Link: OLE-Object-Data

  UKAZATELE MIGRACE

   K poznání kvantitativních a kvalitativních znaků a souvislostí migrace se používá řada
   charakteristik (ukazatelů). Ve statistické praxi ČR a dalších vyspělých zemí existuje více
   nebo méně přesná evidence migračního pohybu obyvatelstva (evidence mechanické měny v ČR má
   však také řadu nedostatků -- viz dále).

   

   §         Základním ukazatelem migračního pohybu je suma osob, které se tohoto pohybu
   zúčastňují, tj. suma imigrantů a emigrantů určité regionální jednotky. Ukazatel se označuje
   jako brutto migrace, též jako hrubá migrace  nebo objem migrace. Ukazatel je možné ještě
   rozdělit na:

   -     hrubou emigraci = suma všech emigrantů,

   -     hrubou imigraci = suma všech imigrantů.

   

   §         Lepší vypovídací schopnost má index mobilnosti (intenzita migračního obratu), který
   se definuje jako relativní podíl všech migrantů a středního stavu obyvatel daného území.
   Výpočet:

                                                I + E             
                                    M[i] =    ---------     . c   
                                                  S               

   kde:           M[i] = index mobilnosti (intenzita migračního obratu),

                     I = počet imigrantů,

                     E = počet emigrantů,

                     S = střední stav obyvatelstva daného regionu,

   c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn.
   hodnoty v % nebo v o/oo.

   Podle hodnoty M[i] lze hodnotit stupeň migrační mobility / stability obyvatelstva.

   

   §         Hrubá míra imigrace (intenzita imigrace):

   Výpočet:

                                                  I             
                                      I[i] =    -----     . c   
                                                  S             

   kde:           I[i] = hrubá míra imigrace (intenzita imigrace),

                     I = počet imigrantů,

                     S = střední stav obyvatelstva daného regionu,

   c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo).

   

   §         Hrubá míra emigrace (intenzita emigrace):

   Výpočet:

                                                  E             
                                      I[e] =    -----     . c   
                                                  S             

   kde:           I[e] = hrubá míra emigrace (intenzita emigrace),

                     E = počet emigrantů,

                     S = střední stav obyvatelstva daného regionu,

   c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo).

   

   §         Konečným výsledkem migrace je tzv. migrační saldo (též netto migrace, čistá
   migrace), jedná se o rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů, jinými slovy jde o výsledek
   migrace:

   -     pakliže E<I => kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací; hovoříme o
   netto imigraci (I -- E > 0),

   -     pakliže E>I => záporné hodnoty nám indikují, že území migrací obyvatele ztrácí; hovoříme
   o netto emigraci (I -- E < 0). 

   

   §         Relativní ukazatel migračního salda se vyjadřuje v porovnání se středním stavem
   obyvatelstva a nazývá se hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda). Výpočet:

                                MS           I -- E          I         E       
                      I[MS] = ------- .c = ---------- .c = ---- . c  ---- . c 
                                                                 -            
                                 S             S            S         S       

   kde:           I[MS] = hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda),

                     I = počet imigrantů,

                     E = počet emigrantů,

                     S = střední stav obyvatelstva daného regionu,

   c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn.
   hodnoty v % nebo v o/oo,

   MS = migrační saldo (netto migrace, čistá migrace).

   

   §         Index hrubé emigrace = podíl počtu vystěhovaných a přistěhovaných obyvatel. Výpočet:

                                                     E   
                                           I[he] = ----- 
                                                     I   

   kde:           I[he] = index hrubé emigrace,

                     E = počet emigrantů,

                     I = počet imigrantů.

   

   §         Index čisté imigrace -- získá se vydělením čisté (netto) imigrace hodnotou celkové
   imigrace. Výpočet:

                                                I - E          
                                     I[či] =  ---------   . c  
                                                  I            

   kde:           I[či] = index čisté imigrace,

                     I = počet imigrantů,

                     E = počet emigrantů,

   c = konstanta (c = 100 nebo 1000).

   

   §         Index čisté emigrace -- analogický výpočet, získá se vydělením čisté (netto) emigrace
   hodnotou celkové emigrace. Výpočet:

                                                E -- I          
                                     I[če] =  ---------   . c  
                                                  E            

   kde:           I[če] = index čisté emigrace,

                     I = počet imigrantů,

                     E = počet emigrantů,

   c = konstanta (c = 100 nebo 1000).

   

   

   

   

   §         Efektivita migrace -- významný ukazatel definovaný jako poměr migračního salda a
   objemu migrace. Výpočet:

                                                     I -- E     
                                        E[m] =    ----------   
                                                     I + E     

   respektive:

                                            |I - E|                        
                            E[m] =        -----------       . 100 (v %)    
                                             I + E                         

   

   kde:           E[m] = efektivita migrace,

                     E = počet emigrantů,

                     I = počet imigrantů.

   

   Efektivita migrace může nabývat hodnoty od --1 do +1 (respektive 0 -- 100%):

   -     E[m] = 1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze
   imigrace,

   -     kladné hodnoty E[m] -- převažující imigrace,

   -     E[m] = 0 - stejný rozsah imigrace i emigrace,

   -     záporné hodnoty E[m] -- převažující emigrace,

   -     E[m] = -1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze
   emigrace.

   

   MIGRACE V ČR

   

   Metodika sledování vnitřní migrace v ČR:

   Evidence vnitřní migrace byla v Československu zavedena v roce 1949. Sledování vnitřní migrace
   bylo v ČR založeno:

   -        až do roku 2000 na evidenci změny obce trvalého bydliště českých občanů i cizinců
   majících zde trvalý pobyt;

   -        od roku 2001 se nově navíc sleduje i:

   -       vnitřní migrace cizinců zdržujících se v ČR na základě udělení víza nad 90 dnů pobytu,
   přitom  se na našem území musí zdržovat déle než rok,

   -       vnitřní migrace osob s uděleným azylem.

   Poznámka: místo obvyklého pobytu nemusí vždy odpovídat místu, kde je osoba trvale přihlášena

   

   Do statistiky vnitřní migrace není zahrnuto stěhování uvnitř obcí, s výjimkou změny bydliště
   obyvatelstva v Praze:

   -        zde se mezi roky 1976-91 sledovalo stěhování mezi správními obvody (šlo o
   administrativní jednotky),

   -        od roku 1992 se sleduje stěhování mezi urbanistickými obvody (sledují se zde
   v podstatě základní sídelní jednotky -- od roku 1992 došlo k velmi výraznému statistickému
   zjemnění).

   

   Zvlášť se sleduje:

   -        vnitrookresní stěhování, které zahrnuje stěhující se z obce do obce v rámci okresů,

   -        meziokresní stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi okresy v rámci kraje,

   -        mezikrajské stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi jednotlivými kraji v rámci
   ČR.

   

   Kromě jména stěhující se osoby a jejího předchozího a nového trvalého bydliště se kromě řady
   jiných údajů zjišťuje i důvod stěhování (změna pracoviště, přiblížení k pracovišti, učení,
   studium, zdravotní důvody, sňatek, rozvod, bytové důvody, jiné důvody).

   

   Metodika sledování vnější migrace v ČR:

   Evidence zahraniční migrace byla v Československu zavedena již po první světové válce:

   §         do roku 1954 se týkala pouze československých státních občanů;

   §         v období mezi roky 1954-2000 jsou podchycena všechna stěhování osob přes hranice
   státu spojená se změnou trvalého bydliště evidovaná statistickými orgány;

   §         roku 2001 došlo k poměrně významné změně metodiky, do zahraniční migrace se
   započítávají:

   -          i nadále stěhování osob přes hranice státu spojená se změnou trvalého bydliště
   evidovaná statistickými orgány,

   -          cizinci, kteří u nás žijí na základě udělení povolení k trvalému nebo přechodnému
   pobytu na dlouhodobá víza nad 90 dnů a jejich pobyt zde přesáhl jeden rok; pokud jim platnost
   víza vyprší a opouštějí ČR, jsou evidováni jako vystěhovalí,

   -          osoby, jimž byl udělen azyl či vízum za účelem strpění (je udělováno cizincům,
   kteří požádali o soudní přezkoumání správního rozhodnutí ve věci azylu) - jejich počty jsou
   však velmi nízké.

   

   Evidované počty imigrantů se úpravou z roku 2001 více přiblížily skutečnosti, avšak i nadále
   přetrvává neúplnost evidence vystěhování našich občanů. Podrobné hodnocení zahraniční migrace
   na základě dostupných statistických dat je proto možné jen orientačně, protože by mohlo vést
   k nepřesným a zavádějícím závěrům.

   

   ___________________________________________________________________________

   

    Vývoj vnitřní migrace v ČR

   Od 70. a 80. let 20. století lze v Česku pozorovat pokles migrační mobility navazující časově
   na velké migrační přesuny spojené:

   -        s poválečným osídlováním pohraničí v návaznosti na odsun Němců,

   -        později s rozvojem průmyslových oblastí (Ostravsko, severní Čechy).

   

   V 90. letech docházelo v ČR v důsledku:

   -        ekonomických a sociálních změn, /

   -        prudkého poklesu hromadné bytové výstavby,

   -        stále nerozvinutého trhu s byty

   k určitým více či méně zásadním modifikacím tohoto trendu:

   -        k poklesu objemu stěhování na větší vzdálenosti,

   -        k migračnímu "uzavírání" územních jednotek již na úrovni okresů,

   -        systémová změna spočívá v tom, že se zastavil proces koncentrace obyvatelstva -
   zvýšila se migrační atraktivita menších obcí do 5 tisíc obyvatel a naopak větší a postupně i
   malá města se stala migračně ztrátovými; velká města začínají vykazovat dokonce dekoncentrační
   tendence;

   -        na významu získávají opět přechodné formy pohybu obyvatelstva, např. denní dojížďka
   ze širokého zázemí a periodická dojížďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či
   ubytovacích zařízeních ve městech.

   

   Ekonomická a sociální transformace, která sice vedla k:

   -        růstu rozdílů v životní úrovně mezi velkými regiony,

   -        rostoucím rozdílům v zaměstnanosti,

   -        příjmové diferenciaci regionů,

   avšak nebyla dostatečným stimulem k větší intenzitě stěhování. Nesplnily se předpoklady, že
   migrací se budou vyrovnávat měnící se požadavky na pracovní síly a migrace tak budou přispívat
   k nivelizaci životní úrovně v jednotlivých regionech.

   

   K tradiční neochotě obyvatelstva měnit své bydliště a k vazbám na domácí prostředí se přidala
   skutečnost, že pro bezproblémové stěhování nebyly ani po deseti letech transformace vytvořeny
   základní podmínky -- především:

   -        existence volného trhu s byty a jejich relativní dostupnost,

   -        jednoduchá pravidla v bytové legislativě,

   -        stabilita a perspektivní rozvoj ekonomických subjektů.

   

   Tab. 1:  Vývoj objemu vnitřního stěhování v ČR podle typů administrativních jednotek v období
   let 1990-2000

   +---------------------------------------------------------------------------------------+
   |Typ stěhování|1990 |1991 |1992 |1993 |1994 |1995 |1996 |1997 |1998 |1999 |2000 *)|Index|
   |             |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |99/93|
   |-------------+-------------------------------------------------------------------------|
   |             |                        Absolutní počet (v tis.)                         |
   |-------------+-------------------------------------------------------------------------|
   |Objem        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |stěhování v  |267,2|245,0|247,9|241,3|210,2|203,9|195,6|197,2|203,7|201,5|  199,7|   84|
   |ČR celkem    |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - z kraje | 71,3| 61,8| 58,5| 57,3| 50,7| 49,2| 46,2| 46,9| 48,9| 48,6|   57,3|   85|
   |do kraje     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - okresu  |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |do okresu v  | 59,4| 54,4| 52,9| 49,0| 43,4| 42,4| 40,0| 40,8| 41,5| 41,9|   32,6|   86|
   |kraji        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - z obce  |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |do obce v    |104,4|101,4|100,8| 94,2| 82,1| 80,7| 78,3| 79,9| 83,6| 82,4|   83,1|   88|
   |okrese       |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - uvnitř  | 32,1| 27,4| 35,7| 40,8| 34,0| 31,6| 31,1| 29,6| 29,7| 28,6|   26,7|   70|
   |Prahy        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-------------------------------------------------------------------------|
   |             |                    Struktura objemu stěhování (v %)                     |
   |-------------+-------------------------------------------------------------------------|
   |   - z kraje | 26,7| 25,2| 23,6| 23,8| 24,1| 24,1| 23,6| 23,8| 24,0| 24,1|   28,7|  101|
   |do kraje     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - okresu  |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |do okresu v  | 22,2| 22,2| 21,3| 20,3| 20,7| 20,8| 20,5| 20,7| 20,3| 20,8|   16,3|  103|
   |kraji        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - z obce  |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |do obce v    | 39,1| 41,4| 40,7| 39,0| 39,0| 39,6| 40,0| 40,5| 41,1| 40,9|   41,6|  105|
   |okrese       |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |   - uvnitř  | 12,0| 11,2| 14,4| 16,9| 16,2| 15,5| 15,9| 15,0| 14,6| 14,2|   13,4|   84|
   |Prahy        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |-------------+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-----+-------+-----|
   |Objem        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |stěhování v  | 25,8| 23,8| 24,0| 23,4| 20,3| 19,7| 19,0| 19,1| 19,8| 19,6|   19,4|   84|
   |ČR na 1000   |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   |obyv.        |     |     |     |     |     |     |     |     |     |     |       |     |
   +---------------------------------------------------------------------------------------+

   Poznámka:   *) v roce 2000 je objem stěhování mezi kraji a mezi okresy nesrovnatelný s
   minulými roky

   (nové krajské členění); srovnatelný je pouze součet obou údajů

   Pramen:        Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 77

   

   Podle údajů v tab. 1 lze konstatovat, že klesající objem stěhování, především na větší
   vzdálenosti (mezikrajská, ale i meziokresní migrace), charakteristický pro první polovinu 90.
   let, se od roku 1995 stabilizoval:

   -        zatímco v letech 1990--93 se ročně v ČR stěhovalo průměrně kolem 250 tis. osob,

   -        v letech 1994--95 představoval průměrný objem migrace jen 207 tis. osob,

   -        v letech 1996--2000 pak objem migrace kolísá kolem 200 tis. osob ročně.

   Přes stabilizaci vývoje v druhé polovině 90. let byl objem stěhování v ČR v roce 2000 o 17%
   nižší než v roce 1993.

   

   Pokud jde o strukturu objemu stěhování, můžeme na republikové úrovni konstatovat, že:

   -        krajské stěhování po poklesu na počátku 90. let zůstává od roku 1992 relativně
   stabilní a tvoří zhruba necelou čtvrtinu objemu migrace,

   -        podíl stěhování mezi okresy v kraji se v průběhu celých 90. let pohyboval kolem
   pětiny objemu migrace.

   

   Po celé sledované období 90. let 20. století se nejvíce lidí stěhovalo na kratší vzdálenosti --
   mezi typy migrace dominovalo stěhování mezi obcemi v rámci okresů -- jeho hodnoty představují
   rámcově dvě pětiny objemu vnitřního stěhování v ČR.

   Připočteme-li k němu i stěhování mezi urbanistickými obvody v Praze, bude stěhování na krátké
   vzdálenosti představovat více než polovinu všech pohybů (např. v roce 2000 jde o 55%).

   

   V souvislosti s novým krajským uspořádáním platným od 1.1.2000 došlo ke změně relace mezi typy
   stěhování - s větším počtem krajů se zvýšil podíl mezikrajské migrace na úkor migrace
   meziokresní.

   

   K oblastem (regiony NUTS 2) se stabilně vysokou a efektivitou migrace patří v ČR tradičně
   (data viz v tab. 2):

   -        Střední Čechy: v 90. letech jsou zde charakteristické migrační přírůstky (změna
   v orientaci pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala emigrace);

   -        Praha: v 90. letech jsou charakteristické nejvyšší migrační úbytky (změna v orientaci
   pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala imigrace), Praha a Střední
   Čechy vytvářejí jediný vzájemně silně provázaný ekonomický prostor;

   -        Moravskoslezsko (region NUTS 2).

   

   Nejnižší migrační mobilita (podle efektivity migrace) byla potvrzena v regionech
   stabilizovaného usedlého obyvatelstva, jde o regiony NUTS 2:

   -        Jihovýchod (oblast jižní Moravy a Českomoravské vrchoviny);

   -        Střední Morava;

   -        Severovýchod.

   

   V podstatě tak lze konstatovat, že kromě Prahy, středních Čech a severní Moravy zůstávají
   ostatní oblasti ČR v podstatě migračně uzavřeny.

   

   Tab. 2: Vnitřní stěhování mezi oblastmi (regiony NUTS 2) ČR v roce 2000

   +-----------------------------------------------------------------------------------+
   | Region NUTS 2 |   Kraje v NUTS    |Přistěhovalí|Vystěhovalí|Saldo |Obrat |Účinnost|
   |               |                   |            |           |      |      | (v %)  |
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Praha          |Praha              |       9 197|     12 799|-3 602|21 996|    16,4|
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Střední Čechy  |Středočeský        |      13 089|      7 248| 5 841|20 337|    28,7|
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Jihozápad      |Jihočeský, Plzeňský|       4 918|      4 452|   466| 9 370|     5,0|
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Severozápad    |Karlovarský,       |       5 248|      5 884|  -636|11 132|     5,7|
   |               |Ústecký            |            |           |      |      |        |
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |               |Liberecký,         |            |           |      |      |        |
   |Severovýchod   |Královéhradecký,   |       6 248|      6 059|   189|12 307|     1,5|
   |               |Pardubický         |            |           |      |      |        |
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Jihovýchod     |Jihomoravský,      |       5 115|      5 245|  -130|10 360|     1,3|
   |               |vysočina           |            |           |      |      |        |
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Střední Morava |Olomoucký, Zlínský |       4 537|      4 379|   158| 8 916|     1,8|
   |---------------+-------------------+------------+-----------+------+------+--------|
   |Moravskoslezsko|Moravskoslezský    |       2 520|      4 806|-2 286| 7 326|    31,2|
   +-----------------------------------------------------------------------------------+

   Pramen:  Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 79

   

   Počty stěhujících se mezi obcemi v rámci okresů od roku 1997 mírně rostou, avšak intenzita
   stěhování v rámci Prahy klesá. Příčiny:

   -        zřejmě zde hraje roli rozdíl mezi evidovanou a skutečnou mobilitou -- na skutečné
   migraci se zde podílejí přechodné pobyty v pronajatých bytech a ubytovacích zařízeních různého
   typu, avšak v důsledku nefungujícího trhu s byty, nedostatku finančně přístupného bydlení a
   přetrvávajících praktik spojených s přidělováním obecních a státních bytů má řada lidí
   fakticky jiné bydliště, než ve kterém je formálně přihlášena -- v důsledku toho jejich
   stěhování statistická evidence nepodchytí;

   -        pokles objemu stěhování uvnitř Prahy souvisí určitě také s rostoucím počtem osob, jež
   se z Prahy stěhují do příměstských regionů (projev suburbanizace -- v okolí města jsou levnější
   pozemky, hezčí a příjemnější okolí, je sem situována individuální bytová výstavba).

   

   Na základě údajů v tab. 3 lze konstatovat, že záporné migrační saldo má Praha s okresy
   Praha-západ a Praha východ již od roku 1992, přičemž migrační bilance Prahy s uvedenými okresy
   se od této doby stále zhoršuje. Ve 2. polovině 90. let měla Praha záporné migrační saldo
   dokonce téměř se všemi okresy Středočeského kraje.

   

   Častější stěhování z velkoměst do jejich zázemí se postupně projevilo také v Brně a v Plzni,
   méně zřetelné byly tyto tendence v Olomouci, Liberci, Hradci Králové a Českých Budějovicích.

   Přitom u měst, která nemají postavení samostatného okresu (zde OL, LB, HK, CB), lze na
   suburbanizační tendence usuzovat jen velmi opatrně na základě záporného migračního salda
   velkoměsta samotného a migračních přírůstků měst a obcí v blízkém okolí - v těchto případech
   totiž migrace není publikována směrově.

   

   Ostrava se svými specifickými ekonomickými a sociálními problémy a charakteristickým městským
   osídlením v zázemí zatím stála stranou suburbanizačního procesu, stěhováním sice v Ostravě
   obyvatelstva ubývalo, avšak proces je zde nutno interpretovat citlivě.

   

   Tab. 3:  Vývoj migrační výměny obyvatelstva velkoměst ČR s okresy v jejich zázemí v průběhu
   90. let

   +--------------------------------------------------------------------------------------+
   |  Město (okresy v zázemí)  |Ukazatel| 1990 | 1993 | 1995 | 1997  | 1998 | 1999 | 2000 |
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |Praha                      | obrat  | 4 410| 3 806| 3 568|  3 735| 4 540| 4 866| 5 113|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |(Praha-východ, Praha-západ)| saldo  |   272|  -250|  -850| -1 479|-2 430|-2 690|-3 123|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |Brno                       | obrat  | 2 666| 2 163| 2 098|  2 269| 2 126| 2 329| 2 060|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |(Brno-venkov)              | saldo  |   468|   -71|  -468|   -647|  -556|  -617|  -766|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |Plzeň                      | obrat  | 2 139| 1 690| 1 568|  1 518| 1 684| 1 727| 1 807|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |(Plzeň-jih, Plzeň-sever)   | saldo  |   185|    16|  -208|   -388|  -458|  -567|  -523|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |Ostrava                    | obrat  | 5 513| 4 625| 3 922|  3 554| 3 920| 3 950| 3 637|
   |---------------------------+--------+------+------+------+-------+------+------+------|
   |(FM, KI, OP, NJ)           | saldo  |   -23|  -537|  -354|   -428|  -438|  -364|  -319|
   +--------------------------------------------------------------------------------------+

   Poznámka:   znaménko mínus u salda znamená migrační ztrátu velkoměsta ve prospěch sousedních
   okresů

   Pramen:        Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 78

   

   Tab. 4: Vnitřní stěhování podle velikostních skupin v ČR v období let 1995 až 2000

   +------------------------------------------------------------------------------------+
   |  Obce s počtem   |    1995     |    1998     |    2000     |Saldo na 1 000 obyvatel|
   |     obyvatel     |-------------+-------------+-------------+-----------------------|
   |                  |Saldo |Objem |Saldo |Objem |Saldo |Objem | 1995  | 1998  | 2000  |
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |              -499|   945|36 179| 3 608|36 864| 4 424|37 048|    1,1|    4,2|    5,2|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |           500-999| 2 634|35 336| 4 487|36 299| 5 081|36 195|    3,1|    5,2|    5,8|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |       1 000-1 999| 3 039|35 085| 4 950|35 828| 5 144|35 536|    3,4|    5,5|    5,7|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |       2 000-4 999| 2 818|37 794| 4 914|39 532| 4 370|39 112|    2,7|    4,6|    4,0|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |       5 000-9 999|   232|30 954|  -376|30 752|-1 104|29 946|    0,2|   -0,4|   -1,2|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |     10 000-19 999|-1 062|26 732|-1 518|28 284|-1 641|28 581|   -1,2|   -1,6|   -1,7|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |     20 000-49 999|-2 397|35 841|-4 031|36 163|-3 890|34 958|   -1,9|   -3,1|   -3,1|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |     50 000-99 999|-3 204|29 134|-5 226|31 394|-6 387|32 189|   -2,9|   -4,2|   -5,1|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |          100 000+|-3 005|41 805|-6 808|39 326|-5 997|38 871|   -1,2|   -3,1|   -2,8|
   |------------------+------+------+------+------+------+------+-------+-------+-------|
   |      z toho Praha|-1 799|21 029|-4 573|21 891|-3 602|21 996|   -1,5|   -3,8|   -3,0|
   +------------------------------------------------------------------------------------+

   Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80

   

   Ukončení koncentrace obyvatelstva a nástup procesu suburbanizace je charakteristickým rysem
   vývoje vnitřní migrace v ČR v 90. letech 20. století. V souvislosti s tím došlo ke změně
   preferencí stěhování obyvatelstva z hlediska velikostních skupin obcí (viz údaje v tab. 4):

   -        již na počátku 90. let byly pozorovány migrační úbytky v obcích ve velikostní skupině
   50-100 tis. obyvatel,

   -        od roku 1994 začalo stěhováním ubývat také v kategorii středně velkých měst s 20-50
   tis. obyvateli,

   -        od roku 1995 začala být migračně ztrátová města v kategorii 10-20 tis. obyvateli,

   -        konečně od roku 1996 začala být migrací ztrácet i kategorie velkoměst nad 100 tis.
   obyvatel.

   

   Obecný trend migrační bilance:

   §           rostoucí atraktivita obcí od 500 do 5 tis. obyvatel,

   §           dekoncentrační tendence u velkoměst

   je v územním pohledu podstatně modifikován konkrétní polohou obce:

   -        v zázemí velkých měst a uvnitř sídelních aglomerací narůstá význam suburbanizačních
   procesů, takže migrační přírůstky mají i nejmenší obce;

   -        naopak ve venkovských oblastech bez prosperující výroby nebo služeb, bez vyhovujícího
   dopravního spojení a bez možností zapojení do mezinárodních ekonomických aktivit obyvatelstva
   ubývá a jsou v nich migračně ztrátové jak města, tak malé i větší obce.

  

  Struktura vnitřní migrace z hlediska pohlaví a věku

   Během 90. let se značně změnilo věkové složení migrantů. Pokles migrační mobility především v
   důsledku celkově nižší úrovně sňatečnosti a odkladu sňatku do vyššího věku (vstup do
   manželství je často provázen stěhováním ženy za manželem -- v roce 2000 uvádělo necelých 8%
   migrantů sňatek jako důvod stěhování) byl nejvíce patrný ve snížení intenzity migrace mladých
   lidí.

   

   Intenzita stěhování se snížila (viz obr. 1):

   -        v širokém věkovém rozpětí 15-29 let,

   -        nejvíce však ve věku 20-24 let - intenzita stěhování se v roce 2000 ve věkových
   skupinách 20-24 a 25-29 let téměř vyrovnala, u 20-24 letých však byla ve srovnání s rokem 1993
   více než o třetinu nižší.

   -        méně často se stěhují také rodiny s malými dětmi,

   -        rovněž se snížila i intenzita stěhování starších osob ve věku 60 a více let.

   

   Obr. 1: Objem a intenzita vnitřního stěhování podle věku v ČR v letech 1993 a 2000

   Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80

   

   Tab. 5: Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle věkové struktury

   +----------------------------------------------------------------------------+
   |      |                    |                     Z toho                     |
   |      |  Objem vnitřního   |------------------------------------------------|
   | Věk  |     stěhování      |z kraje do kraje| z okresu do  |z obce do obce v|
   |      |                    |                |okresu v kraji|     okrese     |
   |      |--------------------+----------------+--------------+----------------|
   |      |    abs.     |  %   |  abs.  |   %   | abs.  |  %   |  abs.   |  %   |
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Celkem|      223 103| 100,0|  70 921|  100,0| 37 227| 100,0|  114 955| 100,0|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   | 0-4  |       17 539|   7,9|   4 867|    6,9|  3 111|   8,4|    9 561|   8,3|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   | 5-9  |       13 310|   6,0|   3 776|    5,3|  2 273|   6,1|    7 261|   6,3|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |10-14 |       11 508|   5,2|   3 358|    4,7|  1 866|   5,0|    6 284|   5,5|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |15-19 |       12 044|   5,4|   3 578|    5,0|  2 259|   6,1|    6 207|   5,4|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |20-24 |       31 762|  14,2|  10 326|   14,6|  5 595|  15,0|   15 841|  13,8|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |25-29 |       41 140|  18,4|  13 804|   19,5|  6 811|  18,3|   20 525|  17,9|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |30-34 |       23 113|  10,4|   7 890|   11,1|  3 644|   9,8|   11 579|  10,1|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |35-39 |       15 428|   6,9|   5 150|    7,3|  2 479|   6,7|    7 799|   6,8|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |40-44 |       10 990|   4,9|   3 873|    5,5|  1 815|   4,9|    5 302|   4,6|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |45-49 |       10 514|   4,7|   3 414|    4,8|  1 638|   4,4|    5 462|   4,8|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |50-54 |        9 027|   4,0|   2 758|    3,9|  1 528|   4,1|    4 741|   4,1|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |55-59 |        7 003|   3,1|   2 209|    3,1|  1 197|   3,2|    3 597|   3,1|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |60-64 |        4 297|   1,9|   1 478|    2,1|    801|   2,2|    2 018|   1,8|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |65-69 |        3 155|   1,4|   1 104|    1,6|    507|   1,4|    1 544|   1,3|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |70-74 |        3 312|   1,5|     998|    1,4|    516|   1,4|    1 798|   1,6|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |75-79 |        3 597|   1,6|   1 015|    1,4|    492|   1,3|    2 090|   1,8|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |80-84 |        2 795|   1,3|     705|    1,0|    368|   1,0|    1 722|   1,5|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   | 85+  |        2 569|   1,2|     618|    0,9|    327|   0,9|    1 624|   1,4|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |      |             |      |        |       |       |      |         |      |
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   | 0-14 |       42 357|  19,0|  12 001|   16,9|  7 250|  19,5|   23 106|  20,1|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |15-59 |      161 021|  72,2|  53 002|   74,7| 26 966|  72,4|   81 053|  70,5|
   |------+-------------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   | 60+  |       19 725|   8,8|   5 918|    8,3|  3 011|   8,1|   10 796|   9,4|
   +----------------------------------------------------------------------------+

   Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz

   

   Obr. 2: Index mobilnosti (intenzita migračního obratu, v o/oo) vnitřní migrace v ČR v roce 2002

   Pramen: Pohyb obyvatelstva v v České republice za rok 2002, www.czso.cz

   

   V daném období v ČR klesly také rozdíly v podílech migrantů podle pohlaví:

   -        ve věku 15-24 patrně hlavně vlivem nižší úrovně sňatečnosti dynamičtěji klesl podíl
   migrujících žen než mužů,

   -        vyšší mobilita žen se posunula do věku 25-29 let a 30-34 let (v této kategorii však
   již měli převahu stěhující se muži).

   -        u migrantů starších 60 let téměř dvojnásobně převažují ženy (pětina migrujících žen
   byla v roce 2000 starší 60 let).

   

   Struktura vnitřního stěhování v ČR podle pohlaví a věku v roce 2001

   Pramen: Pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2001, www.czso.cz

   

  Struktura vnitřního stěhování - důvody stěhování, rodinný stav, vzdělání

   Podle údajů za Českou republiku se v roce 2000:

   -        nejvíce lidí (30%) stěhovalo z bytových důvodů,

   -        stěhování za prací, vyznačující se klesajícím trendem, uvádělo jako hlavní důvod 6%
   migrantů.

   

   Důvody migrací -- komplikovanost, uvádí se jen jeden, nemusí být příliš reprezentativní, řada
   lidí udává jiný důvod

   

   Tab. 6:  Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle rodinného stavu, důvodu stěhování a vzdělání

   +---------------------------------------------------------------------------------------+
   |                      |               |                     Z toho                     |
   |                      |Objem vnitřního|------------------------------------------------|
   | Rodinný stav, důvod  |   stěhování   |z kraje do kraje| z okresu do  |z obce do obce v|
   | stěhování, vzdělání  |               |                |okresu v kraji|     okrese     |
   |                      |---------------+----------------+--------------+----------------|
   |                      |  abs.  |  %   |  abs.  |   %   | abs.  |  %   |  abs.   |  %   |
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Celkem                | 223 103|     x|  70 921|      x| 37 227|     x|  114 955|     x|
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |                                     Rodinný stav:                                     |
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |svobodný, svobodná    | 100 429|  45,0|  33 402|   47,1| 17 004|  45,7|   50 023|  43,5|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |ženatý, vdaná         |  86 255|  38,7|  26 890|   37,9| 14 263|  38,3|   45 102|  39,2|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |rozvedený, rozvedená  |  25 087|  11,2|   7 595|   10,7|  4 286|  11,5|   13 206|  11,5|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |ovdovělý, ovdovělá    |  11 332|   5,1|   3 034|    4,3|  1 674|   4,5|    6 624|   5,8|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Celkem                | 223 103| 100,0|  70 921|  100,0| 37 227| 100,0|  114 955| 100,0|
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |                                   Důvod stěhování:                                    |
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |změna pracoviště      |   5 423|   2,4|   3 565|    5,0|    947|   2,5|      911|   0,8|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |přiblížení k          |   7 260|   3,3|   3 546|    5,0|  1 488|   4,0|    2 226|   1,9|
   |pracovišti            |        |      |        |       |       |      |         |      |
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |učení studium         |   1 717|   0,8|     883|    1,2|    311|   0,8|      523|   0,5|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |zdravotní důvody      |   8 324|   3,7|   2 102|    3,0|  1 222|   3,3|    5 000|   4,3|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Sňatek                |  14 971|   6,7|   4 202|    5,9|  2 764|   7,4|    8 005|   7,0|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Rozvod                |   6 257|   2,8|   1 521|    2,1|  1 128|   3,0|    3 608|   3,1|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |bytové důvody         |  65 357|  29,3|  15 094|   21,3| 10 699|  28,7|   39 564|  34,4|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |následování rod.      |  54 593|  24,5|  16 343|   23,0|  9 524|  25,6|   28 726|  25,0|
   |přísl.                |        |      |        |       |       |      |         |      |
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |jiné důvody           |  59 201|  26,5|  23 665|   33,4|  9 144|  24,6|   26 392|  23,0|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Celkem                | 223 103| 100,0|  70 921|  100,0| 37 227| 100,0|  114 955| 100,0|
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |                                  Vzdělání (věk 15+)                                   |
   |---------------------------------------------------------------------------------------|
   |základní              |  35 119|  19,4|  11 010|   18,7|  5 945|  19,8|   18 164|  19,8|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |střední bez maturity  |  65 150|  36,0|  20 198|   34,3| 10 709|  35,7|   34 243|  37,3|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |střední s maturitou   |  58 032|  32,1|  17 998|   30,5|  9 933|  33,1|   30 101|  32,8|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |vysokoškolské         |  22 445|  12,4|   9 714|   16,5|  3 390|  11,3|    9 341|  10,2|
   |----------------------+--------+------+--------+-------+-------+------+---------+------|
   |Celkem                | 180 746| 100,0|  58 920|  100,0| 29 977| 100,0|   91 849| 100,0|
   +---------------------------------------------------------------------------------------+

   Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz