TAJGA

                                            Vladan Čirka

                                             5. 4. 2006

                                               Tajga

*      jehličnatý les rozkládající se na severní polokouli v Eurasii a Severní Americe, ohraničený
na jihu stepí a na severu tundrou



                           Geobiom boreálních jehličnatých lesů ( tajga )

*      nejrozsáhlejší geobiom na Zemi

^*       rozloha asi 12 mil. km^2

*      na severní polokouli souvislé lesní pásmo přerušené jenom oceány

*      mírně chladné ( boreální ) klima

*      Eurasie -- 8000 km dlouhý, Severní Amerika -- 5000 km dlouhý, průměrná šířka -- 1000 km







                                               Klima

*      1 -- 4 měsíce s průměrnou teplotou nad 10°C -> jehličnany nejlépe prospívají

*      maxima a minima nejsou limitující -- mrazy až -70°C, horka až 30°C

*      roční úhrn srážek: 250 -- 750 mm

*      nejvíce srážek na okrajích kontinentů, ve vnitrozemí méně -> humidní klima díky nízkým
teplotám



                                          Permafrost, půdy

*      dlouhodobě zmrzlá půda

*      přibližně 2/3 pásma na permafrostu

*      silné zabahnění a zrašelinění

*      intenzivní vyluhování a podzolizování půd

*      hromadění surového humusu -- pomalu se rozkládající opad

*      plochý kořenový systém dřevin -> poměrně řídké lesy







                                              Dřeviny

*      přizpůsobit se dokázalo jenom málo druhů -- většinou jehličnanů

*      lesy druhově chudé

*      velké uniformní prostory

*      vyšší počet druhů jenom v oceánických sektorech a podél jižní hranice tajgy

*      naprostou většinu tvoří 4 rody jehličnanů:

   smrk, borovice, jedle a modřín

                                            Dělení tajgy

*      tmavá a světlá tajga

*      bažinná a horská tajga

*      podle vnějšího vzhledu a převládajících stromových druhů

*      rozdělení koresponduje s diferenciací podle klimatických a edafických znaků

                                      Tmavá ( smrková ) tajga

*      začíná ve Skandinávii a končí na západní Sibiři

*      na západě smrk ztepilý, směrem na východ ho střídá smrk sibiřský

*      jedle sibiřská, limba sibiřská

*      druhově chudý podrost - borůvka, mechy, rašeliníky







                                   Tmavá tajga v Severní Americe

*      obdobná vegetační formace

*      smrk sivý, jedle balzámová

*      na východě smrk černý, na západě smrk sitka

*      floristicky bohatší než eurasijská tajga



                                            Světlá tajga

*      borovice

*      modříny

                                            Borová tajga

*      na písčitých a chudých půdách -- edaficky podmíněný výskyt, vliv lesních požárů

*      mnohem světlejší než smrčiny

*      přimíseny břízy

*      v podrostu brusinka, borůvka, hasivka orličí, keříčkovité lišejníky

*      v Severní Americe jen na nejchudších půdách



                                          Modřínová tajga

*      převládá v centrální a východní Sibiři a v centrální Kanadě

*      modřín duharský

*      extrémní teplotní výkyvy, permafrost

*      světlé, řídké lesy

*      podrost -- vřes ( sušší stanoviště ), brusinka, lišejníky, mechy ( vlhčí )





                                           Bažinná tajga

*      vysoko položená hladina podzemní vody

*      trvalé zamokření půdy a tvorba rašeliny

*      smrk, borovice, modřín

*      řídký a nízký porost

*      větší mocnost rašeliny -> bezlesí

*      ostřice, suchopýr, vlochyně, klivka

*      keřovité vrby a břízy

*      Západosibiřská nížina -- velký význam



                                            Horská tajga

*      pohoří střední a východní Sibiře

*      nízké jehličnaté lesy až křoviny

*      zakrslá borovice

*      v našich podmínkách vegetační stupeň horských smrčin -- horní hranice lesa, kolem 1500 m n. m.





                                           Hranice tajgy

*      bez ostrých hranic

*      na sever -> řídnutí lesa, nižší vzrůst

   -> lesotundra

*      na jih -> hranice s geobiomem opadavých listnatých lesů -> přechodná oblast smíšených
jehličnato-listnatých lesů

  --  dubo-borové, dubo-habrové lesy

                                             Sekvojovce

*      vlhké návětrné strany pohoří -> pronikání na jih

*      těsné sousedství boreálního pásma a vegetace středomořského typu

*      výška až 100 m

*      stáří až 3500 let

*      pohoří Sierra Nevada, severní Kalifornie



                                               Fauna

*      velmi podobní zástupci

*      většinou stejné nebo blízce příbuzné druhy

*      kalamitní výskyt hmyzích škůdců -- monokultury

*      málo plazů a obojživelníků

*      savci a ptáci

                                               Savci

*      Eurasijská tajga:

   medvěd hnědý, vlk, liška obecná, rys ostrovid, los, poletuška slovanská, bobr, rosomák, v zimě
sobi

*      Severoamerická tajga:

   ursoun kanadský, skunk smrdutý, ondatra pižmová, norek americký, jelen wapiti, medvěd baribal,
medvěd grizzli ( málo )





















                                               Ptáci

*      křivka obecná, datlík tříprstý

*      Eurasijská tajga:

   tetřev hlušec -- výskyt závislý na výskytu borovice lesní, tetřívek obecný -- v bažinné tajze,
ořešník kropenatý -- limbové oříšky, jeřábek lesní

*      druhy přilétající do tajgy jenom na léto





                                           Využití tajgy

*      těžba dřeva

*      lov kožešinové zvěře

*      vyplývající rizika -- znečištění vodních toků ( papírny, lodní doprava ), odlesňování velkých
ploch

                                               zdroje

*      Horník Stanislav: Fyzická geografie II. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1986.

*      Kolektiv autorů (2003): Earth. překlad 2004: Země. Knižní klub, Praha, 520 s. 2004.

*      http://cs.wikipedia.org

*      http://www.priroda.cz

*      http://www.tajga.org

*      http://www.google.com

                                        děkuji za pozornost