Externality rl\ a úvod do teorie statku VE - prednáška c.4 Osnova: 71 návaznost na minule - mikroekonomická selhání trhu 71 externality 7i pojem 7i řešení Ti verejná ti soukromá 71 verejné statky s "Další povinná literatura: 7i WWW - Verejná ekonomie - literatura 7i Malý - statky 7i Malý - externality 7i Vítek - externality (Coasuv teorém) : "Další doporučená literatura —_______________________________ 1. Musgrave, R. A., Musgraveová, P.B.: Verejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 1994. Str. 5-13, 38-54 (externality a verejné statky). 2. Stiglitz, J.E.: Ekonomie verejného sektoru. Grada, Praha, 1997. str. 25-26, 102-116 (selhání), 157-183 (verejné statky), 255-279 (externality) 3. ... a mnoho dalších (Frank, Sborník Slapanice 98, Klaus, Nemec, Benard, Bruha.... ; "Mikroekonomická selhání ill___________________ 7i Prekážky k nastolení Paretovsky efektivních stavu: 71 Selhání konkurence 71 Přirozené monopoly 7i Nedostatečná informovanost 7i Externality 7i Verejné statky s "Externality Ĺh__________ 7i efekty přelévání, vnější efekty, efekty sousedství 7i Když výroba nebo spotreba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo prínosy jiným subjektům.... 7i Externalita je jev, který se vymyká ekvivalenci => z hlediska trhu nechtěný efekt I "Typologie - delení —______________________ V./ 7i pozitivní x negativní (príklady) 7i spojeny se spotrebou x výrobou (príklady) 7i problém společných zdroju - viz cvičení w Důsledky externalit 7i úroveň produkce a s ní spojená úroveň mezních nákladu bude „nesprávná" - ovšem pouze ve srovnání s teoretickou abstrakcí dokonalé (a homogenní) konkurence 7i negativní - více (príklad znečistení) 7i pozitivní - méně (príklad vzdelávaní) " , Negativní externalita $ D (MB) MCs/ z^vicp MCe /\ Q \l/ Pozitivní externalita -'> \ MBs = $ \ X MBp+MBe ^-"'^ MC MB, C\. MBp Qm Qp q Řešení externalit Verejná řešení (Pigou) Soukromá řešení (Coase) 7i korekční dane podmínky platnosti C. 7i pokuty 7i dotace teorému: 7i vlastnická práva 7i zákazy 7i transakční náklady 7i príkazy 7i regulace Internalizace externalit 7i vlastní činnost ""Verejné statky 7i verejné kontra verejne poskytované 7i institucionální a ekonomické kritérium delení statku 7i poskytování (financování) vs. spotreba 7i vlastnosti verejných statku ' -_Je napr. školství verejným > statkem? 7i Pokud ano, proč? 7i Pokud ano, co tím říkám, resp. co z toho vyvozuji? 7i Je verejné poskytování efektívnejší než soukromé? 7i Kdy ano a kdy ne? ,-;,Dva typy verejných statku" 7i pozor na zažitý stereotyp 7i viz Klaus 7i co má být verejné resp. kdy je „veřejnost poskytování ve prospech ekonomické efektivity a kdy nikoli 7i príčiny a důsledky ' _ w v £1 ;,Není zlato, co se třpytí' 7i způsob financování není definičním znakem „verejnosti" statku, alespoň pokud tuto kategorii používáme ve smyslu selhání trhu! 7i vlastnosti spotreby vedou objektivně k určitým důsledkům pro schopnost trhu efektivně alokovat zdroje. Nezáleží na tom, co si o tom myslíme, nebo na cem se společnost dohodne! v Institucionální kritérium Li__________________ TRZNI POLOTRZNI NETRZNI ; "Ekonomické kritérium čisté verejné (čisté kolektivní) smisene (smíšené kolektivní) privátní (soukromé) s "Vlastnosti (čistých) verejných statku íh_____________________ nerivalita spotreby nevyloucitelnost ze (je vyloučení žádoucí?) spotreby (je vyloučení možné?) 71 nulové mezní náklady na spotrebu ži technická vlastnost, plyne z ní problém černého pasažéra (free-rider-problem) v Delení statku 71 (spotreba): 7i rivalitní 7i nerivalitní vyloucitelná nevyloucitelná A B C D S am els on: "Jde o komoditu, jejíž užitky mohou být poskytovány všem lidem .... aniž by to přinášelo vyšší náklady, než jsou spojeny s jejím poskytováním jedné osobe. Užitky těchto statku jsou nedělitelné a lidé nemohou být vyloučeni z toho, aby jich využívali..." w Macmillanuv slovník rx „... pokud j e (komodita nebo služba) nabízena jedné osobe, stává se dostupnou všem ostatním jednotlivcům bez vynaložení dodatečných nákladu. O veřejném statku proto říkáme, že má NERIVALITNÍ SPOTREBU; spotreba jednou osobou nesnižuje dostupnost statku nebo služby komukoliv j inému." v Problém „černého pasažéra" —________________________________ 7i Neexistuje důvod, proč by mel jednotlivec pravdivé odkrývat svou ochotu platit. Muže spoléhat na to, že bude mít užitek ze spotreby tech osob, které ochotu zaplatit projeví. Princip Li________ 7i obvykle platí: cím více tenduje spotreba statku k nerivalite, nedělitelnosti a nevyloucitelnosti spotreby, tím více prostoru se nabízí pro to, aby státní zásahy pomohly nastolit vyšší míru efektivnosti procesu alokace zdroju (alespoň teoreticky). Mohlo by tedy jít o skutečnou nápravu tržního selhání. Princip (pokračování) 7i V opačném prípade, blíží -li se statek svými vlastnostmi čistému soukromému (privátnímu) statku a stát se u neho presto pokouší nahradit nebo "napravit" tržní mechanismus - tedy verejne ho poskytuje, pak se většinou jedná o snahu řešit potenciální dopady v nerovnosti príjmu, Redistribucní efekt je pritom nutne zaplacen ztrátami efektivnosti -^Verejné statky a verejne poskytované statky 71 objektivnost vlastností 7i politický konsensus spotreby 7i důvody různé 7i nerivalita 7i vysoké náklady na 7i nevyloucitelnost dodatečné j ednotky 7i (nedělitelnost) spotreby vyváženy Ti MCs = 0 „sociálními" důvody 7i ztráty z „nadmerné" spotreby Príklad (Hyman) W ti lidé v jedné místnosti 7i jejich rozhodnutí ovlivňují pouze je samotné a nikoho dalšího. 7i každý den dostávají obyvatelé místnosti fixní množství chleba a paliva k vytápění místnosti. s "pokračování 7i chléb lze mezi jednotlivé osoby rozdělit použitím tržního mechanismu s cenou, která bude derme stanovována na základe interakce mezi poptávkou a nabídkou. 7i Jednotlivci mohou přizpůsobovat svou spotrebu svým preferencím a ekonomickým možnostem. v -• ' pokračování 2 >'> ti mezi obyvatele místnosti nelze rozdělit to, nakolik je místnost vytopena. Všichni v místnosti zažívají v daném okamžiku stejnou teplotu. Pokud by se ubytoval další obyvatel, teplota by zůstala stejná pri stejném množství potrebného paliva. Nikdo nedokáže spotřebovat více tepla a tím ho odebírat ostatním a není rovněž možné, aby se pro někoho topilo více a pro jiného současné méně. T"Príklady íh______ vysoké MC na poskytován prospěšnost vyloučení čisté soukromé dálnice2 lár.obrana dálnicel obtížné, drahé čisté kolektivní nákladnost vyloučení snadné - ^Nerivalitní, ale vyloucitelná ■ _ príklad mostu ^_^_ cena (mýtn kapacita mostu Q - počet přejezdu v Efekt přetížení —__________________ cena (mýtn š, kapacita mos záporný užitek Q - počet přejezdu w Ztráta z nadmerné spotreby j „ \ ! x \ ! \\ r N .^Soukromé statky s vysokými ', ' ^ transkacními náklady / ' ..^Selhání' ' vlády > 7i To, že trh tzv. selhává, nemusí nutne znamenat, že každý vládní zásah vede k lepšímu, resp. efektivněji símu řešení. Naopak, někteří ekonomové tvrdí pravý opak, totiž že vládní zásahy situaci většinou jen zhoršují. hlavní důvody: 7i Omezené informace 7i I kdyby vláda mela ... stejné má omezenou možnost kontrolovat resp. řídit reakce soukromého sektoru. 7i I kdyby vláda mela ...má omezenou kontrolu nad byrokratickým aparátem, 7i I kdyby všechna předchozí neexistovala, jedno by zůstalo. Jde o omezení vyplývající z podstaty politického procesu. w omezená informovanost rx 7i vláda nemá ani nemůže mít všechny relevantní informace, 7i nemá k dispozici ani dokonalou znalost kauzálních souvislostí tj. nemá "dokonalou teorii", 7i ale nemá dokonce ani stoprocentní znalost o průběhu reálných procesu. 7i Navíc zde významnou roli hraje faktor zpoždění. , "omezenost ovlivnění reakce Lh__________________________ 7i Zvlášt zrejmé je to v demokraticky uspořádaných společnostech, ovšem ani totalitní státy nedokázaly přinutit všechny výrobce a spotřebitele k "žádoucímu" chování. Možnosti reakce, přizpůsobení apod. j sou v podstate neomezené. TDmezená kontrola nad byrokracií ___________________________:________ 7i tj. nad částí sama sebe. Uvádění legislativy do života je složitý proces závislý na celé rade technických detailu a uplatňují se v nem jako relativné autonomní subjekty i státní úrady a úředníci, kteří mohou být do značné míry vedeni i svými vlastními zájmy, (viz teorie verejné volby) s "politicnost rozhod, procesu > i ,_______________________________________________ _______________________________________ 7i Politické rozhodnutí je v podstate principielně kompromisem mezi zájmy subjektu, které se na rozhodování podílejí. Výber z možných alternativ je tím vždy poznamenán. Existují vlivy nátlakových skupin apod. Dlouhodobé uskutečňování nejaké vnitrné logické a konsistentní politiky jev podstate nemožné.