Kvartérní sedimenty v oblasti Moravy a Slezska Martin Ivanov, Ústav geologických věd, PřF Masarykovy univerzity, Brno Oblast kontinentálního zaledněni Slezsko + sev. Morava - průnik ledovce během elsterského a sálského zaledněni. Sedimenty kontinentálního ledovce - Opavská pahorkatina, okraj Nízkého Jeseníku, Ostravská pánev, sz. okraj Podbeskydské pahorkatiny, oderská Část Moravské brány. Nunataky - výskyty v Osoblažské pahorkatině Postup ledovce: SZ-JV Předelsterské sedimenty Většinou pouze v depresích, údolí Níz. Jeseníku - zaříznutá, vyplněná badenem, tzn., že říční síť je stará Pliocén až spodní pleistocén - limnické sedimenty na Opavsku. Mezi Zábřehem a Kravařemi - deprese vyplněné f luviálními a limnickými sedimenty (starý říční systém + průtočná jezera). Palynologie - organické sedimenty -pliopleistocén nebo tegelen. Pliocenní Štěrky na HluČínsku a Opavsku -především Q, bez nordických souvků Obr. 1 - Kvartami pokryvné útvary na území Slezska a severní Moravy 1 - holocenní povodňové Miny, 2- holocenní fluviálni Štěrkopísky, 3 - deluvia, 4 - organické sedimenty, 5 - sprašc a sprašové hliny.6 fluviální a proluviálnl štěrkopísky po sálsként zaledněni, 7 -erozní povrch starší akumulace hlavni terasy, 8 -glacilakustrinní písky silstóh zaledněni, 9-glacifluviální písky aštěrkopísky sálského zaledněni, 10 -glacigenni sedimenty sálského zaledněni, 11- fluviální štěrkopist hlavni terasy, 12 - fluviální štěrkopísky kataglaciální fáze halštrovského zaledněni, 13 - fluviální štěrkopísky spodního pleistocénu. 14 horniny skalního podloží. (Podle Macotma, Sibravy, Tyráčka, Kneblové-Vodickove 1965, nepatrně pozměněno). Říční terasy - jen izolovaně, vysoko položené (až 60 m nad úrovní toku), Velký Roudný - překrytí terasy Moravice lávovým proudem (rádiom. - spodní pleistocén) Elsterské zalednění Svrchní mindel v alpské Škále. Glacigenní (tilly - významné), glacif luviální, glacilakustrinní sedimenty. Výskyty - glacif luviální + glacialkustrinní sedimenty - z vrtů vých. od Senová (pod elsterskými tilly glacilakustrinní písky), dále deprese sev. od Ďětmarovic, dále mezi Zábřehem n. O. a Kunínem aj. Konec elsterského zalednění - jezero mezi náporovou morénou (Uhlířov, Opava, Kravaře, Zábřeh, HluČín) a severními svahy Nízkého Jeseníku (hladina jezera -300 m n.m.) Klima - nejednotné: Opavské zalednění (nejstarší) - na HluČínsku a Bohumínsku (mocnost až 75 m). Ledovec nezasáhl do Mor. brány Otický interstadial - hnědozem Kravařské zalednění (nejmladší) - dva chladné výkyvy oddělené uhlířovským interstadialem Holsteinský interglaciál (komplex) Po elsteru - na Ostravsku bažiny, jezera, řeky -f luviální + lakustrinní sedimenty + fosilní půdy. Hlavní terasa (mocnost až 15 m) - na řekách Opava, Odra, Ostravice, Olše a jejich přítocích. svrchní akumulace fosilní půdní komplex (muglinovský) + fosilní půda spodní akumulace 4 ES 8 —75--------- kvarto vice Stonavské jezero Plocha 5,5 km2, odtok vých. od Havířova, jezero mezi Havířovem, Horní a Dolní Suchou a Albrechticemi Mocnost jezerních sedimentů 15 m, slatinné sedimenty 3-4 m, vznik koncem chladného výkyvu holsteinskeho interglacialu, zánik v saale Pylová analýza + makroskopické zbytky: Chladná fáze: smrk, borovice, bříza, vzácné teplomilné dřeviny Klimatické optimum: smíšený les Konec optima: ústup listnatých dřevin Chladná fáze: nástup arktických a alpských druhů Sálské zalednění Klima - nejednotné: palhanecké zalednéní (starší) neplachovický interstadial - hnédozem oldřišovské zalednéní (mladší) - začátek sedimentace - glacif luviální Štěrkopísky (až 15m), sedimety subglaciálních tillů - 3-5 m mocné Obr. 264. Rozsah maximálního zalednéní na severní Moravě a ve Slezsku. 1 - hranice největšího rozsahu saalského zalednění; 2 - souvkové hlíny; 3 - glacilakustrinní jíly a varvity; 4 - glacilakustrinní písky; 5 - horniny skalního podkladu (J. Macoun et al. 1965). Náporová mořena - OldřiŠov, ChlebiČov, Chuchelná, P튝, vznik opavsko-hlučínského jezera, průnik až do depresí Nízkého Jeseníku, Podobné jezero i na Ostravsku. 4 radec Moravicí SpraŠe - mocnost 8-10 m (P튝, Kunín, vzácné až 15 m (Stonávka, Studénka) Obr. 264. Rozsah maximálního zalednění na severní Moravě a ve Slezsku. I - hranice největšího rozsahu saalského zalednění: 2 - sonvkové hlíny; 3 - glacilakustrinní jíly a varvity; 4 - glacilakustrinní písky; 5 - hominy skalního podkladu (J. Macoun er al. 1965), Eemský interglaciál a viselský glacial Eemské sedimenty - fosilní půdy (ponékud teplejší klima než dnes) jen ojedinelé Viselský glaciál - sprase a sprašové hlíny. Pokrývají vétŠinu území, na bázi nékdy slabá poloha vátých písků (Klenkovice) Hornomoravský úval Příkopová propadli na směru SSZ-JJV. Tvorba jezer po ústupu badenského moře. Hranice pliocén/pleistocén - zmenšení sedimentačního prostoru v důsledku tektoniky -vznik terasového systému řek Sedimenty f luviální + f luviolakustrinní, dále proluviální a svahové a sprase různých mosností (včetně půdních komplexů) Pliocén až spodní pleistocén Lakustrinní sedimenty - jílovito-písČité -redeponované fosilní zvětraliny okolních pohoří = pestré. Výskyt např. Holice, Hněvotín Datování - fytopaleontologicky (pretegelen, tegelen), doloženo i výskytem Mimomysci. savini Spodní pleistocén až holocén Fluvialní sedimenty - rozsah asi 500 km2 Výskyty v depresích (UrČice, Holice, Brodek u Prostějova), mocnost až přes 90 m (Hulín) - asi spodní pleistocén RíČní terasy - různé výškové úrovně, různá stáří, nejstarší asi glaciál gíinz (Lukovská terasa řeky OleŠnice sz. od Přerova Eolické sedimenty - zastoupeny spraŠemi, převážně wurmského stáří, nejsevernější výskyty vápnitých sprasí - Mohelnická brázda, např. LeŠtina (u Zábřehu). Na Z od řeky Moravy - mocnost sprasí až 20 m + fosilní půdní horizonty Váté písky - jen malé přesypy jižně od Kroměříže (okolí Žáhli nic). Stáří kolísá - riss? až würm Vyškovská brána Protáhlá sníženina směru SV-JZ, na S Ďrahanská vrchovina, na J LitenČické vrchy Fluvialní sedimenty - starší úrovně - doklady paleotoku řeky Moravy v oblasti Vyškovské brány (do mindelu) Mladší terasy - náleží řekám Haná, Rakovec a Litava Eolické sedimenty - spraŠe středního a svrchního pleistocénu, souvislý pokryv, mocnost do 17 m. Lokality Hostěnice, Velatice, Bukovina, Tvarožná Váté písky - na bázi wurmské spraŠe Ďyjskosvratecký úval Jižně od Brna k hranici s Rakouskem. Reliéf plochý. Zastoupeny především fluvialní sedimenty a spraŠe Fluvialní sedimenty - především terasy řek Svratka, Svitava a Dyje. Travertínové kupy - založeny na starých tektonických liniích, např. lokalita Kokory - pevné kompaktní travertíny. Vznik v interglaciálu před holsteinem, snad cromer. Nelze stratigraficky vyhodnotit pomocí fytopaleontologie. ĎalŠí lokality - TuČín, Zelatovice, Radslavice (vše vých. od Přerova) Terasy Svitavy a Svratky Nejstarší terasa - líŠeňská (298 m n.m.) - 2,5 Ma, datováno paleomagneticky, je pliocenní Stránská terasa (253 m n.m.) - datována na ca 1 Ma (jaramillo) - spodní pleistocén, v nadloží waalské povodňové hliny tuřanská terasa (báze kolísá od 220 m do 234 m n. m.) - stáří asi ne mladší jak cromer Důležitou roli asi hrála tektonika - rozdíly v rychlostech zařezávání toků Lakustrinní a f luviolakustrinní sedimenty - Šedobílé sladkovodní sliny studeného klimatu spodního pleistocénu sz. od Bulhar. Střední a svrchní pleistocén - výskyty u RebeŠovic, Milotic, Nových Mlýnů a Bulhar. Bulhary - 25 675 + 2045 B.P. Paleobotanicky -travnatá step, malé skupiny jehličnanů. Eolické sedimenty - spraŠe významné pro datování teras. Váté písky - především v jižní Části Ďyjskosvrateckého úvalu - Strachotín, přesypy u Dolních Věstonic a Bulhar (až 20 m) - převážně würm Fosilní půdy pravé Černozeme - PK IV-X Illimerizované půdy - PK III, IV, VI VIII Brauniehmovite parahnědozemě - PK V, VI, IX, XII (Rozenin Dvůr) Braunlehmy od PK VII níže Pseudogleje - PK VI (Červený kopec) a PK VII (Rozeni n Dvůr) olejové půdy - PK VIII (Rozenin Dvůr] Dolnomoravský úval, Záhorská nížina Především fluviální a f luviolakustrinní sedimentace, na úpatí kyjovské pajorkatiny, Vizovických vrchů Malých karpat - proluvia. Fluviální sedimenty - terasové stupně řek Morava a Dyje. Během rissu se vytváří hlavní terasa Moravy, lze srovnat s králickou terasou Hornomor. úvalu Eolické sedimenty - spraŠe - většinou 1-10 m mocné, PK až do holsteinského interglaciálu Váté písky - značně rozšířené, především Záhorská nížina. Původ - fluviální písky nebo panónske Či pontské písky. Navátí - většinou würm 30 t/ ' Sf 1 Použitá literatura Czudek, T., 2005: Vývoj reliéfu krajiny České republiky v kvartéru. - 1-238, Moravské zemské muzeum. Brno. Macoun, J., Šibrava, V., Tyráček, J., Kneblová-Vodičková, V., 1965: Kvartér Ostravska a Moravské brány. - 1-419, ÚÚG, Praha. Musil, R., 1993: Geologický vývoj Moravy a Slezska v kvartéru. - In: Prichystal, A, Obstová, V., Suk, M. (eds.): Geologie Moravy a Slezska, 133-156,Moravské zemské muzeum. Brno.