Step Martin Lang Geografické rozšíření * S. Amerika - prérie středozápadu Kanady, USA a severu Mexika, nadmořská výška > 2000 m n. m., 30-50°s.š. * J. Amerika - pampy (východ Argentiny, Uruguay, JV Brazílie, povodí Rio de la Plata, 30-40°j.s. * Euroasie - stepi, široký pás od Maďarska po Mandžusko, okolo 50. rovnoběžky * J. Afrika - grassveld, náhorní plató (1200-1500 m n.m.) * N. Zéland - jižní ostrov, 0-1500 m n.m. Klimatické poměry * Obecně kontinentální klima (výjimka jsou pampy), relativně suché, s velkými teplotními rozdíly v průběhu roku, cyklonické letní srážky, velké rozdíly vlivem nadmořské výšky a zeměpisné polohy * roční průměrná teplota 5-10°C * zásadní je sezónní rozdíl teplot léto-zima: letní průměry > 20°C, zimní průměry výrazně < 0°C, teploty > 0°C zhruba 100-200 dní, ale vegetační sezóna ještě zkrácena letním suchem * roční úhrn srážek většinou 300-600 mm (ale mohou být 200 mm nebo 1200 mm), část ve formě sněhu * v pozdním létě výpar > srážky (r) výrazné suché období v druhé polovině léta * velká variabilita srážek mezi jednotlivými roky Půdní typy * Molisoly - stepní a lesostepní A-C půdy, mocnost často několik metrů (černozemě, feozemě, kaštanozemě) * matečná hornina - často hlinité sedimenty, především spraše (bohaté na Ca) * rovnováha mezi mineralizací a humifikací (r) tmavě hnědý nebo černý povrchový molikový horizont (někdy > 1 m hluboký), vysoký obsah organických látek, stabilita humuso-jílového komplexu, obsah humusu 7-8% * humidní část roku - dekompozice organického opadu, v suchém nebo mrazivém období polymerizace organických látek a tvorba huminových kyselin * dobrá aerace půdního profilu (příhodná struktura a textura) * akumulace bází v biomase trav (r) stupeň nasycení sorpčního komplexu kationty obvykle více než 50% * Ca obohacený kalcikový horizont - vysrážený kalcit (CaCO[3]) * pH - neutrální nebo mírně kyselé * významná činnost zooedafonu (žížaly, členovci) - promíchávání půdního profilu, dekompozice * halisoly, natrisoly - akumulace solí v půdním profilu, semi-aridní oblasti Euroasijské stepi Východoevropské stepi : * semiaridní klima -- výpar > srážky (300-500 mm) * dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje * víceleté trávy s xeromorfně stavěnými listy a mohutně vyvinutým kořenovým systémem -- kavyly (r. Stipa) a kostřavy (r. Festuca) * na S na kontaktu s listnatým lesem se vyvinula přechodná lesostepní zóna (více srážek) stromy: duby, javory,lípa srdčitá, osika, jílmy keře: líska a brslen bradavičnatý byliny: koniklece, hlaváček jární, sasanka lesní, kosatce , šalvěje, zvonky aj. * antropogenně podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi) * J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní bezlesí Středoasijské stepi: * extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září -- květen); * zima bez sněhu -> suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu. * lesostepní zónu tvoří březové, osikové a borové lesíky * většina rozlohy travních stepí je využívána zemědělsky (pastva a orná půda) * bylinné formace se vyskytují hlavně v horských oblastech Fauna euroasijských stepí: * herbivoři: sajga tatarská, divoký osel kulan, kůň Przewalského * hlodavci: sysli, křečci * hmyzožravci: krtek * karnivoři: vlk, kočka stepní, rys karakal * ptáci: dropi, bažanti, jeřábi, z dravců orel stepní a supi * v kulturních stepích se přizpůsobili sysli, zající a z ptáků skřivani, koroptve a bažanti Severoamerické prérie * teploty ubývají od jihu k severu, srážky klesají od východu k západu -> od východu k západu S -- J protažené pásy: lesostep, dlouho-stébelnatá prérie, smíšená prérie a krátko-stébelnatá prérie dlouho-stébelnaté prérie * od pobřeží Mexického až do kanadského Saskatchewanu = tzv. pravé prérie * srážkové úhrny vysoké (600 -- 1000 mm) -- důvodem absence stromů = vysoké traviny vítězí v konkurenčním boji s dřevinami + časté požáry + silné vypásání stády velkých kopytníků * tráva až 2 m vysoká vousatka (r. Andropogon) a řada druhů širokolistých bylin * smíšené prérie -- více se uplatňují nízké traviny na úkor vysokých travin a bylin Krátko-stébelnaté stepi * dvě fáze vegetačního rozvoje a dvě fáze klidu * trávy s krátkými stonky rostoucí v ostrůvcích a trsech, vyskytují se holé plochy bez vegetace * pás podél východního úpatí Skalnatých hor silně suché klima (300 -- 450 mm srážek) * nízká "bizoní" (buchloe dactyloides) tráva a tráva "grama" (bouteloua gracilis) Fauna severoamerických stepí: * bývalá typická stáda bizonů, vidloroh americký * masožravci: kojot prériový, puma * velké kolonie psounů prériových * ptáci: kur prériový, tetřívek prériový a sova zemní Jihoamerické pampy * příznivější vlhké subtropické klima s mírnou zimou a dostatečnými srážkami (800 -- 1000 mm) * bezlesost pampy nejasná: buď antropogenními vlivy (zakládání požárů) nebo přirozené faktory (opakující se sucha, fyziologicky suché jílovité půdy) * původní vegetační kryt se téměř nezachoval vlivem intezivního zemědělství v této oblasti * JZ část pampy převládají trsnaté trávy zvané "tussock" (vysoké až 1m) * Fauna jihoamerických stepí: * zajíc pampový, jelínek pudu a pštrosovití nandu pampový a nandu stepní Oheň * Vysoké teploty (až přes 600 stupňů C) po velmi krátkou dobu * shoří většina nadzemního materiálu (včetně živých trav, které obsahují málo vody) * zachová se organický podíl v půdě, půdní mikroorganismy a semena * trsnaté trávy jsou chráněny starými pochvami a oheň přežívají * ve vysokoproduktivních typech (severoamerická vysokostébelná prérie) oheň udržuje bezlesí - při hašení požárů přechází prérie v les * produkuje se malé množství popela - malé změny chemismu půdy po ohni * ztráta dusíku při ohni (těkání, oxidy) je nahrazena vyšším zastoupením bobovitých v sukcesních stadiích po ohni Vliv člověka * převod na ornou půdu (Ukrajina, jižní Morava) * přepasení * Vliv pastvy se liší podle klimatu, ve vlhčím klimatu způsobuje rychlejší mineralizaci a recyklaci N a tím i zvýšení produkce, v sušším pastva produktivitu snižuje. * Pastva snižuje fotosyntézu (ubývá zelených částí ros.) a byly popsány i změny v kořenové biomase (ale jsou rozdíly mezi vegetačními typy) * Pastva udusává půdu - menší přístupnost vody. * Při pastvě klesají zásoby organického podílu (včetně organického N) v půdě, protože ubývá opadu * Při pastvě se zvýrazňují stresující účinky suchých období (desertifikace), převládají keříčky a toxické byliny, snížuje se diverzita, dochází k erozi, ztrátě humusu apod. * invaze nepůvodních druhů Zdroje: * Stanislav Horník: Fyzická geografie.Státní pedagogické nakladatelství 1986, v Praze, str. 319. Použity str. 258- 259 * Havrlant M., Buzek L. -- Nauka o krajině a péče o životní prostředí, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985 * www.sci.muni.cz/botany/hajek/ekologie/biomy.pdf Tak to je konec ! Přeji všem hezkou středu J