Fiskální nerovnováha Petra Dvořáková KVE ESF MU Definice fiskální nerovnováhy ■ nesoulad mezi veřejnými pří veřejnými výdaji my a a) krátkodobá fiskální nerovnováha: — přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit b) dlouhodobá fiskální nerovnováha: -dluh 3 Primární x sekundární deficit ■ primární deficit - převis veřejných výdajů nad veřejnými příjmy v daném rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu) ■ sekundární deficit - spojený s náklady financování veřejného dluhu ■ celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu (úroky jsou mandatorním výdajem vlády, v posledních letech rostou nejrychleji ze všech výdajů) Obsah přednášky ■ Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy (vznik, členění, financovaní) ■ Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy (členění, aspekty) ■ Fiskální kritéria (Maastrichtská kritéria) 2 Krátkodobá fiskální nerovnováha ■ Obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho rozpočtového období. ■ Rozpočtový deficit = situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje. ■ Rozpočtový přebytek = situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy, tzv. negativní vládní úspora. Tabulka: Vývoj celkových mandatorních výdajů (bez ostatních státních finančních aktiv) Tabulka r. I: V£voj idkmVih mandatorních vvihiiu1 jako % na lúhiikh -.hiniHm iwumtu (Ik/ i IM m ISSä 1996 1997 ĽW8 "" 2 IM Ml 20111 2002 ílu," blBndatornl výdaja 44.S -T'. 5n S 52J5 SJ :-." 1 S3 3 53 7 55 J) Qunsi-iiuiiKlnliiľni vÝihiJĽ B« 23-4 :: !■ ::.í :•,,, 27.L> »J CELKEM(%zvÝdaiiiSR) 67.8 71.ll 7.M n. 74.7 7S.4 80,] 83.5 814 CELKEM (% z HDP) 2U 22.ll 2 2.'f -■ :m 24.0 24.4 25.5 26.1 /■.li"i 1 /|"'ľ:i". ;i I. mi-, ľhil .1 .ilnillľ ľ- ','|mi. Ill il:i ľ-■!• 2' ■ v. ' \ illik-r í ■. n liii.HRi. i|-.'ii 2' 'I C h'.-'iriniĽi 11 >hiiid:itoľiii vytia je w skkid.iii y. rýtkfín typtýmjiddf zv ztíkoihi lAíjm. sociálni transfery, platba n.i pc-nzijní pfipojiiiční. suwhni spořeni, plaiki stálu Jo zdravotního pojuiiŕiií. dluhová sltiíba apod.] a výdaju •■rplý'Mjiddi zj'mwh pi'uvirídi tioivm .1 z výdaju vyplývajících zť smluvních závazku ytátu (záruky, transfery iii.'..'iii:'ir-\lnim ni\u;ini/;K-ini liL.I i Oimsí mnínhil'ii 111 výdaji- jsuLi luu'eii'i /ojmôii.i \ úlaji 11a aklhni politiku zamästnanosti, 1 ý daj 5 na obranu, mzdami a platy v rozpi ičtové sféie ;i p ed určeným i kapitáli ivými výdaji Graf: Vývoj mandatomích výdajů v ČR (1997 — 2002). Mandatory expenditure J Social expenditure J Wages I Other inducing íiih&icies tolcca authorities - Mandatory expenditures :,s Va tc lotal revenues (right hand scale) Sources: Czech National E <; Czfich Ministay of Finance. Složky deficitu strukturální (aktivní) složka - vzniká na základě rozhodnutí vlády - je nástrojem fiskální politiky vlády faktory vzniku - expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní) - vládní populismus a s ním související růst vládních výdajů k ovlivnění voličů - snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let - snaha rozložit daňovou zátěž (např. u nákladných veřejných projektů) Složky deficitu cyklická (pasivní) složka - vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či vlivem jiných exogenních faktorů (nikoliv rozhodnutím vlády) faktory vzniku - hospodářský pokles (deprese) - zvýšení cen základních surovin (např. ropné šoky) - mimořádné události (válečný konflikt, přírodní katastrofa apod.) - úrok z veřejného dluhu (pokud hrazen z rozp. výdajů) Členění deficitů dle hlediska času ■ plánovaná nerovnováha - např. Návrh SR, který jde každoročně do PSP CR ■ nerovnováha v průběhu rozpočtového období - dynamický pohled (Plnění SR - MF ČR) ■ nerovnováha na konci rozpočtového období - statický (bilanční) pohled Graf: Rozdíl mezi rozpočtovaným a skutečným výsledkem hospodaření SR v letech 1993 — 2005 (v mil. Kč). -Budget Estimated Balance - -Real Budget Balance Zdroj: Autor na základě dat MF CR. Graf: Vývoj deficitu v CR v letech 1995 - 2005 (v%HDP). Konsolidační přístup k deficitu ■ zajímá nás, kde deficit vznikl ■ v prípade CR vzniká největší část deficitu u státního rozpočtu (centrálních rozpočtů) ■ menší část vzniká u místních rozpočtů (v některých státech ze zákona zakázáno) ■ nutno rozlišit deficit státního rozpočtu a konsolidovaný veřejný Rozpočtové důsledky deficitu ■ krátkodobé - umožňuje zvětšení vládního rozpočtového omezeni - nemusí způs obit výrazné rozpočtové komplikace ■ dlouhodobé - může vést k rostoucí úrokové zátěži nebo k inflaci 15 Dlouhodobá fiskální nerovnováha ■ veřejný dluh - souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu - zjednodušeně kumulace dosavadních rozpočtových deficitů - je jednou z variant řešení krátkodobé fiskální nerovnováhy Způsoby krytí deficitu i. monetární - emise měny —> inflace 2. rozpočtové - zvýšení daní (jiných veřejných příjmů)/snížení výdajů 3. dluhové - prodej vládních cenných papírů - dluhopisů - domácí či zahraniční vládní úvěry - transformace do veřejného dluhu 4. aktivy - např. výtěžkem z prodeje státního majetku či výnosy z privatizace Makroekonomické důsledky deficitu ■ neoklasický přístup - hodnotí deficit negativně —> odmítá jej ■ keynesiánský přístup - hodnotí aktivní deficit pozitivně —> v určitých případech ho doporučuje ■ neoricardiánský přístup - popírá makroekonomické důsledky deficitu —> je vůči němu neutrální 16 Veřejný dluh ■ hrubý VD ■ čistý VD = hrubý VD (-) + státní finanční aktiva ■ SFAK... finanční rezervy a účelové prostředky vlády vedené na zvláštních účtech centrální banky (finanční rezervy na rizika vládních úvěrů, pohledávky vůči zahraničí...) Graf: Primární deficit a veřejný dluh Primární defici (% HDP) Dluh (% HDP) 0--2 -1 -- --U - - -j /fí - 800 -6--8--10 --12 --14 - ------u --- -- -- --L --- -^ ^ -j - - 600 - 500 - 400 - 300 - 200 I I Deficit I I Deficit bez reformy —♦—Duh —*— Dluh bez reformy -16 - -------------^_^f^ ---+^^ ^-—•—♦^^^---------------l - 100 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Zdroj: IConvergenční program ČR, 2004. 20 Forma dluhu možno rozlišit podle instrumentu: ■ úvěr — hrají menší roli ■ krátkodobé CP: SPP — splatnost do 1 roku ■ dlouhodobé CP: SD — splatnost až 20 let DeveloĎment of the Central Government Debt CZKb*on End:' TMkl Gibt flIO.» a9997l6?ií 3MI9 «rl 3*"tct OíÄJ SOW: January ,i U S3 FrDoiory «OJÍ 509^9 1Ě9«J 33TW 160 11.93 Manin SSTXT S24.2E 170.9? 351.74 lil 13.S1 Aprl «43.83 53DD3 1655E 36274 i && 13 61 Jtne 533 39 15EJ5—3Z174 1 Ü5 > " 13 61 14« Vnější x vnitřní dluh CR dříve financovala výhradně z domácích zdrojů -v roce 2004 byly poprvé vydány dluhopisy v € Central Government Debt by Type of Instrument Changidunnp m*ptnea LTDTJU. DEBTfll. + III.k L IÍTEftN*L DEBT M EXTERNAL DEBT Sczutxi MuM Vm HRD and ĚŮftO m 1 479,9 Ü4.0 «* sw 636.Q 919J «J in ÍM ä«.í 13.3 m" &1.6 D£ D,Q 61,& «,i Struktura a vývoj státního dluhu 2000 2001 2002 2003 2004 STÁTNÍ DLUH CELKEM 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 Domáci dluh 269,6 336,2 386,7 479,9 522,6 Státní pokladniční poukázky 165,3 186,6 164,1 160,6 125,5 Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 104,3 149,6 222,6 319,3 397,0 Ostatní zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahraniční dluh 19,7 8,8 9,2 13,3 70,3 Eurobondy 0,0 0,0 0,0 0,0 48,8 Půjčky na podporu platební bilance 9,6 7,2 5,2 0,0 0,0 Půj čky od ED3 0,0 0,0 2,5 11,7 20,7 Závazky převzaté od ČSOB v konvertibilních měnách (CDZ) 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Závazky převzaté od ČSOB v nekonvertibilních měnách 8,9 0,1 0,0 0,0 0,0 Směnky pro úhradu účasti u EBRD a IBRD 1,2 1,5 1,6 1,6 0,9 Řízení státního dluhu MF je oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy CNB (operace na sekundárním trhu) MF je oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji vč. derivátů k omezení úrokových, měnových aj. rizik MF vytváří rezervu z výnosů emisí státních dluhopisů pro úroková rizika a rizika z neumístěných primárních emisí Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (1) GFS (1986) metodika MMF aplikuje MF CR „cash" princip „užší" pojetí vlády ESA 95 metodika Eurostatu aplikuje CSU akruální princip „širší" pojetí vlády Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (2) GFS (1986) ESA 95 + včasnost, transparentnost, nízké nároky na zdrojová data, vazba na SR - nepodává komplexní obraz hospodaření vládního sektoru + poskytuje komplexní pohled na hospodaření vládního sektoru (jednotky) - vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým zpožděním Tabulka: Srovnání hodnoty vládního deficitu dle GFS a ESA 95 GFS 2000 2001 2002 2003 2004* v mld. Kč 66,8 59,9 89,3 109,2 132,9 v % HDP 3,1 % 2,6 % 3,7 % 4,3 % 5,2 % ESA 95 2000 2001 2002 2003 2004* v mld. Kč 96,7 149,8 154,6 328,5 150,5 v % HDP 4,5 % 6,4 % 6,4 % 12,9 % 5,9 % Zdroj: MF CR, CSU Poznámka: HDP je revidovaný 2 března 2004, * rok 2004-predikce MF ČR. GFS a ESA 95 Do budoucna předpoklad výrazného snížení rozdílu mezi GFS-deficitem a ESA 95-deficitem - důvody: ■ postupné ukončování činnosti TI, ■ neočekávají se další významné imputace státních záruk, ■ MF CR pracuje na implementaci metodiky GFS 2001 — zahrnuje „širší" pojetí vlády. Maastrichtská konvergenční kritéria Čtyři kritéria stability: ■ Pevná pozice vládních financí. Jejich výše se měří podle dvou ukazatelů — max. 3 % HDP roční rozpočtový schodek a 60 % HDP celkového zadlužení. ■ Vysoká míra cenové stability. Inflace nesmí překročit 1,5 % tří nejlepších členských zemí, měřeno podle cenové stability předchozího roku. ■ Stabilita směnných kurzů. Měna členské země se musí nacházet minimálně dva roky v rámci normálních stanovených hranic fluktuačního pásma Evropského monetárního systému (EMS). ■ Dlouhodobě založené úsilí o konvergenci. Dlouhodobé úvěrové sazby nesmějí překročit průměr tří členských zemí EU, které mají nejnižší sazby, o více než 2 %. Maastrichtská kritéria uvádí Smlouva o EU pro přechod k EMU stanovena tato konvergenční kritéria týkající se fiskální politiky: 1. Kritérium deficitu vládního sektoru - poměr deficitu vládního sektoru k HDP nepřekročí 3 °A 2. Kritérium hrubého vládního dluhu - poměr vládního dluhu k HDP nepřekročí 60 % Maastrichtská kritéria a ČR Systém ERM-2 ■ Vládní deficit ČR v roce 2004 83,4 mld. Kč = 3,0 % HDP ■ Vládní dluh ČR v roce 2004 1 028 mld. Kč = 37,4 % HDP (data v metodice ESA 95, zveřejněná Eurostatem) —> splnění Maastrichtských kriterií (MF CR počítá se zavedením Eura v roce 2010) 31 Systém ERM-2 (2) ■ Do ERM-2 již vstoupily Litva Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko ■ Slovensko se chystá vstoupit v roce 2007 ■ CR, Polsko, Maďarsko plánují vstup v letech 2007 či 2008 ■ Ve všech případech to závisí na úspěchu jejich reforem VEFI ■ Problém — stanovení správné vstupní parity, riziko spekulativních útoků 33 Pakt stability a růstu (2) ■ V krátké historii Paktu limity nedodržely Portugalsko, Německo a Francie, se kterými Evropská komise zahájila řízení. ■ Kritéria podmínkou vstupu do EMU, ale při neplnění kritérií neexistuje hrozba vyloučení z EMU. ■ Placení sankcí se projevuje v dalším nárůstu deficitu a veřejného dluhu. ■ Rada nemá kompetence, aby intervenovala přímo do národních fiskálních politik. 35 ■ ERM-2 — Exchange Rate Mechanism ■ Zaveden v lednu 1999, nahradil ERM — kotevní měna Euro (x ECU), fluktuační pásmo + 15 % ■ Členství není povinné, ALE očekává se, že se státy EU mimo Eurozónu budou účastnit —> před vstupem do EMU se musí země 2 roky účastnit, aby dokázala stabilitu své měny k € (viz Maastrichtské kriterium kurzové stability) 32 Pakt stability a růstu ■ podepsán v r. 1997 ■ objasňuje opatření z Maastrichtské dohody související s postupy při nadměrném rozpočtovém deficitu (nad 3 % HDP) ■ požadavek na členské země EMU, aby ve střednědobém horizontu dosáhly téměř vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu -členské státy EU musí 2x ročně překládat Radě svá rozpočtová data 34 6 Graf: Srovnání deficitu nových členských zemí EU. Budget Bal ance fflff -4,5 - ■2000 -5,0 J i20M S rovnání se zeměmi EU — výše deficitu Finsko 2,1 % Portugalsko - 2,9 % Estonsko 1,8 % ČR - 3,0 % Švédsko 1,4 % Itálie - 3,0 % Irsko 1,3 % Velká Británie - 3,2 % Belgie 0,1 % Slovensko - 3,3 % Španělsko - 0,3 % Německo - 3,7 % Lotyšsko - 0,8 % Francie - 3,7 % Lucembursko - 1,1 % Kypr - 4,2 % Rakousko - 1,3 % Maďarsko - 4,5 % Slovinsko - 1,9 % Polsko - 4,8 % Litva - 2,5 % Malta - 5,2 % Nizozemí - 2,5 % Řecko - 6,1 % Dánsko - 2,8 % EU25 - 2,6 % Zdroj: MF ČR, březen 2005. 3B Veřejný dluh ČR a Maastrichtské kritérium Ma idrichl limit 19_2_ 17.S 15-6 13ť 135 13S 151 17.7 -•---------4----------*- 1953 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Source: Czecti National Bait. Srovnání se zeměmi EU — výše dluhu Estonsko 4,9 % Švédsko 51,2% Lucembursko 7,5 % Nizozemí 55,7 % Lotyšsko 14,4 % Maďarsko 57,6 % Litva 19,7 % Portugalsko 61,9 % Slovinsko 29,4 % Rakousko 65,2 % Irsko 29,9 % Francie 65,6 % ČR 37,4 % Německo 66,0 % Velká Británie 41,6 % Kypr 71,9 % Dánsko 42,7 % Malta 75,0 % Polsko 43,6 % Belgie 95,6 % Slovensko 43,6 % Itálie 105, 8 % Finsko 45,1 % Řecko 110,5% Španělsko 48, 9% EU25 63, 8 % Zdroj: MF ČR, březen 200 5. 40