Analýza genové exprese Analýza genomu ­ genomika Analýza transkriptomu ­ transkriptomika Analýza proteinu - proteomika Analýza transkripce ˇ studium množství určitého transkriptu v daném vzorku a v daném čase ˇ studium transkripční aktivity daného genu POZOR: ˇ množství dané molekuly mRNA v dané buňce a v daném čase závisí nejen na transkripční aktivitě, ale také stabilitě mRNA ˇ množství mRNA nemusí korelovat s množstvím proteinu, který kóduje Northernový přenos Princip: - izolace mRNA - elektroforéza v denaturujícím gelu - přenos na membránu - hybridizace se značenou sondou Výsledek: - zjištění přítomnosti specifické mRNA - zjištění relativní molekulové hmotnosti mRNA - zjištění relativní hladiny mRNA (po kalibraci s využitím hybridizačního signálu pomocného genu o známé úrovni exprese) Northernový přenos Northernový přenos - nevýhody ˇ neposkytuje údaje o absolutním množství dané mRNA ˇ nízká citlivost (nutnost izolace poměrně vysokých množství RNA ­ obvykle alespoň 1 g polyA mRNA nebo 10 g celkové RNA) Northernový přenos - výhody ˇ nízké riziko falešných artefaktů ve srovnání s metodami založenými na PCR ˇ umožňuje určení relativní velikosti transkriptu a existenci různých transkriptů daného genu (alternativní sestřih) Test rezistence k RNáze (,,RNase protection assay") ˇ stanovení přítomnosti určité mRNA ve směsi různých molekul RNA izolovaných z daného vzorku ˇ značená sonda (protismyslná RNA) se specificky váže k hledané mRNA ˇ hybridizace probíhá v roztoku ˇ RNáza degraduje všechny jednořetězcové molekuly mRNA ˇ zviditelnění neštěpených hybridů gelovou elektroforézou a autoradiografií Příprava protismyslové RNA - využití vektorů s opačně orientovanými promotory Test rezistence k RNáze (,,RNase protection assay") Test rezistence k RNáze (,,RNase protection assay") Výhody: ˇ vysoká citlivost a přesnost ˇ toleruje částečnou degradaci vzorků RNA Nevýhody: ˇ neumožňuje určit velikost transkriptu (pohyblivost proužku v gelu ovlivňuje velikost sondy) ˇ pracnější příprava RNA sondy než u northernového přenosu ˇ nutnost empirické optimalizace reakčních podmínek u nových genů Test rezistence k nukleáze S1 (,,S1 nuclease protection assay") Postup: ˇ obdoba ,,RNase protection assay" ˇ jako sonda se používá jedno- nebo dvou-řetězcová DNA ˇ příprava plazmidu nesoucího studovanou oblast s použitím systému M13 ˇ protismyslová radioaktivní sonda hybridizuje s mRNA ˇ jednořetězcové úseky jsou odstraněny nukleázou S1 ˇ velikost hybridu rezistentního k nukleáze je určena denaturační polyakrylamidovou gelovou elektroforézou RT-PCR ˇ amplifikace specifické mRNA ˇ vysoká citlivost: lze detegovat specifickou mRNA v jediné buňce (výhodné pro detekci mRNA, které se v buňkách vyskytují ve velmi nízkých koncentracích) ˇ nevýhoda konvenční RT-PCR: kvantifikace (není spolehlivá úměra mezi množstvím templátu a množstvím amplifikátu) RT-PCR RT-PCR v reálném čase ˇ cílem je sledování množství produktu reakce od okamžiku jeho vzniku až po ukončení PCR ˇ využití barviva, které fluoreskuje po navázání na dvouřetězcovou DNA ˇ ve speciálním přístroji, který funguje jako termocykler a zároveň jako detektor fluorescence lze monitorovat postup PCR v reálném čase RT-PCR v reálném čase Jednořetězcový templát: žádný signál Vytvoření dostatečného množství dvouřetězcového amplifikátu: signál zaznamenán Extrapolací vzniklé křivky zpět k nule lze určit počet cyklů nutných pro vytvoření detekovatelného množství produktu Tato hodnota závisí na prvotním množství templátu RT-PCR v reálném čase Experimentální požadavky: je třeba zajistit, aby množství vstupního materiálu (počet buněk, celkové množství mRNA) bylo vždy stejné. Standardizace reakcí pomocí paralelní RT-PCR pro amplifikaci pomocného genu, který se exprimuje konstitutivně. RT-PCR v reílném čase se rovněž používá pro kvantifikaci určitých sekvencí DNA pro identifikaci specifických změn v genomu (diagnostický význam v medicíně). Hybridizace in situ ˇ současné využití hybridizace a mikroskopie ˇ hledaná sekvence RNA (nebo DNA) je imobilizována uvnitř buňky v mikroskopickém preparátu a vizualizována prostřednictvím sondy ˇ identifikace buněk, které tvoří specifickou mRNA (nebo DNA) ˇ identifikace buněk infikovaných viry Nevýhoda: obtížná kvantifikace Test prodloužení primeru (,,Primer extension assay") ˇ přesné mapování 5´konce mRNA ˇ na rozdíl od 3´konce není 5´konec mRNA vždy převeden do cDNA (degradace templátu, přítomnost sekundárních struktur, přítomnost proteinů navázaných na mRNA, zpětná transkripce neproběhne až na konec templátu) ˇ možnost přesné identifikace začátku transkripce Test prodloužení primeru (,,Primer extension assay") Postup: ˇ příprava značeného primeru, který je komplementární k sekvenci mRNA vzdálené 50-150 nukleotidů po proudu transkripce od předpokládaného 5´konce ˇ izolace celkové RNA nebo mRNA ze studovaných buněk ˇ hybridizace primeru s cílovou molekulou mRNA ˇ prodloužení primeru zpětnou transkripcí ˇ na konci templátu se polymerace automaticky zastaví ˇ analýza radioaktivní cDNA denaturační polyakrylamidovou elektroforézou ˇ podle pohyblivosti produktu zpětné transkripce a kombinací se sekvencováním lze určit místo počátku transkripce Test prodloužení primeru (,,Primer extension assay") Výhody: ˇ rychlost a jednoduchost ˇ požadována pouze mRNA a radioaktivně značený primer komplementární k sekvenci uvnitř daného genu Nevýhody: ˇ může být obtížné nalézt dobře fungující primer pro dosud nepopsaný gen ˇ přílišné pozadí může znemožnit přesnou lokalizaci místa startu ˇ sekundární struktury mRNA ztěžují zpětnou transkripci Srovnání transkriptomů ˇ identifikace genů exprimovaných v jednom organismu (tkáni) a ne v jiném ˇ identifikace genů exprimovaných za různých podmínek ˇ poskytuje klinicky významné informace (identifikace genů spojených s genetickými chorobami) Diferenciální skrínink genové knihovny (,,Differential screening") ˇ nejjednodušší metoda identifikace genů, které se exprimují s odlišnou účinností ˇ příprava dvou identických kopií genové knihovny na filtrech ˇ příprava dvou typů značených sond v podobě cDNA připravených z mRNA dvou různých vzorků ˇ oddělená hybridizace genové knihovny se sondami ˇ klony, které jsou pozitivní po hybridizaci s jednou, ale ne s druhou sondou, nesou odlišně exprimované geny Diferenciální skrínink genové knihovny (,,Differential screening") Diferenciální skrínink genové knihovny (,,Differential screening") Nevýhoda: -postup předpokládá, že v jednom vzorku daný transkript není vůbec přítomen (obvykle však exprese genů není zcela vypnuta) Subtraktivní hybridizace ˇ ze sondy jsou odstraněny společné sekvence ˇ hledáme transkripty přítomné v jednom vzorku (,,tester") a nepřítomné v druhém vzorku (,,driver") Postup: ˇ izolace mRNA z obou vzorků a příprava cDNA ˇ cDNA ,,driver" je označena biotinem ˇ smíchání cDNA ,,tester" s nadbytkem cDNA ,,driver" ˇ denaturace, renaturace ˇ molekuly cDNA ,,tester", která reprezentuje mRNA přítomné v obou vzorcích, bude tvořit hybridy s cDNA ,,driver" ˇ odstranění hybridů driver/tester a driver/driver (streptavidin) ˇ sonda je tak obohacena o cDNA reprezentující transkripty přítomné jen ve vzorku ,,tester" ˇ skrínink genové knihovny nebo klonování a vytvoření subtraktivní knihovny cDNA Nevýhoda subtraktivní hybridizace - vzácné transkripty nemusí poskytnout dostatečně silný signál - řešení: vytvoření subtraktivní knihovny cDNA Subtraktivní knihovna cDNA: - cDNA testeru se prostřednictvím adaptorů vkládá ligací do vektoru - vytvoření knihovny bakteriálních klonů - systematický skrínink analýzou všech klonů Nevýhoda: nutnost relativně vysokých množství mRNA Analýza reprezentativních rozdílů (,,Representational difference analysis" ­ RDA) Princip: - vzorky cDNA nebo genomové DNA fragmentované restriktázami, které pocházejí ze srovnávaných vzorků se amplifikují PCR - po smísení, denaturaci a renaturaci se využívá toho, že hledané molekuly (přítomné v jednom a ne ve druhém vzorku) vzájemně nehybridizují Využití: - hledání genů, které zodpovídají za dědičné poruchy - hledání diferenciálně exprimovaných genů Analýza reprezentativních rozdílů (,,Representational difference analysis" ­ RDA) ˇ příprava cDNA vzorků ,,driver" a ,,tester" ˇ ligace linkerů na konce cDNA a jejich využití pro amplifikaci PCR ˇ odstranění linkerů ˇ jiná dvojice linkerů se připojí k produktu PCR testeru, ale ne driveru ˇ smísení molekul cDNA testeru a driveru (driver je v nadbytku) ˇ denaturace, renaturace ˇ unikátní sekvence testeru nebudou tvořit hybridy s řetězci driveru, ale jen testeru (komplexy tester/tester) ˇ PCR budou amplifikovány pouze komplexy tester/tester ˇ komplexy driver/driver nebudou amplifikovány (absence primerů) ˇ komplexy tester/driver mají nespárované konce, které mohou být odstraněny nukleázou (nebudou amplifikovány) Postup: Diferenciální display ˇ metoda srovnávající dvě populace cDNA ˇ založena na PCR ˇ jeden primer se váže na sekvenci poly-A ˇ druhý primer se váže náhodně ˇ PCR probíhá při velmi nízké připojovací teplotě ˇ dojde k amplifikaci určité subpopulace molekul cDNA ˇ tato subpopulace je natolik malá, že ji lze rozdělit na polyakrylamidovém gelu ˇ stejné primery se použijí k amplifikaci DNA ze srovnávaných vzorků ˇ metoda neusnadňuje analýzu odlišně exprimovaných genů (nutno zkoušet různé sady primerů) Metody založené na čipech Zodpovídají globálnější otázky typu: Jaké je celkové spektrum genů, které se exprimují nebo neexprimují za určitých podmínek? Pro analýzu většího počtu genů není vhodný northernový přenos ani RT-PCR. Microarrays ­ DNA čipy ˇ základem jsou syntetické oligonukleotidy nebo produkty PCR, které odpovídají velkému počtu (nebo všem) genům daného organismu ˇ robotem se tyto fragmenty DNA kovalentně připojí na speciální skleněnou destičku v podobě uspořádaných teček ˇ hybridizace se značenou DNA izolovanou z daného vzorku: - genomová DNA (genomové studie) - cDNA (expresní studie) ˇ izolace mRNA ze dvou různých vzorků (kontrolního a testovaného) ˇ vytvoření cDNA zpětnou transkripcí ˇ označení cDNA z jednoho vzorku červenou fluorescenční barvou a druhého vzorku zelenou fluorescenční barvou ˇ směs obou značených cDNA (ve stejném poměru) je nanesena na sklíčko s 384 vzorky DNA a výsledek hybridizace je analyzován fluorescenční mikroskopií: ˇ žlutý signál: cDNA obou vzorků se vážou proporcionálně, daný gen se exprimuje v obou vzorcích ekvivalentně ˇ červený signál: preferenčně se váže cDNA prvního vzorku ˇ zelený signál: preferenčně se váže cDNA druhého vzorku Studium transkripce reportérskými geny Reportérský systém: uměle vytvořený plazmidový konstrukt, který obsahuje sekvence DNA odvozené od specifického genu (včetně promotoru a potenciálních regulačních signálů) připojené k jinému genu, který kóduje snadno detegovatelný produkt Princip: po vnesení reportérského konstruktu do organismu, lze podle míry exprese reportérského genu usuzovat na míru exprese genu, jehož promotorové sekvence jsou reportéru předřazeny Výhoda: studium změn aktivity regulátorů transkripce např. v průběhu diferenciace nebo při vystavení různým podmínkám Běžné reportérské systémy ˇ Chloramfenikol acetyl transferáza (CAT) ˇ Luciferáza (luc) ˇ -galaktozidáza ˇ Lidský růstový hormon (hGH) ˇ Zeleně fluoreskující protein (GFP) ˇ enzym katalyzuje přenos acetylové skupiny z acetyl- CoA na chloramfenikol ˇ test aktivity založen na radiochemické detekci produktu reakce Chloramfenikol acetyl transferáza (CAT) Princip: - fragment eukaryotické DNA se umístí proti proudu transkripce od genu CAT - vzniklý plasmid se přenese transfekcí do eukaryotické buňky - po určitém čase nutném pro expresi transfekovaného genu se měří aktivita CAT - pokud je test proveden správně - je míra aktivity CAT úměrná míře transkripce transfekovaného konstruktu - zaváděním mutací do testované promotorové oblasti a měřením CAT aktivity v transfekovaných buňkách lze definovat regulační sekvence v DNA Výhody: vysoká citlivost, reprodukovatelnost, absence genu CAT v savčích buňkách ˇ test aktivity založen na luminiscenci (produkci světla) ˇ katalyzovaná reakce: ATP + luciferin + O2 AMP + oxyluciferin + PPi + světlo (560 nm) Výhody: - vysoká citlivost (citlivější než CAT) - nulové pozadí v savčích buňkách (gen je izolován ze světlušek) - není třeba pracovat s radioaktivními materiály - velký rozsah linearity - pufr používaný pro lýzi buněk je kompatibilní s jinými testy (CAT, -gal) Luciferáza (luc) test založen na spektrofotometrické detekci barevného produktu reakce obvyklé využití: vnitřní reference při transfekčních experimentech Princip: k transfekci buněk se použije plasmid s eukaryotickým promotorem spojeným s genem CAT nebo luc zároveň s malým množstvím plazmidu nesoucím gen -gal spojený se silným konstitutivním promotorem ˇ v extraktech transfekovaných buněk se stanoví aktivita -gal a CAT (Luc) ˇ stanovením podílu aktivity CAT (Luc) : -gal se údaje o expresi normalizují Výhody: bezpečnost, levnost -galaktozidáza Lidský růstový hormon (hGH) ˇ test založen na radioimunologické detekci produktu reakce ˇ výhoda: jedná se o sekretovaný protein, není třeba lyzovat buňky autofluorescence: protein nevyžaduje žádné exogenní kofaktory ani substráty ˇ izolován z buněk medůzy Aeguorea victoria Výhody: - možno měřit v intaktních buňkách - vysoká stabilita proteinu Nevýhody: fluorescence se neamplifikuje, podmínkou detekce je použití silných promotorů Běžné použití: fúze s jinými proteiny, sledování nitrobuněčné lokalizace, transportu a dalšího osudu označeného proteinu Zeleně fluoreskující protein (GFP) Využití reportérských systémů ˇ sledování aktivity transkripčních faktorů v průběhu diferenciace nebo za různých kultivačních podmínek (stabilní transfekce) ˇ transkripčně aktivační testy (přechodná transfekce): determinace regulátorů transkripce, vazebných míst na DNA, atd. Analýza regulačních elementů v sekvenci DNA a proteinů vážoucích DNA ˇ přesná lokalizace promotoru a dalších sekvencí DNA, které jsou zapojeny do regulace transkripce tím, že pro ně zajišťují vazebná místa ˇ analýza interakcí DNA-protein Metody: ˇ kvasinkový jednohybridový systém ˇ DNaseI footprinting ˇ gelová retardační analýza Kvasinkový jednohybridový systém Účel: ˇ identifikace proteinů, které interagují s definovanou sekvencí DNA ˇ lokalizace oblastí DNA, které interagují se známým transkripčním faktorem Kvasinkový jednohybridový systém Postup: ˇ začlenění testované sekvence DNA (návnada ­ ,,bait") v tandemových kopiích do vektoru proti proudu transkripce od reportérského genu ˇ začlenění konstruktu do kvasinkového genomu ˇ za nepřítomnosti transkripčního faktoru vážoucího návnadu nebude reportér exprimován ˇ po transformaci tohoto kvasinkového kmene expresní knihovnou cDNA bude reportér aktivován v těch klonech, které exprimují příslušný transkripční faktor Využití možnosti kooperace aktivační domény a DNA vážoucí domény z různých proteinů Transkripční faktory obvykle obsahují 2 oddělitelné a nezávislé domény: ˇ doménu zodpovědnou za vazbu na DNA ˇ transkripčně aktivační doménu Proteinové chiméry obsahující tyto domény odvozené z různých proteinů jsou funkční: ˇ nahrazením DNA-vážoucí domény proteinu GAL4 jinou doménou pro vazbu na DNA vzniká chiméra aktivující transkripci jiné sady genů Postup: ˇ příprava cDNA s použitím speciálního vektoru, který kóduje aktivační doménu transkripčního faktoru GAL4 ˇ geny začleněné do tohoto vektoru budou v transformovaných buňkách exprimovány jako proteinové chiméry s aktivační doménou GAL4 ˇ reportér bude aktivován pokud vzniklý protein disponuje příslušnou DNA-vazebnou doménou Výhoda: ˇ tento systém může odhalit větší množství proteinů vážoucích DNA (nejen transkripční faktory) Stopování DNázou I (,,DNase I footprinting") Účel: ˇ identifikace promotorových sekvencí, na které se váže daný transkripční faktor Princip: ˇ značená DNA je chráněna proteinem před působením nukleáz ˇ místo vazby proteinu na DNA je lokalizováno na gelové elektroforéze jako stopa - chybějící fragment Stopování DNázou I (,,DNase I footprinting") Postup: ˇ izolace jader z buněk ˇ purifikace jaderných proteinů ˇ směs nebo jeden z jaderných proteinů se smíchá s testovaným značeným fragmentem DNA ˇ vystavení směsi působení DNázyI tak, aby došlo k částečnému (náhodnému) štěpení DNA ˇ elektroforéza fragmentů ˇ identifikace neštěpených (tj. navázaným proteinem chráněných) oblastí DNA Stopování DNázou I (,,DNase I footprinting") Výhoda: ˇ přesná lokalizace místa dotyku mezi proteinem a DNA na úrovni jednotlivých nukleotidů ˇ lze provádět i ve variantě in vivo Gelová retardační analýza Účel: ˇ Určení sekvence DNA, která je nutná pro vazbu daného proteinu Princip: ˇ fragment značené DNA obsahující vazebné místo (sonda) je inkubován s příslušným proteinem ˇ komplexy protein-DNA se oddělí od nenavázané sondy elektroforézou v nedenaturačním polyakrylamidovém gelu ˇ navázaný protein zpomaluje pohyb sondy gelem Gelová retardační analýza Gelová retardační analýza Výhody: ˇ při absenci purifikovaného proteinu lze použít jaderné extrakty (specifitu reakce je třeba ověřit protilátkou -,,supershift") ˇ lze využít pro analýzu více-proteinových komplexů ˇ lze využít pro stanovení vazebných parametrů a relativní afinity proteinu k vazebnému místu specifická odpověď na zvýšenou dávku proteinu - přidání ,,studené" neznačené sondy: kompetice se značenou sondou ­ slabší signál - přidání protilátky: ,,supershift" Ověření specifity reakce protein ­ DNA