Veřejný sektor obvykle bývá rozvrstven na řadu správních úrovní, z nichž každá zastává určitou množinu funkcí a pravomocí souvisejících s vybíráním daní. Například ve státech s federálním uspořádáním, jakými jsou Spojené státy nebo Austrálie, tvoří nejvyšší správní úroveň federální vláda, pod níž dále existují vlády jednotlivých států federace, místní správa, samospráva a obvody se specifickými funkcemi. Jinak tomu není ani v méně federalizovaných zemích, například ve Spojeném království: také zde se setkáváme s úrovní místní správy.

• Je tu například otázka, jakými úkoly má být pověřena ta která správní úroveň. V tomto případě se jedná o přiřazovací problém.

• Dále se lze tázat, proč existuje místní správa, jaký charakter mají finanční vztahy mezi správními úrovněmi a správa jakých daní má být jednotlivým správním úrovním přidělována.

• Měla by ústřední vláda poskytovat výpomocné dotace při redistribuci zdrojů mezi úrovněmi místní správy?

Správní systémy nebo struktury se od sebe odlišují, pokud jde o míru decentralizace. Decentralizovanou správou rozumíme systém, kdy řada menších autonomních správních útvarů tvoří federaci států nebo vlád. Zpravidla existuje ústřední nebo federální vláda, která koordinuje aktivity menších místních správních útvarů. Místní správa však mívá autonomii, díky níž si může stanovit vlastní úrovně veřejných výstupů, vlastní kombinace daní a daňové sazby. Míra centralizace závisí na míře autonomie, jakou má místní správa v oblasti rozhodování o výdajích a daních.

Jaké výhody a nevýhody lze spatřovat v různých stupních decentralizace a které správní úrovni (úrovni vlády) nejvíce přísluší vykonávání té které funkce?

Územní samospráva je prvkem veřejné správy, kterou se rozumí správa veřejných záležitostí. Jestliže obecně můžeme správu charakterizovat jako každou záměrnou lidskou činnost, směřující k dosažení určitých lidských účelů, pak veřejná správa zahrnuje tu oblast, kde účelem je naplnění veřejného zájmu

Samostatná působnost znamená suverénní výkon samosprávy v rozsahu svěřené jí zákonem jako např. hospodaření s majetkem, místní policie, vydávání obecně závazných vyhlášek v rámci samostatné působnosti atd. Přenesená působnost spočívá ve výkonu státní správy, který je na ni přenesen ze zákona. Výkon přenesené působnosti zabezpečují tzv. pověřená města, kterých je v ČR zhruba 300 (celkový počet obcí je cca 6 200).

1. konzistence místního finančního systému s veřejnými financemi, s obecně vytýčenými cíli fiskální politiky;

2. určitý stupeň autonomie obce a odpovědnosti, určitý stupeň finanční soběstačnosti;

3. průhlednost a zveřejňování;

4. stabilita;

5. účinnost;

6. administrativní nenáročnost.

Rozpočet zaujímá ústřední místo v procesu řízení v podstatě všech činností obce. Plní řadu funkcí:

1. je plánem, který zajišťuje solventnost obce, a to tak, že připouští pouze ty výdaje obce, které jsou kryty:

1. stanoví priority v rámci veřejných statků, které obec poskytuje;

1. alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, stanoví úroveň a zaměření činnosti obce během rozpočtového období;

2. v rámci existujících zákonných norem rozhoduje o úrovni zdanění a poplatků, které se budou vybírat během následujícího roku;

3. zajišťuje zákonnost výdajů v rozpočtovaném období;

4. poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které rovněž slouží jako základ pro měření efektivnosti operace obce.

1. inkaso x platba

2. nenávratná x návratná

3. domácí x zahraniční

4. povinná x dobrovolná

5. běžná x kapitálová

6. týkající se aktiv x pasiv

7. pro účely rozpočtové politiky x řízení likvidity.

Saldo příjmů a výdajů rozpočtové politiky (± )

Obecní rozpočty představují významnou součást rozpočtové soustavy. Jestliže pro rok 1998 státní rozpočet počítal zhruba s 536 mld. Kč, pak obecní rozpočty činily zhruba 110 mld. Kč. Proporce mezi státním rozpočtem a obecními rozpočty je chápána jako jeden z indikátorů míry decentralizace ve veřejné správě. Rozpočet pro rok 1998 posiluje ústřední rozpočet, neboť ten má vzrůst o 8% zatímco obecní rozpočty jen o cca 2% oproti roku 1997. Jinak ovšem z hlediska míry centralizace došlo za posledních několik let k výraznému posílení vlastních příjmů obcí a snížení podílu centrálních dotací v jejich rozpočtech.