Link: Preview

   Referát z časopisu -- Geografické rozhledy

   

   Článek Jaroslava Novotného pojednává o pozici školské geografie, tedy zeměpisu v rámci nového
   přístupu Rámcového vzdělávacího programu a návazného Školského vzdělávacího programu.
   Geografie je věda výsostně participující s ostatními vědami. Nelze ji jednoznačně systematicky
   zařadit do systému věd, neboť se nachází v těžišti těchto oborů. Každý dnešní obecný obor vědy
   je pomocnou vědou pro geografii a tak musíme nahlížet i na geografii ve vzdělávání, kterou
   nelze uzavřít do samostatného bloku.

   

   Pomocné vědy geografické a jejich praktické aplikace ve školském zeměpisu:

   0M         humanitní vědy (historie, sociologie, psychologie) -- kulturní geografie, geografie
   sídel, geografie měst, politická geografie, historická geografie

   0M         přírodní vědy (biologie, fyzika) -- fyzická geografie, ekologie, meteorologie

   

   Jak tedy přistupovat k předmětu geografie? Jedná se o vědu spíš přírodní nebo vědu humanitní?
   K této myšlence nelze zaujmout jednoznačné stanovisko. Je to dáno zejména tradicí té či oné
   školy. Zatímco u nás je geografie spíše doménou přírodovědecky zaměřených fakult, mnohé
   francouzské tradiční ústavy (Lyon a další) preferují socio-environmentální přístup ke
   geografii, jakožto vědě humanitní.

   

   Systém základního a středního (gymnaziálního) školství však musí ke geografii přistupovat
   jakožto k širšímu konceptu. Právě geografie je velmi vhodná pro "štěpení" do nejrůznějších
   předmětových bloků RVP, aplikovatelných i v rámci ŠVP. Proč stále lpět na tradiční zažité
   předmětové struktuře (matematika, zeměpis, fyzika, dějepis, občanská nauka), když tyto
   předměty z hlediska geografie společně velmi úzce souvisejí. Studenti mnohdy mají motivační
   problémy a zvláště tehdy, kdy se sami sebe ptají: "k čemu je mi to dobré". Z hlediska
   didaktických zásad zde tedy můžeme zmínit například zásadu spojení teorie s praxí či zásadu
   efektivních (prakticky využitelných) klíčových kompetencí -- schopností, dovedností, postojů.

   

   Příkladem takové mezioborové spolupráce budiž následující myšlenková konstrukce:

   

   Problém: "Středozemní vegetace a půdní pokryv je velmi chudý. Nachází se zde hojně sukulentní
   společenstva a nekvalitní hlinito-kamenité nebo kamenito-hlinité půdy".

   

   Víceoborové řešení:

   

   historický aspekt:

   Tento region byl ve starověku hojně využíván pro zdejší kvalitní borové dřevo mediteránními
   námořními kulturami (Řekové, Féničané, Římané, Kartáginci, ...).

   

   geografický aspekt:

    Po odstranění vegetačního pokryvu došlo k vymytí živinného materiálu z půdy při zimních a
   jarních deštích. Půda později devalvovala až do současné podoby.

   

   Otázkou zůstává, zda-li dnešní česká škola umí takto postupovat, tedy zda-li znalosti a
   schopnosti žáka či studenta jsou tlačeny k tomu, aby byl schopen komplexní znalostní analýzy a
   syntézy. Neučíme se přeci proto, abychom byli dobře klasifikováni v uzavřených systémech
   současných předmětů, ale aby naše znalosti byly efektivně využitelné v reálném, tedy skutečném
   světě.

   

   Novotný, Jaroslav: Geografie na počátku 21. století ve školství. Geografické rozhledy 12,
   2004, č.4, s. 10-11.