Zákonné regulace Zdroje n Přehled norem z oblasti životního prostředí - ČSN ISO n Příklady: n Zákon České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí - 244/92 Sb (EIA -- Environmental Impact Assessment) n Nařízení vlády, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod - 82/1999 Sb n Mezinárodní n EU -- odkazy na MŽP n US Environmental Protection Agency (EPA) - www.epa.gov n IRIS -- Integrated Risk Information System - www.epa.gov/iris n ATSDR -- Agency for Toxic Substances and Disease Registry -- atsdr1.atsdr.cdc.gov n U. S. Department of Health & Human Services -- www.hhs.gov Analýza rizika Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí k zabezpečení usnesení vlády ČR č. 393 ze dne 13. července 1994, O zásadách dalšího postupu při privatizaci - postup zpracování analýzy rizika Hodnocení rizika: postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů podle současných vědeckých poznatků pro určení druhu a stupně rizik plynoucích z ekologické zátěže. Stanoví v jakém rozsahu jsou, nebo by v budoucnosti mohly být, působení tohoto znečištění vystaveny jednotlivé skupiny populace, nebo složky životního prostředí, a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik, která z daných zjištění vyplývají. Hodnocení rizika sestává ze čtyř kroků -- určení nebezpečnosti, určení vztahu dávka - odpověď, hodnocení expozice a charakterizace rizika. Cílové parametry sanace: koncentrace nebezpečných látek v jednotlivých složkách prostředí, které jsou doporučeny na základě hodnocení rizika s ohledem na stávající a potenciální využití území. Tyto hodnoty by měly zaručovat ochranu zdraví člověka a životního prostředí. Analýzu rizika se doporučuje využít i v dalších případech řešení ekologických zátěží než je uvedeno v prvním odstavci. Jedná se zejména o tyto případy: 1. Posouzení závažnosti ekologické zátěže a rozhodnutí o provedení nápravného opatření. 2. Vybrání optimální varianty nápravného opatření. 3. Stanovení cílových parametrů nápravného opatření. 4. Posouzení účinnosti realizovaného nápravného opatření nebo jeho etap. 5. Podnět k zápisu zbytkové ekologické zátěže jako břemeno do katastru nemovitostí. Analýza rizika 1. Údaje o území 1.1 Všeobecné 1.1.1 Geografické vymezení území 1.1.2 Využití území 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti lokality 1.1.4 Majetkoprávní vztahy 1.2 Přírodní poměry 1.2.1 Geologické poměry 1.2.2 Hydrogeologické poměry 1.2.3 Hydrologické poměry 1.2.4 Geochemické údaje o lokalitě 1.2.5 Ochrana přírody a krajiny v okolí lokality Hodnocení rizika pro zdraví člověka sestává z následujících kroků: 1. Určení vztahu dávka - odpověď. 2. Vyhodnocení expozice. 3. Charakterizace rizika. Hodnocení vztahu dávka - odpověď je postup, při kterém se kvantitativně popisuje vztah mezi dávkou a rozsahem škodlivého účinku, příp. četností jeho výskytu. Vztah dávka - odpověď je zásadně hodnocen pro kritický, tedy nejcitlivější účinek dané látky. Účinky se rozdělují na dva základní typy; prahový a bezprahový, jejichž hodnocení vychází z odlišné koncepce. Látky s nekarcinogenním účinkem Koncepce hodnocení látek s nekarcinogenním účinkem vychází z představy, že škodlivý účinek se projeví teprve po překročení určitého prachu úrovně expozice. Cílem kvantifikace vztahu dávka - odpověď je tedy nalézt horní hranici úrovně expozice, která bude bez účinku. Parametr, který je takto určen je referenční dávka (RfD). RfD je definována jako denní expozice (odhadnutá v rozpětí až jednoho řádu), která při celoživotní expozici pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví. Látky s karcinogenním účinkem Současná koncepce hodnocení látek s karcinogenním účinkem vychází z představy, že škodlivý účinek se může projevit již v nejmenších dávkách, se stoupající dávkou stoupá pravděpodobnost jeho nastání. Charakterizujícím parametrem je faktor směrnice vztahu dávka - odpověď v oblasti nízkých dávek (Slope Factor, Cancer Risk Unit), který se obvykle stanovuje pro orální a inhalační cestu expozice samostatně (OSF, IUR). Úroveň expozice se přepočítává na celkovou předpokládanou délku života exponované osoby, tj. stanovuje se průměrná celoživotní denní expozice (LADD). Riziko vypočtené tímto způsobem představuje celoživotní vzestup pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci pro jednotlivce (CVRK), nebo pro populaci (CVRP.) Výpočet se provádí podle následujících vztahů: CVRK = 1 - exp (OSF nebo IUR/LADD) CVRP = CVRK × velikost populace Identifikace expozičních cest Expoziční cesta je definována jako sled procesů, kterými se škodlivina dostává ze zdroje přes složky životního prostředí do organismu. Identifikace expoziční cesty znamená určení a stručný popis. 1. Zdrojů znečištění, ze kterých škodliviny přecházejí do jednotlivých složek prostředí (např. zemina kontaminovaná PAU z bývalého plynárenského úložiště dehtů). 2. Popis fyzikálních chemických případně biologických procesů determinujících osud škodliviny a její transport v životním prostředí (např. vysoká sorpce a poměrně malá biodegradabilita PAU o více než 4 aromatických jádrech). 3. Popis míst (resp. činností), kde dochází ke kontaktu škodliviny s organismem (např. při výkopových pracích spojených se stavební činností). 4. Určení možných expozičních vstupů - inhalace, požití, vstřebání kůží. Kvantifikace expozice Kvantifikace expozice představuje určení množství škodliviny, které skutečně překračuje hranici organismu, je obecně dáno rovnicí: C x CR x EF x ED I = ---------------------------- BW x AT Kde: I = vnější dávka (příjem) [mg.kg^-1.den^-1] C = průměrná koncentrace [mg.litr^-1] v dané složce prostředí nebo [mg.kg] (Získaná odhadem z transportního modelu, nebo z měření imisních koncentrací) CR = rychlost kontaktu s kontaminovaným médiem [kg.den - litr.den] EF = frekvence expozice [den.rok^-1] ED = doba trvání expozice [rok] BW = průměrná tělesná hmotnost po dobu expozice [kg] AT = doba, po kterou je průměrná koncentrace považována za konstantní [den] V rovnici se vyskytují dva základní typy proměnných. Chemická koncentrace C a částečně také rychlost kontaktu CR jsou získány odhadem z transportního modelu, nebo z měření imisních koncentrací, zatímco pro ostatní parametry, zvané expoziční faktory, jsou zpravidla použity konvenční hodnoty (např. US EPA - Handbook of Exposure Factors). Požití chemikálií z půdy Rovnice: CS x IR x CF x FI x EF x ED příjem [mg.kg^-1.den^-1] = --------------------------------------------- BW x AT Kde: CS = koncentrace chemikálie v půdě [mg.kg^-1] IR = požité množství [mg půdy.den^-1] CF = převodní faktor [10^-6.kg.mg^-1] FI = část požitá z kontaminovaných zdrojů [bezrozměrné] EF = frekvence expozice [případy.rok^-1] ED = trvání expozice [roky] BW = váha těla [kg] AT = čas průměrování (časový úsek, přes který je počítána průměrná expozice [dny]) Inhalace chemikálií (v plynném skupenství) ze vzduchu Rovnice: CA x IR x ET x EF x ED příjem [mg.kg^-1.den^-1] = ----------------------------------------- BW x AT kde: CA = koncentrace kontaminantu ve vzduchu [mg.m^-3] IR = inhalované množství [m3.hodina^-1] ET = doba expozice [hodiny.den^-1] EF = frekvence expozice [dny.rok^-1] ED = trvání expozice [roky] BW = váha těla [kg] AT = čas průměrování (časový úsek, přes který je počítána průměrná expozice [dny]) Kvantifikace rizika nekarcinogenních účinků Kvantifikace rizika nekarcinogenních účinků využívá referenčních dávek získaných z hodnocení vztahů mezi dávkou a odpovědí. Mírou rizika je v tomto případě poměr RfD a příjmu I odhadnutého pro danou expoziční cestu, tento poměr se nazývá index nebezpečnosti HI HI = I / RfD kde I [mg.kg^-1.den^-1] je příjem látky a RfD ve stejné jednotce vyjádřená referenční dávka. HI nemá pravděpodobnostní charakter (narozdíl od CVRK u karcinogenního účinku). Reálné riziko nekarcinogenního účinku nastává v případě, že HI je větší než 1. V tomto případě je vhodné zahájit nápravná opatření. Kvantifikace rizika karcinogenních účinků Výpočet rizika karcinogenních účinků se provádí podle následujících vztahů: CVRK = 1 - e (OSF nebo IUR/LADD) CVRP = CVRK × velikost populace Z hlediska posouzení přijatelnosti rizika platí ve světě dohoda, že pro populaci se za "ještě zdravotně bezpečnou" považuje pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění 10^-6 a pro jednotlivce 10^-4. Celkové riziko nekarcinogenních účinků je pro směs látek vyjádřeno rovnicí: HI = \\sum HI[i ] Celkové riziko karcinogenních účinků je dáno rovnicí: CVRK = \\sum CVRK[i ]Analýza rizika pro ekosystém Při analýze rizika pro ekosystém se doporučuje postupovat podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a publikace Ekologická rizika - Hodnocení environmentálních rizik (MŽP ČR, závěrečná zpráva projektu: Program péče o životní prostředí, č.: VZ/5200/95, kap. 1 až 4, TOCOEN, I. Holoubek a kol, 1995). Dále je nezbytné přihlédnout k veterinárním předpisům a výsledkům veterinárního nomitoringu.