Kalorimetrie

   

   ∆G^0 = ∆H^0 - T∆S^0

   

   ∆H = ∆U + p∆V

   

   ∆U = Q + W

   

   Q = m . c . ∆T

   

   měření - ∆T – stanovení ∆Q

   

               Q a ∆T -          c

   

               Q při T=konst., isotermická kalorimetrie – teplo tání, vypařovací, směšovací

   

   

   Kalorimetry – makro- a mikro- (≈ 1-4 J)

                           nízko- (≈ 20 K), středně- (273-373 K) a vysokoteplotní
   (slitiny)

                           rychlé, středně rychlé (≈ 10 min.), pomalé (dny a více)

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Jednoduchý kalorimetr:

   

   

   

   

   Q = ∆T ∑ m[i] . c[i] = ∆T . C (vodní hodnota kalorimetru)

   

   

               Q[s] = I . U . t                Q[s]/∆T = C

   

   

   

   

   

   Spalná tepla – chem. individua, směsi, potraviny apod. – ve vzduchu, O[2

   ]

   Metabolická tepla – fysiologické podmínky – dlouhodobé (organismus v kalorimetru)

   

   

   

   

   

   Mikrokalorimetry:

   -         průtokové

   -         směšovací – jednotlivá měření

   

   

   

   

   

   

               U = k[el] (T[k] – T[p])

   

               dQ/dt = k (T[k] – T[p])                 (T[k] – T[p]) = dQ/dt . 1/k

   

               U = k[el]/k . dQ/dt                     k/k[el] = K

   

                                      dQ/dt = U . K

   

   

               DSC – diferenční skenovací kalorimetrie

   

   2 kyvety - vyhřívají se elektricky na stejnou teplotu, registruje se ∆I =
   f(∆C[p])