Adobe Systems Přednáška 1: Věda a vědecké poznání. Teorie vědy. Hlavní výzkumná paradigmata společenských věd Metody a techniky výzkumu Mgr. Klára Smejkal, Ph.D. Adobe Systems ̶Rok se s rokem sešel a je to tady zas! Do ulic se vydá Mikuláš a anděl, aby rozdali dárky hodným dětem, a čert, aby postrašil ty zlobivé. Mikuláš a jeho pomocníci rozdávají dárky sice za malou úplatu, kterou je básnička, písnička nebo slib, že budou hodní, a čert hudruje a straší ty takzvaně zlobivé, které tak označí maminka s tatínkem. Znám jednu rodinu, kde takového chlapečka mají. Moc neposlouchá, zlobí mladší sestřičky a i ve školce se rád pere. Když už žádné domluvy nepomáhaly, začali rodiče chlapci vyhrožovat, že v prosinci přijde nejen Mikuláš a anděl, ale i čert. A ten se na něj chystá. Chlapci, říkejme mu třeba David, to bylo jedno, alespoň se tak tvářil. Ale když konečně trojice dorazila k nim domů a pekelník začal vyhrožovat, David úplně oněměl. Nevydal ani hlásku. Až teprve, když byli v nedohlednu, dostal hysterický záchvat, brečel a třásl se strachy. Tma, bubáci, injekce, psi, včely, hmyz. Děti mívají nejrůznější fobie a můžete jim vysvětlovat horem dolem, že žádní bubáci nejsou a hmyzu se opravdu bát nemusí. K malému dítěti strach prostě patří a žádné logické vysvětlení tady moc neplatí. Časem strach zmizí zcela nenápadně, ale to období, kdy děti mají strach, je potřeba překlenout. A zejména domov by měl být pro ně bezpečnou oázou. A proto je asi lepší, když pozveme domů Mikuláše s andělem a čerta necháme za dveřmi. Nebo necháme vstoupit jen takového čerta neškodného, který sice může vzbudit respekt, ale v žádném případě ne hrůzu. Ono totiž také záleží na tom kterém dítěti. Někdo je od přírody nebojsa, jiný se schovává pod peřinu před hromem a bleskem. Někdy se rodiče dokonce strachem svého dítěte baví a co si o tom má ten chudáček myslet? Pekelník ho chce odnést do Pekla a máma s tátou se tady smíchy prohýbají? Ti, kteří by ho měli chránit? Mezi námi, trochu strachu asi nevadí. Z něčeho musí mít dítě respekt a taky trochu strach, protože jinak by nám opravdu mohlo přerůst přes hlavu. Je to ostatně občas vidět i na ulici, v tramvaji a jinde, co všechno si děti dovolí. Jenže všeho s mírou. V české tradici chodí prostě Mikuláš nejen s andělem, ale i s čertem, to se nedá nic dělat. Ale ďábel není sám, je tam i hodný a krásný anděl a pak vousatý Mikuláš, který vždycky ten pytlík s dobrotami vytáhne. A další pojistka je táta s mámou. K těm se může i ten nejzlobivější kluk nebo holka schovat. Je tedy strach zdravý? Do určité míry ano. Jde o emoci, která má připravit člověka na hrozící nebezpečí. Má nás tedy chránit před ohrožením. Takže, pokud se někdo bojí výšek nebo vody, neměli bychom se mu posmívat. On ví své. S některým strachem holt nic nenaděláme. Někdo se bojí víc, jiný míň, někdo má strach ze psů, jiný ze tmy. Jasně, tyto strachy se dají překonat. Ale třeba takový strach ze stárnutí nebo ze smrti, to už je horší. Ale to jsem se dostala od čertů někam jinam. A svátek svatého Mikuláše se blíží. A já bych se chtěla přimluvit za děti. Nestrašte je zbytečně, než je třeba. Může se totiž stát, že jim přivodíte do života pěkné trauma, kterého se pak budou těžko zbavovat. Adobe Systems Úkol na začátek 1.Je poznání, které je prezentované v onom textu vědeckým poznáním? 2.Proč ano/proč ne? 3.Čím se vědecké poznání vyznačuje? 4. 4. 4. Čtyři obecné způsoby poznávání – způsoby budování přesvědčení Charles S. Peirce (1839–1914) 1.Metoda vytrvalosti (tradice) – vždycky to tak bylo 2.Metoda autority – říká to někdo, koho si vážím 3.Metoda a priori – shoda s rozumem, nikoliv shoda se skutečností 4.Metoda vědy – nezávisle na názorech, přáních či postojích badatele 5. 5. Peirce – americký vědec, matematik, filosof – poznání je výrazně ovlivněno poznávajícím a jeho nástroji Složitá osobnost, zároveň měl nemesis. Dožil v ústranní a v chudobě. -Ženy by měly zůstávat s dětmi doma, protože to tak vždycky bylo -Daniela Kolářová říká, že ženy by měly zůstávat doma, takže to je pravda -Ženy jsou křehčí a slabší, takže dá rozum, že budou zůstávat doma s dětmi, protože děti jsou také křehké a slabé -Na základě teorie vazby (Bowlby, xxx) je možné říci, že si dítě ve velmi raném věku potřebuje vytvořit pouto s jedním ze svých primárních pečovatelů. Výzkumy ale nepotvrzují, že je to vždy jen žena. Rozdíly každodenního a vědeckého poznání (Hendl 2005) Každodenní znalosti Vědecké poznání Kritérium uspořádání Znalosti uspořádané podle subjektivní důležitosti Znalosti uspořádané podle paradigmatických kritérií Systematizace nesystematizované znalosti systematizované znalosti (teorie) Jednání Rutinní jednání Reflektované metodické jednání Poznávání Neorganizované poznávání Organizované poznávání Nakládání s pochybnostmi vyhýbání se pochybnostem Systematizace pochybností Vztah k okolní realitě Skutečnost jako nezpochybnitelná (nezpochybňovaná) realita otázky o podmínkách chápání skutečnosti Vztah k alternativám vyhýbání se alternativám odkrývání a hledání alternativ Forma jazyka blízký skutečnosti abstraktní jazyk Pozorování výzkumníka se děje systematicky – na základě určitých pravidel; výsledné poznatky je možné podrobit kritice; výsledky závisí na perspektivě,´kterou si zvolil – perspektiva určuje, čeho si bude všímat a čeho ne, vědec musí být schopen vysvětlit, jakou perspektivu použil, jak sbíral informace, jak se dobral k výsledkům Paradigma – v soc. vědách komplikovaná věc – kvali, kvanti, kritická teorie Systematizované vědění – není to random, je to podle oborů, máme danou dohromady teorii, snažíme se nacházet vztahy mezi jevy a jejich vlastnosti, ale zároveň se snažíme brát v potaz, co už se ví Otázky o podmínkách chápání skutečnosti – za jakých podmínek je toto přesvědčení pravdivé? Co všechno ještě nevíme? Co je to věda? Věda: 1) Soubor systematicky utříděných poznatků o určité tematické oblasti 2) proces generování těchto poznatků pomocí pevně stanovených pravidel Charakteristiky vědeckého poznání: 1) veřejné 2) „objektivní“ (intersubjektivní) 3) systematické a kumulativní od zdravého rozumu se ale věda liší tím, že o (1) používá konceptuální schémata (pojmy s jasně vymezeným obsahem), o (2) svá tvrzení se snaží systematicky a empiricky ověřovat, o (3) ctí aspekt kontroly (opakovatelnost pokusů, interpersonalita, pohyb v rámci pozorovatelných vlastností jevů), o (4) pátrá po vztazích vědomě a systematicky, o (5) odmítá metafyziku. Věda je soubor systematicky utříděných poznatků, protože například různé obory zkoumají různé věci, mám obecné teorie i teorie středního dosahu i teorie malého dosahu, víme přesně, jak se k poznatkům došlo – metodologie je transparentní, základní principy můžeme aplikovat na dění v realitě Základní otázky vědy Ontologie Co je realita? Epistemologie (gnozeologie) Jak ji můžeme poznat? Metodologie Jaký postup zvolit pro její analýzu? Rétorika Jakým jazykem ji máme popisovat? Axiologie Jaká je role hodnot a etiky ve vědeckém poznání? (Hendl 2005) Řešení metodologických otázek je ovlivněno filosofickými pohledy – jak výzkum provedeme je ovlivněno našimi názory na povahu sociálního světa, na to, jak k poznatkům můžeme dospět a našimi etickými zásadami Ontologie: je realita jediná a objektivní nebo je modifikována naším porozuměním světu? Epistemologie: můžu věci poznat tak, že s nimi mám zkušenost a nebo na to mohu přijít rozumem? Etika: na čí straně má stát výzkumník? A co je ještě ve výzkumu ok a co už ne? Rétorika: jak psát o výzkumu? Psaní ve třetí nebo v první osobě, třeba? Metoda: jak to mám celé udělat, aby to dávalo smysl? 9 Teorie vědy (epistemologické otázky) 4 základní teorie vědy: Pozitivizmus, Falibilizmus, Teorie vědeckých revolucí Epistemologický anarchizmus TEORIE VĚDY: oblast filosofie, která se zabývá studiem povahy vědeckého poznání, metodologií vědeckého zkoumání, struktury a povahy vědeckých teorií a způsobů, jakými věda dochází k poznání. Zkoumá, co činí vědecké poznání zvláštním, jaké jsou jeho hranice, jaká pravidla se uplatňují na vědecké zkoumání a jak věda přispívá k lidskému porozumění světu. Auguste Comte (1798-1857) 11 Pozitivizmus •obrat od metafyzické otázky „proč“ (filosofie) k deskriptivní otázce „jak“ (reálné zkoumání) •myšlenka smyslové zkušenosti, která tvoří exkluzivní základ poznání – zkušenost je nadřazena rozumu •každá věda se musí soustředit jen na to, co je pozitivně (objektivně) dané •představa, že existuje (nebo by aspoň měla být vytvořená) jakási nezpochybnitelná empirická báze, která by jakékoliv vědě položila základ -Kritérium verifikovatelnosti -Základ v kvantitativních datech -Augustus Comte – chudák – taky ho nechtěli, opoustila ho žena, dělal ty věci po bytech, nechtělo ho dlouho vzít na vejšku, aby se stal profesorem, byl jen pomocník, finanční situace byla průšvih, podpořil státní převrat Ludvíka Bonaparta :D od té doby žil jen ze sbírek -Samozřejmě byl vnímám jako kacíř, že jo -Stádium teologické, metafyzické, vědy – vývoj lidského myšlení -Zakladatel sociologie 12 Karl Raimund Popper (1902-1994) popper-sm 13 Popper a falibilizmus „Starý řecký ideál epistémé – absolutně jistého, dokazatelného vědění – se ukázal být idolem. Požadavek vědecké objektivity vede nevyhnutelně k tomu, že každé vědecké tvrzení musí zůstávat navždy zkusmým. Může se osvědčit, ale každé osvědčení je relativní vůči jiným tvrzením, která jsou opět zkusmá. Pouze v naší subjektivní zkušenosti přesvědčení, v naší subjektivní víře, si můžeme být absolutně jistí.“ LABUTĚ! J 14 Popper a falibilizmus •teorii nikdy není možné plně verifikovat – vychází z omylnosti a nedostatečnosti každého poznání •Vznikl jako reakce na pozitivismus •Definitivní ověření hypotézy není možné - vědecké teorie tak přijímáme jen provizorně •Postupné prověřování a snahy o vyvrácení poznatků vedou k posílení teorie •rozdíl mezi vědeckou a nevědeckou teorií spočívá v možnosti ji empiricky vyvrátit (falzifikovat) Popper – induktivní přístup může být chybný – příklad s labutěmi → hledáme labutě, zjišťujeme, že jsou bílé, hledáme další a ujišťujeme se => tvrdíme, že všechny labutě na světě jsou bílé (pozitivismus) – to je špatně, protože se může narodit i černá => musím se snažit tezi vyloučit tím, že budu hledat alespoň jednu černou labuť, dokud ji nenajdu, můžu dočasně souhlasit s hypotézou, protože jsem ji dosud nevyvrátila, ale nelze ji verifikovat; 15 Thomas Samuel Kuhn (1922-1996) - američan, filosof, fyzik, Harward, Berkeley 16 Kuhn a koncept vedeckých revolucí •dějiny vědy = sled vědeckých revolucí, charakterizovaných změnou dominantního paradigmatu •vědecké paradigma: celek poznatků a správných postupů •normální věda: rozvíjení daného paradigmatu •anomálie: vznikají interpretace, které se pokoušejí anomálii zahrnout do vládnoucího paradigmatu •hromadění anomálií → vědecká revoluce à Viz vývoj přemýšlení o tom, zda je země kulatá 17 Kuhn a koncept vědeckých revolucí „V žádné zemi školní vzdělání nepodporuje rozvoj vědecké tvořivosti: redukce vědy na pouhý moment logické a experimentální obhajoby vychovává badatele, kteří nejsou připraveni k tomu, aby něco objevovali.“ 18 Paul Karl Feyerabend (1924-1994) 19 Feyerabend a epistemologický anarchizmus •neexistuje (jedna) metoda, na kterou se dá plně spolehnout; existuje mnoho různých druhů vědy; nevědecké metody není možné rovnou zamítnout •brání se myšlence jednoho dominantního paradigmatu, který nahrazuje obrazem velkého počtu vzájemně se vylučujících teorií •„Žádná jednotlivá teorie nikdy nesedí se všemi známými fakty ve své oblasti.“ •neporovnatelnost: když už je třeba vybrat ze soupeřících teórií jednu, má takovýto výběr charakter politického boje princip “anything goes“ – jediný princip, který nebrání pokroku, jakákoliv metoda je dobrá, pokud přispívá k růstu našeho poznání („Vědci pracují nejlépe, když nejsou podřízeni žádné autoritě, včetně autority rozumu“ Po několika prvních velice negativních kritikách na tuto práci upadl Feyerabend do dlouholetých depresí. I přes to pokračoval až do smrti v hájení svých kontroverzních filozofických pozic 20 Feyerabend a epistemologický anarchizmus •vědecké myšlení nevzniká racionálně, ale iracionálně, revoluční vědecké myšlenky byly často z oblasti mytologie, náboženství a umění •„anything goes“ – jediný princip, který nebrání pokroku; jakákoliv metoda je dobrá, pokud přispívá k našemu poznání „Vědci pracují nejlépe když nejsou podřízeni žádné autoritě, včetně autority rozumu.“ 21 Feyerabend a epistemologický anarchizmus „Věda nemá mít monopol ani v rámci vzdělávání. Každému dospělému občanovi musí být přenecháno na vůli, zda chce být vychováván v evoluční teorii nebo v biblickém učení o stvoření, zda chce důvěřovat meteorologii nebo dešťovým tancům, vědecké medicíně nebo léčitelství šamanů.“ Sociální vědy vs. Přírodní vědy Jsou sociální vědy vůbec vědami? A k čemu nám vlastně jsou? Sociální vědy vs. Přírodní vědy •závěry sociálních věd mají vždy pravděpodobnostní (stochastický) charakter •nálezy sociálních věd nemají univerzální platnost •v sociálních vědách je o mnoho náročnější nabídnout spolehlivou kauzální analýzu jevů Kritéria důkazu kauzality 1.časová postupnost = možnost určení, co bylo dřív a co bylo později 2.změna musí proběhnout souběžně 3.Možnost vyloučení nekontrolovatelného vnějšího vlivu Experiment: 25 Hlavní paradigmata sociálních věd •Vědecké metody nejsou neutrální nástroje •Jejich volba vychází z představy výzkumníků o povaze sociální reality a toho, jak by mohla/měla být zkoumaná à viz základní otázky vědy (co je to realita a jak ji můžeme poznat) 26 Hlavní paradigmata sociálních věd •Epistemologické otázky: • •co by mělo být považované za akceptovatelné poznání v rámci dané disciplíny? •Měl by být sociální svět zkoumaný podle stejných principů, procedur a étosu jako přírodní vědy? • •Ontologické otázky: •jaká je povaha sociální reality? Je existence sociálních entit objektivní (nezávislá na vnímaní sociálních aktérů, anebo jsou sociální entity konstruované na základě vnímání a konání těhcto aktérů? • • 27 Hlavní paradigmata společenských věd •Pozitivizmus •Interpretativizmus • •Kritický realizmus 28 Auguste Comte (1798-1857) - A zas jsme u toho Comteho – on totiž pozitivismus není jen oterií vědy, ale i jedním ze základních paradigmat – tj to, jak k vědě přistupujeme 29 Comte: Zákon třech stádii (vývoje lidského ducha) Teologické (fiktivní) Metafyzické (abstraktní) Vědecké (pozitivní) Proč kámen padá? Chce to tak Bůh Je to přirozená vlastnost těžkých objektů Protože na něj působí gravitace Proč existují nemoci? Boží trest za hříchy Život je slzavé údolí Protože existují viry, baktérie Proč jsou na světě války? Součást božího plánu s lidstvem Lidská přirozenost; animální pud ??? Základ vysvětlení Zjevení Rozum Pozorování Vývoj lidského myšlení. Žil v době napoleonských válek – měnila se morálka i pohled na svět. První dvě stádie podle něj společnost už prošla, třetí stádium je podle něj ideální vize společenského zřízení Teologie: za každým procesem je boží vůle Metafyzika: abstraktní pojmy a entity – už nehledá absolutní poznání Věda: absolutní poznání není možné, ale můžeme se mu přiblížit. Musíme pozorovat svět kolem sebe a na základě toho ho řídit 30 Comte: Zákon třech stádií (vývoje lidského ducha) „Táž mysl může být, pokud jde o nejjednodušší a nejobecnější vědy, v pozitivním stadiu; co se týče věd složitějších a speciálnějších, může být ve stadiu metafyzickém; a vzhledem k sociální vědě se může nacházet ve stadiu teologickém.“ V té době, nicméně 31 Pozitivizmus •snaha distancovat se od spekulativních filozofických tradic a budovat společenské vědy po vzoru přírodních věd •metodologická výbava: •empirická data, •přímé pozorování •kladení jednoduchých přímých otázek •shromažďování použitelných „faktů“ •čísla, veličiny •objektivita, odstup 32 Pozitivizmus •teorie jako zdroj (testovatelných) hypotéz •cíl vědeckého zkoumání: •rozvoj obecně platných tvrzení o vztazích mezi sociálními jevy, které stanoví základní spojitosti příčiny a následku •izolování vztahů od ostatních faktorů, které je mohou ovlivňovat a zasahovat do nich •deterministická filozofie, redukcionistický přístup 33 „Žádný druh jevů není možno ve skutečnosti pozorovat jinak, než že toto pozorování nejdříve nasměruje a nakonec interpretuje nějaká teorie. […] Vědecky řečeno je tedy jasné, že veškeré izolované, empirické pozorování je plané, a dokonce zásadním způsobem nespolehlivé; […] že právě toto spojení představuje hlavní rozdíl mezi vědeckým a laickým pozorováním […].“ Pozitivizmus 34 Max Weber (1864-1920) Weber.jpg Sociologie jako chápající, rozumějící věda Cíl: nehodnotit nebo odhalovat zákony, ale poskytnout popis a interpretaci sociálních jevů. 35 Interpretativní přístupy předmět společenských věd (lidé a instituce) je natolik specifický, že jej nelze studovat přírodovědnými metodami hlavní zájem: •zkoumání způsobů, jakými lidé dávají smysl svému jednání, svému sociálnímu světu a jak toto chápání vyjadřují. •subjektivní význam, porozumění, vysvětlení (nikoliv kauzálně, ale ve smyslu porozumění motivům) •důraz na etnografické přístupy vyvinuté antropology •ponoření do určitého sociálního prostředí •množství kvalitativního materiálu 36 Interpretativní přístupy Sociální konstruktivismus: sociální realita je neustále konstruována a rekonstruována prostřednictvím běžných sociálních praktik a pojmových kategorií, které tvoří jejich základ W.I.Thomas: „Je-li některá situace definována jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích.“ - tzn. Cokoliv co označíme za realitu, je realitou Kritický realizmus, kritická teorie •základem kritického realizmu je přesvědčení o tom, že každodenní interakce je regulovaná našim prostředím, vztahy jsou ovlivněné mocí a věda nemůže být hodnotově neutrální • •pokus o spojení základů pozitivismu a interpretace • Ontologický realismus: Realita existuje nezávisle na našem vědění. Epistemologický relativismus: Naše porozumění realitě je omezené a podmíněné kulturním a historickým kontextem. Kritika empiricismu a konstruktivismu: Realitu nelze plně pochopit pouze pozorováním, je třeba zkoumat i skryté struktury. •je možné použít přístupy a metody přírodních věd •vysvětlení mohou zahrnovat i teoretické koncepty, které nelze přímo empiricky testovat • •výzkum musí být interdisciplinární, oblíbené jsou smíšené výzkumné metody • 37 Porovnání výzkumných paradigmat (Mihejl, 2004) Pozitivismus Interpretativismus Kritický realismus Povaha sociální reality Externí, objektivní, může být zkoumána vědeckými prostředky Subjektivní, vytvářená v procesu lidské interakce v každodenním životě Vytvářená v procesu každodenní interakce, ale regulovaná sociálními a kulturními formacemi Povaha sociálních aktérů Na sebe zaměření a racionální jedinci, utváření externími silami Sociální aktéři neustále produkující významy, dávající smysl jejich světům Sociální aktéři produkující významy, ale současně ovlivňováni širšími strukturami, které existují nezávisle na nich Role zdravého rozumu Zřetelně odlišný a méně hodnotný než věda Každodenní teorie užívané obyčejnými lidmi Falešné vědomí, které zakrývá mocenské vztahy a širší sociální struktury Místo pro hodnoty Věda má být striktně nehodnotící Žádné hodnoty nejsou špatné, pouze rozdílné Věda nemůže být hodnotově neutrální; hodnotové pozice lze poměřovat Motivace pro výzkum Objevit zákonitosti, umožňující predikci a kontrolu sociálního Porozumět utváření významů, podpořit úctu k rozmanitosti Odhalit struktury dominance a nerovnosti Závěry jsou platné tehdy, když… …vycházejí z pozorovatelných faktů a jsou získány podle pravidel vědecké metody … se s nimi mohou ztotožnit ti, kdo jsou objekty výzkumu … poskytují lidem nástroje k tomu, aby změnili sociální realitu 38 Adobe Systems Shrnutí dnešní lekce ̶Sociální vědy nejsou přírodní vědy ̶Nemusíme stoprocentně zahazovat nevědecké metody ̶Falzifikace ̶Ne každá metoda se dá využít na každý výzkum ̶Anything goes ̶Zkušenost je nadřazená rozumu ̶Že existují tři základní výzkumná paradigmata společenských věd ̶Že jsou čerti špatní