Přírodní prostředí v eemu a v posledním glacíálu, význačné lokality Martin Ivanov, Ústav geologických věd, PřF Masarykovy univerzity, Brno Eemský interglaciál 1. Doba klimatického optima - rozšíření listnatých lesů s expanzí teplomilných stomů a termof i I ní lesní faunou. 2. Období předcházející klimatickému optimu, klimatické optimum a opětovné ochlazování. ad 1) pouze optimální fáze - výskyt smíšených dubových a habrových lesů ad 2) otevřená, chladnější stepní nebo lesostepní krajina - vrcholný interglaciál, klimatické optimum (oceánické druhy na východě dosahují hranice Saale-Labe) -několik oscilací s postupně se zmenšující průměrnou teplotou 015 - podpora krátkého trvání eemu - pouze jeho vrcholná Část, asi 10 000 let (126 ka až 115 Ka) 127 000 B.P. - rychlé zvýšení teploty, 124 000 B.P. - teplotní maximum, 116 000 B.P. ochlazování. Age ka Oxygen isotope curve according to Martinson et al. (1987) 50- 100 if Id ľ3 Chronostratigraphy Grande Pile NW Europe Holocene lit c .2 "5 (O í I ! St.Germain II Od de rade Melisey II Rederstall St.Germain I Brerup Metisey I Herning Eemian hronostratigraphical divisions of the last interglacial/glacial cycle based on different prosy dala. The oxygen isotope ! palaeoboianical studies made in France (Grande Pile)v Germany (NW Europe) and (he Nelherlands (the vegetation all indicate similar climatic trends, which are also in accordance with the orbital variations, cf. discussion in text, {accord-i Mangenid |99U,b). Turner (1968,1975) Západní Evropa - 4 zóny eemu: I - parková krajina, dominace bříz; II, III - optimální období, převaha teplomilných rostlin, II -smíšený dubový les, III - habr, jedle; IV -opět parková krajina, převaha borovice, břízy. Zóna I - vedle lesní vegetace i heliofyty; zóna II - Quercus, Alnus, Fraxinus, Cory I us. III - Carpinus, Abies, vzácně Picea, IV - Pinus, Betula, Picea, absence teplomilných. Střední Evropa (Polsko) - 8 fází: 1. krovinatá tundra s borovicí; 2 - fáze borovice-smrk; 3 - fáze borovice-bříza; 4 -fáze dub, jilm a maximum lísky; 5 - fáze lípa, olše, habr; 6 - fáze habr-olse a smrk; 7 - fáze smrk-borovice; 8 - fáze borovice, bříza, smrk. Celkově nižší nároky na teplotu než v záp. Evropě. •1 í E 6 b s E S b ä E 4 b d E 5 b a E Z b e E f 1 Pine, Birch; Spruce, A/der, Oak, Harn beam gfc decrease Pine. Spruce, Fir, Alien Oak, Hazel etc. Hornbeam decreases Pine.Spruce.Oek, Alder, Fir eh Hornbeam; Alder, Oak, Hazel. Spruce, Fir md others Oak,Hazel, t~lm. Ash, Linden Hornbeam and Spruce allein somewhat ____________________higher values Hazel-Oak; Aider and others Oak, Flm, Ash Hazel increasing Oak, Elm, Ash Pipe decreases Alder increases Pine-Forest Oak and Alder increase ; Flui, Ash Pine -Forest Flm increases . Ash (Birch-Pine Forest) (Parklandscape) Dělení eemskeho interglacialu die Zagwiina (1961). p-1 Fáze A - protokratická - / zóna Betula-Pinus - rozšíření / BeŤula, Pinus, dále Salix, / Juniperus, Hippophae: smíšené / doubravy - Quer c us, Ulmus i/i / i/i / *a / / (trvání: 1000 let). Fáze B - 1. část o / mesokratické fáze - zóna o / / Quercus - Quercus, Ulmus, °*ť Co ryl us, dále Alnus, Taxus. w V\ (trvání: 2000-3000 let). c \\ v>* \ — Fáze C - 2. část -^ \ W \ mesokratické fáze - zóna e \ Carpinus - úbytek doubrav, o \ UJ \ přibývá Picea (trvání: 4000 let). Fáze Ď - telokratická - zóna Pinus-Picea, příp. Pinus- ústup náročných listnáču, nástup jehličnanů s Pinus, hojná Betula Novější dělení (trvání: asi 4000 let). eemskeho interglacialu (s.s.) dle Langa (1994). vývoj vegetace vyžaduje nejen zvýšenou teplotu, ale i oceánické klima. Platí především pro záp. Evropu a severní Část střední Evropy Česká republika - Čím vyŠŠí aridita, tím méně druhů vyžadujících nejen teplé, ale i oceánické klima Složení fauny: Palaeoloxodon anfiquus, Stephanorhinus kirchbergensis, Sus scrofa, Capreolus capreolus, vzácně i Bubalus murrensis (arni: Čeleď Bovidae) a Hippopotamus amphibius - druhy vázané na humidní podnebí, u nás většinou nepatrné zastoupení, na rozdíl od záp. Evropy. Spleotemy - Spannagelska jeskyně (Rakousko) Spannagelska jeskyně (2500 m n.m.) -jeskynní sintry s vysokým obsahem U (až 116 ppm). období ukládání sintrů - 204 + 3 ka, 135 + 1,2 ka a 122 ka - klima velmi podobné dnešnímu 135 ka - koreluje s koncem zalednění a souhlasí s vrcholem předposledního ústupu ledovců (135 + 2,5 ky - 015 - Bahamy; 135,8 + 0,8 - koráli, Barbados) Figure 1. A: Location of Spannagel Cave in western Zillertal Alps, Central Alps of Austria (asterisk). This high Alpine site was well within accumulation area of East Alpine glaciers during Last Glacial Maximum (dark shaded area; nunataks are omitted for simplicity). B: Spannagel Cave adjacent to Hintertux Glacier, which partially covered area above cave during Little Ice Age (glacier extents of 1888 and 1990 shown in light and dark gray shading, respectively). Sample SPA 52 is from flowstone in northern part of cave. O 2 4 6 8 10 12 14 16 16 20 22 Distance above base (cm) Figure 2. Th-U chronology and oxygen isotope traverse of sample SPA 52 (base of flowstone to left). Sample SPA 52 represents 20 cm of flowstone accretion over gneiss. SPA 11 was used as control run and was sampled at lower resolution than SPA 52 (Table DR1 [see text footnote 1]; results not shown on this graph). Th-U thermal ionization mass spectrometry dates (crosses) are shown with 2rr uncertainties. Note that sample at 145 ka was taken exactly at unconformity between units 2 and 3, and its age probably represents mixture. Topmost layer of unit 4 yielded significantly younger age (91 ka), which suggests minor calcite deposition during late marine oxygen isotope stage 5 (not discussed in this paper). Horizontal shaded bars highlight growth periods. Hiatuses H1-H3 are marked by vertical lines. VPDB—Vienna Peedee belemnite. Rozpor s údaji na severní polokouli, kde maximum insolace dáváno do období 127 ka 120 140 160 180 200 220 Age (ka) Figure 3. Flowstone accretion (gray bars, as in Fig. 2 except for short hiatus H1 ca. 186 ka, include 2it analytical errors) in Spannagel Cave during marine oxygen isotope stages 7-5 in comparison to Pleistocene climate records. A: ňD of ice at Vostok, proxy of air temperature above Antarctica dated by i ce-flow modeling (Petit et al., 1999). B: 65°N summer insolation curve. C: rf1sO of sediments from Bahamas dated by Th-U isochron dates (Henderson and Slowey, 2000). D: Benthic SPECMAP stack (Martinson et al., 1987). proxy for past sea-level change tuned to orbital parameters. Thick vertical arrow indicates high sea level (-18 ± 3 m) at 135 ± 0.8 ka on Barbados, and horizontal arrows indicate ranges of growth periods of speleo-thems from Oman (Burns et al., 2001). VPDB—Vienna Peedee belemnite; VSMOW—Vienna standard mean ocean water. Severní část střední Evropy - lokality zachycující eemský ínterglacíál Taubach Travertíny v několika polohách v nadloží f luviálních Štěrků a povodňových hlín 1 - nejspodnější travertin (několik vrstev); 2 - hnědě zbarvený travertin; 3 - spodní Černá vrstva {Canthensis vrstva dřívějších autorů s Helicigona banafica): 4 -svrchní travertin; 5 - svrchní Černá vrstva; 6 - pevný travertin; 7 - v odkryvu na ul. Geschwister Scholl v nadloží vrstva spraŠe tmavě žlutohnědé barvy. Schematisches räumliches Profil zur Genese des Travertin-Lagers Taubach - Graben Hangendes fesler Plattiger Travertin Obere Schwarze Schicht Fester Travertin mit dünnen Pulverschichten 4 - hellgelbe Pulver-Linse Obere hellgraue Lage Untere Schwarze Schicht vf// Vili •■• ll ■' 'KuHfU'"''rrTTTrH81ft ■l-'Nl-'! ill- lí.-ľT'r. ill 899 Ci° ö <=>^& o Q *Q •° £.«*fľ« "Steinbank" griesiger-siückiger Travertin mit rostroten Streifen ___ feste Travertinbank Linse: grauer griesiger Mergel sandiger grauer feinroststreifiger Mergel grauer feinsandiger rostfleckiger _____________Mergel____________ grauer feinsandiger rostgesprenkelter S______________werael_____________ 0° 0^o00ÖO Jlmkies Grundwasser Ideální profil travertínové kupy v Taubachu, lom Vollmar. Čísla - místa odběru vzorků s plži. Spodní černá vrstva -interglaciální poloha Canthensis dřívějších autorů. Štěrky - pouze jeden nález plžů indikuje chladné klima povodňové hlíny - plži - břeh řeky porostlý trávou, suchá krajina vrstva 1 - v nejspodnější Části chladné prvky, stepní krajina (tráva, keře) vrstva 2,3- lesní porost, vrchol interglacialu, přítomnost polohy Canfhensis vrstva 4, 5 - klima teplejší než dnes, lesní porosty Steiner (1977) - detailní popis různých profilů, vytvoření ideálního profilu Ideální profil travertínové kupy v Taubachu, lom Vollmar. 26 - fluviální štěrky limu; 23-20 - písčité až jílovité povodňové hlíny; 19 - pevný travertin a hlízovitý travertin; 18 - pevný travertin; 17 -travertínový písek s hlízami travertínu; 16 - pevný travertin; 15 - travertínový písek s ulitami plžů; 11-10 - pevný travertin a travertínový písek; 9-8 -travertínový humózní písek s hlízami travertínu, úlomky kostí (Cathensis poloha), dále ještě travertínový písek; 7 - úlomkovitý travertin; 5 -travertínový humózní písek; 4 - travertínový humózní písek s hlízami travertínu; 3 - tence deskovitý travertin; 2 - travertínový písek s hlízami travertínu; 1 - půdní horizont (dle Steinera 1977). JdealprOfil (mit max. Mächtigkeilen) Bezeichnung nach O.Schmidt UnZeissler1958,S.73> Obere schwarze v Schicht W Untere schwarze Schicht „Canlhensis-Schicht" Steinschicht < Knochen-Sand Bereich der dünn-' plattigen Iravertine Oberer humoser Sand Bereich der Bruchstein -Travertine Unterer Fundhariront von humoser Sand= Feuersleinobschlägen und Knochensplittern Bereich der Werkstein -Travertine Izum Teil durch Travertin-Sande vertreten) Mollusken- Sand Bereich der Travertin-Sande Travertin- Komplex Auelehm bzw. Hangsediment )> Jimschotter y Auesediment-Komplex vrstva 9 - ulity plžů charakteristických pro les až lesostep, ale i otevřená stanoviště (xerothermní až vlhká) - některé druhy i ve sprasích rozbor plžů (Steiner 1977) - tři varianty stratigrafického hodnocení profilu: 1. celý komplex eemský, nadložní vrstvy z posledního glaciálu nejsou v travertínové kupě zastoupeny. 2. eemské pouze spodní travertínové písky, všechny nadložní vrstvy - viselský glacial s interstadiály amersfoort, moershoofd/kůlna (travertínová vrstva s nástroji). V jejich nadloží - spodní humózní travertínový písek (vrstva 9 = poloha Cathensié), pak interstadial hengelo/pod hradem, dále denekamp (svrchní humózní písek - 5), interstadial ostrohe a interval geesthacht a intervaly pozdního glaciálu, tedy celý viselský glaciál. 3. eemské pouze relikty půd v nadloží povodňových hlín, celý travertínový komplex viselský. iah« 100 o heute Zutslukn- Travert í n I ager statte Ta u b a ch Einstufungsvarionte 1 Einstufungsvariante 2 Einstufungsvariante 3 W. Deckschichten h ___ \. Travertin-J Komplex \ I Taubach fe*H mit ? | Schichtliicken i\_____i Ameísfooit ? Eem-Thermal bz Deckschichten große 5c h ich« ůc ke! m \u cá t Deckschichten dünn p at i ige Tromtine Oberer humoser Sond Brucheiern- Inimiie Unterer humosei Sand Werkileiri- Tro^rline Moiluskeniord §§f*; Gesamter W> Travertin - "'' *" Komplex tť Taubach k % Bereich der unteren Travertinsande f= Knochensande nach O.Schmidt) Schichtlücke Bodenbildung [gföBleiieils wieder ab-g-elragen} Auesediment Jimschotter Saale - Kaltzeit_________1 Auesediment-Komplex bzw.Solifluktiossed.| Solifluktionssedimente >n Taubach und Ehringsdorf in das Detailprofil des Quartärs (Eem bis heute) Holozän Boiling — Alleröd Denekamp Hengelo Moershoord Glinde Oerel 102 Nálezy obratlovců starší nálezy - starší nálezy - bez stratifikace, pouze druhy Sorexaraneus, A rvi cola ferresfris a Ďama dáma- určitě vrstva 9 herpetofauna - teplé kontinentální klima -Natrix natrix, Anguis fragilis, Elaphe longissima, Emys orbicularis, Bufo bufo, Rana äff. t empor ar i a ptáci - les mírného až submediteránní podnebí s Červencovou izotermou 16-24 °C bizoni - nejspodnější horizonty - lesostep, první polovina eemu; střední a svrchní polohy -konec eemu a viselský glaciál Cervidae - Alces lafifrons posfremus, Megaloceros giga n feus germaniae, Cervus elaphus, Ďama dáma, Capreolus capreolus, z nadložních sedimentů nad travertinem -Rangifer tarandus Rhinoceridae - Stephanorhinus kirchbergensis, Stephanorhinus hemitoechus, druhy ze středních a vyšších poloh spodního travertínu. Spodní travertinový písek - dle Kahikeho (1976) vrchol eemu drobní savci - Talpa europaea, Sorex araneus, Apodemus sylvaticus, Cricetus cricetus major, Myodes (= Cl) glareolus, A rvi cola terrestris, Microtus arvalis, Microtusci. arvalis, Castor fiber další druhy - Palaeoloxodon antiquus, Mammuthus primigenius, Equus taubachensis, Ursus arctos, Ursus speaeus {7), Crocuta crocuta (as'\ Crocuta spelaea), Can i s lupus, Panthera leo cf. spelaea, Panthera pardus, Castor fiber spelaeus skořepatci - hojní ve všech vrstvách Faunistické společenstvo - velmi teplé interglaciální podnebí, bohužel není jasné, ve kterých vrstvách je zachycen (dle některých nejspíše vrstvy 8-10 - např ze studia koní). Izotopové datování travertínu - 117 000 -111 000 ka neodpovídá větší Části OIS 5e (tj. 126 000 ka až 115000 ka) Nálezy skořepatců v travertinovém komplexu Taubachu. Om 23 2k Profit und Schichtbezeich- nungen nach STEINER 1972 Zl $$M 1 Dünnplatlige nravertine Oberer 'humoserSand Bruchstein-Travertíne Unterer humoserSand Wer k stein-> Travertine Mollusken-Sand Travertin-Sande Auelehm llmsdiotter řS3j & s f S S1 i u I I ° 2 f 2 a S S 5 I S ■ti o. 2 " n (d n ™ í ľ .3 -o i 1 .5 n I s ® 1 5 »^ T^ O u i — u 1 Aj l 5 i? í s I E .2 ŕi Vi ■r O .í o * ■S iŕ | P-□ £ S 1 a. 1 I i 1 a. ŮJ Oj 1 2 v; o IS T) E e 9- a £■ 1 Q- 1 iL i í m * 0) >* 5- o >v E o í x x X " CJ Q o CJ £L ] I I I I 11II I I I III I I 11 I I I 11 I II Él iii i i i i 111 ■ i i i 111 i i 11 i i I ■ i in i i iii i i ii Interpretace stáří vrstev na lokalitě Taubach Kahlke (1977) - vrchol eemu ve vrstvách 8-10 Mania (1977) - eemské pouze vrstvy 9-16, tedy spodní Část travertínového komplexu. Vrstva 8 - absence teplomilných plžů Steiner (1977) - eemská pouze spodní Část travertínového komplexu, vše ostatní již viselský glaciál Musil (1997) - celý travertínový komplex řazen k jednomu klimatickému celku - eem, s různě velkými klimatickými oscilacemi ./ Pozor!!! - izotopové datování -117 ky -111 ky B.P. - buď chybí téměř celý stupeň 5e (1. varianta), nebo stupně 5a + 5b, začátek před 94 ky B.P. (2. varianta). krátký eem - OIS 5e - patřily by pouze nejspodnější vrstvy dlouhý eem - OIS 5a - 5e patřil by sem celý travertínový komplex Steiner 1977, Taubach, ideální profil vrstva Mania 1975, plži Mania 1977, plži Steiner 1977, varianta 2 půdní horizont 1 ve všech vrstvách lesní a stepní fauna travertínový písek 2 d esko vitý travertin 3 humózní písek 4 ostrohe svrchní humózní písek 5 denekamp zlomkovité travertíny 7 hengelo/pod hradem travertínový písek spodní humózní písek 8 pozdně interglaciáln í vrstva, chybí teplá fauna Cathensis poloha, úlomky kostí, les až lesostep vrchol eemu (Kahlke) travertínový písek spodní humózní písek 9 interglaciál dtto vrchol eemu (Kahlke) hlíznatý travertin spodní humózní písek 10 interglaciál dtto, moershoofd/ kůlna vrchol eemu (Kahlke) pevný travertin 11 brörup travertínový písek s plži 15 eem lesostep - první polovina eemu (Flerov) pevný travertin 16 eem dtto travertínový písek 17 chladno eem dtto pevný travertin 18 chladno dtto hlíznatý travertin 19 chladno dtto pevný travertin 20 dtto povodňové hlíny 21, 23 chladno, step fluviální štěrky 26 step Burgtonna Zeichenerklärung : 3 t ■*ffi «i % Abb. 2. Schematischer Blockbildschnitt zur Darstellung der Genese des Travertinzugea von fiiirgtonna — Gräfentonna Quellschuttuugeii kal2>uuiuikarbouiitľd Ol O c -c ■c o tí * 7 Humushorizont einer Schwarzerde s :^ N o to tu —. — 11/3,2 !------- —t 1/0,9 t— — 228,5 — — Apodemus sp., Sicista sp. - - - - — — — _ _ — — 110,4 — — 2/0,1 — 1/0,9 — — — — 1/1,2 Ochotona pusilla — — — '— — ■— — — 1/2,2 — — 20/'0,8 — 4/1,1 2/0,1 — 1/0,9 1/7,6 — — 1/6,6 4/4,8 insgesamt 1 2 40 52 35 15 146 30 45 186 24 2223 175 334 1205 111 13 7 15 82 Absolutní a procentuální zastoupení drobných hlodavců v jednotlivých vrstvách jeskyně Kůlna (Musil 1988). Nálezy obratlovců (velká fauna) vrstva 13 b - Can is lupus, Ursus faubachensis, Elephassp., Equus mosbachensis, Cervus elaphus, Capreolus capreolus, A Ices alces, Bovidae vrstva 11, lie, lid -Elephassp., Mammufhus primigenius, Rhinoceros sp., Equus faubachensis, Can i s lupus, Ursus faubachensis, Alces alces, Cervus elaphus, Capreolus capreolus, Sfephanorhinus kirchbergensis, Casfor fiber, Panfhera spelaea, Crocufa spelaea, Ursus spelaeus, Coelodonfa anfiquifafis, Bovidae, Capra ibex, Ovissp., Saiga fafarica, Rupicapra rupicapra vrstva lib - Coelodonfa anfiquifafis, Cervus elaphus vrstva 9 - Equus sp., Alces alces, Sfephanorhinus kirchbergensis, Bovidae, Canis lupus, Cervus elaphus, Coelodonfa anfiquifafis, Crocufa spelaea, Equus (Asinus) hydrunfinus, Lepussp., Mammufhus primigenius, Panfhera spelaea, Rang i f er farandus, Ursus spelaeus, Ursus faubachensis Disharmonická společenstva Smíšená společenstva dřívějších, dnes ekologicky oddělených společenstev (savců, ptáků, bezobratlých i rostlin). Proč právě jeskyně Kůlna? Tab. 9 Definitive ökologische und straügraphische Auswertung der Schichtfolge in der Kulna-Höhle. Zeichen für Warm und Kühl in einer Schicht weisen auf mehrere klimatisch abweichende Lagen hin. - . Schichten-bezeichnung Temperatur und Pflanzendecke Stratigraphische Einordnung Temperaturintensität Temperaturkurve ökologisch ■i warm kühl warm Zyklen Stratigraphische " Einordnung nach (Musil) — kühl A 1 Wälder + + B 2 Wälder + + Dryas III — Prä- C 3 Wälder Boreal + + boreal D 4 Steppe, kühl Präboreal oder -/+ Wälder Dryas III IV Alleröd — Dryas E 4 mäßig feucht, III F B Steppe, glaziales Klima + warm, Wälder Alleröd, Dryas II Boiling, Dryas I -----/+ + G 6 Steppe, glaziales Klima — in vor Alleröd bis Jungwürm H 6b Steppe, kühl Jungwürm — 22 000 B. P. r Sa Steppe, kühl vor dem Podhra-dem-Interstadial - Ende des Alt-würm j 7a, 7b Steppe, warm, c -Ľ kühl c K 7c Steppe, warm Kůlna-Interstadial | + II Moershoofd L 7d indifferent, größe- i re Wärme als im E ä Liegenden H S M 8, 8a indifferent N 8b warm Ende des Eem Brörup O 9 Steppe, warm + + kühl Ende des Eem —/+■!- Amersfoort (0b) P 10 — jüngeres Eem, Q IIa, IIb Steppe I Beginn des Wurm R 11c, lld warm Eem + + S 12 Steppe T 18a Eem + + Eem R 13b — U 14 Steppe, kühl Eem oder Riss — Ende Riss Ekologické a stratigrafické vyhodnocení nálezů z jeskyně Kůlna. vrstva 13a - mime klima, step (drobná fauna), lesostep, vlhká údolní niva, teplo (plži) vrstva 13b - lesní společenstvo teplejšího klimatu (velká fauna), chladná travnatá step (drobná fauna) vrstva llc-d - lesostep, teplé kontinentální klima (velká fauna), chladné a vlhké podnebí (vegetace) vrstva 11a, b - stepní druhy s lesními prvky (velká fauna), mírně chladná step (drobná fauna), chladné vlhké podnebí (vegetace), intermediární postavení mezi chladným a teplým společenstvem (plži) Stratigrafické zařazení vrstva 13 b - warthe nebo eem vrstva 13a - eem (PK III) vrstva 11c, d - eem (PK III) vrstva 11a, b - chladný konec eemu, první studené výkyvy vrstva 9b -amersfoorl konec eemu nebo Poslední glacial rada oscilací 2. rádu - interstadiály, stadiály zvětšování poctu oscilací (původně jen interstadiály Wl/2 a W 2/3) severní Část strední Evropy - až 13 klimatických oscilací spraše - jen vzácně možno rozeznat klimatické oscilace - Často chybí dokonce iniciální stadia tvorby půd jezer ní sedimenty - v polohách rašelín rostlinné zbytky Vegetační pokryv Abies alba (jedle bělokorá) - vlhká stanoviště citlivost na zimní chlad, se smrkem a bukem -podhorské a horské lesy Larix decidua (modřín opadavý) - horské a subalpinské lesy Picea excelsa(smrk ztepilý) - boreální lesní zóna, značné ekologické rozpětí, hojný na začátku a konci interglaciálu a v interstadiálech Corylus avellana (líska obecná) - ve svetlých lesích jako krovinatý podrost, významná složka teplomilných křovin, od nížin do podhorského pásma Fagus sylvatica (buk lesní) - Široké ekologické rozpětí, vlhká léta, mírné zimy, dominuje na konci a na začátku některých interglaciálu. Významná složka podhorských lesů (dnes až do 1500 m n.m.) Buxus semper virens (zimosráz vždyzelený) -teplomilná dřevina Hedera helix(břeČťan popínavý) - vlhká stanoviště, mírné zimy, spolu s rody Ilex (cesmína) a Viscum (jmelí) udává nejnižší průměrnou teplotu nejtepleŠího měsíce 13-15°C, v zimě pak -1,5°C Betula nana (bříza trpasličí) - arktická a boreál ní oblast, otevřená krajina nebo keře bez stromů. Na jihu - podrost jehličnatých lesů. Na V ubývá s množstvím srážek Ephedra sp. (chvojnik) - polostepní až stapní rostlina, ve střed. Asii - extrémny horka a mrazy Salix herbacea (vrba bylinná) - nízká dřevina, dnes polár. obi. a subalp. s sněž. pásmu Alp Quercussp. (dub) - teplomil. dřevina, intergl. Ti/iasp. (lípa) - teplomil. dřevina, střední cast interglaciálu Ulmusscabra(jilm drsný) - pahor. až podhor. pásmo, ve smíš. lesích do 1000 m n.m. Ulmus laevis(jilm vaz) - v pobřežních hájích nížin, teplomilná dřevina, střední cast intergl. Pínus sylvestris(sosna) - nendročnd dřevina, hojnd na zač. a konci interglaciálu "O Pinus cembra (limba) - dnes . B f s smíšené lesy se smrkem, v nejvyšších polohách se smrkem nebo klečí Anaglaciál - počáteční fdze, 115 000 až ca 75 000 let B.P. Pleniglaciál - střední fdze, spodní (odderade -moershoofd), střední (moershoof cl -denekamp), svrchní (27 000 - 13 000 let B.P.). Kataglaciál - konec asi 10000 B.P. o ° H 5^ WL C 1 'E K. WPIV WPIII WPII WPI WEIV c WEIII i WEM WEI i E Alnussp. (olse) - od mzin do horského pásma do 1000 m n.m. Vylučuje extrém, nízké teplot. Artemisia (pelyněk) - stepní rostlina nížin a pahorkatin Acer pseudoplatanus (\avov klen) - od podhorského do subalpinského pdsma Euonymussp. (brslen) - teplé lesy a kroviny, od nížin do horského pdsma Střední Evropa - severní část Königsaue (Ascherslebener See) sz. od Harzu, celkem 11 klimatických cyklů, vše viselský glacial - nejdetailnějŠí členění visel, glacidlu vůbec - typová lokalita pozvolný přechod z chladných aridních do teplých humidních fdzí Fáze Ic^ - sedimenty posled. interglaciálu, na bázi je warthe. Smíšené dubové lesy s teplými prvky {Quercus, Ulmus, Ti li a, Alnus, Corylus, Pinus, Betula, Picea), teplomilní plži. V pozdní fázi - mizí teplomilné prvky = borovicový les. Fauna -relikt z předcházejícího glaciálu. Eem. Fáze Ia2 - 1. nadloží eemu = chladná stadiální fáze (step, tundra); 2. vlastní interstadial (lesostep); 3. chladná fáze se stepní tundrou. Interstadial - břízový a borovicový les. Zařazení - amersfoort nebo amersfoort + brórup (ca 104 ka až 92 ka). Fáze Ib - teplomilné prvky smíšeného lesa, většinou lesy s borovicemi a břízami (lesostep). Bohatá fauna: např. Mammuthus primigenius, Coelodonta antiguitatis, Stephanorhinus hemitoechus, Cervus elaphus, Rang i f er tara ndus... Teplá léta, drsné zimy. Interstadial odderade (ca 68 ka až 88 ka). 708mu. NN Thermo/ m GV/V -5637- Ufer-bereich e^ô 1750 r 100 8Í60±125 123001260 12520 1180 12890 1190 12700 ±320 13Z5Q 1280 250001 750 32500^2600 40000 5 10 15 4-1000 1275 > 4-9000 >55800 > 4-9900 ere/'c/7 20 w 5 » Mfíôft^ Abb. 7. Pj'ofilschcmn der Ablafrcriuigen im Asdiarslcbcner See: SedimeiiLalionsablauf Fáze II - dnes IIa + IIb - interstadial ní fáze- břízový a borovicový les, ojediněle náročnější druhy. Postupné zvětšování otevřených ploch. Zařazení: oerel. (ca 55 ka) Fáze III - břízy a borovice + alpinotypní prvky, hojněji plži stepí. Travnaté stepi, ojediněle skupiny stromů Zařazení: glinde (ca 50 ka až 46 ka). Fáze IV - chladnomilné boreální a horské prvky, vysoký podíl pylů a trav, ojediněle náročnější prvky. Subarktické až mírné chladné klima. Převaha otevřených stepí s menšími porosty. Zařazení: moershoofd. Fáze V - sprašová step, ojediněle stromy (borovice, bříza, trpasličí vrby). Dle plžů -lesostep. Ojedinělé mrazové klíny a solif lukční polohy. Hojně Rangifer tarandus, Equus, Bovidae, Microtus. Zařazení: hengelo (ca 46 ka až 37 ka). 708mu. NN Thermo/ m GV/V -5637- Ufer-bereich e^ô 1750 r 100 8Í60±125 123001260 12520 1180 12890 1190 12700 ±320 13Z5Q 1280 250001 750 32500^2600 40000 5 10 15 4-1000 1275 > 4-9000 >55800 > 4-9900 ere/'c/7 20 w 5 » Mfíôft^ Abb. 7. Pj'ofilschcmn cic r Ablafrcriuigen im Asdiarslcbcner See: SedimeiiLalionsablauf Fáze VI - interstadial s travnatou stepí, na vlhčích místech krovinatá tundra (trpasličí vrby a břízy). Arktické kontinentální klima (prům. roč. tepl. 0°C). Přibývání aridity. Zařazení: ?denekamp (ca 34 ka až 29 ka). Fáze VII - stadial - bezlesá tundra, travnatá step {Salix, Betu la, Hippophae, Artemisia), fauna (sob). Zárazem 13250 B.P., dryas. Interstadial - rozšíření břízových lesů, \/zácr\e borovice, hlavně trávy a byliny. První teplomilné prvky. Teploty - léto 18-20°C, průměr/rok 5-6°C. Zařazení: boiling (ca 13 ka až 12,2 ka). • Fáze VIII - stadial - mizí náročné prvky, rostlinstvo podobné nejstaršímu dryasu (prům. teplota/rok 0 až -2°C). Fauna - sob Bezlesá tundra, step, keře. Zařazení: starší dryas nebo interstadialy cyklu VII a VIII jako boiling - alleröd. Nadložní interstadial - borovico-břízové lesy (Pinus, Betula, Salix, Artemisia). Fauna - Cervus elaphus, Rang i f er ta ran d us, Microtussp. Kontinental, klima, lesostep, lok. zalesnění. Zařazení: alleröd (ca 12 ka až 11 ka). 708mu. NN Thermo/ m GV/V -5637- Ufer-bereich e^ô 1750 r 100 8Í60±125 123001260 12520 1180 12890 1190 12700 ±320 13Z5Q 1280 250001 750 32500^2600 40000 5 10 15 4-1000 1275 > 4-9000 >55800 > 4-9900 ere/'c/7 20 w 5 » Mfíôft^ Abb. 7. Pj'ofilschcmn cic r Ablafrcriuigen im Asdiarslcbcner See: SedimeiiLalionsablauf Pozdní glacial - postupné přibývání teploty, zvyšování srážek, lesy nejsou zničeny (lesostep s borovicemi a břízami). Zařazení: 10 490 B.P., mladší dryas Fáze IX - smíšené dubové lesy s teplomilnými prvky {Quercus, Ulmus, Tilia, Acer, Carpinus, Fagus, Alnus, Pinus, Picea, Abies, Betu lá). Fauna: Cervus elaphus, Sus scrofa, Capreolus capreolus, Bos primigenius, Emy s orbicularis, Rana esculenta. Mizí plži sprašových stepí a tundry. Zařazení: holocén (8 460 B.P.) 708mu. NN Thermo/ m GV/V -5637- Ufer-bereich e^ô 1750 r 100 8Í60±125 123001260 12520 1180 12890 1190 12700 ±320 13Z5Q 1280 250001 750 32500^2600 40000 5 10 15 4-1000 1275 > 4-9000 >55800 > 4-9900 ere/'c/7 20 w 5 » Mfíôft^ Abb. 7. Pj'ofilschcmn der Ablafrcriuigen im Asdiarslcbcner See: SedimeiiLalionsablauf Predpoklad totožnosti interstadialu brörup a amersfoort. U interstadialu brörup a odderade se v jižní Části Evropy predpokladá až charakter interglaciálů. 1. Po celou dobu posled. glacialu teplotní a srážkové výkyvy různé délky, nejdelší interstadiály brörup (5000 let) a odderade (10 000 let) 2. V průběhu celého glaciálu nejméně 13 teplých výkyvů, některé další nemůžeme rozlišit 3. VŠe je lokální záležitostí, problémy s korelací 4. Interstadiály Časného glaciálu podstatně teplejší než pleniglaciální, někdy až charakter intergl. (brörup, odderade). Zřejmě způsobeno vlivem teplejšího atlantického podnebí 5. Interstadiály mají většinou humidnějŠí podnebí než stadiály, obecně však přibývání aridity od začátku glaciálu (zároveň s ubýváním teploty o e i ■2 2 5 g N o ff o a as-* o s? 'c * a Ol -C o id 5 WPW wpm WPii WP T WF Iv WF ILL WF I WFI J Holozán Boiling — Al leröd Denekamp Hengelo Moershoofd Glinde Oerel Odderade •gar m Brörup Eem O CK m vi 102 La, Standardní profil typové lokality Oerel (vrt OE 61). Sedimenty posleddního glaciálu v nadloží morény warthe. Střední Evropa - jižní část Kůlna - typová lokalita z větší Části sedimenty posledního glaciálu (v nadloží vrstev 14-9) Vrstva 8, 8b, 8a - Černohnědá zemina. Velcí savci: především Mammuthusprimigenius, Equus scythicus, Coelodonta antiquitatis. Lesostep, převaha step nich prvků Vrstva 8a - plži - lesní druhy. Uhlíky - Abies alba, Abies sp. - mírné až mírně chladné klima Vrstva 7d - tmavohnědá zemina. Velcí savci např: Castor fiber, Can is lupus, Ursus arc tos, Ursus spelaeus, Mammuthus primigenius, Coelodonta antiquitatis, Cervus elaphus, Capreolus capreolus. Převaha step nich prvků, lesních přibývá, první druhy teplejšího klimatu. Plži - prosvětlené lesy a lesy lužní. Uhlíky -Abies alba- chladné klima, uzavřené jehličnaté lesy Vrstva 7c - tmavohnědá zemina. Velcí savci: především Mammuthus primigenius, mnohem méně Rangifer tarandus, Coelodonta antiquitatis. Stepní fauna s teplými lesními prvky {Capreolus capreolus, Cervus elaphus) Plži - lesní porosty, i interglaciály. Uhlíky -Abies, Picea, Pinus- jehličnatý uzavřený les kultura vrstva klimatická fäze bronz -recent 1 lineární keramika 2 epi magdalénien 3 epi magdalénien 4 magdalénien 5 magdalénien 6 epigravettien gravettien 6b oscilace paviovien aungnacien szeletien bohunicien micoquien 6a stadial micoquien 7a oscilace 7b stadial micoquien 7c interstadial kůlna micoquien 7d temperovaný stadial micoquien 8a temperovaný stadial 8b interstadial 9a temperovaný stadial micoquien, taubachien 9b interstadial taubachien 10 stepní fäze taubachien Ha, lib stepní fäze taubachien 11c, lid interglaciál taubachien 13a interglaciál 12a, 12b interglaciál střední paleolit 13b stepní fäze střední paleolit s levaUoi- skou technikou 14 stepní fäze Tab. 48. Paleolitické kultury známé na Morave a jejich zastoupení ve vrstvách Kůlny (podle Valocha 1989, upraveno). Vrstva 7b - solif lukČní polohy tmavohnědé zeminy. Velcí savci: nejvíce Rangifer tarandus a Mammuthus primigenius. Stepní klima, chladné klima holocén hotacén dryas 111 alleräd- dryas III počátek a Herodu boiling- dryas I! Vrstva 7a - tmavohnědá zemina. Velcí savci: nejvíce Rang i f er tarandus, Mammufhus primigenius, sporadicky koně a bovidi. Nález neandertálce. Stepní krajina se skupinami stromů Uhlíky - Pinus, Larix, Acer, Cory I us, Fraxinus. Interstadial Vrstva 6a - sprasovitá zemina. Velcí savci: nejvíce sobi a mamuti, méně koně a nosorožci Studená a suchá step (podpořeno malými hlodavci - výrazně chladné podnebí) Vrstva 6b - Velcí savci: nejvíce koně, dále Alces alces, Bos primigenius, Cervus elaphus. Teplejší humidnějŠí výkyv Vrstva 6 - spraŠ. Velcí savci: napr. Lepussp., Alopex lagopus, Mammufhus primigenius, Coelodonfa antiquitatis- výrazně studená stepní fauna, otevřený biotop Vrstva 5 - žlutohnědá sprasovitá zemina, možná dvě odlišné polohy. Vedle chladnomiIných stepních prvků i lesní prvky typické pro holocén (Vulpes vulpes, Cervus elaphus) Plži - chladné klima. Flóra - teplejší, mírně vlhké klima kultura vrstva klimatická fäze bronz -recent 1 lineární keramika 2 epi magdalénien 3 epi magdalénien 4 magdalénien 5 magdalénien 6 epigravettien gravettien 6b oscilace paviovien aungnacien szeletien bohunicien micoquien 6a stadial micoquien 7a oscilace 7b stadial micoquien 7c interstadial kůlna micoquien 7d temperovaný stadial micoquien 8a temperovaný stadial 8b interstadial 9a temperovaný stadial micoquien, taubachien 9b interstadial taubachien 10 stepní fäze taubachien Ha, lib stepní fäze taubachien 11c, lid interglaciál taubachien 13a interglaciál 12a, 12b interglaciál střední paleolit 13b stepní fäze střední paleolit s levaUoi- skou technikou 14 stepní fäze Tab. 48. Paleolitické kultury známé na Morave a jejich zastoupení ve vrstvách Kůlny (podle Valocha 1989, upraveno). Vrstva 4 - parahnedozem. Velcí savci: např. Castor fiber, Vulpes vulpes, Ursus aretos, Sus serofa, Capreolus capreolus, Cervus elaphus - výrazně lesní společenstvo, ještě přežívá sob. Drobní savci - stepní a chladnomilné prvky holocén hotacén dryas 111 alleräd- dryas III počátek a Herodu boiling- dryas I! Vrstva 3 - pseudocernozem. Velcí savci: Canis sp., Ursus arctos, Equussp., Sussp., Cervus elaphus, Capreolus capreolus, Bos primigenius. Lesní společenstvo. 5avČ\ mikrofauna: Lesostep. Plži - teplé vlhké listnaté lesy. Flóra - byliny, buk, líska, lípa Vrstva 2-1 - Holocén, lineární keramika a bronz Paleoekologie 1. Rostlinné společenstvo. Stabilní, nepatrná druhová diverzita, ve všech vrstvách chladné a většinou vlhké klima (kromě pozního glaciálu a holocénu). Krajina - travnatá step s ostrůvky lesů, pouze 7d, 7b, 7a a 5. 7a a 7b -klima podobné dnešnímu 2. Plži. Příznivější klimatické podmínky ve vrstvách 7d, 7c, 7b, 7a. Absence výrazně teplomilnějŠích druhů, příp. větší počet lesních druhů. 3. 5avČ\ mikrofauna. S výjimkou vrstvy 8b chladné arktické klima, krajina rázu tundry a tajgy. Druhy příznivějšího klimatu až v pozdním glaciálu. Použití savčí mikrofauny nelze přeceňovat 4. Velcí savci. Vrstva 8b, 7c - teplejší výkyvy (v 7c výraznější) kultura vrstva klimatická fáze bronz-recent 1 holocén lineární keramika 2 holocén epi magdalénien 3 dryas 111 epi magdalénien 4 alleräd- dryas III magdalénien 5 počátek a Herodu magdalénien 6 boiling- dryas I! epigravettien gravettien 6b oscilace paviovien aurignacien szeletien bohunicien niicoquien 6a stadial micoquien 7a oscilace 7b stadial micoquien 7c interstadial kůlna micoquien 7d temperovaný stadial micoquien 8a temperovaný stadial 8b interstadial 9a temperovaný stadial micoquien, taubachien 9b interstadial laubachien 10 stepní fäze taubachien IIa, lib stepní fäze taubachien 11c, lid ínterglaciál taubachien 13a interglaciál 12a, 12b interglaciál střední paleolit 13b stepní fäze střední paleolit s levalloi- skou technikou 14 stepní fäze Tab. 48. Paleolitické kultury známé na Moravě a jejich zastoupeni ve vrstvách Kůlny (podle Valocha 1989, upraveno). Biostratigrafie Vrstva 8b - interstadial brörup (srovnáno s Königsaue lb) Vrstva 8, 8a - temperovaný stadial Vrstva 7d - temperovaný stadial Vrstva 7c - interstadial kůlna Vrstva 7b, 7a (50+5 ka; 48+3,2 ka) - stadial před interstadialem pod hradem. Dle některých interstadial moershoofd (odpovídá Časově, ne faunisticky) Vrstva 6a (41+1,0 ka) - stadial před interstadialem pod hradem Vrstva 6b - stadial mladého würmu (Časově odpovídá denekampu) Vrstva 6 (11 590+80; 11 450+90) - stadial, boiling - dryas III, Časově odpovídá alleröd, ale fauna glaciální Vrstva 5 - W3 - holocén (asi alleröd, dle datování nejstarší dryas) Vrstva 4 - holocén, preboreál nebo dryas III; nebo alleröd - dryas III, dle datování alleröd Vrstva 3 - boreál nebo dryas III datování mladší dryas kultura vrstva klimatická fáze bronz-recent 1 holocén lineárni keramika : holocén epimagdaléníeti 3 dryas III epimagdaléníen 4 alleröd alleröd- dryas III magdalénien 5 počátek allerödu magtii lernen 6 boiling-dryas i 1 epigravettien gravettien 6b oscilace paviovien aurignacien szeletien bohunicien micoquien micoquien 6a 7a ?moershoof c stadial oscilace 7b stadial micoquien 7c kůlna interstadial kůlna micoquien 7d temperovaný stadial micoquien 8a temperovaný stadial Kb brörup interstadial 9a temperovaný stadial micoquien, taubachien 9b interstadial taubachien 10 stepní faze taubachien na, lib slepni faze taubachien 11c, lid interglaciál taubachien 13a interglaciál 12a, i 2b interglaciál střední paleolit 13b stepni faze střední paleolit s levalloi- skeu technikou 14 stepní faze Vrstva 2-1 - chybí izotopová datování Časový úsek 45 000 - 30 000 B.P. Bohunice - typová lokalita Součást komplexu sprasí a fosilních půd Červeného kopce Datovaná půda - stopy kryogenních procesu, spodní Část sytě hnědá, svrchní Část -hnědosedý humózní horizont (geneticky pseudorendzina - Černozem) Uhlíky - jedle, smrk, ojediněle listnaté stromy (klen, jasan, jeřáb, jilm). Pyly - bříza, borovice, líska, byliny (převažují) Velcí savci - Mammufhusprimigenius, Equus sp. (blízký £ faubachensis) Závěry Zřejmě součást PK II (viz Ď. Věstonice, kde byla svrchní Černozem PK II datována na 50 000 B.P. Přítomnost listnáčů (jilm) vylučuje příliš nízké teploty - nejspíše teplý interstadial. Stránská skála III, Kůlna (vrstva 7c) Kůlna - interstadial kůlna nepatrně předchází interstadial bohunice lokalita bol unicien BP szeletien BP aurignacien BP Labor .Nr. Bohunice 42 41 900+1.700-1 400+1.400-1 400 200 GrN-6165 GrN-6802 40 173 +/- 1.200 Q-1044 Stránská skála lila 41 300+3 íoo -; .200 GrN-12606 III, 38 200 +/- 1.100 GrN-12297 IH2 38 500+1.400-1 200 Grn-12298 Vedrovice V 39 37 37 500 +/-650 +/-600 +/- 1. 100 650 800 GrN-12375 GrN-12374 GrN-15514 více než 39 500 GrN-19105 J 47 250+3 700-2 500 GrN-19106 (kontaminováno?) 30 1 70 +/- 300 Grn-17261 Stránská skála 111b 32 600+1.700-1 400GrN-l6910 Ha 32 350+/-900 GrN-14829 lila 30.980+/-360 GrN-12605 Pod hradem 33 29 300 +/-1.100 400+/-230 GrN-848 GrN-1735 (humus) 33 100+/-530 GrN-1724 (spálená kost) 28. 200 +/- 220 GrN-1751 Milovice 29 200+/-950 GrN-14826 Stránská skála - přibližně stejně stará jako Bohunice, zřejmě jeho závěrečná fáze VŠe dohromady - komplex nahlouČených klimatických výkyvů = interstadial kůlna Pod hradem - typová lokalita Kultura aurignacien (33 300 - 28 200 B.P.) Faunistické společenstvo (Švédův stůl) - převaha Ursus spelaeus, Equus sp. a Coelodonta antiquitatis 49 Časový úsek 30 000 - 10 000 B.P. Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí - typové lokality Dolní Věstonice - viz exkurze Mezi kulturní vrstvou v Dol. Věstonicích a magdalenienem (asi 14 000 B.P.) - velký Časový hiát (7000-8000 let), neznáme kultury Všechny mladší vrstvy pozdního glaciálu -především jeskyně Moravského krasu (např. Pekárna, Kůlna, Balcarova skála, Ochozská jeskyně) Magdalénská kultura - někdy ještě ve spraŠi, někdy již v jejím bezprostředním nadloží Konec tvorby spraší - 13 800+200 B.P. (nejstarší dry as) Faunistické společenstvo magdalénských vrstev v Pekárně: nejvíce Lepussp. (36,87o), Rangifer Ťarandus (28,2%) a Éguussp. (19%), dále např. mamut, srstnatý nosorožec (výjimečně), bobr, liška polární, vlk, medvěd hnědý, jezevec... Podnebí - zpočátku chladná glaciální step, místy ostrůvky lesa, později rozšiřování lesů Závěry pro oblast jižní části střední Evropy 1. Alleród. 11 700-11 100 B.P. Tvorba pararendziny, výr. oteplení, humidnějŠí klima Rozšiřování lesů, poprvé druhy typické pro holocén {A Ices a Ices, Cap reo I us cap reo I us, Arvicola terrestris, Sus scrofa, Cervus elaphus) 2. Boiling. 12 500-12 000. Vlhké klima, z velkých savců končí druhy typické pro poslední glaciál, plži - stepní a lesostepní druhy. Kultura magdalénien 3. Bez označení. Nepatrné výkyvy v průběhu vátí spraŠe (D. Věstonice) 4. Interstadial pavlov (= W2/3, denekamp, PK I). Mírně teplý klimatický výkyv, 29 000-25 000 B.P. (Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí, Bulhary). Plži chladnomilní, teplé prvky ojediněle. Kultura pavlovien 5. Bez označení. Teplý klimatický výkyv. Kůlna, vrstva 6b. Mikrofauna stepní a studená 6. Interstadial pod hradem (= hengelo). Teplý klimatický výkyv, 33 000-28 000 B.P. (Pod hradem). V Mor. Krasu mohutná souvrství kakaově hnědých hlín splavených komíny do jeskynních chodeb. Množství jeskynních medvědů. Kultura aurignacien 7. Interstadial kůlna. Typová lokalita Kůlna, vrstva 7c (vrstva 7a\ 50 000 B.P. a 48 000 B.P.). Uzavřené jehličnaté lesy, mírné chladné klima. Plži - interstadial, velcí savci - stepní s termof ilními druhy. Kultura micoquien. 8. Interstadial bohu nice. Typová lokalita Bohunice (43 000-40 000 B.P.). Půda mezi pseudorendzinou a Černozemí. Teplé období, jehličnaté lesy, v nich i listnáče. V pylovém spektru převaha bylin a trav. Možná celý komplex klimatických výkyvů 9. Bez označení. Typová lokalita Kůlna, vrstva 8b. Lesní společenstvo teplomilných druhů velkých savců. Lesostep. Kultura micoquien 10. Bez označení. Typová lokalita Kůlna, vrstva 9b. Teplé klima, lesy s ostrovy stepí. VétŠí počet lesních druhů velkých savců. Ojedinelé Sfephanorhinus kirchbergensis. Drobná fauna chladnomilna. Kultura micoquien 11. Bez označení. Typová lokalita Kůlna, vrstva 9. Lesní druhy velkých teplomilných savců, drobná fauna chladná, stepní. Lesostep. Kultura micoquien. Konec eemu, příp. amersfoort 15 Použitá literatura Lang, G., 1994: Quaträre Vegetationsgeschichte Europeas: Methoden und Ergebnisse. -1-462. Gustav Fischer Verlag, Jena. Lowe, J. J., 1997: Reconstructing Quaternary Environment. -1-446. Prentice Hall, Harlow, Essex. Musil, R., 1997: Klimatická konfrontace terestrických a marinních pleistocennich sedimentů. - In: Hladilová, Š. (ed.): Dynamika vztahů marinního a kontinentálního prostředí, 93-168. Brno.