ZMNÍ SE PO VSTUPU âESKÉ REPUBLIKY
DO EU STRUKTURA ZAHRANIâNÍHO OBCHODU?
Informační brožura pro vývozce a dovozce

ZMNÍ SE PO VSTUPU âESKÉ REPUBLIKY
DO EU STRUKTURA ZAHRANIâNÍHO OBCHODU?
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Sekce vnějších ekonomických vztahů a evropské integrace

Dne 13. prosince 2002 skončilo na
Summitu Evropské unie v Kodani dese-
tileté sbližování osmi zemí střední
a východní Evropy s Evropskou unií (EU)
a spolu s Maltou a Kyprem se jim otev-
řela cesta ke členství v EU. Smlouva
o přistoupení České republiky k Evropské
unii by měla být podepsána 16. dubna
2003 v Athénách a vysloví-li se člen-
stvím v EU souhlas i čeští občané
v referendu, stane se Česká republika
plnoprávným členem EU 1. května
2004.
Blížící se členství České republiky
v Evropské unii vyvolává zájem široké
veřejnosti zjistit, co nás v Unii čeká,
k jakým dojde změnám a zda pro nás
budou výhodné či nevýhodné. Pokud si
pokládáte takové otázky v souvislosti
se zahraničním obchodem, s určová-
ním podmínek, za nichž bude obchodo-
vání českých firem se zahraničím
probíhat nebo s tím, jaké se budou
nabízet možnosti pro ochranu trhu,
mohli byste na ně najít odpověď
v tomto textu.
Za zahraniční obchod jsme dosud
zvyklí považovat veškeré přesuny zboží,
které směřují z České republiky za naše
hranice a ze zahraničí k nám. První
změnou, se kterou se po vstupu do EU
setkáme, bude rozdělení zemí, kde
máme zahraniční obchodní partnery,
do dvou skupin:
Jednu skupinu budou tvořit členské
státy EU, tj. dnešních patnáct zemí
a dalších devět, které se spolu s ČR
ve stejném dnu mají stát členy
Evropské unie. Obchod s těmito
zeměmi již nebude zahraničním
obchodem, ale obchodem vnitřním,
který se může uskutečnit na kterémkoli
místě uvnitř rozšířené Unie. Do druhé
skupiny se zařadí všechny ostatní státy,
obvykle označované jako nečlenské
nebo třetí země. Při obchodování
s těmito zeměmi budou výrobky pře-
cházet unijní hranici, výměna zboží
zůstane vývozem a dovozem, jinými
slovy zahraničním obchodem tak, jak
ho známe dnes.
Podmínky, které budou platit pro
obchodování našich firem s partnery
v jednotlivých zemích, se budou odvíjet
právě od příslušnosti do první nebo
druhé skupiny. Jak dále vyplyne, liší se
velmi výrazně.

âeská republika a nové členské státy
se dnem vstupu do EU stanou součástí
jednotného vnitřního trhu EU, který byl
vytvořen před deseti lety spojením trhů
všech členských států EU do jednoho
celku. Noví členové EU společný trh nejen
získávají, ale připojují k němu také trh své
země.Mezi členy neexistují vnitřní hranice
trhu a zboží se pohybuje volně. Aby trh
mohl bezproblémově fungovat, musela
být pro všechny, kteří na něm prodávají
a nakupují zboží, vytvořena jednotná pra-
vidla. Vznikla postupným sbližováním
a sjednocováním právních předpisů nebo
vzájemným uznáním předpisů národních.
Tak se podařilo odstranit v podstatě
všechny překážky, které volnému pohybu
zboží bránily (nadále se však pracuje např.
na úpravách technických požadavků na
výrobky a na harmonizaci daní). Proto
i naši podnikatelé a obchodníci budou
povinni se při dodávkách zboží unijním
partnerům přizpůsobit a dodržovat pravi-
dla, platná pro přesun průmyslových
a zemědělských výrobků uvnitř EU.
1. Obchodování s lensk˘mi státy Evropské unie
Zdroj: Delegace Evropské komise v České republice
Sídlo Rady Evropské unie, která je hlavním rozhodovacím orgánem EU.

Klady
Na celé území vnitřního trhu EU bude
mít veškeré české zboží volný přístup
bez cel, bez limitování dodávaného
množství a bez všech dalších adminis-
trativních omezení vývozu a dovozu.
Odpadne proclívání zboží, prokazo-
vání jeho původu a zřizování celních
skladů, nebudou třeba žádná povo-
lení pro vývoz a dovoz a různá osvěd-
čení, která jsou obvykle udělována
za finanční úhradu, nebude nutné
plnit formality spojené s režimem
zušlechťovacího styku, který se změní
na výrobní spolupráci firem atd.
Výrazně se usnadní kompletační
dodávky, vyřizování reklamací a měla
by se zjednodušit i servisní činnost.
Pro naše firmy se otevírá několikaná-
sobně zvětšený trh, nabízejí se nové
investiční příležitosti a možnost těžit
z růstu konkurenceschopnosti rozší-
řené EU na světovém trhu.
Firmy budou svoji činnost provozovat
ve stabilizovaném podnikatelském
prostředí s jasnými pravidly hospo-
dářské soutěže, mohou počítat se
zvýšením právní ochrany podnikání,
snadnějším přístupem ke kapitálu
a k veřejným zakázkám i s vyšší mobi-
litou pracovníků.
Unijní trh je trhem náročných spotře-
bitelů a vyspělých konkurentů.
Podnikatelé se budou muset vyrovnat
se zvýšenými nároky na etiku podni-
kání, s vyššími požadavky na plnění
technických předpisů a norem,
na dodržování ekologických poža-
davků, s přísnějšími předpisy na
ochranu spotřebitele, pracovně práv-
ními předpisy a předpisy na ochranu
bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
Pro malé a střední podniky bude příno-
sem účast na společných programech
EU, možnost využívat prostředky
ze strukturálních fondů a z Fondu sou-
držnosti EU a také přebírání nejlepších
praktik podnikání podporovaných
Evropskou komisí.

Rizika
Stejné výhody mají nebo získají unijní
dodavatelé a dodavatelé z nových
členských zemí. Je proto pravděpo-
dobné, že se budou snažit, aby jejich
výrobky byly na trhu zastoupeny co
nejvíce,což může mít za následek sní-
žení možností pro uplatnění českých
produktů v nabídce na trhu.
Firmy s pomalým růstem produkti-
vity práce a nepružným marketin-
gem budou mít problémy.Obstojí jen
takoví podnikatelé, kteří nespoléhají
výhradně na to, že jejich zboží je
levné (mzdy a náklady porostou),
ale věnují pozornost kvalitě výrobků,
inovacím, servisu a spolehlivosti, při-
způsobují se požadavkům zákazníků
a jsou odhodláni se prosadit.
Připravenost na nové prostředí
nespočívá jen v tom, zda podniky
udělají vše pro to, aby byly schopné
konkurovat, důležitá je také připrave-
nost samotného podnikového vedení
na nové podmínky.
Náročná bude změna zejména pro
firmy, které zatím neměly a nemají
obchodní kontakty s partnery z unij-
ních zemí, protože budou muset
navíc změnit také dosavadní přístup
k marketingu, propagaci a prezentaci
svých výrobků.
S riziky je třeba počítat a připravit
se na ně s předstihem, není však důvod
k přehnaným obavám. Již v uplynulém
období se naši podnikatelé dokázali
vyrovnat s tvrdou konkurencí kapitá-
lově silnějších a marketingově zkuše-
nějších unijních podniků. Jestliže dnes
prodávají na unijním trhu dvě třetiny
zboží vyváženého z ČR,dá se předpoklá-
dat, že na vnitřním trhu rozšířeném
o kandidátské státy,se při dostatku kva-
litního zboží a odpovídající odbytové
strategii může tento podíl ještě dále
zvýšit na zhruba 75 až 80 %.

Odhadujeme, že po vstupu do EU
bude zahraničním obchodem ČR
zhruba pětina hodnoty našeho dneš-
ního zahraničněobchodního obratu.
Podmínky pro provádění obchodu,
které jsou výsledkem obchodně politic-
kých jednání se zeměmi této druhé
skupiny, se stejně jako u zemí patřících
do skupiny první rovněž změní. Od data
vstupu je nebudou určovat rozhodnutí,
právní předpisy a mezinárodní smlouvy
přijaté českými orgány, ale rozhodnutí
a právní předpisy schválené orgány EU
a mezinárodní smlouvy, které s třetími
zeměmi uzavřela EU.
Proč ČR bude přebírat a provádět
legislativu, na jejímž vzniku se nepodí-
lela. A proč dovolí, aby unijní orgány jed-
naly jejím jménem?
Jednoduchou odpovědí je, že
všichni členové Unie se podle článku
133 Smlouvy o ES zavazují, že vůči okol-
nímu světu budou provádět společnou
obchodní politiku a ke každé třetí zemi
se budou chovat jednotně. Všechny
členské státy např. při obchodu s Indií
zatěžují dovoz stejnými celními saz-
bami a obdobně Indie zatěžuje stejným
clem dovozy z EU, ať již pocházejí
z Francie, Německa nebo Řecka. Přijme-li
EU vůči Indii nebo Indie vůči EU opat-
ření, kterými brání svůj trh před neú-
měrně zvýšenými dovozy určitého
výrobku nebo před nepřijatelnými
obchodními praktikami partnera při
prodeji výrobku (cenově se podbízí,
poskytuje nedovolené subvence), je
těmito opatřeními chráněn a v opač-
ném případě postižen celý unijní trh.
Obsah mezinárodní smlouvy, kterou EU
uzavřela s Indií, je rovněž závazný pro
všechny členské státy EU.
Je zřejmé, že za těchto okolností
nemohou členské státy EU rozhodovat
samostatně, ale společně na unijní
úrovni. Hlavním orgánem pro prová-
dění společné obchodní politiky je
Rada, která rozhoduje na základě
návrhů předložených Evropskou komisí.
Je-li třeba sjednat obchodní dohody
s třetími zeměmi, Komise podá Radě
doporučení, Rada zmocní Komisi
k zahájení jednání a stanoví jí mandát
pro jednání. Je informován a konzulto-
ván také Evropský parlament, jehož
souhlasu je zapotřebí u určitých dohod
přesahujících rámec společné obchodní
politiky.
Naše zapojení do systému unijní
společné obchodní politiky si vyžádá
řadu zásahů, výrazně měnících dosa-
vadní praxi. Mezi nejdůležitější změny
patří:
2. Obchodování se tfietími zemmi mimo Evropskou unii

Klady
Postavení EU v celosvětovém
obchodě (největší světový vývozce
a druhý největší dovozce) je potvrze-
ním úspěšnosti unijní obchodní poli-
tiky. EU všemi dostupnými způsoby
zajišťuje výhodné podmínky pro
vývoz unijního zboží na trhy třetích
zemí a otevírá svůj trh pro zahraniční
zboží. Důsledně sleduje dodržování
mezinárodních pravidel obchodu
a v případě jejich porušování přijímá
opatření na ochranu svých zájmů.
Rizika
Občané jsou většinou citliví na zmínky
o přenesení práv národních orgánů na
orgány EU. České orgány již nebudou
samostatně rozhodovat a budou se
podílet svými názory na přípravě
a provádění společné obchodní poli-
tiky,na rozhodování o návrzích nových
strategií, pozic pro mezinárodní jed-
nání i nových právních předpisů.
Spojení sil s ostatními členskými státy
však za to stojí, protože dává možnost
získat společně větší vliv ve světě.
Současně nelze skrývat, že prosazení
českých zájmů,ať samostatně nebo ve
spojení s názorově blízkými členskými
státy, bude při velkém počtu členů EU
nesnadné,i když budou zástupci české
strany na jednání dobře připraveni.
1. Přenesení části zákonodárné iniciativy české vlády na Evropskou komisi a zákonodárné rozhodovací
pravomoci z Parlamentu ČR na Radu EU a Evropský parlament
Zdroj: Delegace Evropské komise v České republice
Sídlo Evropské komise, která je strážcem smluv a ztělesňuje
zájem společenství.

Evropská unie uzavřela s třetími
zeměmi, jejich seskupeními nebo regi-
ony velký počet dohod, které často
kromě obchodu upravují také oblasti
s obchodem související,jako jsou hospo-
dářská soutěž, státní pomoc, investice,
ale i podmínky politické, hospodářské,
sociální, kulturní a finanční spolupráce.
Samostatné obchodní dohody jsou
zaměřeny spíše sektorově - dohody
o obchodu textilem, ocelí, některými
zemědělskými výrobky - nebo jde
o dohody staršího data, nahrazované
postupně novými komplexnějšími
dohodami.
Významné jsou zejména prefe-
renční dohody - dohody o celní unii
nebo oblasti volného obchodu.
V těchto dohodách si EU a její partneři
sjednávají velmi výhodné podmínky
pro vzájemný obchod a jejich cílem je
postupně dosáhnout bezcelní výměny
zboží v případě celní unie nebo bez-
celní výměny všech průmyslových
výrobků a snížení nebo zrušení cel
u většiny zemědělských výrobků
v oblasti volného obchodu.
Skutečnost, že skončí platnost čes-
kých obchodních smluv s třetími
zeměmi, smlouvy o vytvoření celní
unie se Slovenskem a že přestaneme
spolu s dalšími kandidátskými zeměmi
provádět Středoevropskou dohodu
o volném obchodě (CEFTA) a dohody
o volném obchodě s Evropským sdru-
žením volného obchodu (ESVO),
pobaltskými státy, Tureckem, Izraelem
a Chorvatskem, neznamená, že
výhodné podmínky ztratíme. Budou
více než nahrazeny výhodami vyplýva-
jícími z dohod uzavřených EU, k nimž
se připojíme.
Klady
Přistoupení k dohodám EU posílí
u zákazníků ve třetích zemích naši
důvěryhodnost jako partnera.
EU uzavřela ve srovnání s ČR větší
počet preferenčních dohod. Získáme
tak nové preferenční partnery a tím
lepší podmínky pro dodávky na jejich
trhy.
Zápory
Je třeba počítat s tím, že výhody
vyplývající z preferenčních dohod
jsou oboustranné a od nových part-
nerů výhody nejen získáme, ale
budeme také poskytovat, což může
přilákat další konkurenty pro domácí
výrobce.
2. Přistoupení k mezinárodním dohodám uzavřeným EU a ukončení platnosti dohod ČR s EU a všech mezi-
národních dohod se třetími státy, které nejsou slučitelné se členstvím v EU

S mezinárodními dohodami úzce
souvisí celní sazebník, do kterého se
kromě smluvních celních sazeb váza-
ných ve Světové obchodní organizaci
(WTO) promítají i všechna snížení cel
dohodnutá v preferenčních dohodách,
případně celní úlevy,které EU poskytuje
jednostranně. A protože budeme
postupovat shodně s EU, je logickým
důsledkem, že český celní sazebník
bude nahrazen unijním sazebníkem.
Zda náš dovoz konkrétního výrobku
bude podléhat clu v plné výši, sníže-
nému clu nebo bude bezcelní, závisí na
zemi, ze které bude pocházet. Pro
základní orientaci lze v současné době
vycházet z tohoto rozdělení třetích
zemí:
a) země, s nimiž EU obchoduje na
základě doložky nejvyšších výhod bez
jakýchkoli dalších celních úlev
Při obchodu s těmito zeměmi se na
obou stranách vybírá smluvní celní sazba
WTO v plné výši podle celního sazebníku
EUadanézemě.Totopravidloplatípouze
pro devět zemí: USA, Kanadu, Austrálii,
Nový Zéland, Japonsko, Korejskou repub-
liku, Hongkong, Tchaj-wan a Singapur.
Stejným způsobem s těmito zeměmi
zacházíme i my.
b) země, jimž EU poskytuje a od
nichž získává celní výhody na základě
dohody o vytvoření celní unie nebo
oblasti volného obchodu - preferenční
partneři
Celní úlevy vyplývají z obsahu pří-
slušné mezinárodní dohody a mohou
se lišit co do položek, výše úlev i har-
monogramů snižování cel. Pro dovoz
do EU konkrétní sazbu snadno
najdeme v Integrovaném tarifu EU; pro
dovoz do partnerské země je třeba pra-
covat s jejím celním sazebníkem.
Preferenčními partnery jsou Slo-
vensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko,
Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr a Malta
(pokud tyto státy vstoupí do EU, budou
se na ně vztahovat pravidla vnitřního
trhu). Dále země ESVO, Bulharsko,
Rumunsko, Chorvatsko, Makedonie,
Izrael, Turecko, Maroko, Palestina,
Tunisko, Jordánsko, Libanon, Egypt,
Alžírsko, JAR, Chile, Mexiko, Andorra,
San Marino a Faerské ostrovy.
Výhledově se k tomuto seznamu při-
pojí MERCOSUR (Argentina, Brazílie,
Paraguay a Uruguay), země Perského
zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Oman, Katar,
Saúdská Arábie a Spojené arabské emi-
ráty) a při splnění určitých podmínek
mají tuto možnost i některé státy
bývalého SSSR.
3. Nahrazení českého celního sazebníku unijním celním sazebníkem

Zdroj: Delegace Evropské komise v České republice
Budova Evropského parlamentu, ve kterém zasedají zástupci 370 milionů občanů Unie.
c) země, jimž EU celní výhody pouze
poskytuje, ale pro své zboží nezískává
Jedná se o země, které mezinárodní
společenství považuje za rozvojové
nebo nejméně rozvinuté. EU jim udě-
luje - bez ohledu na to, zda je uzavřena
mezinárodní dohoda - jednostranné
celní úlevy podle všeobecného systému
preferencí. ČR uplatňuje vůči rozvojo-
vým tento systém také, ale i zde dojde
ke změnám, neboť každý stát určuje
celní úlevy tak, jak uzná za vhodné.
Připojením se k unijnímu nastavení cel-
ních úlev se změní jejich výše, počet
položek, zemí a přibudou zvláštní
pobídky pro ochranu životního pro-
středí, dodržování pracovních stan-
dardů a boj proti výrobě a obchodování
s drogami. Na clech vybíraných rozvojo-
vými zeměmi by se po vstupu do EU
nemělo v podstatě nic měnit, protože
naše zboží budou zatěžovat sazbami
v plné výši jako dosud.

Jednostranně jsou poskytovány
celní úlevy rovněž na dovoz zboží ze 77
afrických, karibských a tichomořských
rozvojových zemí spojených s EU
Dohodou o partnerství a spolupráci
(nejpozději do 8 let by však tyto země
měly poskytovat výhody pro zboží
z EU).V rámci pomoci získávají dočasně
výhody i některé balkánské země ­
Srbsko a Černá Hora,Bosna-Hercegovina
a Albánie. Také ty budeme po vstupu
do EU v celém rozsahu poskytovat.
Klady
Cla pro země s doložkou nejvyšších
výhod má EU ve srovnání s ČR mírně
vyšší u téměř poloviny průmyslových
položek a většiny zemědělských
výrobků. Při dovozu z vyspělých
mimoevropských zemí (viz a) se tak
změní výše celní ochrany; zda bude
nižší nebo vyšší je třeba posoudit
u každé jednotlivé položky.
Při dodávkách preferenčním partne-
rům bude české zboží podléhat
výhodnějším clům nebo bude dová-
ženo bezcelně.
Preferenčním partnerům a zemím,
kterým budeme spolu s EU udělovat
jednostranné výhody, se český trh
více otevře, což může zvýšit konku-
renci na našem trhu.
Zápory
Naši vývozci do USA, Kanady
a Japonska přijdou o celní úlevy,které
jim stále ještě v rámci všeobecného
systému preferencí pro rozvojové
země tyto tři země jednostranně
poskytují. Umístění zboží na těchto
trzích bude pak o něco obtížnější.
Příjmy z vybraných cel přestanou být
součástí státního rozpočtu ČR a budou
z velké části odváděny do rozpočtu EU.
Zdroj: Delegace Evropské komise v České republice
Evropská centrální banka převzala zodpovědnost za zavádění
evropské měnové politiky.

Převzetím legislativy EU se připo-
jíme jak k unijním postupům pro přijí-
mání všech typů opatření na ochranu
trhu, tak k postihům, které bude EU
uplatňovat vůči třetím zemím v den
našeho vstupu do EU. Současně ukon-
číme platnost našich předpisů a přija-
tých opatření. Mezi EU, ČR a novými
členskými státy se taková opatření
uplatňovat přestanou.
Klady
Naši výrobci citlivých produktů
(zejména hutnických a textilních)
budou lépe a ve stejném rozsahu
jako výrobci unijní chráněni před zvý-
šenými a levnými dovozy z nečlen-
ských zemí, které jim způsobují
problémy. Nežádoucímu přílivu
výrobků budou bránit unijní
ochranná opatření (množstevní
omezení, kvóty, dohlížecí a kontrolní
režimy), desítky unijních antidum-
pingových opatření a opatření proti
nedovoleným subvencím.
Proti našim firmám (ani proti firmám
z nových členských států) EU a nové
členské státy již nebudou moci uplat-
nit ochranné opatření.
Naši podnikatelé se zapojí do důsled-
ného sledování, jak obchodní part-
neři EU dodržují závazky vyplývající
z dohod uzavřených v rámci WTO
nebo jaké vytvářejí překážky
obchodu. Získají přístup do unijních
informačních databází o podmín-
kách obchodování s třetími zeměmi
a budou mít právo předkládat své
poznatky o obchodních překážkách
unijním orgánům k řešení.
Zápory
O uplatnění ochranných, antidum-
pingových a antisubvenčních opat-
ření nebudeme moci rozhodovat
sami. O zavedení těchto opatření roz-
hodne Evropská komise na základě
podnětu dotčeného subjektu.
Čeští výrobci a vývozci se budou
muset spolu s výrobci a vývozci ostat-
ních členských států vyrovnávat se
všemi platnými ochrannými opatře-
ními třetích zemí namířenými proti
vývozům z EU.
4. Nahrazení českých právních předpisů pro ochranná, antidumpingová a antisubvenční opatření předpisy EU

Systémy podpor vývozu nejsou
součástí společné obchodní politiky
a unijní orgány se jimi nezabývají
s výjimkou podmínek pro poskytování
vývozních úvěrů se státní podporou.
Formy a rozsah pomoci českým vývoz-
cům, které umožňují mezinárodní
pravidla, budou proto po vstupu do EU
záviset především na možnostech
a rozhodnutích v České republice.
Zásadní otázkou pro plynulý pře-
chod do unijních obchodně politických
režimů, je znalost jednotlivých unijních
předpisů obsahujících úpravu obchodu
a mezinárodních obchodních smluv EU
se třetími zeměmi. Právě včasné sezná-
mení se s těmito pravidly, která budou
platit na našem území od prvního dne
našeho členství, a to nejen ze strany
orgánů státu, ale především obchod-
níků a podnikatelů, bude jednou ze
záruk úspěchu v novém prostředí.
Zdroj: Delegace Evropské komise v České republice
Podle odhadů ekonomů budou čeští občané eurem platit nejdříve v roce 2007

Podrobnější odborné informace jsou zveřejněny v příručce
,,Změny v zahraničněobchodní politice ČR v souvislosti se vstupem do EU"
na internetové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ­ www.mpo.cz
pod heslem Obchod, stránka Publikace.

Vydalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Odbor komunikační strategie
ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky
Vydání první, 13 stran, náklad 35 000 ks
Neprodejný výtisk
Další informace o problematice o EU naleznete na http://www.euroskop.cz
nebo na bezplatné informační lince 800 200 200
 MPO ČR, MZV ČR, Praha 2003
ISBN: 80-86345-28-9