakupovat, mluvit, být Můj kamarád............... na Moravě. Čeština je těžká................ji každý den. Každý den ...............v Hypernově. Jana...............jako novinářka................ trochu česky, dobře anglicky................v Anglii, ale...............z USA................se na Pavla. 5. Časujte. CnparaťiTe. mít sestru (bratra, rodiče, přítele, přítelkyni, auto, dům); poslouchat hudbu (rádio); odpovídat na otázku, vstávat brzy (pozdě); dívat se na televizi (na film); 67 LEKCE 3 mluvit anglicky (česky, německy, francouzsky); vidět přítele (město); nerozumět česky (italsky, finsky). 6. Odpovídejte kladně nebo záporně na otázky. flaMTe nOJIOUíKTe/IbHblťi MIH OTpMUaTejIbHblM OTBeT Ha BOnpOCbl. Vzor/06pa3euf Má to pro tebe význam? —> Ano, má. Ne, nemá. Máte vždycky pravdu? Mají zítra přednášku? Má váš kamarád štěstí? Máš zajímavý život? Mají o víkendu párty? Máte zkoušku? Má často dobré nápady? Máš dnes dobrou náladu? Mají taleni na jazyky? 7. Přeložte s pomocí slovníku následující slovesné vazby do svého rodného jazyka, C nOMombio cíioBapa nepeBeflMTe CTienyromiie rjiarojTbHbie c;ioBocoHeTaHnn Ha cbom pOflHOH 33bIK. mít čas, mít dobrou náladu, mít dovolenou, mít hlad, mít horečku, mít chřipku, mít krásný život, mít krizi, mít nápad, mít návštěvu, mít nehodu, mít peníze, mít operaci, mít pravdu, míl problém, mít radost, mít schůzku, mít starost, mít štěstí, mít talent, mít úspěch, mít zájem, mít zkoušku, mít žízeň, mít vztek apod. 8. Doplňte neurčitá zájmena a příslovce. flonojiHHTe Heonpefle/ieHHbie MecronMeHnn n Hape«raa. Vzor/Oópaíeu,: ...............to udělám, ale nevím kdy. —> Někdy to udělám, ale nevím kdy. ............... to je, ale nevím, kde to je................ tam byl, ale nevím, kdy tam byL ............... studuji/u i pozdě v noci. Už máš ............... českou kamarádku? ............... chce tu knihu, vrátím ji. S ............... jsem ji viděl, ale nevím, s kým. Čteme ............... knihu, ale není zajímavá................ jsem o tom slyšel, ale nezajímám se o to. CO ŘÍCT O SOBE? Le 178U843,1992,2007. !0. Tykání nahradte vykáním. 3aMeHHTe (bopMH ea-i. (bopMaMH i Budeš mít dost času Sel isi tam rád? Budeš chtít pivo? Nemluv s ním! Přečteš tu knihu? Poděkuj univerzitě? Budeš čekat? Měl dědečkovi! Domluv si zkoušku! Byl jsi na dovolené? Studoval jsi na i jste problém? Řekni jim o tom. Jak se jmenuješ? Kdy ses narodil? Seznam se s ním. Rozuměl jsi mu? Odpovíš na tu otázku? Mluvíš česky? 11. Upravte pád podstatných jmen. npwBeflHTe npaBH^bHbie oKOHHaHwa cymecTBHTenbHbix. bydlet bez být bez studovat bez (bratr, otec, dědeček, dívka, Pavel, Ivana, maminka, manžel, manželka) (práce, přítel, dívka, příležitost, kontakt, kufr, lék, letenka, město, nabídka) (problém, slovník, kniha, pomoc, učitel, učitelka, přestávka, chuť, jídlo) 9. Přečtěte správně následující data. IlpoHHTaňTe npaBMjibHo c/iejryioiuMe flaTH. v září 1968, v lednu 1972, v prosinci 1988, v únoru 2000, v říjnu 2002; 12. 06. 1949, 25. 3. 1977, 04. 06. 2003;