Elementární fosfor objevil v roce 1669 alchymista H. Brand Chemická značka fosforu je P, latinské označení phosphorus (phos = světlo, phoros = nesoucí) je odrazem světélkování jeho par.

Fyzikální parametry

Vlastnosti Hodnota
Teplota tání 317 K
Teplota varu 550 K
Kovalentní poloměr 110 pm
Hustota 1,828 g.cm-3
Elektronegativita 2,1

Elektronová struktura

Fosfor je prvkem 15. skupiny periodického systému. Jeho elektronová konfigurace v základním stavu je [Ne]3s23p3. Přijetím třech elektronů by fosfor mohl vytvořit anion P3- s elektronovou konfigurací argonu. Velká záporná hodnota elektronové afinity spojená se vznikem těchto aniontů a jejich velká polarizovatelnost vylučuje existenci tohoto iontů jako samostatné, definované částice. Ztrátou tří elektronů z 3p orbitalů by mohl atom fosforu vytvořit kationt P3+, ve kterém by elektronovou konfiguraci vzácného plynu doplňoval inertní pár 3s2. Vznik tohoto iontu by však byl značně energeticky náročný a vysoký polarizační účinek by vylučoval dominantní iontový charakter vazeb.

Výskyt

Fosfor je v zemské kůře 11. nejrozšířenějším prvkem, vyskytuje se pouze ve sloučeninách zejména ve formě orthofosforečnanů. Hlavními minerály fosforu jsou fluoroapatit Ca5F(PO4)3, hydroxyapatit Ca5(OH)(PO4)3 a fosforit Ca3(PO4)2. Tyto minerály jsou základními surovinami pro výrobu fosforu.

Výroba

Elementární fosfor se získává z fosforewčnanů redukcí koksem a pískem v elektrické peci. Za těchto podmínek se fosfor uvolňuje z reakční směsi v plynném skupenství. Odváděné páry fosforu kondenzují po ochlazení na bílý fosfor, který je jednou ze známých modifikací tohoto prvku.

Alotropie

Fosfor tvoří větší počet alotropických modifikací. Všechny tají na stejnou kapalinu obsahující tetraedrické molekuly P4.

Bílý fosfor je metastabilní modifikací fosforu, chemicky velmi reaktivní. Jeho molekuly jsou složeny ze čtyř atomů. Bílý fosfor je toxický. Je nutné ho uchovávat pod vodou, neboť ve styku se vzduchem se samovolně zapaluje.

Červený fosfor je stabilní modifikací fosforu, vzniká samovolnou přeměnou bílého fosforu. Tuto přeměnu lze urychlit zahříváním bez přístupu vzduchu nebo katalyticky. Červený fosfor je složený z polymerních řetězců, ve kterých jsou atomy fosforu kovalentně vázané Narozdíl od bílého fosforu není jedovatý a je podstatně méně reaktivní.

Černý fosfor je krystalický, má kovový lesk. Vzniká z bílého fosforu působením vysokého tlaku za zvýšené teploty bez přístupu vzduchu. Jeho struktura je tvořena zvlněnými hexagonálními vrstvami atomů fosforu. Na rozdíl od bílého a červeného fosforu dobře vede teplo a elektrický proud. Ze všech modifikací je nejméně reaktivní.

Biologický význam fosforu

Fosfor patří mezi nejvýznamnější bioogenní prvky. Je esenciální pro rostlinné a živočišné organismy. Fosfor je přítomný v mnohých koenzymech a spolu s vápníkem tvoří podstatnou část kostry živočichů.