Vývoj názoru na kli sev. Evropa Martin Ivanov, ÚGV, PřF MU, Brno latické změny, Alpy a System, (Ma) ~ ™ V ^ Arť >■ Suh&nms, Sub-era, // K //s/>*/♦' , (Mä) ~J ~ ~ ^ A^ť > Solium*. ^c s 4 f0ixm& System # *r Jt cf JF ď <$ ^ 5 4 s'^S. 11 - ' ' I , , ,......i .... i | , , . i U - Hnkjoŕtfŕ' V i«f .. (1 - Hnkjoŕ*!» ' ' .. |........, | . . , , | | | , . | -f- '2~ ■ĽŕZ_^""T1 Jmniifjawii """ i 1 L 2 r-----_, Tetrrňiabcn 1 it.í- i 4 *i 12 (1,1 -_ f e 4 ^ä 5a (1,1 - a T e 4 ^2ľ 2 6 SČT íwnwwivi n 6 i^r ^™" 6 ^ ípfrra.ät.ra. S (17- 0.2 - ^~~~=*^ 7íi (12- (1.2 - ^~~~=*^ 7a (12- (1.2 - --------=■-. 7a =-------------- 7p ■=-------------- 7p ~=_____— 7e n H H 0.3- ^= ^íl O.j- ^= ^íl (1.3- ^^= 9a n.A- M i sa OJ C o.42 EmpaM - 10 . 12 .________^^- y« 0.4^ M sa OJ C i) 42 EmpaM - 10 . 12 .________-^^- y« 0.4^ M ď sa OJ C i) 42 EmpaM - 10 . 12 9c ^L~,4——. m "^V"^ť "^V"^ť ~^|"™Um v (1.5- d 1 3 Ť 14 :sj" (1.5- d 1 3 ž 14 j?r (1,5- d 1 3 : 14 ~?^' (1.6- Q p e (1.6 - - Zs^ \'l (1,6- Q P e (1.6 - - Z-£^ Is! (1,6- Q P e (1.6 - - ZS" !C : u J ^S-.^ u J ^^^ u 1 ^^^ (1.7- a e 18 _=>" (1.7- a e 18 ^^==" (1,7- a e 18 _=>" (18 2 t i ^^^ B-.8- t i *==^ B-.8- t i ^^^ - 20 <—:=^-?. - 20 t—^-^ - 20 ■—:=^ ; e s ^3- e s ^^. e s ^3- II 9- r t 24 ""SEÍ" ll'J- r t 24 :=:::=^^ ll'J- r t 24 "~^^=^_ n n 26 __—=» n n 26 ^——=■ n n 26 ^------=»■ l.0: a c 1.0 -1 1 Jaramillö 28 30 3>_ 10- a c "jl 1 Jaramillö 28 30 ^^ 10- a c 1.0 -■'""» 1 Jaramillö 28 30 ^^ li - r e B 1.07 32 -^z^ 1.1 - r e B 1.07 32 -z=^ 1.1 - r e 1,07 32 -E=r^ : y n 34 "^--^^ y n 34 "^--^^ y n 34 "^--3:^ 1.2- e E 1.2 - _ I.22C0&& ™ 1 24 Moutitain " 36 38 ^=L^ 1.2- e E 1.2 - m l22Cobb ™ 1.24 Mountain " 36 38 "^^^ 1,2- e E 1.2 - _ l22Cotib 1,24 Mountain " 36 38 "^^^ 1.3- a 40 ^^^ 1.3- a 40 ^^^ 1.3- a 40 ^^^ r 42 eť-^ r 42 cT^ r 42 cT^ - | 44 *=^-^_^ " | 44 *zzzL__ | 44 *=^-^_^ 1.4- 1.4 - "^=* 1.4- 1.4 - ~^z=* 1,4- 1.4 - "^=» v 46 ~*—----- v 46 ~*——— v 46 ">^----- K! 48 -~ —g" K! 48 -~ —g" K! 48 "" —g" 1.5- B - 50 _^^~^ 1.5- B - 50 _^^~^ 1.5- B 50 _^^~^ a a a 1.6- >> - 54 ^*——,;_^ 1.6- >> - 54 ^*——,;_^ 1.6- >> - 54 ^*——,;_^ 3 2^*"" 3 JíP1*" 3 2^^" «i 56 56 1.7- a '■■ — IMGilsa ^_^_ŕ 1,7- a '■■ — lliSGiisa ^_^_ŕ 1,7- ta !- — IdSGilsa ___ŕ S 60 jř S M) ^ř S 60 JcS 1 X -" ^ llH 1 62 ■<^-_^ , 1K- rGSS> IR-I |.'..7.7.................. 62 l.S- rf;.«f IR-I |.'..77.................. 62 "í-™- i i i i \ i 1 1 Olduvili ^2 I 1 Olduvili 64 I 1 ülüuvoi 64 ^g 1.9- -- 70 Ls^ 1.9- ^ 70 Ls^ L.9-- ^ 70 Lsr^ ■ 1.93 72 -<-^| ■ 1.93 72 «=^_^ ■ 1.93 72 «=^_^ 2.0- 2.0 - 74 "Ü^T 2.0- 2.0 - 74 "£jr 2,0- 2.0 - 74 -5^^ - 76 ^^^ 76 ^^^ 76 ^^^ 2.l: N P G 78 -=^£_ 2.1- N P G 78 ^=^£_ 2,1- N P G 78 ^=í^_ e . 1 e 1 a s H 2 14 Reunion SO 82 ,_3^ e , 1 e 1 a s ^ 2 14 Reunion 80 82 ^^^ e 1 . e 1 a s ^ 2 14 Reunion 80 82 ^^^ 2 2 - o 1 i 0 1 * 2.2 -" — 2.19 54 86 SS !Ä 2 2 - o 1 i 0 j 2.2 -■ — 2 1") 84 86 88 ii 2 2 - o í i 0 1 2.2 -" — 2 11 84 86 88 li e ! c t i — 2_?_1 90 ^^f* e * c | i — 2 33 90 ^^^__ e \ c ^ i — 2 33 90 '^^ - i i a 92 .«^-j ' . i a 92 -^^~^ .-" \ a 92 -=í^~^ 2.4- n ■i e í 2.4 -■ — 2.3Q _Kľ----------------■* 2.4- n e ■s 2.4 -■ — 2,30 _Kľ-----------------■ 2,4- n í e í 2.4 -■ — 2,30 _Kľ-----------------■ ; e i n 1 n — 2.44 "X" 96. ^-j^ e . n 1 n — 2 44 'X' : 96. ^^~ e l n ^ n — 2 44 'X' ; 96. ^—^' '■■ i 98 •^z--------- -. i 98 •^z--------- \ 5 - ^j 98 •^z--------- 2,6- f e i rG£S7> hu. Ii2 ^=^ f e ! ./WP 100 02 ■^^= 1 e T .míp ni. 112 ■^^= - á - 1 I2'8.................: 104 ^____^.l ^^i^ u ^ľ3T^ U 1 ^c~' ' ' - i 1 : 106 Tť^-^ n 1 : 106 í^ n 1 : 106 Tť^-^ 2.7- D. O 1 i =——-"■ 2.7- D. O 1 i =—■-* C O 1 i =——-^ l Global divisions i i Mar Global divisions i i ^J Global divisions i i Marini (jSSP- Cjlnhal Slralolvpc Section and Pitim t ssp- Global Slralotvpe St^rtinn and Poiin 1 (jssp- íjlnhal SimitHvpc Seťtiiin and Poiin ICS INTERNATIONAL STRATIGRAPHIC CHART International Commission on Stratigraphy «^ Holocene Pleistocene Pliocene Miocene Oligocene Eocene Paleocene Upper Lower Upper Middle Lower Gelasian Piacenzian Zanclean Messinian Tortonian Serravallian Langhian Burdigalian Aquitanian Chattian Rupelian Priabonian Bartonian Lutetian Ypresian Thanetian Selandian Danian Maastrichtian Campanian Santonian Coniacian Turanian Cenomanian Albian Aptian Barremian Hauterivian Valanginian Berriasian 0.0115 0.126 0.781 1.806 2.588 3.600 5.332 7.246 11.608 13.65 15.97 20.43 23.03 28.4 ±0.1 33.9 ±0.1 37.2 ±0.1 40.4 ±0.2 48.6 ±0.2 55.8 ±0.2 58.7 ±0.2 61.7 ±0.2 65.5 ±0.3 70.6 ±0.6 83.5 ±0.7 85.8 ±0.7 89.3 ±1.0 93.5 ±0.8 99.6 ±0.9 112.0 ±1.0 125.0 ±1.0 130.0 ±1.5 136.4 ±2.0 140.2 ±3.0 145.5 ±4.0 P ŕ This chart is copyright protected; no reproduction of any parts may take place without written permission by the International Commission on Stratigraphy. Upper Middle Lower Upper Middle Lower Lopingian Guadalupian Cisuralian II Upper Middle .2 Š co - i S Lower Upper Middle Lower Tithonian Kimmeridgian Oxfordian Callovian Bathonian Bajocian Aalenian Toarcian Piiensbachian Sinemurian Hettangian Rhaetian Norian Carnian Ladinian Anisian Olenekian Induan Changhsingian Wuchiapingian Capitanian Wordian Roadian Kungurian Artinskian Sakmarian Asselian Gzhelian Kasimovian Moscovian Bashkirian Serpukhovian Visean Tournaisian o> CO 145.5 ±4.0 150.8 ±4.0 155.7 ±4.0 161.2 ±4.0 164.7 ±4.0 167.7 +3.5 171.6 ±3.0 175.6 ±2.0 183.0+1.5 189.6 ±1.5 196.5 ±1.0 199.6 ±0.6 203.6 ±1.5 216.5 ±2.0 228.0 ±2.0 237.0 ±2.0 245.0 ±1.5 249.7 ±0.7 251.0 ±0.4 253.8 ±0.7 260.4 ±0.7 265.8 ±0.7 268.0 ±0.7 270.6 ±0.7 275.6 ±0.7 284.4 ±0.7 294.6 ±0.8 299.0 ±0.8 303.9 ±0.9 306.5 ±1.0 311.7 ±1.1 318.1 ±1.3 326.4+1.6 345.3 ±2.1 359.2 ±2.5 Upper Middle Lower Pridoli Ludlow Wenlock Llandovery Upper Middle Furongian Middle Lower Famennian Frasnian Givetian Eifelian Emsian Pragian Lochkovian Ludfordian Gorstian Homerian Sheinwoodian Telychian Aeronian Rhuddanian Hirnantian 397.5 ±2.7 407.0 +2.8 411.2 ±2.8 416.0 ±2.8 418.7 ±2.7 421.3 ±2.6 422.9 ±2.5 426.2 ±2.4 428.2 ±2.3 436.0 ±1.9 439.0 ±1.8 Darriwilian 460.9 ±1.6 468.1 ±1.6 Tremado* cian Paibian 478.6 ±1.7 488.3 ±1.7 513.0 ±2.0 542.0 ±1.0 J> J> Subdivisions of the global geologic record are formally defined by their lower boundary. Each unit of the Phanerozoic interval (-542 Ma to Present) and the base of the Ediacaran is defined by a Global Standard Section and Point (GSSP) at its base, whereas the Precambrian Interval is formally subdivided by absolute age, Global Standard Stratigraphic Age (GSSA). This chart gives an overview of the international chronostratigraphic units,their rank, their names and formal status. These units are approved by the International Commission on Stratigraphy (ICS) and ratified by the International Union of Geological Sciences (IUGS). The Guidelines of the ICS (Remane et al., 1996, Episodes, 19: 77-81) regulate the selection and definition of the international units of geologic time. Many GSSP's actually have a 'golden' spike ( ) and Stage and/or System name plaque mounted at the boundary level in the boundary stratotype section, whereas a GSSA is an abstract age without reference to a specific level in a rock section on Earth. Updated descriptions of each GSSP and GSSA are posted on the ICS website (www.stratigraphy.org). Some stages within the Ordovician and Cambrian will be formally named upon international agreement on their GSSP limits. Most intra-stage boundaries (e.g., Middle and Upper Aptian) are not formally defined. Numerical ages of the unit boundaries in the Phanerozoic are subject to revision. Colors are according to the Commission for the Geological Map of the World (www.cgmw.org). The listed numencal ages are from 'A Geologic Time Scale 2004', by Gradstein, Ogg, Smith, et al. (2004; Cambridge University Press). This chart was drafted and printed with funding generously provided for the GTS Project 2004 by ExxonMobil, Statoil Norway, ChevronTexaco and BR The chart was produced by Gabi Ogg. Copyright © 2004 International Commission on Stratigraphy Figure 2 The International Startigraphical Chart summarizes the set of choronostratigraphic units (geologic stages, periods) and their computed ages, which are the main framework for Geologic Time Scale 2004. Uncertainties on ages expressed at 2-sigma (95% confidence). Kvartérní geologie - výrazně hraniční obor, ve kterém se střetávají zájmy všech přírodních věd - vědy geologické, geografické, biologické, ale i společenské. Environmentálni geologie - geologické aspekty ochrany a tvorby životního prostředí Studium kvartéru - multidisciplinární záležitost Glaciologie Environmentálni průzkum Geografie Limnologie Prospekce Oceánolog' Hydrologr Ledovcová '"rar" Geomorfolo9ie geologie Geokartografie Kartografie \XJ Vodohospodář Zemědělství Lesnictví Limnogeologie Marinni geolr~ Hydrogeolo Agrogeologie Pedologie Zakladn Regionální Kvartem í geologie konomická geologi. ikční geologie*^ Paleoklimatologie tigrafie Inženýrství jnženýrská geologie Aplikovaná Strukturní geologie > Geometrie Historická Paleontologie Ložisková mineralogie i e Petrografie Mineralogie / y 'gionální studia ozemní výzkum ■ Vesmírný výzkum ~~~~ Klimatologie Historické vědy - Biologie Archeologie Antropologie Chemie Metalurgie :.:• Materiálové vědy T^ Těžařství Zahraniční periodika Boreas Catena Eizeitalter und Gegenwart, Hannover Episodes Geographie Physique et Quaternaire Geologie en Mijnbouw, Den Haag Journal of Archaeological Science Journal of Quaternary Science Journal of Glaciology, Cambridge Nature, London Palaeoceanography Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, Amsterdam Permafrost and Periglacial Processes Philosophical Transactions of the Royal Society of London, London Quartär, Bonn Quartär-Paläontologie, Berlin Quaternaria, Roma Quaternaire Quaternary International Quaterly Journal of the Geological society of London, London Quaternary proceedings, Chichester <& New York Quaternary Research, Tokyo Quaternary Science Reviews Quaternary studies in Poland Radiocarbon, New Haven The Holocene Zeitschrift für Geomorphologie, Berlin Stvoření Země - 4004 př. Kr - dle genealogických výpočtů z biblických zdrojů. Princip aktualismu - J. Hutton, rozpracováno Ch. Lyellem - „současnost je klíčem k minulosti" Vyčlenění kvartéru 1760 - &. Arduino - monti quartarii 1823 - W. Buckiand - zavedení pojmu diluvium (usazeniny spočívající přímo na terciéru) a aluvium (považoval za usazeniny recent ní) 1829 - J. Ďesnoyers - Pařížská pánev, oddělení kvartéru od terciéru, návrh termínu Quaternaire _ Johannes Kepler. Ussher z Armaghu (1581 - ^^^^_^^^^_ 1656). ( '71 3 OesľJi^ATIosí tur un fŕuf ŕiiŕíe ŕfe df'pítt rmjrinj ptítl riA.tuj íjiífl Us terrains íŕríiiiirít r-'{..r.f n trilifiiťc If: pltií mOíIuľ'lu. \ AfcTt. JtW. ďUttí->uiS. de J'nľit, t. i, 1$» , p- ^iS-j lJc-pUii, UniECl Iťí uliKITiUíiu UDUTílIra <|UĽr Ivmfruc biiiÍDh H>h tur des busuii ■:. -■•.-.! p.'.'- , m'r.:. L de | Ui: í* pllU eflbíaLůCH (TUE ľ« ilépOU appArtiiiaiCiU b Utíd ptrifltlc p* Tli C (J i if C , ň PH p.ĽiiLi)i7 furaiJUpn uii-lrjWndllĽ CH V-UTOpt", >r( OtpC"-iljnt Ji ™:ni; ťunttUC Ol iwüi carj^risre. ( «9^ ) si difficile h préciser, quant au iiotnhre , nux limitos ct aux éqnivnlens , renirerait-plus on moins dans ľespril dcsgraods Iravaux dťyä publies sur ces terrains, ci je ne pretends pass y introdnire de distinctions nouvelles ; je dirai sculemetit tjue ca bassins ne conlientlraient, felon moi, i^iie re* terrains lertiaires (Case ancieit at ďdgc moyen , depots ini:galement rúpatidus dans ďaulres bassius, oti se sont formécs des couclies plus récentes (bassinsdc la Loire, de la Gironde,dc ľUérault, du Rhône, d'Italic, etc.). Cetjuc je désirerais sunout nroii-ver, ces! cjucla téň&dss terrains li:rtiaircss*C5lprolougée, tu mimo a commence dans des bassius plus íiouveaux, long'tcDips peut-eire nprés (pic cehii de la Seine a été ^*fí(SWlBe*^otiiblé , et que ces formations postérieures, QualernaiiTsji1) pour ainsi dirc, ne doivent pas plus ^amtiHitliai^íoín ďalluvioiis que les vrais ct anciens terrains teriiaircs, dontil ram égttlenteiu les distinguer. Terrains teriiaircs plus récons que ceux du bas sin de la Seine. L admission du principe" contraire comme loi generale , el ľentrainement ä JdciUißer, formntioi» i formation, avec les types du bassiti de ta Seine ř les terrains teriiaircs observes en d'autres contrécs , semblcnt sur- (i) Celte eiprejsion n'est f mpíojŕŕc icif(uepoijr abrÓRcr et non point pourŕtíblir uut limito Iraocti«: en t re ces terrains tertiaires rŕcena ct le< terrains tertiaires plus uncieiis, jusqu'ici reconniu ; limite qui líc nie »emhlc pas ciister, et qui peut-étre mřme strail plíží compete enlrc le jroupíinfčrieurítlefjroupi! moyendesJcrraioVplus réceus que ccui de la Seine. La erainte de voir mul comprise, ou ctagéiée, mon opinion t cet cgBrcJ, en'a fnit renoncer im mot tjuatfrnttircs, que ['avail ďniiord TOuIu appliqiicr i loun lea terrains plusrecens que ecu» tin basiiu dc In Scfsč. XVI. !3 Obálka Reboulovy knihy Geologie de la Periode Quaternaire z r. 1833. Na str. 1-2 Reboul uvádí, že kvartér „se týká vrstev typických takovými živočišnými a rostlinnými druhy, které se podobají recentním zástupcům žijícím na stejném místě". Ještě v první polovině 19. století se věřilo, že exotický materiál v podobě eratik přinesly plující masy ledu v důsledku otopy světa. Pokrokoví geologové (Perraudin, Venetz-Sitten, e Charpentier) předpokládali, že někdejší ledovce měly nohem větší rozsah, než je tomu dnes. 1846 - prof. Edward Forbes - pleistocen = glaciální doba, postglacial ní doba = recent 1854 - A. von Morlot - zavedení pojmu Quartaire, začalo se užívat v Německu (odtud i Česky - kvartér) 1858 - J. Trimmer - dvě mořeny v Anglii -biglacialismus (Norfolk) 1874 - J. Geikie - polyglacíalísmus, Čtvero zalednění ve východní Anglii 1885 - oficiální zavedení termínu holocén (pojem zavedený P. Gervaisem) 1905 - B. Botwood - první izotopové datování 1909 - A. Penck - kvartér začíná günzem 1909 - P. Woldstedt - paralelizace glaciálů a interglaciálů v Alpách a sev. Evropě H. B. de Saussure (1740-1799). I. Venetz(1788-1859). Erarický blok v podání J. G. de Charpentiera (1841). Rýhy v hornině jako důsledek posunu ledovce dle J. R. Agassize (1840). 1. Průměrná teplota musela v minulosti nepravidelně, ale periodicky kolísat 2. Ochlazení, které existovalo v minulosti, již skončilo - dnešní morény leží vysoko nad dřívějšími _____kV knnri ne>n\nn\rUp pnnrhv Ufe>rn__________ "The gigantic quadrupeds, the Mastodons, Elephants, Tigers, Lions, Hyenas, Bears, whose remains are found in Europe from its southern promotories to the northernmost limits of Siberia and Scandinavia...may indeed be said to have possessed the earth in those days. But their reign was over. A sudden intense winter, that was also to last for ages, fell upon our globe; it spread over the very countries where these tropical animals had their homes, and so suddenly did it come upon them that they were embalmed beneath masses of snow and ice, without time even for the decay which follows death." (Agassiz, 1866, p. 208). 1840 - J. R. Agassiz - glaciolog, konstatuje ohlazené hominy ledovcem 1842 - Leopold von Buch - ohlazené plochy žuly polovina 19. stol. - A. von Morlot - návrh Členění na glaciály a interglaciály 1858 - J. Ď. Forbes - rychlost pohybu ledovce Glacies des Bossons ve skupine Mt. Blancu -předpověď nálezu mrtvých průvodců 1874-1882 - A. Heim - studium pohybu Rhonského ledovce 1880 - A. Penck a K. Keilhack - sedimenty s fosiliemi mezi dvěma zaledněními 1901-1909 - A. Penck a E. Brückner - „Die Alpen im Eiszeitalter" - Čtyři ledové doby Ledovec Zermatt (Švýcarsko) E. Brückner (1862-1927). dle Agassize (1840). Ledovec Bois (litografie J. Dubois 1823). Ledovce Bossons a Taconnaz (litografie I. Deroy 1840). Die Alpen im Eiszeitalter (A. Penck, E. Brückner 1901-1909) rozlišení Čtyř glacialu a tří interglaciálů, jednotlivé glaciály pojmenovány podle řek stékajících z Alp do oblasti Würtemberska a Bavorska, tvořících pravé přítoky Dunaje Wurm Riss-Würm Riss Mindel-Riss Mindel Günz-Mindel Günz rozlišení jednotlivých morén, bočních i Čelních, ale i fluviálních uloženin starší zalednéní - starší (&) a mladší (M) pokryvný Štěrk (= „Deckenschotter") mladší zalednéní - vysoká (R) a nízká (W) terasa (= „Hoch-" a „Niederterrasse") "o O) 250 m Günz moraine | Mindel moraine | Riss moraine | Wurm moraine Older Deckensch. Terrace Younger Deckensch. Terrace Higher Terrace Lower Terrace Schattenbach Memmingen Ulm 1930 - B. Eberl - polyglacialistické pojetí, rozlišení stadiálů uvnitř glaciálů, glacial donau 1956 -1. Schaefer - vyčlenení glacialu biber -na základe studia říčních teras Původ eratik druhá polovina 18. stol. - J. Playfair - první použití termínu erotický blok 1775 - původ erotických balvanů ze Skandinávie 1780 - J. J. Silberschlag - erotické balvany sopečného původu, sníženiny v mořenách sopečné krátery E. Boll - erotické balvany = sopečné pumy J. de Luc - erotické balvany z hloubky -trychtýřovité rozevření povrchu Země 1786 - J. C. Woigt - bloky ledu unášené vodou způsobují rýhování a ohlazení 1802 - L. von Buch - nálezy cizích hornin hádankou, pokud ze Skandinávie, pak hádanka, jak se dostaly do Německa, přesun proudící vodou; protržení mořenového jezera ve Vallis C. A. von Hoff - skandinávský původ eratik, předpoklad zvedání skandinávských hor, odpadlá suť na ledových krách v moři N. &. Sefstróm - předpoklad daleko na jih sahající potopy, vznik rýh - kamením v ledu první pol. 19. stol. - &. A. Brückner - přesun obrovského množství hornin Batským mořem Ďriftová teorie Telení ledovců v polárních oblastech, ledovcové kry mořskými proudy hnány na jih. V ledu a na jeho povrchu různé velká suť, když ledovec roztaje, klesá suť ke dnu. Předpoklad existence moře od Švédska až po hory ve střední Evropé -vysvetlení výskytu hornin skandinávského původu. Ch. Lyell, Ch. Darwin, Sir R. Murchison - úporní zastánce drif tové teorie 1802 - J. Playfair - transport eratických bloků možný pouze ledovci 1832 - R. Bernhardi - vysvetlení původu eratických balvanů v Némecku prostřednictcím existence pevninského ledovce Nálezy eratik v Rusku Lepeckin (1771), Sevajin (1815), Razumovskij (1816), Arsenév (1829), Sokolov (1840) - pouhé konstatování výskytu eratik v Rusku Severoevropské zalednění 1824 - J. Esmark - předpoklad pokrytí většiny Evropy ledovcem 1829 -1. Venetz - většina Evropy zaledněna 1832 - R. Bernhardi - první zjištění existence pevninského ledovce 1835 - J. &. Charpentier - celkové zalednění celé sev. Evropy 1838 - prof. W. Buckland - zalednění Anglie 1839 - prof. Conrad - přijetí glaciální teorie v USA 1840 - J. R. Agassiz - zalednění celé Evropy, důkazy i v New England (USA) 1841 - MacLaren - Glacio-eustatická teorie 1844 - B. von Cotta - nalezeny ledovcové rýhy u Würzen, „mrazí mě, že by mohly být od ledovce" 1847 - J. R. Agassiz - alpinské a severoevropské ledovce byly oddělené 1847 - prof. E. Collomb - dvě zalednění ve Vogesách A. C. Ramsay - dvě zalednění v sev. Wal lesu 1853 - prof. Chambers - dvě zalednění ve Skotsku______________________________ 1876 - P. Kropotkin - stopy zalednění na vých. Sibiři, odmítnutí driftové teorie 1869 - &. von Helmersen - celý sever evropské Části Ruska zaledněn 1875 - H. Credner - jižní pobřeží moře v diluviu v Sasku 1875 - O. Torell - Rüdersdorf (Berlín), poznání rvh způsobených ledovcem objevitel teorie___ Základní předpoklady: Sever Evropy měl být pokryt ledovce 2-3 km mocným, což dnešní poznatky nepotvrzují. Někteří odborníci předpokládají vyŠŠí skandinávské hory -posouvání „horských" ledovců k jihu (až 2000 km) - odporuje fyzikálním zákonům. Odmítání původu glacigenních rýh, znovuobjevení driftové teorie - transport eratik na říčních krách. 1955 -1. &. PidopliČko - nemožnost existence kontinentálního ledovce K. Keilhack - termíny pro kontinentální zalednění v Evropě 1930 - B. Eberl - rozčlenení na Čtyři glaciály nedostatečné, zalednění donau 1932 - INQUA (Rusko) - rozčlenení kvartéru na spodní, strední, svrchní 1937-1940 - K. Zandberg - kritika ledovcového původu - ledovcové pokryvy neexistovaly 1941-1944 - P. 5. Makeev - kritika koncepce ledových dob 1947 - H. C. Urey - stanovení teploty mořské vody 1948 - V. I. Gromov - monoglacialismus 1952 - &. Arrenius - hranice kvartéru z mořských sedimentů 1953 - Schaefer - zalednění biber 1955 - C. Emiliani - hranice kvartéru z mořských sedimentu 1961 - M. Kretzoi - základní Členění na faunistické vlny 1963 - Ď. B. Ericson - stanovaní hranice na základě planktonních dírkovcu 1968 - Mezinárodní geologický kongres -hranice v kalabrijském souvrství, cca 1,72 Ma B.P. AGE TEMPERATURE EPISODE 0 -15,000 warm Postglacial 15,000 - 80,000 cold Main Wisconsinan glaciation 80,000-120,000 warm 120,000 -170,000 cold Early Wisconsinan glaciation 170,000 -200,000 warm Sangamonian interglaciation 200,000-250,000 cool 250,000 - 270,000 warm 270,000-320,000 cool 320,000 - 360,000 warm 360,000-540,000 cold lllinoian glaciation 540,000-850,000 cool Yarmouthian interglaciation 850,000 - 880,000 warm 880,000-900,000 cold 900,000 -1,390,000 cold Kansan glaciation 1,390,000 -1,450,000 warm Aftonian interglaciation 1,450,000-1,500,000 cool 1,500,000-1,530,000 warm 1,530,000-1,580,000 cool 1,580,000-1,630,000 warm 1,630,000-1,670,000 cool 1,670,000-1,715,000 warm 1,715,000-2,000,000 cold Nebraskan glaciation ,/l Miklós Kretzoi (1893-1981). Faunistické vlny podle Kretzok " V. vlna (souč. fauna) Současná fauna lišící se od pleist. vymizením celých linií: mamut, nosorožec, lev jeskynní, hyena a medvěd (část. i koně) Mladší holocén - chov domácích zvířat Na počátku - ústup přežívajících glac. prvků [Microtus gregalis, M. nivalis, Dicrostonyx) Visla IV. vlna (mladopl. fauny) Vrcholný rozvoj fauny chladných stepí až tunder: Dicrostonyx torquatus, Lemmus, Alopexlagopus, Ovibos moschatus, Rangifertarandus, Equus przewalskii, Microtus gregalis, Ochotona pusilla, Marmotabobak... Masový rozvoj smíšených faun s druhy: Ursus spelaeus, Panthera spelaea, Crocuta spelaea, Equus germanicus, Megaloceros giganteus, Bison, Bos, Cervus, Sus, Lynx, Canis, Arvicola terrestris, málo nebo absence stepní až tundrové složky. Eem III. vlna (středopl. fauny) Teplá období: fauny s Palaeoloxodon atiquus a Dicerorhinus kirchbergensis (dále Dáma, Capreolus, většina les. druhů střední Evropy Chladná období: Mammuthus primigenius, Coelodonta antiquitatis (na počátku přechod M. trogontherii v mamuta) Dosud málo pleniglaciálních faun, jinak podobných faunám vlny IV. Warthe Treene Saale Holstein Elster E t Allocricetus bursae, Arvicola bactonensis, A. greeni, Capreolus süssenbornensis, Dicerorhinus etruscus, Homotherium moravicum, Mammuthus trogontherii, Mimomys intermedius, M. majori, M. savini, Orthogonoceros verticornis, Pliomys episvopalis, PI. lenki, Praeovibos priscus, Trogontherium cuvieri, Ursus deningeri, U. mediterraneus, Xenocyon gigas (počátky: Dicrostonyx, Lemmus, Pitymys, Microtus, Palaeoloxodon antiquus). Cromer Menap E* 1 Anancus arvernensis, Archidiskodon meridionalis, Crocuta perrieri, Desmana nehringi, Dicerorhinus etruscus, D. megarhinus, Mammut borsoni, Mimomys pliocaenicus, Parailurus hungaricus, Petenyia hungarica, Prospalax priscus, Tapirus arvernensis, Trogontherium minus (další, později vymírající: Asoriculus, Baranogale, Dolomys, Euctenoceras, Hypolagus, Leptobos, Pannonictis, Prototamochoerus...). Waal Eburon Tegelen Briiggen 58 PA S s PI »o* Zronologla Gliciir d» Europa E0ADES Yaclalan, Evíľita» li. A LEO I E had í tfrnn. oc Coríl11er. MAG s R. •in no» *rtf Alpina Ibtnci tomu í Batieaa Fauna NEJ , T. 0 H 0 V E Sub-atlant. A C L R Sub-boraal t 0 S u 0.003 i C E N 0 I L I E Mr At 1 antic* Bora»! a 1 dona«tica- 0.01 N. ^r Pra-ooraal ^ e iún TY Nmolyrr ■ w»ichi» ] '.'■■ '■Warn..-.. ■ .■. ... Car ihuala 0.1 RRHE Nl Eutyrr. Etnunif R ibb-Warn RlBB/ Warm S u 0.2 B R EN SE In*. n«dlt#rr. P- Cutv, Agu» 0.3 U N ..Sii i ihm' Rill-.' íl c ~^"1"! n Solana Z. E.cab.,aa- 0.« M 1 u N»0»lCll. H • mut,c;rrva E Sf. A SI Holatatn. «indti-Rii? i R d p rl 0.3 S ■ T S E CI Ll Htlallian. II 1 >l l n í í d * t E • ú 0.6 ■ R P EN ■.'•-'.".''■.' ľ'' ■ ■ a a * I i 1 N L SE Sicilian. !*'."' ■'.■'■ '•..'' 1 r S o 0.7 Ě A E I B.B. .'.COMP t »i o 1 -'.'Croitap im'. ■•'■ .V"-'-'".'-'-"-' ■»»a^^r. T 6 Cull. Baial Al 1oc r i c. 0.8 I N # oc a 1 ab r . ..•f11oď»'t ■■'•"■}'; c 0 T C E 0.9 0 A •Bavali#nm* p*^ n N l:> C L Eailiana« "■; .'/■ ;■,'.'.';: ■' , 1^0^^ S r 0 Huaacar i 1 Ha R z u A B Kfnipitfiu u d n i L.l M 1 0 R I i t / a 1 1.2 Afl E M P n T 1 N Waa)Ivntr Guni-flsni» ; 1 r -f 1.3 U 1 r 1 S E Calabrivn- n a d n a r Vtn.Jiicin« 1.4 A I ft 1 B* B. B. • • I o 1 o 1.3 A 1 \ gburon t«nl \ Gun* ;^y t 1.6 »* '.,'■",' *.' Arradtcul. 17 Ml TERCIAR10 Korelace chronostratigrafické škály západní Evropy, alpské oblasti a Ibersk poloostrova (Ruiz-Bustos 1990). V) orelace klimaticky odlišných oblastí. Glaciály severní Evropy - mají větší intenzitu a větší dosah než glaciály na Iberskem poloostrově roblém - klimaticky O.K., však užitím hronostratigrafických ermínů v Širších geografických oblastech dochází k problémům v aralelizaci vrstvev Global chronostratigraphical correlation table for the last 2.7 million years $* * ,# • iŕ jT # s» & cores Vostok and Dome-C (EDC) ------ Vosiok atmospheric $%} ------ Dome-C ice 6D v. 2004 b 4P & # S* «$" (Ma) 0 H (ISSľ Global Sniuoispc Section and Point UNIVERSITY OF CAMBRIDGE http://www.cam.ae.uk/ Jf # • :i»i4 Compiled b> PL (iiMuid K lioivlum k \l 1,'lknA A Mosc.iikIIo Qualcman ľaI,iov.'iiMionin.iiM,ioii|i Unhwii liatinu. !,j Ijuauinan RcSiMfcIl DcpamiKiiI ofGcoyrapliv I ihwimU oťC.nnhiidyC- lulled Kingdom. http://www-qpg.geog.cara.ae.uk/ Union of (icoloiiiťnl Sck'ikvs. International Commission on Stnitiiiciphv tl( Si SuKoiimiis.Miioii t.luakiii.in Sli.iliyt.ijplo iSI.ISi http://www.siratigraphy.org/ Devensian Ipswichian Pre-Paslonian / Bavcntian Bramertonian / Anlian <* ^ 1 Valdaian Wisconsinan Sangamonian ľwihcman Msŕ lllinoian s i pre-Illinoian A pre-Ulinoian B Likhvinian Okian 1 "H. ž Donian llynian Pokrovian pre-Illinoian C pre-lllinoian D pre-Illinoian F:. I pre-Illinoian F I s i pre-Illinoian G i .1 S ô 1 I Jl 1 1! ft pre-lllinoian H pre-lllinoian 1 pre-lllinoian J tí ! 1 a" r i 1« • pre-lllinoian K . GS i I Regional stage/substage divisions AT # Age (Mal r- 0 Mangapanian -o.l -0.2 -0.3 1-0.4 J-0.5 j-0.6 r0.7 -0.8 J-0.9 LI.O 1.4 7 1.5 r 1.6 j-1.7 -1.8 ľ1-9 :20 :2.\ -2.2 -2.3 -1A :2.5 -2a (iSSP - Global Slratolype Seclion and Point: positio Í9I* http://www.inqua.tcd.ie/ Shéll Technolog) E http://www.shell.com/ 22 Chronostratigraficke členění plio-pleistocénu v oblasti Holandska. Oxygen isotope curve ODP Site 846 (2) «CD "x O. LDCL CQ a= Q. O O D 01 cn-c «: 's»! £5: CC Si 4.5 4.0 I i S 1 SO (84. 3.5 3,0 i i 2,5 _i_J o to 0) '»c CLO CD £= CD O O 4> 0. 03 C d) 108 (G4)- 0! C tu o o Waalian Eburonian en CD ■i. 03 Ŕ O— cb U Q- u Tiglian C5-6 Tiglian C4c Tiglian C1 3 Tiglian B Tiglian A m c a> o o % ® D. k. Q. Praetiglian Reuverian 01 u o HOLANDSKO zásadní význam pro Členění kvartéru, přechod pliocén-pleistocén v oblasti obcí Tegelen a Reuver vých. okraj údolí Meuse - 20-30 m svah, na jv. rovina s fluviálnimi akumulacemi sterkovitých usazenin Rýna (tzv. „hlavní terasa" starších německých autorů) podloží Štěrků - především říční usazeniny, s několika ekonomicky produktivními jílovitými sedimenty okolí Tegelenu - těžba jílů od římských dob, od 16. stol. -hrncířství, až do r. 1850. Od r. 1870 - cihlářský průmysl jáma Canoy-Herf kens - první nálezy fosilií jáma Russel-Tiglia - bohaté nálezy sa\zČ.\ch kostí v mezivál. období a po II. svět. válce Eugene Dubois (1858-1940). přelom 19. a 20. stol. - neznalost podloží s výjimkou již. Limburku (těžba karbonského uhlí) E. Dubois - darwinista, první zájem o tegelenske vrstvy, v r. 1897 - první sawc\ kosti 1904-1910 - Dubois - řada publikací, předpoklad většího stáří než „svrchního sladkovodní souvrství" Cromer Forest-Bed C. Reid - význačný paleobotanik, první korelace anglických souvrství s oblastí Tegelenu E. M. Reid - významné práce z paleobotaniky 1905 - setkání Reida s Duboisem v jámě Canoy-Herf kens, floristicky potvrzeno značně větší stáří než cromer v Tegelenu - přítomnost množství exotických rostlin, podoba se zástupci z vých. Asie (Čína, Japonsko) Boulder Clay. Leda myalis Bed (?) Upper Freshwater Bed. Forest-bed (cstuarine). Lower Freshwater Bed. Wcybourn Crag. Feet. Sand with a little loam, a few Btones in the lower part ----- (missing). Laminated clay and lignite - Alternating gravel and clay with a few Beams of mussels and much lignite Clay-pebbles, with lignite, cakes of peat, and mammalian bones - - - - m missing). í Greenish loam, clay, and clay-ironstone, full 1 of casts of marine shells (P) On mainly after Zagwijn, 1963, 1970; ;aP 1994; Urban, 197Ô; GSbberd at el, 1996 Dubois, 1904-1910 Reid, 1907-1915 Sterksel Formation IWeeruoriel no deposits in this area Cromerian (Glacial B) cold Cromerian pp. Bavelian Menapian Kedichem Formation ■-■V.J. ii : pp. Eburonian Tegel en Clay (Cycle II) YTegelenClay % TegelenX (Cycle I) Gravel \ Late Tiglian Middle Tiglian TC5-G Beifeld Clay Early Tiglian Beifeld Gravel (Meinweg Clay pp. outside the area Upper Lower Reuver Clay Venlo Clay Prae-tiglian Reuverian COlf] Rhine-Diluvium (Glacial; ±Günz, Deckenschotter I fine sand (unnamed) cold cool warm TC4C colli TC1. warm 4b TB cold TA ft Tegelen Clay (Argile de Tegelen, 1905) Pliocene Mammal fauna _ Inter- Teglian giacia( (Pliocene (Rjss- i Pre' Mindel?! Cromerian) cold »el warm cool Pliocene (Glacial) Older Pliocene Ciay {at Tegelen only) Brunssumian. warm tool warm Reuverian (Lower Pliocene! Starší názory na pozici tegelenskych a reuverskych jílů autorů Duboise, Reida, Loirého a van Barena. E. Dubois - vrt v jámě Canoy-Herf kens - hrubý písek a Štěrk v podloží i nadloží tegelenskych jílů, předpoklad pliocenního staří glacif luviálních usazenin J. Lorié, F. A. van Baren - porovnaní s holsteinskými (interglaciál elster-saale) lokalitami Ruska - tegelenský jíl je interglaciálního staří, přítomnost exotických rostlin (Pferocarya, Euryalé) P. Tesch, W. J. Jongmans - studium jílů u obce Reuver a jejich korelace s tegelenskými jíly 1923 - výsledky studiua reuverské flóry Laurentem a Martym, zavedení pojmů reuver a tegelen potvrzení pliocenního staří reuverské flóry i po Částené revizi Reidovou Lorié & van T&sch, Baren, 1910, 1908 1911-1934 ' Gravel- Hoog- Hocg-terras Diluvium tefras (Riss) (glacial) iHigh- terracei fine Sands lun- Inter-glacial nBmed) Lipper Günz- (Riss-Mindel?) part of older fluvial Mindel Inter glacial beds ITegelen Clay. younger Pliocene] Glacial Guru Glacial IPIeisto cene) ▼ Lower Plio- part cene of older fluvial bads tRŕuver Clay, older Plio- cene) I ' 1 fine sand 1 day d „-V, eroíional sut" A. Schreuderová - potvrzení předcromerského stáří tegelenských jílu na základě sa\/c\ mikrofauny Teschova studia kvartérních měkkýšů - první korelace s mořskými usazeninami ve vých. Anglii („Icenian Crag" - chladnomilní měkkýši) Tesch (1928,1934) - umístění tegelenského horizontu do gunz-mindelského interglaciálu, počátek kvartéru v mořských souvrstvích mezi Amstelianem (ekvivalent „Butley Red Crag" ve vých. Anglii) a Icenianem (dle Tesche ekvival. „Norwich Crag" ve vých. Anglii, později považovaný za ekvivalent günzu) pozice cromeru v holandských sekvencích Teschem nevyjasněna korelace glaciálních nefosiliferních morén s fosilirefnimi mořskými usazeninami na vzdálenost 1500 km ?! u >. c ,o Í i eomag escale ronom rected IlHf & Position of .EsS SJilíl s Plio- Chrono- ň Paleomagnetic Pieistocene xMa stratigraphy 5 15 25 C £ scale Boundary Elsterian Int. IV Int. Ill Glacial B "Cromerian" Int. II [complex) Glacial A Int. I Leer- Bavelian dam Bavel Menapian C Waalian B A Eburonian C5.6 Cť Cl-4* Tiglian B A Praetiglian C 3 2 B Reuverian 1 A Stratigrafie pliocénu až spodního středního pleistocénu v oblasti Holandska. I normal polarity ] reversed polarity no data 1933 - C. H. Endelman - první možnost využití těžkých minerálů, rozdíl mezi sedimenty svrchní terasy (chudé na granát) a pískem v podloží tegelenských jílů (bohatý na granát) 1938 - F. Florschütz - objev pylů druhu Azolla fegeliensis jako možné indexové f osi lie tegelenského horizontu J. I. S. Zonneveld - systematické užití analýzy těžkých minerálu z vrtu, základ definujících litostratigraf ických jednotek 1948 - pylové analýzy jílů raŠelin, Florschütz a van Someren - palynologicke rozdíly mezi tegelenským a reuverským jílem 1950,1953 - opuštění Penckova a Brücknerova systému dělení, nahrazení novým systémem založeným na biostratigrafii (van der Vlerk, Florschütz) 1952 - uloženiny již. Holandska, pův. považované za interglaciál „mindel-riss" musí být starší, tj. spodní pleistocén ekvivalent cromeru ve sterkselském souvrství (povodně považované za „riss I" nebo „mindel") objev jílovitých vrstev vých. od Belfeldu (Jansen-Ďigsova jáma) - palynologicky mezi tegelenskými a reuverskými jíly (tzv. belfeldské jíly) = tegelen A vyčlenění pretegelenu na základě pyl. analýz Present interpretation mainly after Zagwijn, 1963, 1970; Westerhoff & Cleveringa, 1991; Urban, 1978; Glbbard et al, 1995 Dubois, 1904-1910 Reid, 1907-1915 Loriě & van Baren, 1S08 Tese h, 1910, 1911 193+ Flíegel, 1910-1922, Wolters, 1954 Zonneveld, 1947 v.d. Vler(t& Florschütz, 1960 1953 v.d. Vlerk, 1957 Zagwijn 1957, 1963 MN17 F M É i/ Hiatus lí HP jf Sterkset Formation (Weertione) no deposits in this area Cromerian (Glacial B] Cromerian pp. Kedichem Formation Menapian Waalian pp. fir ■ u O M f SO * ■ £>!/- — TO7 VTegelenClay Tegelen'x (Cycle I) Gravel \ Eburoniari Tegelan Clay (Cycle II) Late Tiglian Middle Tiglian Belfeld Clay Early Tiglian Belfeld Gravel Prae- tiglian (Meinweg Cíay pp.) outside the e ree Upper Lower Reuver Clay Reuverian CO :l cool warin Tfjl. warm 4b Pt warm Cööl Venlo Clay Brunssumian Rhine-Diluvium {Glacial; ±Günz, Qecker^chcitten fine sand (unnamed) Tegelen Clay (Argile de Tegelen, 19051 Pliocene Mammal fauna Pliocene (Glacial) Older Pliocene Clay (at Tegelen only) Teglian (Pliocene Pre-Cromerian) Reuverian (Lower Pliocene) Gravel-Diluvium (glacial) Hoog- terras (High- terrace* fine sands (unnamed) Inter-glacial IRiss- Mindel?) Glacial Hoog-terras (Riss) Hauptterrassen Schotter Upper part of older fluvial beds (Tegelen Cläy, younger Pliocene) Günz-Mindel Inter-glacial Gun; Glacial (Pleistocene) Lower part of older fluvial beds (Reuver Clay, older Pliocene) Pliocene Tegelen Ton Alteste Diluvial Schotter Weert jone "Cromerian" Lower fine deposits or Papzand Formation