Kolumbie Role drogového průmyslu na fungování státu Zrod Kolumbie l 1499 přistáli Španělé na území dnešní Kolumbie l 20.7.1810 - vznik Kolumbijské republiky (nezávislost na Španělsku) l 1819 - Španělé definitivně poraženi a území se stalo součástí tzv. Velké Kolumbie (nazvané na počest Kryštofa Kolumba) l 1830 - federace se rozpadla na jednotlivé státy Ekvádor, Venezuelu a Novou Granadu (Kolumbie a dnešní Panama) l 1862-1863 - Nová Granada vedla válku s Ekvádorem, po vítězství změnila název na Kolumbie l 1903 - Kolumbie ztratila území Panamy www.mapy.cz Počátky násilí l 19. st. Střídání vlády liberálů a konzervativců -- vypuknutí občanské války, která vyvrcholila "tisícidenní válkou" v letech 1899 -- 1901 l Zabito 100 000 lidí. l 1948 -- opětovné vlny násilí - zavražděn předák Liberální strany Jorge Gaitamo. l Lidová povstání, krvavě potlačena vládnoucí Konzervativní stranou. l Další občanská válka, na jejímž kontě zůstal dvojnásobný počet obětí oproti předchozímu konfliktu. Historie politického uspořádání l 1957 -- spojení Konzervativců s Liberály -- vytvoření vlády Národní fronty. l systém dělby moci, kdy prezident jmenuje vládu, polovina členů vlastní strany, poloviny členů opozice. l Stejně se rozdělují i všechny veřejné funkce od nejvyšších státních úředníků až po ty méně významné. l Výsledkem tohoto uspořádání bylo zmrazení politického života - venkovští rolníci nebo levicové skupiny z politického systému fakticky vyloučeni. l Z této situace vznikají hlavní povstalecké skupiny v zemi. Ozbrojené skupiny l 1964 - Z bývalých rolnických milicí se rekrutují komunistické Revoluční ozbrojené síly Kolumbie -- FARC. l Dnes 9 až 12 000 ozbrojených bojovníků a několik tisíc stoupenců převážně ve venkovských oblastech. l Aktivity FARC nejsou omezeny jen na Kolumbii: vydírání a únosy ve Venezuele, Panamě a Ekvádoru. l 1964 - Prokubánská Národní osvobozenecká armáda -- ELN. l 1967 maoistická Lidová osvobozenecká armáda --EPL. l 70. let - Hnutí 19. dubna -- M-19, které se zkonsolidovalo ze strany Anapo bývalého Kolumbijského prezidenta Rojase Pinilly. Role koky l Na území Kolumbie pěstována dávno před příchodem Španělů l Kolonizátoři využívali její účinky na domorodce při práci v dolech -- menší nároky na potravu, vyšší výkonnost l Rozvoj pěstování pro výrobu kokainu až v období vietnamské války l Pěstování koky živí velké množství rolníků -- chudoba. l Lze ji sklízet 3- 4 krát do roka, výkupní cena je několikrát vyšší než u jakýchkoliv jiných plodin. l 1974 - Koka začala získávat rozhodující vliv na dění v Kolumbii l V Medelínu se sešlo několik velkých obchodníků, spolupracujících s pašeráky marihuany do USA Obchod s kokainem l Dohoda o přechodu na výnosnější obchodování s kokainem. l Kokain se stává největším vývozním artiklem Kolumbie. l Povstalci největší guerillové skupiny FARC se většinou na produkci a pašování kokainu nepodíleli, udržovali s narkomafií určitý status quo a nechali si od ní platit daň z produkce ve výši 10% - 20% z prodejní ceny. l Kromě toho se "živili" únosy zahraničních diplomatů, vládních úředníků, podnikatelů, venkovských statkářů a překupníků drog. l Od roku 1983 prudký pokles ceny kokainu v důsledku nadprodukce, která zahltila trh v USA. Cena kilogramu kokainové báze klesla ze 4000$ na 350$. l Důsledkem byla nevole místních producentů koky, kteří nechtěli platit daň povstalcům l Zakládání ozbrojených milicí - oddíly sebeobrany -- AUC se postupně přeměnily v eskadry smrti l Vraždily partyzány a jejich sympatizanty, rolníky a dělníky, kteří měli spory s majiteli půdy nebo podporovali levici, odborové předáky. l V mnoha oblastech podporovány armádními složkami l 1984 nástup prezidenta konzervativní strany Belisaria Betancura l Snahy o ukončení násilí l Většina povstalců, včetně rádikální FARC k jednání přistoupila l Založení volební strany Vlastenecký svaz -- UP l Okamžitě terčem útoků AUC, kteří nechtěli, aby zástupci povstalců měli účast na legální politice, byli proti mírové dohodě i proti vyjednávání. l Do voleb v roce 1986 zabito okolo 300 představitelů UP l 1987 - kvůli pokračujícím útokům AUC - eskader smrti návrat povstaleckých skupin FARC a ELN k otevřenému boji a ilegalitě Guerillová válka l Eskadry smrti -- AUC - postupný zisk politické podpory i finančních příspěvků především od amerických společností l Ilegální angažování amerických žoldnéřů l Zuří guerillová válka mezi znepřátelenými tábory FARC a ELN / AUC, zapojena i armáda l Mnohde masakry vesničanů k odrazení od spolupráce s druhou stranou nebo jenom za to, že žili na území ovládaném nepřítelem Všichni žijí z drog l Dříve hrubým násilím vymáhání "poplatků za ochranu". Dnes levicové i pravicové ozbrojené oddíly přímo zapojeny do výnosného obchodu s kokainem. l Obrovské zisky, z obchodu s drogami, ještě zvyšuje "výpalné", které jim platí drogoví magnáti ovládající kolumbijský drogový kartel. To dosahuje 500 až 600 milionů dolarů ročně. l Celkový ilegální obchod s drogami přináší Kolumbijcům asi 16 miliard dolarů ročně, tedy podstatně víc, než kolik činí příjmy z vývozu dalších důležitých komodit - uhlí, ropa, káva či banány. Role USA l USA - kolumbijské vládě velké finanční prostředky. Ty však určeny z většiny na nákup zbraní a vojenské techniky pro armádu a policii -- nepřímá podpora povstaleckých skupin l Další prostředky na ničení kokových plantáží. Obrovská nevole rolníků - prováděno leteckým postřikem vzdušnými herbicidy. Likvidování i běžných zemědělských plodin pro obživu. Navíc obavy z vážného poškození lidského zdraví l Ročně 289 milionů dolarů - třetí největší americká zahraniční pomoc (po Izraeli, Egyptě, Iráku) l Navzdory všemu se však plochy polí s kokou zvětšují. 80% kokainu dodávaného dnes do USA pochází z Kolumbie. Roste i množství heroinu kolumbijského původu. l Od 11. září snaha USA prezentovat válku proti FARC jako válku proti terorismu. Americké ministerstvo zahraničí charakterizovalo FARC jako "nejnebezpečnější mezinárodní teroristickou organizaci na západní polokouli". l "Válka proti terorismu" ve skutečnosti jen zaměřena na obranu amerických strategických zájmů. l Kolumbie považována za sedmý nejdůležitější zdroj ropy pro USA a hraje důležitou úlohu v americké strategii snižování ropné závislosti na ropě z Blízkého a Středního Východu. l Ropné soustavy a ropovody často terčem partyzánských akcí. USA - snaha zajistit přístup k ropě a současně prosazovat zájmy am. společností, kterým se otevírá kolumbijská ekonomika. Kolotoč násilí pokračuje l Současný prezident Kolumbie Álvaro Uribe Vélez (2002) - opakované sliby o skoncování s násilím a ukončení řádění guerillových skupin, krize v zemi se však spíše prohlubuje. l V roce 2003 v zemi v rámci sociopolitického násilí zabito 6 335 lidí -- 17 denně. l Z tohoto počtu bylo 3 905 lidí zabito v nevojenských situacích : v jejich domovech, na ulici nebo v práci l 8% civilistů zabito vládními jednotkami l 69% paramilitantními - AUC l 23% jednotkami povstalců -- FARC, ELN l Za poslední dva roky v Kolumbii zmizelo 33 aktivistů boje za lidská práva ... Mírová jednání....? l V současné době mírová jednání mezi vládou, povstalci a paramilitantními jednotkami. l Vláda propustila 23 vězněných členů FARC. Ti zadržují přibližně 1 600 rukojmích včetně 3 amerických občanů a prezidentské kandidátky Ingrid Betancourt. l Vláda slibuje všem ozbrojencům, kteří složí zbraně, beztrestnost -- l Nesouhlas ochránců lidských práv - někteří velitelé spáchali zločiny proti lidskosti + za obchod s kokainem jsou v USA na seznamech nejhledanějších zločinců. l Je zřejmé, že dosavadní přístup k řešení situace v Kolumbii je neúčinný. l Nemalou měrou ke zlepšení situace mohou pomoci i vyspělé země uvolňováním obchodních bariér, částečným odpouštěním dluhů a uváženou humanitární pomocí. Zdroje: l Labrousse, A.: Drogy, peníze a zbraně, Praha, Themis, 1998 l Ramírez, J.: Terorismus v Kolumbii - Encyklopedie světového terorismu l www.blisty.cz l www.fsa.anarchismus.org l www.drogy-info.cz Děkujeme za pozornost Adam Kajn, Martin Malý