Označkujte následující prostý text. Úroveň nadpisů je vyznačena pomocí jejich očíslování, každý odstavec se nachází na samostatném řádku.
Multimediální učební texty 1 Úvod Studium obecné chemie je pro řadu studentů obtížné, neboť jim k pochopení průběhu chemických dějů a zákonitostí v mnoha případech chybí názorná představa probírané skutečnosti. Vzhledem k tomu, že chemické děje probíhají na subatomární úrovni, je slovní interpretace děje nedostatečná a student se bez vhodně vytvořených obrazových materiálů při studiu neobejde. Ve své diplomové práci objasním postup a způsob tvorby studijních materiálů do předmětu Obecná chemie. Klíčovými termíny úvodních kapitol diplomové práce jsou e-learning, multimédia a jejich vztah vůči vzdělávání. V dalších kapitolách se věnuji softwarovému vybavení počítače, které jsem využíval při práci na studijních pramenech. Stěžejním bodem této části je popis pracovního prostředí, nástrojů a způsobu tvorby statické i dynamické grafiky v programu Flash MX. Praktická část, tj. podrobný popis vytváření několika vybraných animací, tvoří závěrečnou část diplomové práce. 2 E-learning 2.1 Pojem e-learning E-learning je, stručně řečeno, využití informačních technologií v procesu vzdělávání při dodržení určitých didaktických standardů. Mnoho lidí si pod e-learningem představuje multimediální výukové kurzy. To je však jen jedna ze složek, spadající pod tzv. off-line formu studia. E-learning zahrnuje řadu dalších složek jak off-line studia (komunikace pomocí mailu, diskusní skupiny), tak on-line studia (chat, sdílení aplikací, video konference, virtuální třídy). Jedním z hlavních současných trendů je tzv. blended e-learning, tedy kombinace klasické výuky z očí do očí a e-learningu. Spočívá v tom, že studenti nejprve absolvují základní kurz ve svém prostředí prostřednictvím počítače a výuka končí osobní přítomností v reálné třídě, kde pedagog navazuje na to, co se již student naučil. Nástup technologií Internetu, rozvoj telekomunikačního trhu a současné možnosti pracovních stanic, společně s jejich poměrně výhodnými cenami, stojí za mohutným rozvojem e-learningu. E-learning se stále výrazněji začíná prosazovat nejen na akademické půdě a ve středním školství, ale zejména v oblasti vnitřního firemního vzdělávání a také v kurzech pro veřejnost. Řada firem tímto způsobem zaškoluje a vzdělává své zaměstnance, školy vydávají různé multimediální pomůcky a skripta pro studenty, která prezentují na Internetu, nebo je rozšiřují na CD. 2.2 Historie e-learningu Poprvé se počítače ve výuce objevily v osmdesátých letech minulého století, v České republice pak počátkem let devadesátých. Zpočátku byly využívány jen pro dílčí úkoly. Výuka probíhala klasicky, osobní počítač pedagogovi pomáhal s výkladem látky, případně s demonstrací praktických úloh. Tento systém výuky, nazývaný CAE (Computer Aided Education), se postupně rozšiřoval z univerzit technického a přírodovědného směru i na školy ostatní. K významnému přelomu došlo s rozšířením Internetu v polovině devadesátých let. Tehdy se začaly objevovat první webové stránky předmětů a studijní materiály v elektronické podobě. Začalo se také s pokusy o realizaci výuky výhradně elektronickou formou. Samotný termín e-learning se poprvé objevuje až koncem devadesátých let spolu s prvními systémy LMS (Learning Management Systems), určenými pro automatizaci a řízení výukového procesu. V ČR došlo vlivem špatné dostupnosti Internetu a nedostatečného vybavení většiny škol výpočetní technikou k mírnému zpoždění za světem. O nástupu druhé vlny e-learningu u nás můžeme hovořit až kolem roku 1999. Za průkopníky e-learningu na české scéně můžeme považovat počítačové školy, které se postupem času začaly e-learningu věnovat systematičtěji. Počítačové školy, např. Altix nebo Gopaz, se v největší míře zabývají školením počítačového software, především uživatelského prostředí Windows, spolu s aplikacemi Word, Excel, Power Point a softwarem pro účetnictví. Organizují kurzy jak pro počítačové začátečníky, tak pro pokročilé uživatele počítačů. V poslední době jsou velmi populární výukové dětské kroužky. 3 Využití multimediálních klipů ve výuce chemie 3.1 Multimédia Pojem multimédia definujeme jako integraci textů, obrázků, grafiky, animací a případně i zvuku a videa za účelem efektivního zprostředkování informací pomocí výpočetní techniky. Od počítačových prezentací se očekává, že nabídnou uživateli jistou možnost interaktivity, tzn. možnost zasáhnout do průběhu multimediálního programu. Učební programy na multimediálním základě skýtají celou řadu výhod. Velkou výhodou je možnost interaktivního zásahu do průběhu výuky, což umožní nejen určit individuálně tempo výuky nebo počet opakování látky v závislosti na potřebách žáka, ale i volbu určitých postupů, například vynechání méně důležitých sekvencí. Díky vizualizacím umožňují učební programy nejen rychlejší dosažení dílčích úspěchů výuky, ale i zkrácení celkové doby učebního procesu. 3.2 Učení a multimédia Hlavní výhodou, kterou názorné pohyblivé prezentace při zprostředkování informací nabízí, je způsob ukládání informace v lidském mozku a z toho plynoucí výukový efekt. Pro bližší vysvětlení tohoto efektu je zapotřebí rozeznávat tři rozdílné principy zapamatování. Senzorická paměť uchovává informace přijímané ze smyslových orgánů na krátkou dobu (zlomky sekund). Například po zavření očí si dokážeme vybavit předmět, který jsme právě pozorovali. Krátkodobá paměť uchovává krátkodobě naposledy zpracovávané podněty. Pamatujeme si například poslední větu či skupinu slov při rozhovoru a dokážeme ji stejně reprodukovat i několik sekund po vyslovení. Na rozdíl od paměti senzorické tedy neobsahuje smyslové informace, ale spíše zaznamenává obsah naposledy zpracovávané informace. Dlouhodobá paměť dokáže dlouhodobě uchovávat velmi rozsáhlé informace. Během života si člověk zapamatuje množství slov, podrobností z různých oblastí vědění a detailů z vlastního života, na něž si dokáže vzpomenout i po mnoha letech. Při získávání informací dospěje zpravidla jen malá část vstupní informace z krátkodobé paměti do paměti dlouhodobé. Konvenční psychologie vyučování považuje za rozhodující počet opakování, v poslední době roste počet poznatků potvrzujících domněnku, že nezáleží jen na počtu opakování, ale i na tom, co vyučovaný s informací v průběhu učení provádí. Aktivní zpracovávání informace jako tvorba asociací a obrazových představ je obecně označována jako kódování. Psychologové se pomocí množství testů přesvědčují o tom, že optické představy jsou jednou z velmi důležitých a působících forem kódování. Bylo dokázáno, že vyvolání optické představy při učení má velký význam pro usnadnění a podpoření vyučovacího procesu. Testy ukázaly, že pozornost osob, které měly k dispozici obrazové informace k vyučované látce, byla dvakrát větší než pozornost osob, které tuto obrazovou informaci k dispozici neměly. Ve vztahu k multimediálním vyučovacím programům to znamená, že vhodnou kombinací animací a videa s textem a grafikou lze vytvořit lepší prostředí k učení. 4 Nástroje pro tvorbu animací 4.1 Internet a HTML Technologie internetu jsou v dnešní době široce používány. Nejpoužívanější službou je získávání a zpracování hypertextových dokumentů, tedy WWW (World Wibe Webster). Tato technologie vznikla na počátku devadesátých let ve švýcarském vědeckém středisku CERN a zakrátko zaplavila celý svět. Hypertextové dokumenty jsou rozprostřeny na počítačích celého světa, je tedy nutné specifikovat každý jednotlivý zdroj. Tato specifikace se nazývá URL (Uniform Resource Locator). Prohlížeč (Browser) je program, jehož základní funkcí je komunikovat se serverem, nejčastěji protokolem HTTP (HyperText Transfer Protocol). Prohlížeč pošle požadavek ve formě URL a server odpovídá formou textového souboru HTML. Tento text prohlížeč interpretuje, tj. čte jednotlivé značky, které se v souboru kromě textu vyskytují a realizuje příslušným způsobem jeho výsledný výstup. Čtený soubor musí mít rozšíření *.htm nebo *.html, v opačném případě by prohlížeč přepsal celý soubor na obrazovku bez rozpoznávání značek. 4.1.1 Tvorba dokumentů v jazyce HTML Vzhledem k tomu, že HTML dokument je v podstatě textový soubor, k jeho pořízení lze použít jakýkoli programový editor, jehož výstupem je text. Při své práci jsem používal editor Notepad systému Windows. Existují desítky editorů, které jsou prezentovány na Internetu ke stažení zdarma. Existují pro různé operační systémy a jsou specializovány na vkládání značek jazyka HTML, včetně dalších služeb, jako je barevné zvýrazňování značek a zobrazení výsledného dokumentu. Formátování textu uvnitř dokumentu HTML však není žádným způsobem stanoveno. Nezáleží tedy na počtu mezer, na řádkování či tabulování. Všechny tyto znaky prohlížeč považuje za neviditelné a nemají na výsledné formátování HTML dokumentu žádný vliv. 4.1.2 Značky Značky (tagy) jsou příkazy pro prohlížeč. Těmito příkazy se popisuje úprava nebo struktura určité části dokumentu. Značky jsou uzavřeny do znaků < a >. Syntax HTML vyžaduje u tzv. párových značek použití uzavíracího symbolu . Párové značky ohraničují text z obou stran a zpravidla definují formátování uzavřeného textu nebo textovou strukturu, případně vložený objekt. Existují však nepárové značky, u kterých uzavírací symbol není povinný. Značky se mohou do sebe vnořovat, nesmí se však křížit. Všechny prohlížeče jsou konstruovány tak, že při interpretaci souboru vynechají neznámé nebo chybně napsané značky. To umožňuje staršímu prohlížeči zobrazovat soubory obsahující značky nového typu, případně interpretovat poškozené nebo neúplné soubory. 4.1.3 Struktura dokumentu HTML Každý dokument je uveden povinnou párovou značkou , v jejímž těle jsou vnořeny další párové značky, pro záhlaví dokumentu a pro tělo dokumentu. Záhlaví obsahuje např. prvky definující titulek dokumentu a kódování dokumentu. Tělo dokumentu tvoří v prohlížeči viditelnou část dokumentu, tvořenou běžným textem a dalšími značkami jazyka HTML. 4.2 Flash Při tvorbě multimediálních klipů a animací, ale i statických obrázků, jsem pracoval s programem Flash MX 6.0. S Flashem se člověk na Internetu setkává téměř na každé stránce. Reklamní bannery, různé interaktivní hry, kreslené seriály, prezentace různých firem, ale i výukové prezentace používají ve velké míře právě Flash. Nejsilnější zbraní Flashe jsou internetové prezentace, které využívají pohyb. Tyto prezentace jsou na pohled velmi efektní a jejich velkou výhodou je také poměrně malý celkový objem dat. Díky programovacímu jazyku Action Script jsou animace vytvořené ve Flashi schopné komunikace s návštěvníky a umožňují pružně reagovat na jejich podněty.