Bílé krvinky v krvi

 

Bílé krvinky jsou stálou součástí krve. Jejich mnoľství v 1 mm³ se u zdravého dospělého člověka pohybuje kolem 5 aľ 8 tisíc.

Obecně u savců jejich fyziologická koncentrace kolísá od 8 do 12 tisíc na mm³, u ptáků je v jednom mm³ 12-28 tisíc leukocytů.

Koncentrace bílých krvinek je ovlivněna pohlavím, výľivou, tělesnou námahou, zdravotním stavem a mnoha daląími faktory. Po jídle a při probíhajícím infekčním onemocnění jejich mnoľství stoupá.

Stav, kdy počet bilých krvinek poklesne pod fyziologickou normu, se nazývá leukopenie. Naopak stav, při kterém je bílých krvinek více, se nazývá leukocytóza.

Společné znaky bílých krvinek

Bílých krvinek známe mnoho druhů, jednotlivé typy se od sebe liąí velikostí, tvarem jádra, vývojem i způsobem, jakým se podílejí na obraně organismu. Vąechny ale mají několik společných znaků.

• Bílé krvinky jsou plnohodnotné buňky, mají jádro, ale plně diferencované a zralé leukocyty se jiľ nedělí. Jejich vývoj probíhá procesem leukopoézy, v kostní dřeni a v brzlíku.
• Bílé krvinky jsou pohyblivé buňky, na podloľce jsou schopné améboidního pohybu.
• Bílé krvinky mají schopnost přilnout k různým povrchům (adhezivita) Dokáľou opustit krevní řečiątě a vycestovat do okolní tkáně, tj. vaziva (diapedéza leukocytů)
• Schopnost fagocytózy - přestoľe ne vąechny bílé krvinky jsou fagocytující buňky, fagocytóza je typická pro leukocyty. Je to hlavní nástroj nespecifické imunity.

Rozdělení

V cytoplasmě některých typů bílých krvinek byly nalezeny tzv. specifická granula. Podle přítomnosti nebo absence těchto granul se bílé krvinky rozdělují na agranulocyty a granulocyty.

Granulocyty

V cytoplasmě obsahují specifická granula. Mají polymorfní jádro, někdy se proto nazývají polymorfonukleární leukocyty.

Podle barvitelnosti těchto granul (dle Pappenheima nebo Giemsa-Romakowski) se dále dělí na:

• Eosinofilní granulocyty Eosinofilní granulocyttvoří 2-5% z celkového mnoľství leukocytů. Specifická granula se barví kyselým barvivem eosinem cihlově červeně. Mají schopnost selektivní fagocytózy, dokáľí ničit parazitické červy a ovlivňují lokální zánětlivé procesy. Jejich mnoľství stoupá při alergických reakcích a napadení cizopasníky, naopak klesá při intoxikaci NaCl nebo při některých infekčních onemocněních, jako jsou neątovice nebo tyfus.
• Basofilní granulocyty tvoří pouze 0,5-1% leukocytů v periferní krvi. Specifická granula jsou metachromatická, barví se bazickými barvivy. Fagocytárně jsou málo aktivní, jejich význam je nejasný. Mohou přestupovat do vaziva, kde podporují činnost heparinocytů.
• Neutrofilní granulocyty Neutrofilní granulocytjsou v krvi zastoupeny nejčastěji. Tvoří 60-70% celkového počtu bílých krvinek. Specifická granula jsou ąpatně barvitelná, vybarvují se růľově nebo nafialověle. Neutrofily aktivně pohlcují malé částice, představují první linii obrany proti invazi mikroorganismů. Někdy se označují jako mikrofágy.

  Mrtvé neutrofily, společně s bakteriemi, tvoří naľloutlou hmotu zvanou hnis.

  Agranulocyty

  Agranulocyty neobsahují v cytoplasmě specifická granula. To ale neznamená, ľe neobsahují ľádná granula. Azurofilní granula, které byly nalezeny v cytoplasmě agranulocytů, odpovídají funkcí lyzosomům. Agranulocyty nemají segmentované jádro, jejich cytoplasma se barví basofilně (zásaditými barvivy, hematoxylinem modře)

  Lymfocyty

  jsou druhým nejpočetnějąím typem bílých krvinek, tvoří 20-30% z jejich celkového počtu. Podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na:

  1. T-lymfocyty dozrávají v brzlíku. Jsou to imunokompetentní buňky, klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce. Zajią»ují buněčnou imunitu, stimulují B-lymfocyty. Ničí buňky transplantovaných tkání, ale i pozměněné buňky vlastního těla (nádory, buňky napadené viry)
  2. B-lymfocyty zajiątují humorální imunitu. Působením antigenu se transformují v imunoblasty, jejihľ dělením vznikají plasmatické buňky, které produkují specifické protilátky. Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na pamě»ové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s cizorodou částicí. Této reakce se vyuľívá při očkování - aktivní imunizaci B-lymfocyty tvoří asi 15% populace lymfocytů.

  Monocyty

  Monocytjsou největąí buňky krve. Tvoří 3-8% z celkového počtu bílých krvinek, mají schopnost ameboidního pohybu i fagocytózy. Prostupují stěnou kapilár do vaziva, kde se mění v makrofágy.

  Diferenciální rozpočet leukocytů

  Zjiątění přesného zastoupení typů leukocytů v periferní krvi je důleľité pro stanovení diagnózy. Změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (jiľ zmíněný tyfus, AIDS a mnoho daląích). Přítomnost nezralých bílých krvinek v oběhu je příznakem leukémie.