1
Příčiny existence VS
(selhání a ,,selhání")
VE - přednáška č.2
Selhání trhu
Absence trhu vs. "selhání trhu" - (jako
kdyby někdo jabloni říkal hrušeň, a v
rozčarování z toho, že neplodí hrušky
vyvodil závěr, že hrušeň selhala - Kinkor.)
Osnova:
příčiny existence veřejného sektoru
,,neekonomické" příčiny - sociální preference,
solidarita,
pojetí spravedlnosti.
selhání trhu
lidský potenciál a jeho kultivace
struktura VS jako výsledek příčin jeho vzniku.
(Příklad strukturalizace na základě teorie potřeb)

2
Otázka
Ale proč veřejný sektor existuje? Proč vláda
zastává funkce, které zastává, a proč
produkuje právě to, co produkuje? Existuje
logický a jasně formulovaný argument,
kterým lze vysvětlit socioekonomické
důvody existence státu? Anebo mají být
funkce státu odůvodněny ideologicky?
Odpověď
Neexistuje pouze jediné ekonomické
odůvodnění vlády. Platí spíše, že vláda
existuje proto, aby se zabývala celou řadou
různých problémů, a přitom hraje řadu
různých rolí, které se často od sebe liší a
které jsou často ve vzájemném rozporu..
Adam Smith:
... existují jen tři povinnosti, které musí
vládce vykonávat: za prvé povinnost
ochraňovat společnost před násilím a
útokem jiných nezávislých společností; za
druhé povinnost ochraňovat každého člena
společnosti, ... před nespravedlnostmi a
útiskem ze strany všech ostatních členů této
společnosti, ...; (pokr.)

3
Adam Smith 2
... za třetí povinnost zřídit a udržovat jisté
veřejné práce a projekty a jisté veřejné
instituce, jejichž zřízení a údržba nikdy
nemůže být v zájmu jednotlivce či malé
skupiny jednotlivců, neboť zisk z nich by
nikdy nevynahradil vynaložené náklady
jednotlivce či malé skupiny jednotlivců,
přestože mohou často poskytnout více než
pouhou úhradu nákladů pro velkou
společnost.
...ale nejasnost v obsahu pojmů:
násilí (stát je nástroj objektivizace použití
násilí v obraně proti iniciaci násilí - odtud
bezpečnost, obrana, justice, zahr. politika)
útisk (vylučuje ,,dobrovolnost" tržní směny
ekonomický útisk?)
nespravedlnost (co je spravedlivé a pro
koho?)
Ultraliberalismus
Jedinou ,,morální" (I.M.) funkcí státu je
ochrana individuálních práv, tj. použití síly
k obraně proti iniciaci násilí.
Jakákoliv akce státu je použitím násilí.
Vše ostatní nad ochranu individuálních
práv je etatismem, zneužitím instituce státu.

4
... ale
co v případech, kdy na sebe naráží (v té či
oné formě) individuální právo a potřeba
reprodukce společnosti, ve které individuum
existuje?
problém obsahu pojmu reprodukce -
hmotný blahobyt? přežití? efektivní stav?
dělba práce si vyžaduje koordinaci a
,,problém černého pasažéra" (někdy)
donucení...
Příčiny existence - střední proud
,,neekonomické" - sociální,
resp ,,nespokojenost" s výsledky distribuce trhem
ekonomické (neefektivnost)
makro (inflace, cykly, nevyužití výrobních faktorů)
mikro (Paretovsky efektivní rovnováha)
Tzv. neekonomické...
problémy ,,nesprávné", ,,nespravedlivé"
redistribuce - sama Paretovsky efektivní
řešení neříkají nic o úrovni blahobytu
jednotlivých členů společnosti. 
redistribuční souvislosti (polarizace
bohatství a chudoby)
statky pod ochranou, (merit goods)

5
Makroekonomické
nerovnováha
inflace
nezaměstnanost
cykličnost vývoje
...ale, u řady těchto jevů je vysoce
pravděpodobné, že je zásahy státu, ne-li
vyvolávají, pak zcela jistě prohlubují...
Mikroekonomické (PŘÍŠTĚ)
Překážky k nastolení Paretovsky efektivních
stavů:
Selhání konkurence
Přirozené monopoly
Veřejné statky
Externality
Nedostatečná informovanosti
Pojetí spravedlnosti
Kritéria založená na schopnostech
(liberalismus)
Utilitární kritéria (Bentham)
Egalitářská kritéria (první křesťané)
Smíšená kritéria (sociální síť)
... příklad trosečníků.

6
VS z hlediska teorie potřeb
Potřeba = (jedincem) pociťovaný nedostatek
dělíme (mimo jiné) na individuální a
společenské
společenské jsou ty, které pociťuje člověk
(jedinec, individuální spotřebitel) proto, že
žije ve společnosti.
Společenské potřeby
organizovaného uspořádání společnosti
ochrany osoby a jejího majetku
zajištění spravedlnosti
ochrany území, na kterém žije,
společenství, do kterého jedinec patří.
Lidský potenciál -
made in Czechoslovakia
Lidským potenciálem rozumíme
předpoklady člověka k činnostem, které
realizuje ve všech svých základních
sociálněekonomických funkcích, a to ve
funkci občana, člena rodiny, pracovníka,
spotřebitele i vlastníka.

7
Lidský potenciál - složky
Teorie lidského potenciálu konkretizuje lidský
potenciál těmito jeho složkami:
potenciál zdraví
potenciál poznatkový a dovednostní
potenciál hodnotově orientační
potenciál sociálně participační
potenciál individuálně integrativní a
regulační
potenciál tvůrčí.