Absorpce záření 1. Zdroj záření Záření je emitováno při přechodech atomového jádra mezi různými energiovými hladinami jádra. Spektrum záření je proto čarové a jeho energie většinou leží v oblasti 0,05 ­ 3 MeV. V této úloze je ke kalibraci energiové stupnice spektrometru použit zářič 137 Cs, který je zdrojem záření s energií 0,6617 MeV, a k vlastnímu měření zářič 60 Co emitující fotony s energiemi 1,1725 a 1,3325 MeV. Rozpadové schéma jádra 60 27Co je na obr. 1. Protože doba života -zářičů bývá krátká, je použit 60 Co, který je - zářičem s poločasem rozpadu 5,24 let. Produktem rozpadu tohoto izotopu kobaltu je 60 28Ni s excitovaným jádrem, které je schopné přejít do nižších energetických stavů emisí záření. gama, 0.0589 MeV beta , 0.312 MeV- 2 5 + + beta , 1.56 MeV- T = 10.47 min T = 5.24 r gama, 1.332 MeV gama, 1.173 MeV Ni 60 28Co 60 27 Obrázek 1: Rozpadové schéma 60 27Co. 2. Absorpce v látkách Záření gama je velmi pronikavé. Při průchodu záření gama hmotou dochází vlivem různých jevů k absorpci záření. Je-li I0 hustota proudu částic gama, pak po průchodu látkou o tloušt'ce d dojde ke zeslabení I = I0 exp(-d) , kde je lineární součinitel zeslabení. Tento součinitel závisí na složení absorbujícího ma- teriálu i na druhu absorbovaného záření. U gama záření lze pro psát = f + C + p , kde f je lineární součinitel zeslabení pro fotoefekt, C pro Comptonův jev a p pro tvorbu elektron ­ pozitronových párů. Na obr. 2 je vynesena závislost jednotlivých účinných průřezů pro průchod gama záření olovem. Lineární součinitel zeslabení je funkcí energie záření . Dále je definován tzv. hmot- nostní součinitel zeslabení m pro nějž platí m = /, kde je hustota absorbující látky. 1 Obrázek 2: Účinný průřez gama záření při průchodu olovem. 1 - celkový učinný průřez, 2 - účinný průřez pro tvorbu párů, 3 - účinný průřez pro Comptonův jev, 3 - účinný průřez pro fotoefekt. V Tab.1 jsou uvedeny hmotnostní součinitele zeslabení pro nejčastěji užívané stínící ma- teriály v závislosti na energii záření. Podrobný popis veličin popisujících radioaktivní záření a jeho absorbci v látkách je možné najít ve skriptech Tesař, Trunec, Ondráček: Fy- zikální praktikum III. Hustota hliníku: Al = 2700 kg m-3 , hustota olova: P b = 11340 kg m-3 , hustota vzduchu: vzd. . = 1.293 kg m-3 , hustota plexiskla: plx = 1180 kg m-3 . Hmotnostní součinitelé zeslabení m (m2 kg-1 ) energie 103 m (MeV) Al Pb vzduch 0.1 16.9 546 15.5 0.2 12.2 94.2 12.3 0.4 9.27 22.0 9.53 0.6 7.79 11.9 8.04 0.8 6.83 8.66 7.06 1.0 6.14 7.03 6.35 1.5 5.00 5.50 5.15 2.0 4.31 4.63 4.45 3.0 3.60 4.10 3.60 4.0 3.10 4.21 3.07 Tabulka 1: Hmotnostní součinitele zeslabení m pro Al, Pb a vzduch pro různé energie záření . 2 3. Detektor Pro spektroskopii gama záření použijeme scintilační detektor. Jesliže gama foton ztratí celou svoji energii v krystalu scintilátoru, pak velikost výsledného napět'ového pulsu na výstupu fotonásobiče je úměrná energii absorbovaného gama fotonu, což umožňuje rozlišovat energii jednotlivých fotonů. Na obrazovce počítače jsou pak vynášeny četnosti velikostí jednotlivých pulsů ­ energiové spektrum gama fotonů. 4. Úkol Změřte koeficient absorpce záření ve třech různých látkách (k dispozici jsou např. hliník, olovo, měd', plexisklo). 5. Postup práce 1. V adresáři cassy spust'te program mca (anglická verze) nebo vka (německá verze). 2. Zvolte dobu měření, nastavte " resolution 9 bit" a " attenuator on". 3. Naměřte energiové spektrum zářiče 137 Cs a ocejchujte stupnici energií. Pomocí klávesy F6 znovu zobrazíte naměřený graf, F9 zobrazí kurzor, najed'te s kurzorem do maxima píku a po stisku klávesy Enter zdejte hodnotu energie záření nuklidu 137 Cs (662 keV). 4. Naměřte energiové spektrum záření nuklidu 60 27Co. Dále naměřte koeficienty ab- sorpce záření třech různých materiálů pro oba píky záření 60 Co. (Mezi radionuklid a detektor postupně vkládejte desky ze zvoleného materiálu a naměřte počet de- tekovaných pulzů záření jednotlivých fotopíků. Tloušt'ku desek měřte jednotlivě posuvným měřidlem.) Získané hodnoty porovnejte s tabelovanými. Intenzitu záření pro jednotlivé energie určete integrací plochy pod příslušným píkem. Nejdříve pomocí kurzoru vyznačíte okraje integračního intervalu (stiskem kláves Ctrl a Ctrl ), stiskem F5 provedete integraci a Alt F5 zobrazí hodnotu integrálu. Díky přirozené radioaktivitě a rozptýleným fotonům ze zářiče mají integrované píky velké pozadí. Velikost pozadí je možné z grafu odečíst pomocí kurzoru a klávesy +, po jejímž stisku se vypíší aktuální souřadnice kurzoru. 3