Didaktika dějepisu I. a II. Zapojení předmětu v systému Učitelství historie Předměty pedagogicko-psychologického základu --------------------------------------------------------------- Oborové předměty: Didaktika dějepisu I. + Didaktika dějepisu II. Pedagogická praxe I., II. a III. (tj. 3x70 hodin výuky ve škole, i více) Reflektivní seminář I. a didaktická dílna; Reflektivní seminář II. a III. ---------------------------------------------------------------- Didaktika dějin kultury I. a II.(pro jednooborové studium + volitelně) Čtyři základní předměty poskytující orientaci v pojmech středověku, raného novověku, moderní éry a témat dějepisectví Povinně volitelné předměty Co byste se měli naučit? • vnímat historickou látku jako prostředek pro rozvoj žákovských kompetencí a vyšších kognitivních dovedností; • analyzovat politiku paměti ve škole, tj. proměnlivé a dobově podmíněné vztahování se k minulosti; • analyzovat historické jevy a procesy, vysvětlit význam jednotlivých historických procesů, událostí a epoch a jejich vlivu na další vývoj společnosti; • zprostředkovat poznatky oboru žákům/studentům v souladu se vzdělávacím programem školy, využívat moderní didaktické metody; • řídit pedagogický proces, motivovat studenty, komunikovat s nimi, podílet se organizačně na chodu školy; • interpretovat odbornou terminologii pedagogických a psychologických disciplín s vazbou na její výskyt v učitelské praxi; • orientovat se v základních tématech i současných trendech v rámci pedagogických a psychologických disciplín, samostatně získávat a kriticky zpracovávat poznatky pedagogického a psychologického výzkumu; • efektivně plánovat, realizovat a evaluovat vlastní výuku; • zohlednit při přípravě a realizaci výuky individuální potřeby žáka v souvislosti s jeho učebním stylem, zralostí, osobností, schopnostmi, dovednostmi, vlohami, a dalšími kategoriemi souvisejícími s psychologickým profilem žáka. Diplomová práce z Učitelství Vycházíme z teze, že učitel SŠ je primárně odborníkem v dané vědní disciplíně (tj. historii) a sekundárně didaktikem Žádána je opora v teoretické literatuře odborně-historické a didaktické Žádána je integrace učitelského (tj. didaktického) aspektu do textu Žádán je samostatný výzkum a propojení tohoto výzkumu s látkou sš Žádána je evaluace alespoň části práce v podmínkách sš (výuka, dotazníkové šetření, řízený hovor s tutorem apod.) Krize učitelské profese? Tzv. Bílá kniha konstruovala obraz nového učitele včetně tlaku na kariérní růst, celoživotní vzdělávání, definici přiměřeného finanční ohodnocení (130% průměrné mzdy v ČR) atd. Realita? Kariérní řád Feminizace profese Nedostatek učitelů (hlavně 1. stupně ZŠ, informatiků, matematiků, fyziků, chemiků a angličtinářů) a reakce ve snižování kompetenčních limitů Kritická situace na ředitelských postech Vývoj platů Online výuka a nové výzvy? Profil učitele dějepisu Seřaďte podle důležitosti a případně přidejte další: Komunikačně zdatný Zorientovaný v hodnotách a postojích Výzkumník Schopnost sebereflexe Schopnost aktualizace historických poznatků Přizpůsobivý Všeobecný přehled Didaktické vzdělání Odborně historické vzdělání Praxe (kolik let?) Motivovaný Orientovaný v profesní etice Psychicky odolný Přesvědčivý, autentický Sociálně citlivý (tj. akceptace sebe sama i druhých) … Stupeň 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň 4. stupeň 5. stupeň 6. stupeň 7. stupeň Praxe do 2 let do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let do 32 let nad 32 let 4. třída 15 540 16 110 17 120 18 300 19 470 21 130 21 720 5. třída 16 860 17 460 18 620 19 870 21 170 22 980 23 580 6. třída 18 230 18 990 20 200 21 600 23 000 24 890 25 590 7. třída 19 750 20 560 22 000 23 380 25 020 27 050 27 810 8. třída 25 040 25 760 26 430 27 650 28 870 30 920 31 800 9. třída 31 290 31 560 31 930 32 590 33 600 35 330 36 130 10. třída 31 550 31 850 32 330 33 330 34 380 36 290 37 060 11. třída 32 120 32 690 33 100 34 340 35 780 37 770 38 790 12. třída 32 820 33 500 34 850 36 300 38 560 41 780 42 780 13. třída 33 600 34 620 36 070 38 720 41 700 45 140 46 260 14. třída 34 860 36 490 38 450 41 640 45 750 49 450 50 630 „Nástupní plat je 12. třída, 1 stupeň, ovšem ředitel může v prvním roce učitele zařadit taky do 11. třídy, obvykle se to neděje. Příplatek za třídnictví je v rozmezí 400 (500?) - 1300. To některé školy pak v praxi řeší, že to nějak jinak nazvou a navýší případně o dalších třeba 500 Kč v osobním ohodnocení. Nebo někdo to řeší (zase jinak pojmenované) v závěrečných odměnách, kde TU dostanou automaticky o třeba 500-1000 na měsíc víc. Ale někdo to neřeší vůbec a nechá to tak. Osobní je teď u nás letos 1000 Kč začátečník až 2500 Kč dobrý zkušený učitel. Ale ještě loni osobní nebylo a měli ho jen třeba 10 nejdůležitějších učitelů. Ale byly zase vysoké odměny.“ Postavení školního dějepisu v rámci kurikula střední školy - po výsadním (a draze zaplaceném) postavení dějepisu v časech komunismu po roce 1989 tápání - postavení definují rámcové vzdělávací programy odlišné podle typu školy - zdůrazněna role v oblasti tzv. občanského a společenskovědního základu, tj. v rámci „balíčku“ příbuzných předmětů vést studenty k osvojení kritického myšlení ve vztahu k aktuálním společenským a kulturním problémům. Konkrétněji a více ambiciózně: vést je k rozvoji historického myšlení ve vztahu k interpretaci historických jevů a jejich důsledků pro současnost - důraz na hodnoty demokracie, tržního hospodářství se sociální orientací, občanské společnosti a evropanství (Náš dům Evropa) integrujícího národní historický narativ - tlak na dějepisu od přírodovědných předmětů s dopadem na hodinovou dotaci a pozice v rozvrhu - tlak veřejnosti a rodičů k oslabení pozice školního dějepisu, volání po výuce předmětů s „praktickým“ uplatněním - přimykání dějepisu k ostatním humanitním předmětům, zvláště češtině Debata o perspektivě školního dějepisu I. - V současnosti dějepis zahrnut do vzdělávací oblasti Člověk a společnost - zastánci poukazují na zvýšení aplikačního potenciálu dějepisu ve smyslu objasňování historických souvislostí aktuálních jevů, odpůrci tvrdí, že dějepis se tímto začlenění velmi redukuje, produkce povrchní vzdělance a mezi předměty vzdělávací oblasti je rozpor, tj. výchovný ráz ZSV a systémově-naučný ráz dějepisu - okolní země: Rakousko v 70. letech experimentovalo s předmětem Geschichte und Sozialkunde, později částečný návrat k „samostatnému“ dějepisu; v Nizozemsku dějepis integrován do předmětu „humanitní vědy“; Francie: koncentrace na některé klíčové epochy (VFR) a jejich interdisciplinární analýza; Polsko, Slovensko podobné váhání jako v ČR, spolu s Portugalskem a Belgií preferován chronologický přístup - v 90. trend „bezvědomostního“ vyučování, trend „tematického“ či „problémového“ učení, dnes spíše návrat k tradici, pojmové struktuře a chronologickému pohledu - velký důraz na historické vědomí, tj. schopnost studenta nahlédnout historický jev pluralitně (multiperspektivně) Debata o perspektivě školního dějepisu II. - trendy v obsahu učiva: důraz na dějiny 20. století, zvláště soudobé dějiny, redukce dějin pravěku a starověku a postupně starších dějin do cca 30-leté války - trendem je důraz na kulturní, hospodářské a sociální dějiny (včetně dějin každodennosti), ústup dějin politických; ovšem politické dějiny nahlíženy jako prostor integrace různých oborových pohledů na minulost - hledání proporce dějin evropských, národních, regionálních a lokálních - mírný odklon od europocentrismu směrem k pohledu na oblasti světa zastoupené často ve zpravodajství (Blízký východ, Dálný východ, Maghreb…) - mírný nárůst zájmu o dějiny minorit, žen a dětí, dějiny vztahu člověka a životního prostředí - ovšem ve srovnání se západní Evropou velmi málo - důraz na životní zkušenost žáků, práce s rodinnou pamětí, se vztahem k památkám v okolí apod. Jak učit o „evropanství“? - politické dějiny nejsou obrazem integrity, z toho plyne důraz na jiné aspekty dějin - v národních učebnicích je „Evropa“ připomínána nesoustavně, v podstatě hlavně v období, kdy dotyčný národ měl na dění v Evropě mimořádně velký vliv a ze svého úhlu pohledu ji „integroval“: v Německu éra karolinská, v Itálii renesance, Španělé a Portugalci zdůrazňují svoji roli v zámořských objevech a jejich důsledcích pro Evropu, Nizozemci jako tvůrci právního systému v mezinárodních vztazích a správě veřejných záležitostí (Hugo Grotius); Britové pracují s tezí o kolébce moderní demokracie a průmyslu; velmi delikátní situace ve Francii (VFR a Napoleon) -kritická situace po éru po roce 1945, kdy se ve výuce zájem dělí na dějiny USA a SSSR; v západní Evropě řešeno téměř eliminací dějin sovětských satelitů ve východní polovině Evropy z výuky a naopak u nás nebo v Polsku se dějiny Francie, Německa, Itálie 1945-2000 skoro neučí - celoevropsky pociťovaný časový tlak při těchto tématech - velmi nestejný důraz na jednotlivé epochy, např. české nebo portugalské zaujetí 19. stoletím, německý zájem o téma nástupu nacismu, Britové dějinám kontinentální Evropy obecně věnují méně prostoru než naopak; dějiny v pojetí severských států jsou poněkud „uzamčeny“ ve Skandinávii; nejvíce „evropské“ jsou dějiny u národů a států, jejichž identita a dějiny jsou poněkud vágní (Lucembursko, Belgie) - „evropanství“ v současném veřejném diskurzu utrpělo vážné rány (od roku 2005, u nás od 2015) a věcná debata o tématu je velmi nesnadná - Robert Stradling v 90. letech viděl nauku o evropanství jako rozvíjení smyslu pro identitu místní, regionální, národní a evropskou, poskytnout přiměřené informace o jiných zemích, vytvářet cit pro historii a historické vědomí, podporovat demokratické principy a občanské hodnoty Jak rozdělit učivo do ročníků? - Kam umístit „úvod“ do historie, tj. filozofii dějin, charakter práce historika atd.? - Mezníky a důvody jejich stanovení? 476, 1492, 1526, 1648, 1789, 1848, 1918, 1945, 1948, 1989, 1991, 2005/2015, 2020…? - Přidržet se politických dějin (velký „národní“ příběh)? Existují alternativy (regionální, duchovní, hospodářské, právní dějiny apod.)? Jakou výhodu má „velký příběh“, jakou nevýhodu? - Jak do řádné výuky integrovat výuku v dějepisném semináři? - Jak do chronologického rázu výuky včlenit výuku tematickou (např. projekt)? - Na co rezignovat a na co určitě nikoliv (zvláště s ohledem na výuku na SOŠ)? Klíčové kompetence ve školním dějepisu - umět číst s porozuměním verbální a ikonické texty, využívat informace z časové osy, map, porovnávat informace z různých zdrojů - kompetence k řešení problému (příčiny – následky, porozumět odlišnostem v interpretaci jevu u spolužáků, argumentovat svoji pozici, hledat konsensus a kompromis) - kompetence komunikativní (vyjádřit svůj názor a podepřít jej argumenty) - kompetence sociální (spolupráce ve skupině) - kompetence občanské (vnímat lidské dílo, chápat hodnotu díla, přemýšlet o výhodách a nevýhodách různých forem soužití lidí a řešení veřejných otázek) Výchovně-vzdělávací cíle škol. dějepisu Bloomova taxonomie (Benjamin S. Bloom, 1956) – tři oblasti vzdělávacích cílů: kognitivní, afektivní a psychomotorická Dějepisu se týkají hlavně první dvě, tj. v podstatě se pohybujeme po ose „poznej, zaujmi stanovisko a obhaj je v debatě“: znalost + pochopení (vzpomeň si, reprodukuj, řekni vlastními slovy apod.); aplikace + analýza (vysvětli příčiny, ukaž jak, srovnej atd.); syntéza + zhodnocení (vymysli, zaujmi stanovisko, argumentuj, zhodnoť apod.) Dnes na základě Blooma uznáváno devět záměrů dějepisné výuky: 1) estetické (zajímavý, napínavý, poutavé vyprávění); 2) teoretické (poskytnout přehled, uspořádané vědomosti opřené o práci s prameny); 3) etické (přemýšlej o dobru a zlu); 4) monumentální (poskytuje příklady lidské velikosti); 5) antikvární (oživuje tradice, buduje vztah ke kulturnímu dědictví); 6) kritické (kritické myšlení, boj s předsudky a chybnými interpretacemi); 7) záměr utváření politického myšlení (učí se vztahu k pospolitost, průprava k veřejnému životu); 8) antropologické (poznání sebe sama, pochopení jednání lidí v určitých situacích); 9) filozofické (vést ke kladení otázek po příčinách). Klíčové školní dokumenty Často skloňovaný pojem „kurikulum“? – jde o plánovaný obsah školní výchovy a vzdělávání - značný rozdíl mezi plánem a realitou, pojem „dosažené“ kurikulum, tj. učivo, které si studenti skutečně osvojili dle měření, též dle obliby předmětu a s přihlédnutím k rodinnému zázemí, které osvojení ovlivňuje - národní kurikulum (komplexní koncepce vzdělávání v ČR, definování učiva pro předměty, vymezení cílů ve vztahu k ročníku a implementační plán. Teze převzaty Národním programem rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha), členění do státního vzdělávacího programu, rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu - pro dějepis z výše uvedeného plynou hlavně závazky v oblasti historického myšlení, hodnotové orientace (lidská práva, demokracie, sociálně-tržní kapitalismus, evropanství) a vytváření dovedností pro poznání historické skutečnosti Kurikulární dokumenty počítají s cyklickým uspořádáním učiva, tj. na vyšším stupni se probírá totéž co na nižším, ale podrobněji; v zemích EU často chronologický přístup na nižším stupni a tematický na vyšším Celkově vlažný vztah učitelské veřejnosti ke kurikulárním dokumentům Historická paradigmata ve výuce dějepisu - do 1918 1918-1938 1939-1945 1945/1948-1989 - Rasismus, antisemitismus, staleté soužití Čechů s Němci v rámci jednoho státního svazku, tradice „ochrany“ a „vedení“ Čechů ze strany Němců, Německo jako zdroj modernizačních impulsů. Nepřítelem je…? Osobnostním vzorem je…? - „Tábor je náš program“, tradice pokroku, slovanství, demokracie, československý národ, přátelství s Francií, USA, vyzdvižení role inteligence a významu vzdělání. Nepřítelem je…? Osobnostním vzorem je…? - tradice soužití středoevropských národů, „Bůh, císař a vlast“, význam katolicismu a konzervativních hodnot, rozkvět kultury a ekonomiky za prozíravého panování dynastie. Nepřítelem je…? Osobnostním vzorem je…? - „Pokrokové tradice českého národa“, přátelství se SSSR a socialistickými státy, zvláště slovanskými, tradice sociální rovnosti, klíčová dějinná role dělnické třídy. Nepřítelem je…? Osobnostním vzorem je…? Co ovlivňuje reálné naplnění „osnov“? - Učitelé starší a poněkud méně střední generace neradi probírají soudobé dějiny s odkazem na (zamýšlenou i nezamýšlenou) politizaci historického výkladu - Jiní učitelé vkládají do výkladu soudobých dějin zaujetí, osobní politické preference a emoce, rozporné přijetí u studentů a rodičů - Na soudobé dějiny (preferované ve všech kurikulárních dokumentech) nezbývá čas, daň za přehnané probírání hlavně pravěku a starověku - Žáci se rádi učí podle časových os a prostorových orientací, což vede k „příběhovému“ („narativnímu“) rázu dějepisu -Žáci preferují „napínavá“ témata: válečné události, biografické črty, všední život - Velmi obtížně pochopitelná jsou témata z hospodářských dějin, dějin státu a práva a dějin duchovní kultury (filozofie, náboženství) - Střední úspěšnost v případě sociálních dějin, dějin umění, dějiny vědy a techniky (podmíněno školou), oceňována pochopitelnost a názornost Možnosti přivýdělku (ZŠ) Kroužky: 200 -350 Kč za 1 hodinu podle druhu kroužku (někdy 45, někdy 60 minut). Zapojení do projektu: aktivity i odměny velmi různé různé - např. připravit aktivitu práce dětí na NTB ve své hodině - za to je příplatek 250 Kč za přípravu na 1 takovou hodinu týdně (ale ta hodina je ještě běžně zaplacená v platu pedagoga). Nebo doučování dětí z projektu - tam se to hodně liší podle druhu projektu, může být 400 Kč za hodinu s jedním dítětem, ale taky jiný projekt, kde si musíš spojit 2-3 děti, aby dostal kolem 500 Kč za hodinu doučování. Nejvýhodnější a žádané je asi dostat hodinu na pedagogickou intervenci nad svůj plný úvazek (předepisuje pro školu PPP) s nějakým dítětem (často učitelé Čj, ale i jiní - rozhoduje ředitel). Pokud si tím doplní úvazek, tak normál plat, pokud je to nadúvazek, pak 200% platu za každou proběhlou hodinu. Formy organizace výuky a didaktické metody Individuální, skupinové (jak vytvořit efektivně pracující skupinu?), hromadné vyučování Projektová výuka Mimotřídní vyučovací formy ---------------------- Nejčastěji užívané metody v dějepisném vyučování ve třídě: Metoda informačně receptivní (výklad) Reproduktivní metoda (čtení z učebnice, opakování úkolů, čtení mapy) Metoda problémového výkladu (přechod k aktivizační metodě, studenti za pomoci učitele hledají řešení problému) Heuristická metoda (samostatné řešení problému, tj. jeho vymezení, pochopení kontextů, aktualizace vědomostí a dovedností atd.) Výzkumná metoda (komplexní řešení většího výzkumného úkolu) Didaktická hra (přimět studenty k soustředění, motivační role..) Aktivizační přístupy ve výuce dějepisu - Základní rezervoár přístupů pro každého učitele ke zvládnutí vlastní role a situace ve třídě (autoritativní, liberální a demokratický učitel) - Odlišný přístup jednotlivých didaktiků a pedagogů k tématu: bezvýhradné přijetí a nadšení ve vztahu k mladším dětem, mírná skepse u starších ročníků základních škol a opatrnost pro střední školu - Značné rozdíly v předmětovém přístupu: typickými baštami aktivizačních přístupů a „hravými“ předměty jsou filologie, občanská nauka a estetická výchova; skepse u přírodovědných předmětů a matematiky (patrně jeden ze zdrojů jejich nízké obliby u studentů); dějepis spolu se zeměpisem na středním stupni - V kolektivu středoškolských učitelů přijímány spíše přístupy těsně související s odborně-historickým pojetím výuky a formováním hodnotových postojů než přístupy více inklinující k aktivizaci a didaktické hře, které sledují převážně cíle rozvoje dovedností, duševní hygieny studentů, různé formy team buildingu nebo je prostým cílem zvýšení pozornosti studentů Projektová výuka - obecně „Vyučovací metoda, jíž jsou žáci vedeni k řešení komplexních problémů a získávají zkušenosti s pedagogickou činností a experimentováním. (...) Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti, vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu.“ (Pedagogický slovník) Klíčová slova: problém, úkol, návrh, učivo, praxe, pokus … a velká variabilita v jejich užití DVOŘÁKOVÁ, Markéta: Projektové vyučování v české škole. Vývoj, inspirace, současné problémy. Praha 2009. DÖMISCHOVÁ, Ivona: Projektová výuka. Moderní strategie vzdělávání v České republice a německy mluvících zemích. Olomouc 2011. HAVLŮJOVÁ, Hana: Paměť a projektové vyučování v dějepise. Praha 2014. Projekt Židovského muzea Zmizelí sousedé: https://c.jewishmuseum.cz/files/program-a-vzdelavani/Metodiky/metodika_zs_zaver_Optimized.pdf Projektová výuka – výhody a nevýhody VÝHODY duševní rozvoj –žák přebírá zodpovědnost za výsledek své práce, používá osvojené poznatky a současné získává poznatky nové, učí se pracovat s informacemi, organizovat, řídit a vyhodnocovat výsledky vlastní činnosti sociální rozvoj – žák spolupracuje s dalšími osobami, učí se kooperaci a rozvíjí své komunikační dovednosti osobnostní rozvoj – žák řídí vlastní učení, poznává sám sebe a díky nabytým zkušenostem posiluje své sebevědomí duchovní rozvoj – žák podporuje rozvíjení své vlastní aktivity nebo třeba fantazie (např. při kreativně pojatých projektech). NEVÝHODY potřeba většího množství času na splnění zadaných úkolů nedostatek potřebných dovedností, které student potřebuje ke zdárnému zakončení projektu nemožnost/neschopnost získat potřebné informace náročnost na hodnocení žáka větší požadavky na teoretické znalosti i praktické zkušenosti pedagoga finanční náročnost projektu únava a ztráta motivace pedagoga při častých realizacích projektů (a zážitku negativních reakcí) Dvě formy výuky propojující školu s realitou (v praxi obě formy často nerozeznávány nebo jejich rozdíly bagatelizovány) •Projektová výuka •Učitel v pozadí •Učitel definuje problém/téma •Velká samostatnost studentů •Nesnadné předvídání reakcí studentů a celkový vývoj řešení problému, na řízení z pohledu učitele méně náročné •Integrovaná tematická výuka •Učitel jako aktivní zadavatel úkolů •Učitel stanovuje dílčí úkoly •Menší samostatnost studentů •Náročné na řízení, snáze předvídatelný vývoj, méně náročné na reakce studentů Hana Havlůjová & Jaroslav Najbert: Paměť a projektové vyučování v dějepise. Praha 2014 ITV •Obvykle týden nebo několik dní výuky zaměřených na jedno zastřešující téma (život v obci, ústava, voda, doprava apod.) •Dílčí témata realizována v jednoltivých výukových předmětech, stále ale tvoří komplex •ITV není mezi učiteli oblíbená, na výzvy k např. měsíční nebo roční integraci prakticky nikdo nereaguje (necítí se kompetentní, neplníme ŠVP atd.) •Příklady dobré praxe (Metodický portál RVP.CZ/Poznáváme svět a naši republiku: https://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/2512/POZNAVAME-SVET-A-NASI-REPUBLIKU.html Susan Kovalik a ITV v ročním měřítku •Pro každý tematický celek je třeba stanovit konkrétní „klíčové učivo“, které musí dokonale zvládnout všichni žáci. Výuka je založena na „aplikačních úkolech“, které se soustřeďují na činnosti žáků. Během těchto činností si žáci mají osvojit vhodné „mentální programy“, které budou moci využívat v různých životních situacích, tedy nejen ve škole. Vyučování vždy vychází z přímé zkušenosti žáků a směřuje k použití ve skutečném světě. Velký důraz je kladen na kooperativní výuku. Žáci nejsou rozděleni do tříd podle věku, ale například celý první stupeň se učí společně. To znamená, že v jedné třídě se učí náš prvňák společně se třeťákem i páťákem. • •Kovalik pracuje s klasifikací, která rozšiřuje tradiční pojetí pěti smyslů na devatenáct smyslů! Nejefektivnější jsou podle ní ty vyučovací metody, které pracují s největším množstvím uvedených „smyslů“. Čím méně smyslů je v dané metodě zapojeno, tím méně je efektivní. • •Vyučovací metody seřazené od nejefektivnější po méně efektivní: •1) Být při tom •2) Dotýkání se skutečných věcí •3) Dotýkání se zástupných předmětů •4) Zprostředkované poznatky •5) Symboly Projekt Zmizelí sousedé https://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/vzdelavani/projekt-zmizeli-sousede/ Obsahuje metodiku, sdílení zkušeností, možnosti zisku finanční podpory apod. Funkce učebnice informační, tj. určit obsah vzdělávání transformační, tj. přeměnit oborové znalosti do podoby odpovídající dosavadním znalostem a schopnostem žáků, zvláště jejich vývojovým předpokladům systemizační, tj. člení učivo do jednotlivých ročníků vzdělávacího systému zpevňovací a kontrolní, tj. poskytuje možnost procvičovat učivo a kontrolovat jeho osvojení sebevzdělávací, tj. stimulovat žáky k poznávání integrační, tj. integrovat poznatky z jiných zdrojů koordinační, tj. koordinuje využívání různých didaktických prostředků rozvojově-výchovná, tj. přispívá k harmonizaci osobnostního rozvoje žáka Jaká má být učebnice? TEORETICKÁ VÝCHODISKA (V POŘADÍ) 1) vědecky správná 2) atraktivní, srozumitelná 3) strukturovaná 4) mít návaznost na učebnice dalších vzdělávacích oblastí 5) obsahovat diferencovanou obtížnost textů, úloh, otázek 6) poskytovat žákům oporu při učení 7) podporovat samostatné myšlení 8) obsahovat adekvátní otázky, úkoly atesty pro sebehodnocení 9) vést žáky k žádoucím postojům a hodnotám PŘEDSTAVY UČITELŮ (V POŘADÍ) a) přehlednost b) přiměřená obtížnost c) odborná správnost d) motivační charakteristiky e) řízení učení f) obrazový materiál g) shoda s kurikulárními dokumenty h) cena i) ergonomické a typografické vlastnosti j) doplňkové texty a materiály k) hodnoty a postoje l) diferenciace učiva a úloh Jak pracovat s učebnicí? způsoby využití (styly práce): a) styl zprostředkování znalostí zdůrazňuje osvojení obsahu hlavně v rovině zapamatování; učitel typicky prostřednictvím učebnice překládá žákům nové pojmy a používá ji k orientaci v učivu b) rozšiřující styl, tj. učebnice doplňuje a rozšiřuje učitelovu práci, nepředstavuje hlavní osu c) učebnice slouží k navození přemýšlení Nebo alternativně: a) systematické probírání učebnice krok za krokem b) učebnice je jedním ze zdrojů pro přípravu výuky c) učebnice jako hlavní zdroj úloh, ale nikoliv odborný a metodický návod d) učebnice jako zdroj obsahu učiva, které ovšem učitel modifikuje Print vs. interaktivní e-učebnice? Prozatím v ČR převažovala nedůvěra k e-učebnicím Dominance na trhu nakladatelství Fraus Některé školy plně převzaly (Gymnázium Dačice) „Učebnice jednotlivých předmětů jsou nejen obohaceny o animace, videa, zvukové nahrávky a internetové odkazy, ale také vzájemně propojeny. Pokud se ve fyzice učí žáci o Archimedově zákonu, dostanou se jedním kliknutím do příslušné kapitoly učebnice dějepisu nebo zeměpisu. Mezi další výhody elektronických učenic patří i jejich aktuálnost, ve smyslu práce všech žáků s jedním vydáním textu.“ Problémy s náklady na technologie a s nedostupností pro sociálně slabší rodiny „Výuka v digitální třídě je zajímavá i pro učitele. Každý učitel se nejprve přihlásí do školního systému, vyplní záznam do třídní knihy a zkontroluje přihlášení žákovských počítačů či tabletů k síti. Pomocí speciálního softwaru pak může žákům nejen posílat soubory, ale také třeba zkontrolovat obsah jejich pracovní plochy, případně jej promítnout na interaktivní tabuli. Z učitelského počítače lze také žákovská zařízení vypnout, uzamknout nebo jim zablokovat přístup k internetu. Ze svých tabletů mohou zobrazovat obsah na tabuli i sami žáci, například když prezentují svůj domácí úkol nebo výsledek cvičení zadaného při výuce.“ Školní exkurze Skupinová návštěva významného nebo zajímavého místa: ilustruje, doplňuje a rozšiřuje žákovu zkušenost. Formální znaky: organizační náročnost, rozvíjí sociální návyky studentů, spolupráce více vyučujících, mezipředmětová náplň, celodenní i vícedenní akce bez členění na vyučovací hodiny, důraz na prožitek studenta Výhody/nevýhody této formy výuky Příprava: pracovní list Spolupráce s poskytovatelem exkurze – Dohoda o provedení exkurze, poučení BOZP, Oznámení rodičům/Poučený souhlas rodičů, Organizační směrnice pro realizaci exkurzí a výletů… (Pád náhrobku na židovském hřbitově v Rousínově) LARP (z anglického Live Action Role Play) je druh rolové hry, v níž lidé hereckým způsobem ztvárňují činy svých postav. Účastníci oblékají kostýmy, interagují mezi sebou navzájem a s okolním prostředím, přičemž usilují o splnění cílů ve fiktivním světě vytvořeném ve světě skutečném. LARP - Daňkovice •Pelánek, Radek: Zážitkové výukové programy. Praha 2010 •Preissová, Andrea: Metodika pro realizaci multikulturní výchovy formou zážitkové pedagogiky / Andrea Preissová Krejčí, Jaroslav Šotola (eds.) Olomouc 2012 • •Gintel, Alan: Zážitková pedagogika a výchova v přírodě. Olomouc 2013 • •Soják, Petr: Kuchařka pro lektory zážitkově orientovaných kurzů. Brno 2014 • •https://www.psl.cz/ Frontální výuka (metoda informačně-receptivní v hromadném užití) – pilíř a současně fantom českého školství Definice? Výhody/nevýhody Vhodný podíl v celém portfoliu metod Možnosti jejího zlepšení směrem k aktivizačním metodám Důležité komunikační nástroje a návyky učitele Přechod frontální výuky v diskusi – jak vyvolat diskusi, udržet ji a řídit? Idyla české vsi T Vysvětli základní emoci obrázků, jakým směrem jde idealizace českého venkova v české veřejnosti? •ý Které skupiny utlačovatelů lidu plakát znázorňuje? Jaké jsou hlavní znaky měšťanstva/buržoazie na plakátě? Jak je tu zobrazena role církve? Proměna sociální prestiže rolnictva •„V jedné pražské české vinárně roku 1917. Selka široká jako almara. Ne, dvě almary. V náručí nese dítě, v ruce koš. Sedne si za stůl a poručí si víno. Jaké? To nejdražší jaké máte! Z koše vytáhne upečené kuře a kus bílého chleba. S chutí to pojídá. Ze všech koutů ji sledují závistivé pohledy. Až jeden z hostů povídá: ta má hostinu jako ve svátek. "No baže mám", odsekne selka, "dnes je sedlák pán". "Dřív byli páni v městech, ale teď jsou z nich žebráci. Jo, je to tak, muzika hraje pro každého jenom chvíli. My jsme si nikdy nežili tak dobře, jak si žijeme teď." A jeden host povídá: "Všechno jídlo si poschovávali a nás nechají klidně umřít hlady, to jsou pěkní vlastenci!" Selka jen pohodí hlavou: "Dříve byl pro vás sedlák za hlupáka, kdo ví, jak jste mu nadávali. A teď za ním lezete, aby vám dal nažrat. Dobře vám tak..." Co označuje německý termín Rucksackwirtschaft? Jaké byly tradiční zdroje animozity mezi městem a vesnicí, během války posílené? Umělecká reflexe konce měšťanstva (1937) •https://www.youtube.com/watch?v=XBRctp4xcaA • •Zadat Lidé na kře, úvodní sekvence Problémové vyučování •Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení (příklad R.W.C.T./Reading and Writing for Critical Thinking metoda https://kritickemysleni.cz/o-programu/) • • evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď; • uvědomění si významu informací – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…); • reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí s kolegy, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu. • •„Hlavním cílem programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví, mají pozitivní vztah k vědění a pociťují zodpovědnost za svět.“ • Schéma problémového vyučování (podle MAŇÁK, Josef – ŠVEC, Vlastimil: Výukové metody. Brno 2003, s. 113. Aktivizační přístupy - dělení A) Problémové vyučování: postaveno na různých formách kvízů či debat v rovině otázek „Jak bys vysvětlil…“; „Jak souvisí…“; „Dokaž, že …“; „Srovnej…“ B) Hry: „Sestav kartičky s pojmy podle klíče…“; Pexeso; Vědomostní kvízy (s doplňování) atd. C) Diskusní metody: Formuluj problém (na základě výkladu, filmu, rozdaných doplňujících materiálů) a argumentačně podpoř různé formy jeho řešení; technika managementu diskuse (role učitele, kladení otázek – uzavřené, otevřené, provokativní aj.) D) Situační metody: Formuluj problémovou situaci na základě (komplexní) znalosti historických reálií a formuluj východiska opřená o perspektivu různých vrstev/složek společnosti, politických proudů apod. E) Inscenační metody: sehrání scének, živých obrazů, oblíbené hádání „Kdo jsem…?“ F) Speciální metody: většinou kombinace metody zmíněných výše, přístupy směřující k navození příznivé atmosféry ve třídě (Icebreakers), odstranění nervozity, poznání spolužáků nebo překonání únavy a otupělosti (kritické jsou 15. a 45. minuta) Několik nápadů - pro menší děti: A) Upovídaní B) Oskar (upevnění pojmů pomocí reakce „Oskar“) C) Skládání rozstříhaných obrázků D) Křížovka E) V deseti větách vylož příběh (osoby, památky, vesnice…) F) Výmluvy (proč se historická osobnost zachovala tak jak se zachovala a ne jinak) - pro starší ZŠ a mladší středoškoláky A) Historická tvrzení – pravda nebo lež? B) Znalostní fotbal C) Tajná zpráva (doplnění textu) D) Historický bulvár – shrnout příběh historické osobnosti jazykem současného bulvárního tisku E) Předepsané otázky – hledat odpovědi z výkladu, filmu, dokumentu na předem zadané otázky (lehčího rázu) F) Naštěstí/naneštěstí – popsat historickou realitu ve větách začínajících těmito slovy Zážitková pedagogika a projektová výuka Edgar Dale (1900-1985): Pyramida učení Po 14 dnech si studenti pamatují 10 % z toho, co čtou 20 % z toho, co slyší 30 % z toho, co vidí 50 % z toho, co slyší a vidí 70 % z toho, co řeknou a napíší 90 % z toho, co udělají Čtyři kroky učení zážitkem: zážitek získaný při řešení úkolu (aktivity) reflexe - zpětné ohlédnutí, tj. zhodnocení kroků při řešení zobecnění získaných poznatků a tvorba konceptu aktivní experiment na základě vytvořeného konceptu R.W.C.T. metoda https://kritickemysleni.cz/o-programu/ Co je pro program charakteristické Promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a diskuse k rozvíjení samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat a respektovat názory druhých Hlavním cílem programu je, aby se žáci stali samostatnými mysliteli a čtenáři, kteří se dokážou na věci dívat z různých úhlů pohledu, jsou zvídaví a cítí lásku k vědění a zodpovědnost za svět, ve kterém žijí. změna učitelova postavení v procesu výchovy a učení a změna komunikace mezi učitelem a žáky a mezi studenty navzájem; využití faktografických znalostí k řešení problémů a jako materiálu k rozvíjení myšlenkových operací, vyvážený poměr mezi znalostmi, dovednostmi a rozvíjenými postoji; zohlednění skutečných žákových zájmů a potřeb; žákova neustálá reflexe vlastního učení jako jeden z nástrojů celoživotního vzdělávání; důraz na spolupráci žáků, využití celé škály kooperativních metod; hodnocení učebního procesu, ne jen výsledku učebního procesu; žákovo ztotožnění se s cíli učení – žák cílům rozumí a později si je i samostatně formuluje a sleduje míru jejich dosahování; třída jako učící se společenství otevřené novým nápadům a netradičním řešením. Základním rámcem v tomto programu je tzv. třífázový cyklus učení: evokace – každé učení začíná tím, že si studenti uvědomí a slovy vyjádří, co sami vědí nebo co si myslí, že vědí, o předloženém tématu, zároveň formulují i nejasnosti a otázky, které k tématu mají a na které budou hledat v další fázi odpověď; uvědomění si významu informací – konfrontace studentova původního konceptu daného tématu se zdrojem nových informací, názorů, nově formulovaných souvislostí (text, film, vyprávění, přednáška…); reflexe – studenti přeformulují své chápání tématu pod vlivem nových informací i diskusí se spolužáky, uvědomí si, co nového se naučili, které z původních představ se jim potvrdily, které naopak vyvrátili, uvědomí si i názory a postoje druhých lidí (spolužáků, učitele) k tématu. Ukázka aktivizačního projektu – „vyslanec“ – fáze I. Život v 1. polovině 20. století byl v mnohém odlišný oproti dnešku. Jeden ze způsobů, jak si tehdejší fungování světa představit, je vytvořit si zástupce – svoji postavu, pomocí které se pokusíte do tehdejší doby proniknout a vžít se do ní. Na následujících řádcích naleznete otázky, pomocí kterých si takovouto postavu vytvoříte a vydáte se s ní prozkoumávat svět. V tvorbě postavy máte značnou volnost, pamatujte ale, že její výběr zásadně ovlivní vaši průzkumnou cestu a věci, které bude potřeba pro vaše bádání dohledat. U většiny otázek bude nutné, abyste se opřeli o odpovídající literaturu nebo další zdroje a ty řádně uvedli (jak citovat podle normy ISO 690 naleznete např. zde: www.iso690.zcu.cz). Nepoužívejte přitom českou Wikipedii. Na otázky nejsou jednoznačně správné odpovědi. Dohromady ale odpovědi na otázky mají tvořit fungující celek. I proto je potřeba většinu z nich zdůvodnit a podložit zdroji. Toto zadání má 735 slov. Minimální rozsah odpovědí je 400 slov. To znamená, že po vyplnění tento dokument musí mít alespoň 1155 slov. Úkol je třeba zpracovat samostatně, hodnota známky je 10. Plagiátorství se rovná pětce. Otázky: věk? pohlaví? rodinné poměry? náboženské poměry? sociální a pracovní postavení? národnost? rodinná a osobní zkušenost? místo života? Vyslanec – fáze II. Osobnost bude vystavena „historické zkoušce“, v podstatě zatěžkávacímu úkolu, na kterém lze ukázat složitost rozhodování, jeho možnosti, rizika A) Rozpad habsburské monarchie a vznik Republiky československé B) Levicová politika let 1918-1920, tzv. prosincová stávka ad. C) Velká hospodářská krize D) Krize Československa v roce 1938 a odstoupení pohraničí Německu, Polsku a Maďarsku E) Zapojení do velkoněmeckého hospodářského prostoru, rozvoj sociálního státu a válečná ekonomiky F) Rasová politika nacistů a Protektorátu G) Osvobození Československa vojsky Spojenců a perspektivy dalšího vývoje s tím spojené Aktualizace historie – zadání skupinového úkolu (ve skupině max. čtyři studenti) - Jedná se o témata na okraji několika vědních disciplín, vysoce aktuální a kontroverzní, vyžadující kvalitní oborovou a didaktickou přípravu a vysoké pedagogicko-psychologické kompetence - Připravit výuku na 45 min., stanovit cíle výuky, využít aktivizační přístupy a badatelské vyučování; prezentace proběhne zpravidla v listopadových termínech semináře - V roli učitele jeden ze skupiny, ostatní jí/mu pomohou s přípravou, ale nikoliv s prezentací - Studenti semináře budou v roli středoškolských studentů, přičemž někteří z nich budou mít bez vědomí prezentujících přiděleny role „potížisty“ s radikálními názory - Ceněna je kreativita uchopení tématu v rámci badatelského vyučování, schopnost obsáhnout aspekty historické, ekonomické, politologické i jiné, moderovat rozdílné názory studentů - Po skončení prezentace bude následovat debata o průběhu hodiny, možnostech alternativního uchopení tématu atd. - Témata: a) V. Havel; b) V. Klaus; c) M. Zeman; d) V. Mečiar; e) rozdělení čs. federace; f) polistopadová privatizace; g) politická kultura v ČR; h) chudoba, český sociální stát a jeho udržitelnost; i) nelegální migrace; j) integrace Romů do české společnosti Specifika hodnocení a poskytování zpětné vazby v dějepisu Čím je dějepis specifický – ve srovnání s exaktními předměty, výchovami, jde o ve středoškolské podobě spíše o vědu nebo tzv. tvůrčí činnost? Poměr znalostí a dovedností, sociálních a občanských kompetencí vázaných k dějepisu? Škála známek a jejich role při formativním hodnocení? Problémy se zpětnou vazbou v dějepisu Obecná pedagogická pravidla pro spolupráci s třídou při poskytování zpětné vazby Domácí úkol – poskytování zpětné vazby https://www.youtube.com/watch?v=whPY9unDgvk Youtube Zpětná vazba jako cesta do hlubin študákovy duše, webinář Národního pedagogického institutu Klíčových je přibližně prvních 30 min., fakultativně lze pokračovat (diskuse ad.) Hodnotíte webinář jako přínosný? Co jste se o poskytování zpětné vazby dozvěděli nejdůležitějšího (stručná formulace)? Co znamená pojem formativní hodnocení? (srov. Webinář EDUIN https://www.eduin.cz/clanky/formativni-hodnoceni-je-skvely-nastroj-pro-lepsi-uceni/ Jak z pohledu semináře pohlížíte na běžné známkování (sumativní hodnocení) jako příklad zpětné vazby (Mýtus č. 1) Pětilístek ve výuce dějepisu 1. První řádka je jednoslovné téma, námět (obvykle podstatné jméno). 2. Druhá řádka je dvouslovný popis námětu, jeho podstatných vlastností, jak je vidí pisatel (odpověď na otázku, jaký je námět). V tomto případě jde o dvě přídavná jména. 3. Třetí řádka je sestavena ze tří slov vyjadřujících dějovou složku námětu – tedy, co dělá nebo co se s ním děje. Použijeme tři slovesa. 4. Čtvrtá řádka je věta o čtyřech slovech, vztahující se k námětu. Sloveso může chybět. 5. Poslední řádka je jednoslovné synonymum, které rekapituluje podstatu námětu. Nemusí jít o podstatné jméno. Schéma __________ __________ __________ __________ __________ __________ __________ __________ __________ __________ __________ Pětilístek v praxi – tzv. sametová revoluce 1989 Bismarck 1. V jaké oblasti se odehrávaly boje Britského loďstva s Bismarckem? 2. Která loď Bismarck podporovala? 3. Jak se jmenovala britská loď a jaké byla třídy, kterou Bismarck lehce zničil v prvním boji? 4. Jak se určovaly jednotlivé třídy válečných lodí? 5. Jak se jmenovala britská letadla z letadlové lodi, jaká byla jejich charakteristika a jaké používaly zbraně? 6. Jakým technickým prostředkem se zjišťují lodě na moři? 7. Kam směřoval Bismarck, aby se zachránil? 1. Do které fáze II. světové války patří střetnutí s Bismarckem? 2. Jaký měl Bismarck úkol a proč ho měl vykonávat? 3. Jak se jmenovala britská loď a jaké byla třídy, která střetnutí s Bismarckem přežila, byť i značně poškozená? 4. Kdy se boj odehrál? (měsíc a rok) 5. Jak se jmenovala alespoň jedna britská letadlová loď, ze které vzlétla letadla, která přispěla k zastavení Bismarcku? 6. Co přesně způsobilo, že Bismarck byl zastaven, aby nakonec byl potopen? 7. Které jiné válčiště, kde probíhaly námořní boje ve II. světové válce znáš? 8. Co znamenalo potopení Bismarcku pro válku na moři, jaký závěr byl vyvozen? Bonus: Kolik námořníků přežilo potopení Hooda? Klasifikace druhů testů a jejich hodnocení (podle LAVICKÝ, Tomáš: Tvorba a vyhodnotenie školského testu. Bratislava 2014, s. 13, 37.) Státní maturita dějepis/test CERMAT Příklady otázek: Rozhodněte, jestli je členem NATO Albánie, jestli bylo NATO založeno v roce 1949 a jestli zakládající zemí byla Spolková republika Německo. Napište jméno posledního panovníka Západořímské říše, který byl roku 476 oficiálně sesazen germánským vojevůdcem Odoakerem. Kdy byl vydán Dekret kutnohorský? Přiřaďte ke jménům (Ibrahim ibn Jakub, Ibn Sína, al-Chorezmí) oblasti činnosti... Rozhodněte, zda se v roce 1984 níže uvedené státy zúčastnily OH v Los Angeles (1984): Kuba, Francie, Rumunsko, Československo. „Test spolehlivě vrací podobu testování do dob biflování, výčtů, seřazovaní nebezpečně nedůležitých událostí a nesmyslných poznávaček...? Jak pak takový materiál propojit s dlouho (bohužel často jen proklamativně) požadovaným cílem "naučit studenty kriticky přemýšlet, vyvozovat, komentovat, dohledávat či analyzovat"? Těžko. Zase budou na koni ti, kteří na podobné krátkozraké výkřiky ŠVP a RVP nedali, a drželi se své jistoty memorovat seznamy událostí a letopočtů bez schopnosti jim hlouběji porozumět. Znovu se budou schopní dějepisáři před svými žáky cítit trapně a podvedeni, neboť hezké jsou diskuse v hodinách a problémové vyučování, ale kdo chce obstát ve zkoušce dospělosti, musí na to pěkně postaru...“ Podoba profilová maturitní zkouška – dějepis https://www.gymjes.cz/temata-profilove-casti-maturitni-zkousky-z-predmetu-dejepis-v-kalendarnim-roc e-2019 1. Staroorientální státy a antické civilizace 2. Stěhování národů a první barbarské státy, Byzanc a státy v jihovýchodní a východní Evropě 3. Vznik českého státu a jeho vývoj do poloviny 11. století a další evropské státy 4. Vznik a charakteristika islámu, Arabové, Turci a Mongolové 5. Formování Anglie a Francie a soupeření mezi nimi, stoletá válka 6. Období posledních Přemyslovců ve 13. st., rozvoj měst a kolonizace 7. Vláda Jana Lucemburského a Karla IV. Lucemburského v českém státě 8. Krize českého státu za vlády Václava IV. Lucemburského, husitství9. Český stát na cestě ke stavovské monarchii za Jiřího z Poděbrad a Jagellonců 10. Evropské reformace a renesance 11. Konec reconquisty a vznik Portugalska a Španělska, velké zámořské objevy 12. Habsburská politika v Evropě, vznik habsburské monarchie a její vývoj 13.Třicetiletá válka jako náboženský a politický konflikt v Evropě 14. Vývoj alžbětinské Anglie a rozvoj země, vláda Stuartovců a anglická revoluce 15. Cesta Francie k absolutistické monarchii, vláda Ludvíka XIV.; osvícenství jako nový myšlenkový směr, osvícenský absolutismus 16. Válka za nezávislost a vznik USA, americký politický systém, významní představitelé americké politiky 17. Velká francouzská revoluce 18. Francie za vlády Napoleona, napoleonské války, vídeňský kongres 19. Revoluce 1848-49 v Evropě 20. Evropské mocnosti od poloviny do konce 19. století 21. Česká politika a habsburská monarchie od roku 1848 do konce 19. století 22. První světová válka a vznik ČSR 23. Československá republika 1918-39 24. Mezinárodní vývoj 1918-39 25. Zánik Československa a první fáze 2. světové války 26. Druhá světová válka v letech 1943-45 27. Studená válka a mezinárodní vývoj po roce 1945 do začátku 60. let 28. Nástup komunismu v Československu a vývoj do konce 50. let 29. Vývoj ve světě od 60. do konce 80. let, rozpad sovětského bloku 30. Vývoj v Československu od 60. let do roku 1992 Maturita a Gymnázium Jana Keplera v roce 2017/2018 Maturitní zkouška ve školním roce 2017/2018 se skládá ze dvou částí – společné (státní) a profilové (školní). Aby žák uspěl u maturity, musí úspěšně složit povinné zkoušky obou těchto částí. Model maturitní zkoušky se opírá o platnou legislativu – tedy Školský zákon č. 561/2004 Sb. a vyhlášku č. 177/2009 Sb. ve znění pozdějších novel. Maturitní zkouška má ve společné části pouze jednu úroveň obtížnosti. Hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury i z cizích jazyků provádějí externí hodnotitelé jmenovaní Cermatem. Model maturitní zkoušky pro rok 2018 ROK SPOLEČNÁ ČÁST PROFILOVÁ ČÁST 2017 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. cizí jazyk, který se na GJK vyučuje, nebo matematika 3 povinné zkoušky - stanovuje RVP/ ředitel školy max. 2 nepovinné zkoušky - z nabídky: cizí jazyk, matematika - lze konat i nepovinnou zkoušku Matematika+ max. 2 nepovinné Profilová (školní) část zkoušky - nabídku stanovuje ředitel školy Jak budou vypadat zkoušky školní – profilové části na GJK? Studenti GJK budou v roce 2018 maturovat povinně z 3 předmětů - podle vlastního uvážení z nabídky: český jazyk a literatura, cizí jazyk (angličtina, němčina, francouzština), matematika, humanitní studia, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, informatika, hudební výchova, výtvarná výchova, dějiny umění, deskriptivní geometrie, latina Nepovinná zkouška: maximálně 2 zkoušky z níže uvedené nabídky Poznámky: 1. Pokud student GJK nebude maturovat ve společné – státní části z cizího jazyka, bude ve školní části z jazyka maturovat povinně!; 2. Jednu zkoušku profilové části z cizího jazyka, který se na GJK vyučuje, lze nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky doložené certifikátem platným ke dni zkoušky. Pro potřeby uznání této zkoušky stanovil ředitel zkoušku na úrovni minimálně B 2.; 3. Ve školní - profilové části není možné opakovat předmět státní části, pokud nemá jinou formu zkoušky. Konkrétně to znamená, že není možné maturovat ve školní a společné části ze stejného cizího jazyka! Forma zkoušky profilové - školní části na GJK je podle rozhodnutí ředitele a předmětových komisí pro uvedený školní rok následující: Český jazyk a literatura- maturitní práce (písemná, celoroční) a její obhajoba Cizí jazyk – písemná zkouška + ústní zkouška (konverzace nad tématy, zadaným textem, obrázkem, fotografií...) Humanitní studia– maturitní práce (písemná, celoroční) a její obhajoba Dějepis – ústní zkouška Fyzika – písemná zkouška + ústní zkouška Hudební výchova – praktická zkouška + ústní zkouška Pokud má zkouška více částí, uspěje žák u zkoušky profilové části pouze tehdy, pokud úspěšně složí všechny její části. V případě, že některou část zkoušky nevykoná úspěšně, opakuje pouze tu část, ve které neuspěl!!! Předměty s písemnou a ústní částí: Anglický jazyk: Váha známky za písemnou část je 50% a za ústní část 50% Německý jazyk: Váha známky za písemnou část je 40% a za ústní část 60% Test z dějepisu, 8.B Zš Mokrá-Horákov 2022 •1. V jaké oblasti se odehrávaly boje Britského loďstva s Bismarckem? •2. Která loď Bismarck podporovala? •3. Jak se jmenovala britská loď a jaké byla třídy, kterou Bismarck lehce zničil v prvním boji? •4. Jak se určovaly jednotlivé třídy válečných lodí? •5. Jak se jmenovala britská letadla z letadlové lodi, jaká byla jejich charakteristika a jaké používaly zbraně? •6. Jakým technickým prostředkem se zjišťují lodě na moři? •7. Kam směřoval Bismarck, aby se zachránil? •8. bez bonusové otázky •1. Do které fáze II. světové války patří střetnutí s Bismarckem? •2. Jaký měl Bismarck úkol a proč ho měl vykonávat? •3. Jak se jmenovala britská loď a jaké byla třídy, která střetnutí s Bismarckem přežila, byť i značně poškozená? •4. Kdy se boj odehrál? (měsíc a rok) •5. Jak se jmenovala alespoň jedna britská letadlová loď, ze které vzlétla letadla, která přispěla k zastavení Bismarcku? •6. Co přesně způsobilo, že Bismarck byl zastaven, aby nakonec byl potopen? •7. Které jiné válčiště, kde probíhaly námořní boje ve II. světové válce znáš? •8. Co znamenalo potopení Bismarcku pro válku na moři, jaký závěr byl vyvozen? •Bonus: Kolik námořníků přežilo potopení Hooda? Pojetí školství ve filmu •„Já neznám žádnou jinou profesi, kde by byli lidé tak vztahovační. Vystresované kantorky, kterým řeknete dobrý den a ony odpovědí, jak to myslíte. Učitýlci, co nechali koule někde v kabinetu. Učitelky. Blbě zaplacené ženské, kterým je buď přes padesát, nebo šedesát už ve třiceti. Bez elementární sebeúcty, motivace nulová. Snaží se jen dočkat důchodu nebo prázdnin a u toho řvou nebo ponižují, koho můžou. Ředitelé to samé. Česká povaha - dolů šlapat, nahoru se hrbit.“ Kruté shrnutí situace českého školství zazní v seriálu Ochránce z úst ministerského úředníka v podání Jaroslava Plesla. •Jeho protivník, školský ombudsman Aleš Pelán, protestuje: „Už jste někdy stál před třídou třiceti dětí, které musíte přesvědčit, aby je něco zajímalo? Zažil jste někdy ten pocit, jaké to je, dotáhnout školní rok až do jara, kdy se na vás sesypou všechny přijímačky, vysvědčení, školní výlety a vy máte pocit, že se nedožijete června? Všem těm učitelům jde na rozdíl od vás o věc, o děti.“ •„Myslíte ty zmrdíky s mobilama, který rodiče každý ráno vyklopí z SUVéčka před školou, protože ji berou jako nejlevnější hlídací službu? Plná huba nároků, povinnosti žádný,“ kontruje úředník. Hitlerjugend Jamnitz https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/skola-z-jemnice-zvolila-na-soutez-zvlastni-nazev.A150821_142755 _jihlava-zpravy_evs