Příčina konfliktu? Zápas o kontrolu území = teritoriální konflikt Náboženské rozdíly nejsou příčinou sporu. Palestina 26 323 km^2 Od roku 1948 rozdělena na 3 části: * Izrael * Západní břeh (Jordánu) * Gaza Konfliktní legitimita nároků Z čeho vycházejí nároky na území? Židé: - místo historického židovského království - místo útočiště před evropským antisemitismem Palestinci: - nepřetržité osídlení území po staletí - na počátku konfliktu demografická většina Může být existence království v biblických časech základem územních požadavků v moderní době? Palestinci: nemyslíme si, že bychom měli ztrátou své země platit za evropské zločiny vůči Židům. Historie konfliktu * Konflikt je moderní jev * Začal počátkem 20. století Předpoklady vzniku konfliktu: w nacionalismus w kolonialismus w představa státní suverenity w geopolitika Osmanská říše (1517 -- 1917) Palestina nebyla územně-správní jednotkou - okresy Akre a Nábulus v provincii Bejrút - okres Jeruzalém pod přímou správou Istambulu (mezinárodní význam měst Jeruzalém a Betlém) Náboženské složení (1878): muslimové: 403 795 (88%) křesťané: 43 659 ( 9%) židé: 15 011 ( 3%) + nomádi + cizinci (cca 10 000 židů) Osmanská říše (1517 -- 1917) OSÍDLENÍ * Arabové (muslimové a křesťané) w venkovské osídlení w hlavní městská centra: Jaffa, Nábulus * Židé w 4 nábožensky významná města: s Jeruzalém s Hebron s Safad s Tiberias w náboženský život, závislí na darech (od židů v diaspoře) Národní identifikace * ve 2. pol. 19. století -- u Židů i Arabů * společné rysy: w vazba k určitému místu (Palestina) w snaha o vytvoření suverénního státu w rovnost všech příslušníků národa w identifikace vůči "těm druhým" Sionismus - židovský nacionalismus - vznikl v Evropě - židé z Palestiny jej nepodporovali (neúčastnili se) Ideologie: - všichni Židé tvoří národ (tj. nejen náboženskou komunitu) - jediným východiskem z evropského antisemitismu je vytvoření židovského státu (v Palestině) - koloniální představa: právo Evropanů usadit se v jiné části světa 1878 -- Petah Tikva (první kolonie) 1896 - Theodor Herzl: Židovský stát 1897 -- Světová sionistická organizace vzrůst podpory sionismu po pogromech v Rusku Osídlení v době počátku britského mandátu (1920) 1914: Arabové 683 000 Židé 60 000 Migrační vlny: * 1881 -- 1903 * 1906 -- 1914 (Rusko) * 1919 -- 1923 * 1924 -- 1929 * 1929 -- 1939 (Německo) Ideové proudy v sionismu Sionismus práce - spojení nacionalismu a socialismu - kibucy - odborové hnutí - ozbrojené milice - dominantní forma od 20. do 70. let 20. století - David Ben Gurion - Izraelská strana práce (1968 -- sloučením několika skupin) - u moci do r. 1977 Revizionistické hnutí - požadavek "revize" hranic - území na východ od Jordánu - vojenská síla nutná pro vytvoření státu - Vladimir Jabotinsky - strana Herat, od 70. let sloučena -> Likud - 1. vítězství ve volbách 1977 Opozice sionismu (židovská) * sionismus je proti boží vůli (pouze Bůh může židy sjednotit) * uznání Židů za národ ohrozí jejich postavení v zemích, kde žijí Holocaust: konec opozice sionismu 1967: vznik třetí formy sionismu (náboženské) (vítězství v Šestidenní válce bylo známkou boží podpory) 1. světová válka: velmocenské sliby Konfliktní sliby: * Arabům (Husajn ibn Ali, osmanský guvernér v Mekce a Medině) w McMahon (komisař v Egyptě): dojde-li k arabskému povstání proti Osmanské říši, Británie podpoří vznik arabského státu (pod vládou Hášimovců) w Lawrence of Arabia * Židům w Arthur Balfour (ministr zahraničí): podpoříme vznik židovského státu v Palestině w Balfourova deklarace (1917) * Francouzům w tajná dohoda o rozdělení osmanského území na Blízkém východě McMahon a Husajn ibn Ali: mapy arabského státu Mandátní území Palestina 1917: Jeruzalém obsazen Brity 1918: obsazena celá Palestina Mandátní systém Francie: Sýrie a Libanon Británie: Palestina a Zajordánsko Palestina poprvé politickou jednotkou. 1920/21 -- násilné střety mezi palestinskými Židy a Araby Židovský národní fond: nákupy arabské půdy, vysídlování - počátek násilí 1929 -- spor o Zeď nářků (oběti: 133 Židů, 115 Arabů) Arabské povstání 1933 -- Hitler u moci v Německu. Zesílila imigrace Židů Vzrůstající odpor proti přistěhovalectví a prodeji půdy. 1936 -- 1939 Arabské povstání Porážka povstání -- oslabení palestinské opozice Peelova komise: soužití není možné. Řešení: rozdělit Palestinu. Odmítnuto arabskými státy. Bílá kniha (1939) w omezení přistěhovalectví a nákupů půdy w příslib vzniku nezávislého státu do 10 let * oslabení židovsko-britského spojenectví * rozsudek smrti pro miliony evropských Židů Rezoluce č. 181 * po válce: pokračování násilí * Británie: rozhodnutí OSN * očekávání: OSN nebude schopna najít řešení a vrátí Palestinu Británii jako svěřenecké území * OSN: vyšetřovací výbor (UNSCOP) w 15 členů, vč. Československa * 2 návrhy: (a) rozdělení (b) federace * doporučeno rozdělení * hlasování 29. 11. 1947: pro 33 proti 14 zdrželo se 10 s rezoluce č. 181 Arabové: odmítnutí Židé: váhavé přijetí, postupné obsazování území Rozdělení Palestiny (rezoluce 181) Rozdělení Palestiny (1) Rezoluce OSN 181 (1947) (2) Příměří (1949) Vyhlášení státu Izrael (1. válka) 15. 5. 1948 - evakuace britské armády - vyhlášení státu Izrael (Ben Gurion) - uznání státu USA i SSSR - invaze arabských států - Egypt, Sýrie, Zajordánsko, Irák s zbraně z Československa 7. 1. 1949 -- příměří Palestina rozdělena na 3 části: * Izrael (77% území) * Západní břeh -- okupován Zajordánskem (1950 anexe -> Jordánsko) * Gaza -- okupována Egyptem Migrace obyvatelstva (1948 -- 1951) A) Uprchlíci 700 000 uprchlíků 2 interpretace: * vyhnáni sionistickým násilím (75%) * utekli na příkaz arabských vůdců (5%) B) Židé do Izraele Suezská krize (2. válka) * zbrojení * 1956: Egypt obsadil Suezský průplav w spojenectví: V. Británie, Francie, Izrael * 2. izraelsko -- arabská válka (29. 10. -- 7. 11. 1956) w obsazení Gazy a Sinajského poloostrova (se souhlasem Británie a Francie) * tlak OSN, USA a SSSR: po záruce volné plavby stažení vojsk Šestidenní válka (1967) * Kroky k válce: - střety mezi Izraelem a Sýrií - palestinská komanda v Izraeli - Izrael pohrozil útokem na Sýrii - Sýrie požádala o pomoc Egypt - Egyptská armáda rozmístěna na Sinaji (květen) * Vyhlášení: Egypt obsadil Šarm al-Šajk a vyhlásil blokádu Eilatu. Prezident Násir vyzval pozorovatele OSN k odchodu. * Průběh: 5. -- 10. 6. 1967 s zničení egyptského a syrského letectva na zemi s Jordánsko se přidalo později s zdrcující porážka Egypta, Sýrie a Jordánska * Výsledky: - Izrael regionální mocností - nová vlna uprchlíků - změna postoje OSN i světové veřejnosti Šestidenní válka územní zisky Izraele: (10. 6. 1967) - Západní břeh - Východní Jeruzalém - Gaza - Sinajský poloostrov - Golanské výšiny 68 500 km^2 1,2 mil. obyvatel Okupovaná území * pod vojenskou správou Izraele * potlačování občanských práv w kriminalizace palestinského nacionalismu * zákaz palestinských symbolů w omezení běžného života * zákazy vycházení * ničení domů * uzavírky silnic * zavíraní škol a institucí w konfiskace půdy w deportace politických aktivistů * 300 000 uvězněných bez soudu (od roku 1967) * výstavba osad Izrael: Západní břeh a Gaza nejsou okupovaná území, protože nikdy nebyla součástí suverénního státu. Izrael je spravuje jako administrátor. Západní břeh 5 800 km^2 2 102 000 obyvatel (2001) Města: Východní Jeruzalém 367 000 obyv. Nábulus 291 000 Ramallah 243 000 * židovské osady Gaza 365 km^2 (45 x 5-12 km) 1 197 000 obyvatel (2001) * židovské osady okres Jablonec nad Nisou: 402 km^2 město Brno: 230 km^2 Jeruzalém * symbolický význam * měl být mezinárodním územím * rozdělen za 1. války (1948) w Izrael západní část w Jordánsko východní část (vč. starého města) * za šestidenní války Izrael obsadil a anektoval východní část (1967) * prohlášen hlavním městem Izraele * hlavní město navrhovaného palestinského státu (Východní Jeruzalém) Palestinci * lidé z území britského mandátu Palestina * muslimové, křesťané, drúzové w 1 mil. v Izraeli w 3,3 mil. na okupovaných územích w cca 4 mil. uprchlíci s Jordánsko 1,4 mil. s Sýrie, Libanon s za prací: saudská Arábie aj. s ve světě * často v táborech * nemají občanství * někteří úspěšní (vzdělání) * silné kolektivní vědomí (národní identita) Uprchlíci (2001) * hlavní uprchlické tábory * uprchlíci mimo tábory Palestinci v Izraeli * izraelské občanství * volební právo * druhořadí občané w Izrael: stát Židů w konfiskace půdy w málo investic do vzdělání, zdravotnictví, místního rozvoje * růst národní identity po roce 1967 * "Pozemkový den" (Land Day) 30. 3. 1976 -- stávka w 6 obětí * národní svátek Rezoluce RB OSN č. 242 * vyzývá Izrael ke stažení se z okupovaných území * deklaruje právo všech států v oblasti na mírové soužití v uznaných hranicích * odlišný výklad francouzské a britské verze * the territories vs. (some) territories * Palestinci odmítli: w není v ní zakotveno právo Palestinců na vznik státu w není zakotveno právo uprchlíků na návrat (jen "spravedlivé řešení" problému uprchlíků) w požaduje uznání státu Izrael Organizace pro osvobození Palestiny * založena Ligou arabských států (1964) w cíl: usměrnění palestinského nacionalismu * po Šestidenní válce posílilo militantní křídlo * frakce: w Fatah (Jásir Arafat od r. 1968) w Lidová fronta za osvobození Palestiny (PFLP) w Demokratická fronta za osvobození Palestiny (DFLP) w Palestinská lidová strana (PPP) -- dříve Komunistická strana * sídlo: O/ 1964 - Jordánsko O/ 1971 - Bejrút O/ 1982 - Tunis O/ 1993 - Gaza Jomkippurská válka (1973) O/ 6. 10. - útok Egypta a Sýrie na Sinaj a Golanské výšiny O/ 8. 10. - protiútok Izraele (podpora USA) O/ 25. 10. - příměří Výsledky: w rozšíření okupovaných území * Suezský průplav * Golanské výšiny w akce OPEC Camp David (1978) * diplomatická iniciativa H. Kissingera * separátní jednání Egypt -- Izrael w jednání o 2 otázkách: * mírová dohoda Egypt -- Izrael * řešení Palestinské otázky (nevyřešeno) * výsledky: w Sinajský poloostrov vrácen Egyptu w Egypt vyloučen z Ligy arabských států Mír pro Galileu (1982) * útok na Libanon * 6. června -- 1. října 1982 * Výsledky: w obsazení Libanonu (polovina území vč. Bejrútu) w stažení vojsk 6. 6. 1985 w ponecháno "bezpečnostní pásmo" (do roku 2000) Intifáda povstání ("setřesení") w začala 9. prosince 1987 * demonstrace * stávky * neplacení daní * bojkot izraelského zboží * vznik podzemních škol * kameny, Molotovy * barikády -- proti pohybu armády * velká pozornost světových médií * ukázala neudržitelnost status quo * přenos aktivismu z OOP (Tunis) na okupovaná území * růst významu militantních skupin * HAMAS * Islámský Džihád * zvýšila výdaje na bezpečnost * počet obětí: 2154 Palestinců 219 Židů * 1990: - zatčení většiny vůdců - ztráta soudržnosti hnutí Mírový proces: geopolitický kontext * Konec studené války, rozpad SSSR w OOP a Sýrie ztratily spojence w příliv imigrantů do Izraele * priorita hospodářství * potřeba západní pomoci * válka v Zálivu w spojenectví USA -- arabské státy * Izrael nebyl strategickým spojencem w zranitelnost Izraele * scud w Saddám podmínil stažení z Kuvajtu stažením Izraele (12. 8. 1990) * tlak arabských států na řešení palestinské otázky w porážka Iráku oslabila OOP a Jordánsko * mírový proces -- prostředek integrace do arabské politiky w USA: vyřešení konfliktu testem vedoucí role v "New World Order" Mírový proces: Madrid * izolace OOP * snížení západní podpory Izraeli * ztráta finanční podpory pro obě strany * Diplomatická iniciativa USA * únor- říjen 1991: J. Baker 8x na Blízkém východě * Mezinárodní konference v Madridu (říjen 1991) * delegace: Izrael, Egypt, Syrie, Libanon, jordánsko-palestinská * OOP vyloučena z jednání (podmínka Izraele) w dvoustranná jednání w odborné sekce w žádné výsledky Mírový proces: Oslo (1993) * Průlom w pozvání neutrální strany w tajná jednání w vyloučení médií w přímá jednání (OOP --Izrael) * Declaration of Principles (výměna území za mír) w stažení Izraele z Gazy a Jericha * do 9 měsíců (1994) w vznik palestinské samosprávy * leden 1996: volby Palestinské legislativní rady w stažení Izraele z dalších území * do 5 let -- území nespecifikována w odložení nejtěžších otázek * statut Jeruzaléma * forma palestinské státnosti * právo uprchlíků na návrat * izraelské osady * kontrola vodních zdrojů Oslo II * zóna A -- palestinská města * zóna B -- palestinské vesnice * zóna C -- izraelské osady, vojenské oblasti a státní půda Šaronův plán (2001) (Camp David II) * Palestinské autonomní oblasti (zóna A a B) -- 41% území * navrhované rozšíření samosprávných území -- na 43% rozlohy * izraelská suverenita na zbývajícím území Hlavní překážky dohody * židovské osady w cca 230 osad se 180 000 obyvatel na Západním břehu w cca 7 500 osadníků v Gaze w spojeny sítí silnic w pod vojenskou kontrolou * uprchlíci w cca 4 mil. osob w 94% narozeno mimo původní domov * status Jeruzaléma * kontrola vodních zdrojů * ozbrojené síly Izraele Osady v okolí Východního Jeruzaléma