UKAZATELE MIGRACE K poznání kvantitativních a kvalitativních znaků a souvislostí migrace se používá řada charakteristik (ukazatelů). Ve statistické praxi ČR a dalších vyspělých zemí existuje více nebo méně přesná evidence migračního pohybu obyvatelstva (evidence mechanické měny v ČR má však také řadu nedostatků -- viz dále). § Základním ukazatelem migračního pohybu je suma osob, které se tohoto pohybu zúčastňují, tj. suma imigrantů a emigrantů určité regionální jednotky. Ukazatel se označuje jako brutto migrace, též jako hrubá migrace nebo objem migrace. Ukazatel je možné ještě rozdělit na: - hrubou emigraci = suma všech emigrantů, - hrubou imigraci = suma všech imigrantů. § Lepší vypovídací schopnost má index mobilnosti (intenzita migračního obratu), který se definuje jako relativní podíl všech migrantů a středního stavu obyvatel daného území. Výpočet: I + E Mi ----- . = ---- c S kde:Mi = index mobilnosti (intenzita migračního obratu), I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn. hodnoty v % nebo v o/oo. Podle hodnoty Mi lze hodnotit stupeň migrační mobility / stability obyvatelstva. § Hrubá míra imigrace (intenzita imigrace): Výpočet: I Ii -- . = -- c - S kde:Ii = hrubá míra imigrace (intenzita imigrace), I = počet imigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo). § Hrubá míra emigrace (intenzita emigrace): Výpočet: E Ie -- . = -- c - S kde:Ie = hrubá míra emigrace (intenzita emigrace), E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo). § Konečným výsledkem migrace je tzv. migrační saldo (též netto migrace, čistá migrace), jedná se o rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů, jinými slovy jde o výsledek migrace: - pakliže E kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací; hovoříme o netto imigraci (I -- E > 0), - pakliže E>I => záporné hodnoty nám indikují, že území migrací obyvatele ztrácí; hovoříme o netto emigraci (I -- E < 0). § Relativní ukazatel migračního salda se vyjadřuje v porovnání se středním stavem obyvatelstva a nazývá se hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda). Výpočet: MS I -- E I E IMS ---- .c ----- .c --- . -- . = --- = ----- = - c -- c - S S S S kde:IMS = hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda), I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn. hodnoty v % nebo v o/oo, MS = migrační saldo (netto migrace, čistá migrace). § Index hrubé emigrace = podíl počtu vystěhovaných a přistěhovaných obyvatel. Výpočet: E Ihe -- = -- - I kde:Ihe = index hrubé emigrace, E = počet emigrantů, I = počet imigrantů. § Index čisté imigrace -- získá se vydělením čisté (netto) imigrace hodnotou celkové imigrace. Výpočet: I - E Iči ----- . = ---- c I kde:Iči = index čisté imigrace, I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, c = konstanta (c = 100 nebo 1000). § Index čisté emigrace -- analogický výpočet, získá se vydělením čisté (netto) emigrace hodnotou celkové emigrace. Výpočet: E -- I Iče ----- . = ---- c E kde:Iče = index čisté emigrace, I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, c = konstanta (c = 100 nebo 1000). § Efektivita migrace -- významný ukazatel definovaný jako poměr migračního salda a objemu migrace. Výpočet: I -- E Em ------ = ---- I + E respektive: -I - E- Em ------ . 100 = ----- (v %) I + E kde:Em = efektivita migrace, E = počet emigrantů, I = počet imigrantů. Efektivita migrace může nabývat hodnoty od --1 do +1 (respektive 0 -- 100%): - Em = 1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze imigrace, - kladné hodnoty Em -- převažující imigrace, - Em = 0 - stejný rozsah imigrace i emigrace, - záporné hodnoty Em -- převažující emigrace, - Em = -1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze emigrace. MIGRACE V ČR Metodika sledování vnitřní migrace v ČR: Evidence vnitřní migrace byla v Československu zavedena v roce 1949. Sledování vnitřní migrace bylo v ČR založeno: - až do roku 2000 na evidenci změny obce trvalého bydliště českých občanů i cizinců majících zde trvalý pobyt; - od roku 2001 se nově navíc sleduje i: - vnitřní migrace cizinců zdržujících se v ČR na základě udělení víza nad 90 dnů pobytu, přitom se na našem území musí zdržovat déle než rok, - vnitřní migrace osob s uděleným azylem. Poznámka: místo obvyklého pobytu nemusí vždy odpovídat místu, kde je osoba trvale přihlášena Do statistiky vnitřní migrace není zahrnuto stěhování uvnitř obcí, s výjimkou změny bydliště obyvatelstva v Praze: - zde se mezi roky 1976-91 sledovalo stěhování mezi správními obvody (šlo o administrativní jednotky), - od roku 1992 se sleduje stěhování mezi urbanistickými obvody (sledují se zde v podstatě základní sídelní jednotky -- od roku 1992 došlo k velmi výraznému statistickému zjemnění). Zvlášť se sleduje: - vnitrookresní stěhování, které zahrnuje stěhující se z obce do obce v rámci okresů, - meziokresní stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi okresy v rámci kraje, - mezikrajské stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi jednotlivými kraji v rámci ČR. Kromě jména stěhující se osoby a jejího předchozího a nového trvalého bydliště se kromě řady jiných údajů zjišťuje i důvod stěhování (změna pracoviště, přiblížení k pracovišti, učení, studium, zdravotní důvody, sňatek, rozvod, bytové důvody, jiné důvody). Metodika sledování vnější migrace v ČR: Evidence zahraniční migrace byla v Československu zavedena již po první světové válce: § do roku 1954 se týkala pouze československých státních občanů; § v období mezi roky 1954-2000 jsou podchycena všechna stěhování osob přes hranice státu spojená se změnou trvalého bydliště evidovaná statistickými orgány; § roku 2001 došlo k poměrně významné změně metodiky, do zahraniční migrace se započítávají: - i nadále stěhování osob přes hranice státu spojená se změnou trvalého bydliště evidovaná statistickými orgány, - cizinci, kteří u nás žijí na základě udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu na dlouhodobá víza nad 90 dnů a jejich pobyt zde přesáhl jeden rok; pokud jim platnost víza vyprší a opouštějí ČR, jsou evidováni jako vystěhovalí, - osoby, jimž byl udělen azyl či vízum za účelem strpění (je udělováno cizincům, kteří požádali o soudní přezkoumání správního rozhodnutí ve věci azylu) - jejich počty jsou však velmi nízké. Evidované počty imigrantů se úpravou z roku 2001 více přiblížily skutečnosti, avšak i nadále přetrvává neúplnost evidence vystěhování našich občanů. Podrobné hodnocení zahraniční migrace na základě dostupných statistických dat je proto možné jen orientačně, protože by mohlo vést k nepřesným a zavádějícím závěrům. _______________________________________________________________ ____________ Vývoj vnitřní migrace v ČR Od 70. a 80. let 20. století lze v Česku pozorovat pokles migrační mobility navazující časově na velké migrační přesuny spojené: - s poválečným osídlováním pohraničí v návaznosti na odsun Němců, - později s rozvojem průmyslových oblastí (Ostravsko, severní Čechy). V 90. letech docházelo v ČR v důsledku: - ekonomických a sociálních změn, / - prudkého poklesu hromadné bytové výstavby, - stále nerozvinutého trhu s byty k určitým více či méně zásadním modifikacím tohoto trendu: - k poklesu objemu stěhování na větší vzdálenosti, - k migračnímu "uzavírání" územních jednotek již na úrovni okresů, - systémová změna spočívá v tom, že se zastavil proces koncentrace obyvatelstva - zvýšila se migrační atraktivita menších obcí do 5 tisíc obyvatel a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými; velká města začínají vykazovat dokonce dekoncentrační tendence; - na významu získávají opět přechodné formy pohybu obyvatelstva, např. denní dojížďka ze širokého zázemí a periodická dojížďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. Ekonomická a sociální transformace, která sice vedla k: - růstu rozdílů v životní úrovně mezi velkými regiony, - rostoucím rozdílům v zaměstnanosti, - příjmové diferenciaci regionů, avšak nebyla dostatečným stimulem k větší intenzitě stěhování. Nesplnily se předpoklady, že migrací se budou vyrovnávat měnící se požadavky na pracovní síly a migrace tak budou přispívat k nivelizaci životní úrovně v jednotlivých regionech. K tradiční neochotě obyvatelstva měnit své bydliště a k vazbám na domácí prostředí se přidala skutečnost, že pro bezproblémové stěhování nebyly ani po deseti letech transformace vytvořeny základní podmínky -- především: - existence volného trhu s byty a jejich relativní dostupnost, - jednoduchá pravidla v bytové legislativě, - stabilita a perspektivní rozvoj ekonomických subjektů. Tab. 1: Vývoj objemu vnitřního stěhování v ČR podle typů administrativních jednotek v období let 1990-2000 Typ stěhování 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 200 Ind 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 0 ex *) 99/ 93 Absolutní počet (v tis.) Objem stěhování 26 24 24 24 21 20 19 19 20 20 199 84 v ČR celkem 7, 5, 7, 1, 0, 3, 5, 7, 3, 1, ,7 2 0 9 3 2 9 6 2 7 5 - z kraje do 71 61 58 57 50 49 46 46 48 48 57, 85 kraje ,3 ,8 ,5 ,3 ,7 ,2 ,2 ,9 ,9 ,6 3 - okresu do 59 54 52 49 43 42 40 40 41 41 32, 86 okresu v kraji ,4 ,4 ,9 ,0 ,4 ,4 ,0 ,8 ,5 ,9 6 - z obce do 10 10 10 94 82 80 78 79 83 82 83, 88 obce v okrese 4, 1, 0, ,2 ,1 ,7 ,3 ,9 ,6 ,4 1 4 4 8 - uvnitř 32 27 35 40 34 31 31 29 29 28 26, 70 Prahy ,1 ,4 ,7 ,8 ,0 ,6 ,1 ,6 ,7 ,6 7 Struktura objemu stěhování (v %) - z kraje do 26 25 23 23 24 24 23 23 24 24 28, 101 kraje ,7 ,2 ,6 ,8 ,1 ,1 ,6 ,8 ,0 ,1 7 - okresu do 22 22 21 20 20 20 20 20 20 20 16, 103 okresu v kraji ,2 ,2 ,3 ,3 ,7 ,8 ,5 ,7 ,3 ,8 3 - z obce do 39 41 40 39 39 39 40 40 41 40 41, 105 obce v okrese ,1 ,4 ,7 ,0 ,0 ,6 ,0 ,5 ,1 ,9 6 - uvnitř 12 11 14 16 16 15 15 15 14 14 13, 84 Prahy ,0 ,2 ,4 ,9 ,2 ,5 ,9 ,0 ,6 ,2 4 Objem stěhování 25 23 24 23 20 19 19 19 19 19 19, 84 v ČR na 1000 ,8 ,8 ,0 ,4 ,3 ,7 ,0 ,1 ,8 ,6 4 obyv. Poznámka: *) v roce 2000 je objem stěhování mezi kraji a mezi okresy nesrovnatelný s minulými roky (nové krajské členění); srovnatelný je pouze součet obou údajů Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 77 Podle údajů v tab. 1 lze konstatovat, že klesající objem stěhování, především na větší vzdálenosti (mezikrajská, ale i meziokresní migrace), charakteristický pro první polovinu 90. let, se od roku 1995 stabilizoval: - zatímco v letech 1990--93 se ročně v ČR stěhovalo průměrně kolem 250 tis. osob, - v letech 1994--95 představoval průměrný objem migrace jen 207 tis. osob, - v letech 1996--2000 pak objem migrace kolísá kolem 200 tis. osob ročně. Přes stabilizaci vývoje v druhé polovině 90. let byl objem stěhování v ČR v roce 2000 o 17% nižší než v roce 1993. Pokud jde o strukturu objemu stěhování, můžeme na republikové úrovni konstatovat, že: - krajské stěhování po poklesu na počátku 90. let zůstává od roku 1992 relativně stabilní a tvoří zhruba necelou čtvrtinu objemu migrace, - podíl stěhování mezi okresy v kraji se v průběhu celých 90. let pohyboval kolem pětiny objemu migrace. Po celé sledované období 90. let 20. století se nejvíce lidí stěhovalo na kratší vzdálenosti -- mezi typy migrace dominovalo stěhování mezi obcemi v rámci okresů -- jeho hodnoty představují rámcově dvě pětiny objemu vnitřního stěhování v ČR. Připočteme-li k němu i stěhování mezi urbanistickými obvody v Praze, bude stěhování na krátké vzdálenosti představovat více než polovinu všech pohybů (např. v roce 2000 jde o 55%). V souvislosti s novým krajským uspořádáním platným od 1.1.2000 došlo ke změně relace mezi typy stěhování - s větším počtem krajů se zvýšil podíl mezikrajské migrace na úkor migrace meziokresní. K oblastem (regiony NUTS 2) se stabilně vysokou a efektivitou migrace patří v ČR tradičně (data viz v tab. 2): - Střední Čechy: v 90. letech jsou zde charakteristické migrační přírůstky (změna v orientaci pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala emigrace); - Praha: v 90. letech jsou charakteristické nejvyšší migrační úbytky (změna v orientaci pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala imigrace), Praha a Střední Čechy vytvářejí jediný vzájemně silně provázaný ekonomický prostor; - Moravskoslezsko (region NUTS 2). Nejnižší migrační mobilita (podle efektivity migrace) byla potvrzena v regionech stabilizovaného usedlého obyvatelstva, jde o regiony NUTS 2: - Jihovýchod (oblast jižní Moravy a Českomoravské vrchoviny); - Střední Morava; - Severovýchod. V podstatě tak lze konstatovat, že kromě Prahy, středních Čech a severní Moravy zůstávají ostatní oblasti ČR v podstatě migračně uzavřeny. Tab. 2: Vnitřní stěhování mezi oblastmi (regiony NUTS 2) ČR v roce 2000 Region Kraje v NUTS Přistě Vystěh Sald Obra Účinnos NUTS 2 hovalí ovalí o t t (v %) Praha Praha 9 12 799 -3 21 16,4 197 602 996 Střední Středočeský 13 7 248 5 20 28,7 Čechy 089 841 337 Jihozápad Jihočeský, 4 4 452 466 9 5,0 Plzeňský 918 370 Severozáp Karlovarský, 5 5 884 -636 11 5,7 ad Ústecký 248 132 Severovýc Liberecký, 6 6 059 189 12 1,5 hod Královéhradecký 248 307 , Pardubický Jihovýcho Jihomoravský, 5 5 245 -130 10 1,3 d vysočina 115 360 Střední Olomoucký, 4 4 379 158 8 1,8 Morava Zlínský 537 916 Moravskos Moravskoslezský 2 4 806 -2 7 31,2 lezsko 520 286 326 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 79 Počty stěhujících se mezi obcemi v rámci okresů od roku 1997 mírně rostou, avšak intenzita stěhování v rámci Prahy klesá. Příčiny: - zřejmě zde hraje roli rozdíl mezi evidovanou a skutečnou mobilitou -- na skutečné migraci se zde podílejí přechodné pobyty v pronajatých bytech a ubytovacích zařízeních různého typu, avšak v důsledku nefungujícího trhu s byty, nedostatku finančně přístupného bydlení a přetrvávajících praktik spojených s přidělováním obecních a státních bytů má řada lidí fakticky jiné bydliště, než ve kterém je formálně přihlášena -- v důsledku toho jejich stěhování statistická evidence nepodchytí; - pokles objemu stěhování uvnitř Prahy souvisí určitě také s rostoucím počtem osob, jež se z Prahy stěhují do příměstských regionů (projev suburbanizace -- v okolí města jsou levnější pozemky, hezčí a příjemnější okolí, je sem situována individuální bytová výstavba). Na základě údajů v tab. 3 lze konstatovat, že záporné migrační saldo má Praha s okresy Praha-západ a Praha východ již od roku 1992, přičemž migrační bilance Prahy s uvedenými okresy se od této doby stále zhoršuje. Ve 2. polovině 90. let měla Praha záporné migrační saldo dokonce téměř se všemi okresy Středočeského kraje. Častější stěhování z velkoměst do jejich zázemí se postupně projevilo také v Brně a v Plzni, méně zřetelné byly tyto tendence v Olomouci, Liberci, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Přitom u měst, která nemají postavení samostatného okresu (zde OL, LB, HK, CB), lze na suburbanizační tendence usuzovat jen velmi opatrně na základě záporného migračního salda velkoměsta samotného a migračních přírůstků měst a obcí v blízkém okolí - v těchto případech totiž migrace není publikována směrově. Ostrava se svými specifickými ekonomickými a sociálními problémy a charakteristickým městským osídlením v zázemí zatím stála stranou suburbanizačního procesu, stěhováním sice v Ostravě obyvatelstva ubývalo, avšak proces je zde nutno interpretovat citlivě. Tab. 3: Vývoj migrační výměny obyvatelstva velkoměst ČR s okresy v jejich zázemí v průběhu 90. let Město (okresy v Ukaz 1990 1993 1995 1997 1998 1999 2000 zázemí) atel Praha obra 4 3 3 3 4 4 5 t 410 806 568 735 540 866 113 (Praha-východ, sald 272 -250 -850 -1 -2 -2 -3 Praha-západ) o 479 430 690 123 Brno obra 2 2 2 2 2 2 2 t 666 163 098 269 126 329 060 (Brno-venkov) sald 468 -71 -468 -647 -556 -617 -766 o Plzeň obra 2 1 1 1 1 1 1 t 139 690 568 518 684 727 807 (Plzeň-jih, sald 185 16 -208 -388 -458 -567 -523 Plzeň-sever) o Ostrava obra 5 4 3 3 3 3 3 t 513 625 922 554 920 950 637 (FM, KI, OP, sald -23 -537 -354 -428 -438 -364 -319 NJ) o Poznámka: znaménko mínus u salda znamená migrační ztrátu velkoměsta ve prospěch sousedních okresů Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 78 Tab. 4: Vnitřní stěhování podle velikostních skupin v ČR v období let 1995 až 2000 Obce s 1995 1998 2000 Saldo na 1 000 počtem obyvatel obyvatel Sald Obje Sald Obje Sald Obje 1995 1998 2000 o m o m o m -499 945 36 3 36 4 37 1,1 4,2 5,2 179 608 864 424 048 500-999 2 35 4 36 5 36 3,1 5,2 5,8 634 336 487 299 081 195 1 000-1 3 35 4 35 5 35 3,4 5,5 5,7 999 039 085 950 828 144 536 2 000-4 2 37 4 39 4 39 2,7 4,6 4,0 999 818 794 914 532 370 112 5 000-9 232 30 -376 30 -1 29 0,2 -0,4 -1,2 999 954 752 104 946 10 000-19 -1 26 -1 28 -1 28 -1,2 -1,6 -1,7 999 062 732 518 284 641 581 20 000-49 -2 35 -4 36 -3 34 -1,9 -3,1 -3,1 999 397 841 031 163 890 958 50 000-99 -3 29 -5 31 -6 32 -2,9 -4,2 -5,1 999 204 134 226 394 387 189 100 000+ -3 41 -6 39 -5 38 -1,2 -3,1 -2,8 005 805 808 326 997 871 z toho -1 21 -4 21 -3 21 -1,5 -3,8 -3,0 Praha 799 029 573 891 602 996 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80 Ukončení koncentrace obyvatelstva a nástup procesu suburbanizace je charakteristickým rysem vývoje vnitřní migrace v ČR v 90. letech 20. století. V souvislosti s tím došlo ke změně preferencí stěhování obyvatelstva z hlediska velikostních skupin obcí (viz údaje v tab. 4): - již na počátku 90. let byly pozorovány migrační úbytky v obcích ve velikostní skupině 50-100 tis. obyvatel, - od roku 1994 začalo stěhováním ubývat také v kategorii středně velkých měst s 20-50 tis. obyvateli, - od roku 1995 začala být migračně ztrátová města v kategorii 10-20 tis. obyvateli, - konečně od roku 1996 začala být migrací ztrácet i kategorie velkoměst nad 100 tis. obyvatel. Obecný trend migrační bilance: § rostoucí atraktivita obcí od 500 do 5 tis. obyvatel, § dekoncentrační tendence u velkoměst je v územním pohledu podstatně modifikován konkrétní polohou obce: - v zázemí velkých měst a uvnitř sídelních aglomerací narůstá význam suburbanizačních procesů, takže migrační přírůstky mají i nejmenší obce; - naopak ve venkovských oblastech bez prosperující výroby nebo služeb, bez vyhovujícího dopravního spojení a bez možností zapojení do mezinárodních ekonomických aktivit obyvatelstva ubývá a jsou v nich migračně ztrátové jak města, tak malé i větší obce. Struktura vnitřní migrace z hlediska pohlaví a věku Během 90. let se značně změnilo věkové složení migrantů. Pokles migrační mobility především v důsledku celkově nižší úrovně sňatečnosti a odkladu sňatku do vyššího věku (vstup do manželství je často provázen stěhováním ženy za manželem -- v roce 2000 uvádělo necelých 8% migrantů sňatek jako důvod stěhování) byl nejvíce patrný ve snížení intenzity migrace mladých lidí. Intenzita stěhování se snížila (viz obr. 1): - v širokém věkovém rozpětí 15-29 let, - nejvíce však ve věku 20-24 let - intenzita stěhování se v roce 2000 ve věkových skupinách 20-24 a 25-29 let téměř vyrovnala, u 20-24 letých však byla ve srovnání s rokem 1993 více než o třetinu nižší. - méně často se stěhují také rodiny s malými dětmi, - rovněž se snížila i intenzita stěhování starších osob ve věku 60 a více let. Obr. 1: Objem a intenzita vnitřního stěhování podle věku v ČR v letech 1993 a 2000 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80 Tab. 5: Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle věkové struktury Věk Objem Z toho vnitřního stěhování z kraje do z okresu do z obce do kraje okresu v obce v kraji okrese abs. % abs. % abs. % abs. % Celke 223 100, 70 100, 37 100, 114 100, m 103 0 921 0 227 0 955 0 0-4 17 7,9 4 867 6,9 3 111 8,4 9 561 8,3 539 5-9 13 6,0 3 776 5,3 2 273 6,1 7 261 6,3 310 10-14 11 5,2 3 358 4,7 1 866 5,0 6 284 5,5 508 15-19 12 5,4 3 578 5,0 2 259 6,1 6 207 5,4 044 20-24 31 14,2 10 14,6 5 595 15,0 15 13,8 762 326 841 25-29 41 18,4 13 19,5 6 811 18,3 20 17,9 140 804 525 30-34 23 10,4 7 890 11,1 3 644 9,8 11 10,1 113 579 35-39 15 6,9 5 150 7,3 2 479 6,7 7 799 6,8 428 40-44 10 4,9 3 873 5,5 1 815 4,9 5 302 4,6 990 45-49 10 4,7 3 414 4,8 1 638 4,4 5 462 4,8 514 50-54 9 027 4,0 2 758 3,9 1 528 4,1 4 741 4,1 55-59 7 003 3,1 2 209 3,1 1 197 3,2 3 597 3,1 60-64 4 297 1,9 1 478 2,1 801 2,2 2 018 1,8 65-69 3 155 1,4 1 104 1,6 507 1,4 1 544 1,3 70-74 3 312 1,5 998 1,4 516 1,4 1 798 1,6 75-79 3 597 1,6 1 015 1,4 492 1,3 2 090 1,8 80-84 2 795 1,3 705 1,0 368 1,0 1 722 1,5 85+ 2 569 1,2 618 0,9 327 0,9 1 624 1,4 0-14 42 19,0 12 16,9 7 250 19,5 23 20,1 357 001 106 15-59 161 72,2 53 74,7 26 72,4 81 70,5 021 002 966 053 60+ 19 8,8 5 918 8,3 3 011 8,1 10 9,4 725 796 Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz Obr. 2: Index mobilnosti (intenzita migračního obratu, v o/oo) vnitřní migrace v ČR v roce 2002 Pramen: Pohyb obyvatelstva v v České republice za rok 2002, www.czso.cz V daném období v ČR klesly také rozdíly v podílech migrantů podle pohlaví: - ve věku 15-24 patrně hlavně vlivem nižší úrovně sňatečnosti dynamičtěji klesl podíl migrujících žen než mužů, - vyšší mobilita žen se posunula do věku 25-29 let a 30-34 let (v této kategorii však již měli převahu stěhující se muži). - u migrantů starších 60 let téměř dvojnásobně převažují ženy (pětina migrujících žen byla v roce 2000 starší 60 let). Struktura vnitřního stěhování v ČR podle pohlaví a věku v roce 2001 Pramen: Pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2001, www.czso.cz Struktura vnitřního stěhování - důvody stěhování, rodinný stav, vzdělání Podle údajů za Českou republiku se v roce 2000: - nejvíce lidí (30%) stěhovalo z bytových důvodů, - stěhování za prací, vyznačující se klesajícím trendem, uvádělo jako hlavní důvod 6% migrantů. Důvody migrací -- komplikovanost, uvádí se jen jeden, nemusí být příliš reprezentativní, řada lidí udává jiný důvod Tab. 6: Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle rodinného stavu, důvodu stěhování a vzdělání Rodinný Objem Z toho stav, důvod vnitřního stěhování, stěhování vzdělání z kraje do z okresu do z obce do kraje okresu v obce v kraji okrese abs. % abs. % abs. % abs. % Celkem 223 x 70 x 37 x 114 x 103 921 227 955 Rodinný stav: svobodný, 100 45,0 33 47,1 17 45,7 50 43,5 svobodná 429 402 004 023 ženatý, 86 38,7 26 37,9 14 38,3 45 39,2 vdaná 255 890 263 102 rozvedený, 25 11,2 7 595 10,7 4 286 11,5 13 11,5 rozvedená 087 206 ovdovělý, 11 5,1 3 034 4,3 1 674 4,5 6 624 5,8 ovdovělá 332 Celkem 223 100, 70 100,0 37 100,0 114 100, 103 0 921 227 955 0 Důvod stěhování: změna 5 423 2,4 3 565 5,0 947 2,5 911 0,8 pracoviště přiblížení k 7 260 3,3 3 546 5,0 1 488 4,0 2 226 1,9 pracovišti učení 1 717 0,8 883 1,2 311 0,8 523 0,5 studium zdravotní 8 324 3,7 2 102 3,0 1 222 3,3 5 000 4,3 důvody Sňatek 14 6,7 4 202 5,9 2 764 7,4 8 005 7,0 971 Rozvod 6 257 2,8 1 521 2,1 1 128 3,0 3 608 3,1 bytové 65 29,3 15 21,3 10 28,7 39 34,4 důvody 357 094 699 564 následování 54 24,5 16 23,0 9 524 25,6 28 25,0 rod. přísl. 593 343 726 jiné důvody 59 26,5 23 33,4 9 144 24,6 26 23,0 201 665 392 Celkem 223 100, 70 100,0 37 100,0 114 100, 103 0 921 227 955 0 Vzdělání (věk 15+) základní 35 19,4 11 18,7 5 945 19,8 18 19,8 119 010 164 střední bez 65 36,0 20 34,3 10 35,7 34 37,3 maturity 150 198 709 243 střední s 58 32,1 17 30,5 9 933 33,1 30 32,8 maturitou 032 998 101 vysokoškolsk 22 12,4 9 714 16,5 3 390 11,3 9 341 10,2 é 445 Celkem 180 100, 58 100,0 29 100,0 91 100, 746 0 920 977 849 0 Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz