Laboratorní zpracování půdních vzorků 1. Textura půdy § vzorek se nechá zcela vyschnout a zváží se § podrcení, oddělení skeletu a agregátů (síto 2 mm) § skelet se dále třídí 5, 10, 25 mm (% váhy vzorku) § zůstane jen jemnozem - úplně podrtit § sítování na 1; 0,5; 0,25; 0,1 mm § plavení, 3 spojené válečky § jíl odnesen a dopočítán 1. Textura půdy § sedimentace, měření času § odebrání usazené frakce, znovu se zbytkem ... § vysušit, zvážit § Moderně § analytické fotoodstřeďování § Dopplerův elektroforézní rozptyl světla 1. Textura půdy 2. Struktura půdy § přítomnost půdních agregátů § přímé metody § jejich velikost (sítování) § megaagregáty > 10 mm § makroagregáty > 0,25 – 10 mm § mikroagregáty < 0,25 mm § poměrné zastoupení jednotlivých velikostí § odolnost (tvrdost, tlak, rozplavitelnost) § rozpad ve vodě (měření času) 2. Struktura půdy § nepřímé metody - určování dle fyzikálních vlastností, které jsou strukturou ovlivněny § pórovitost § kapilární zdvih § propustnost pro vodu 2. Struktura půdy 3. Pórovitost § neporušený vzorek z Kopeckého válečku!!! § objem pórů v % objemu v přirozeném uložení § celkový objem pórů § tvar a velikost pórů § průměrně 40-50 %, hutné půdy 20 %, A horizont > 50 % § kapilární x nekapilární póry (hranice 0,2 mm) 3. Pórovitost § početně § p = (S - S1) / S * 100 (%) § p – pórovitost § S – specifická hmotnost (bez pórů) § S1 – objemová hmotnost (s póry), zbaveno hygroskopické vody § S – pyknometricky, jaký objem vody zemina vytlačí, kolikrát je jednotka zeminy bez pórů těžší než voda § S1 – vysuší se, hmotnost / objem Kopeckého válečku 4. Barva § Munsellův systém, při úplném vysušení § např.: 10 YR 5. Vlhkost § % objemu půdy v přirozeném uložení § % váhy sušiny § vážení před a po vysušení § pomocí alkoholového výluhu § plná vodní kapacita § bod vadnutí 6. Obsah CaCO[3 ]§ CaCO[3] + HCl → CaCl[2] + H[2]O + CO[2 ]§ kvalitativně – je či není § kvantitativně – kolik (množství uniklého CO[2]) § kalcinometry 7. Půdní reakce § aktivní pH – koncentrace H^+ volně rozptýlených v půdním roztoku (výsledek přítomnosti kyselin) § výměnné pH - množství iontů vázaných sorpčním komplexem § elektrometricky – rozdíl napětí na elektrodách § aktivní pH – určení pH výluhu § výměnné pH – přímo ze suspenze KCl a vzorku § kolorimetricky – barva indikační látky 7. Půdní reakce 8. Obsah humusu § ztrátou žíháním § vysušení na 105°C, zvážení § žíhání při 750°C (keramické či korundové kelímky) § až se neuvolňuje dým, vzorek zesvětlá, zvážení § oxidometricky § množství O[2], které se spotřebuje na oxidaci organické hmoty § K[2]Cr[2]O[7] + H[2]SO[4] se nalije na vzorek (kys. chromová H[2]CrO[4] se spotřebuje při oxidaci C) § určení množství C, odp. cca 50% humusu 8. Obsah humusu