DĚJINY MAPOVÁNÍ ČESKÝCH ZEMÍ Nejstarší mapy n Mikoláš Klaudyán (1518) -- člen jednoty bratrské (lékař). Tištěna v Norimberku. n 1:637 000 n Orientace k jihu n 280 měst (král.x panská, dle víry) n Ručně kolorovaná n J. Criginger -- mapa Čech(1568) n Kopečková metoda n V Orteliově i Mercatorově atlase n 1: 680 000 (k severu) n Pavel Aretin z Ehrenfeldu - mapa Království českého (1619 - znovu vydána 1632) n Obsahově bohatá -- (poprvé zobrazeny hranice krajů) n 1200 měst n 1 : 504 000 n M. Vogt -- mapa Čech (1712) n Plasský klášter n 1 : 396 000 n Příloha k popisu Čech n Nebyla rozšířena. Müllerovo mapování n 1723 - první podrobné mapování Čech n Johann Christoph Müller n mapováno v měřítku 1:132 000 n 25 listů 1:107 000 n celková plocha 2,82 x 2,4 m n 12 495 měst, administrativní členění státu, rybníky, lesy n z toho: Müllerova mapa Čech 1:132 000 n Mapa království českého 1:673 000 FABRICIOVA MAPA MORAVY n 1569, i část Dolních Rakous až po Dunaj n Pavel Fabricius - vídeňská lékař, matematik a kartograf n zkomolené názvy měst n 1:288 888, má orientační síť n na 6 měděných deskách - v ČR dochován jediný neúplný výtisk n v Orteliově atlasu Komenského mapa Moravy n Jan Ámos Komenský -- mapa Moravy (vzniká v letech 1614-1622) n Nejstarší známá kopie 1627 (1624) n 70 vydání n Podrobná města,Vinice, 4 veduty n Georg Matthaus Vischer Tyrolensis - mapa Moravy (1692) n 1:189 000 n Dobrá podrobná mapa (zastíněna Mullerovým mapováním) n MÜLLEROVO MAPOVÁNÍ n dokončeno v roce 1716 n Vydali ji moravští stavové (Stavovská mapa) n 4 listy 1:166 000 n G.C. Müller- císařský zeměměřiš pověřen vytvořením podrobných map n Obdélníkové válcové zobrazení n HELWIGOVA MAPA SLEZSKA n 1561, ve dřevě na 4 listech n 1:550 000, má orientační síť n bohatě zdobená n orientována k jihu - aby Odra tekla z Horního do Dolního Slezska (shoda dolů) n v Orteliově atlasu n Müller připravoval mapu Slezka (1721 -- zemřel) n J.W. Wieland -- dokončil (mapy v měřítku 1:100 000 -- 1 : 150 000 pro jednotlivá knížectví) Vojenská mapování n 1. Vojenské mapování - JOSEFSKÉ n 1763-1787 na příkaz Marie Terezie n základem byly Müllerovy mapy (z roku 1720) - doplnění jejich obsahu metodou "od oka" (bez triangulace) do zvětšenin 1:28 800 (největší v Evropě) n výsledek = 5 400 sekcí: q barevné mapy 1:28 800 (1:14 400 města a voj. prostory) q mapovaly se: cesty, zděné budovy, kamenné mosty, louky, pastviny a řeky, k tomu doprovodné popisy krajiny a obcí q nebylo jednotné, nelze sestavit celé Rakousko q nebyly nikdy vydány, zůstaly v originálech, uloženy ve Vídni q výškopis šrafami, polohopis velmi podrobný q odvozena: Malá mapa království českého 1:115 200 n 2. Vojenské mapování - FRANTIŠKOVO n 1809-1869 (napoleonské války), Čechy 1842-52 n triangulace (předcházelo budování triangulační sítě 1824-40: 2 623 trigon. bodů III. řádu), poprvé dřevěné konstrukce n 1:28 800, lavírované v 11 barvách, ale zveřejněny jen odvozené zmenšeniny: n 1:144 000 - mapy speciální n 1:288 000 - mapy generální n výškopis pravými Lehmannovými šrafami n odvozena: Speciální mapa království českého 1:144 000 (38 listů, nejstarší veřejné mapové dílo na území Čech) n 3. Vojenské mapování n 1870-1883 (po prohrané prusko-rakouské válce 1866) n požadavky dělostřelectva a industrializace n použita nivelace, výškopisné práce Karel Kořistka, kombinace Lehmannových šraf a vrstevnic (20 m) n mapovalo se v 1:25 000, nový klad listů, barevné n na základě trigonometrických katastrálních sítí n Besselův elipsoid, Ferrský základní poledník (systémy Gustenberg a Sv. Štěpán), jadranský výškový systém n sekce topografická (jedenáctibarevné), speciální (pouze ČB), generální (čtyřbarevné) n 1919 vzniká Vojenský zeměpisný ústav v Praze -- reviduje a vydává v českém znění mapy 3. voj. Map. n 1920 - reambulace (přeložení, doplnění obsahu, vrstevnice po 20, 10 a 5 m), bez šraf n 1928-33 - prozatímní vojenské mapování v měřítku 1:10 000 (jen 3 % ČSR) n 1934 -- VZÚ (nové mapování) Podklad -- jednotná trigonometrická síť Úhlojevné kuželové zobrazení v obecné poloze (Křovákovo) 1938 -- mapování zastaveno n Po r. 1948 -- zavedeno Gauss Krugerovo zobrazení v 6-ti stupňových pásech. n Souř. Systém S42 n v měřítku 1:25 000 Civilní mapování n Patent o pozemkovém katastru -- císař František I. (1817) n Trigonometrický základ -- triangulace n Upravené Cassini-Soldnerovo zobrazení n Prokaždou obec n 1869 -- revize n 1883 -- Stálá evidence PK (nové M 1:2500) n 1934 -- Nové kat. mapy (Křovák 1:2000 nebo 1.1000) n Po 1945 Státní zeměměřičský a kartografický ústav n Od r. 1954 Ústřední správa geodézie a katrografie