Téměř celé sledované území tvoří hnědé půdy (kambizem). Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku těchto půd je intenzivní vnitropůdové zvětrávání. Kambizemě se vytvářejí na různých substrátech v podmínkách parovin i vrchovin, mohou proto mít značně rozdílné vlastnosti. Většinou jsou vázány na svažitější až silně členitý reliéf. Nejrozšířenější substráty jsou přemístěné zvětraliny vzniklé z pevných hornin, často s příměsí štěrku a kamenů. Jedná se o půdy zpravidla mělčí, jejichž zrnitostní složení se mění v závislosti na charakteru mateční horniny. Nad matečnou horninou leží hnědě až rezavě hnědě zbarvená poloha, kde probíhá intenzivní půdní zvětrávání, a nad ní mělký humusový horizont. Obsah humusu obvykle kolísá a vykazuje kyselou až slabě kyselou reakci. Kambizem tvoří souvislý pás na svazích kolem pravého i levého břehu řeky Svitavy od Bílovic až k Adamovu, většina tohoto území je zalesněna.
V údolí podél řeky Svitavy, která tvoří východní hranici sledovaného území, se vyskytuje nivní půda (fluvizem). Tyto půdy jsou vývojově velmi mladé. Fluvizemě se vytvořily na nivních, převážně bezkarbonátových uloženinách (říční náplavy). Reakce fluvizemí je obvykle kyselá až neutrální, sorpční vlastnosti jsou dobré. Obsah humusu střední. Není na nich patrný vliv klimatu, neboť klima nepůsobilo trvale, jeho činnost rušila vodní eroze. Tyto půdy středně těžkého zrnitostního složení jsou stanovišti nejkvalitnějších lučních porostů. Podél řeky Svitavy v okolí Doubravice nad Svitavou se však vyskytuje tzv. fluvizem glejová, u níž se výrazněji uplatňují glejové procesy. Tato oblast se projevuje zvýšeným zadržováním vody v krajině, takže zde najdeme řadu trvale podmáčených luk a mokřin. Největší rozlohy náplavů leží po obou stranách řeky Svitavy.
Úvod Popis problematiky Diplomové práce Vymezení území diplomové práce Hydrologické poměry Pedologické poměry Geologické poměry Klimatické poměry O autorovi Použitá literatura