Jaké jsou druhy sociálních služeb a komu jsou určeny? Sociální služby pomáhají člověku řešit vzniklou nepříznivou sociální situaci. Protože jsou příčiny této situace různé, existuje celá škála druhů sociálních služeb. Nový zákon vymezuje tři základní oblasti služeb: o Sociální poradenství jako nedílnou součást všech sociálních služeb. o Služby sociální péče jako služby, jejichž cílem je zabezpečovat základní životní potřeby lidí, kteří nemohou být zajištěny bez péče jiného člověka. o Služby sociální prevence, které slouží k předcházení a zabraňování sociálnímu vyloučení lidí ohrožených sociálně negativními jevy. Sociální služby jsou členěny také podle místa jejich poskytování: o Terénní služby jsou poskytovány v prostředí, kde člověk žije, tj. především v domácnosti, v místě, kde pracuje, vzdělává se nebo tráví volný čas. Jde například o pečovatelskou službu, osobní asistenci či terénní programy pro ohroženou mládež. o Za ambulantními službami člověk dochází do specializovaných zařízení, jako jsou například poradny, denní stacionáře nebo kontaktní centra. o Pobytové služby jsou poskytovány v zařízeních, kde člověk v určitém období svého života celodenně, respektive celoročně žije. Jedná se především o domovy pro seniory či pro lidi se zdravotním postižením, ale také o tzv. chráněné bydlení pro lidi se zdravotním postižením či azylové domy. Nový systém umožní poskytovatelům přesnější vymezení rozsahu služeb, které poskytují, a zároveň dá uživatelům sociálních služeb možnost výběru takového poskytovatele, který nabízí pro uživatele nejvhodnější sociální službu. Vedle povinně poskytovaných sociálních služeb existují další doplňkové služby, které si bude moci uživatel zvolit a sjednat s poskytovatelem podle svého výběru. V zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami jsou poskytovány sociální služby také lidem se stabilně zhoršeným zdravotním stavem, kterým musí být zajištěna zdravotní péče. Zákon stanovuje poskytovatelům těchto druhů služeb povinnost zajistit potřebnou zdravotní péči. Každý ze žadatelů o službu si může vybrat pro sebe tu nejvhodnější, která mu pomůže podpořit vlastní aktivitu vedoucí k řešení nepříznivé situace. Důležitým principem je možnost kombinace různých druhů služeb a také kombinace služeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných lidí. Mezi služby sociální péče například patří: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, odlehčovací služby, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory. Mezi služby sociální prevence například patří: raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity a sociální rehabilitace Mám nárok na sociální poradenství? Sociální poradenství má každý jednotlivec zákonem garantováno jako bezplatné. Vhodné a včasné sociální poradenství často řeší nepříznivé okolnosti v zárodku či alespoň uchrání člověka před nepříznivým dopadem vzniklé situace na něj. Sociální poradenství se člení na: o základní sociální poradenství o odborné sociální poradenství Základní sociální poradenství musí povinně poskytnout každý poskytovatel sociálních služeb, a to bez ohledu na to, kdo o radu žádá. Odborné sociální poradenství poskytují specializované poradny. Ty se mohou lišit podle určitého jevu, jako např. projevy domácího násilí, problematika bezdomovectví apod. nebo podle cílové skupiny, lidem se zdravotním postižením, seniorům, rodinám s dětmi apod. Cílem sociálního poradenství je bezplatná, důvěrná a nestranná pomoc pomáhající lidem při jejich obtížích. Základním principem je, aby lidé netrpěli neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. S ohledem na skutečnost, že základní sociální poradenství bude povinně zabezpečováno každým poskytovatelem sociální služby a současně s přihlédnutím k poměrně husté síti specializovaných poraden lze konstatovat, že potřebné informace jsou a budou dobře dostupné. Komunitní plánování sociálních služeb 1. Princip plánování sociálních služeb Základem komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Pro úspěšnost plánování je zapotřebí podpora ze strany politické reprezentace, a to jak při zahajování plánování, tak i v jeho průběhu a při uskutečňování reálných činností směřujících např. k rozšíření nabídky služeb, zvyšování jejich efektivity a spolupráci různých subjektů při zajišťování potřebných služeb. Neméně významné je zabezpečit koordinaci celého procesu - může provádět ji vybraná NNO nebo přímo pracovník dané obce. Pracovní struktury v podobě pracovních, konzultačních nebo vyjednávacích skupin se skládají ze zástupců všech zainteresovaných stran. Po vytvoření komunitního plánu se přechází od plánovací k realizační fázi, kdy dochází k faktickému naplňování priorit, resp. jednotlivých opatření. Součástí této etapy je také sledování postupu a míry plnění stanovených úkolů. Plán bývá zpracováván obvykle na rozmezí několika let a po uplynutí tohoto období se celý plánovací cyklus opět opakuje. Více informací o podstatě plánování lze nalézt na našich stránkách pod hesly "Sociální služby - Komunitní plánování - Komunitní plánování-věc veřejná". 2. Počátky komunitního plánování sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb jako způsob zajištění dostupnosti a transparentního rozhodování o podobě sociálních služeb bylo pilotně ověřováno v rámci modulu 1 Česko-britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" na Písecku v letech 200-2003. Zkušenosti z procesu plánování na Písecku byly MPSV zúročeny jak při práci na metodických a koncepčních materiálech (např. Bílá kniha sociálních služeb, Operační program rozvoje lidských zdrojů), tak i při vytváření vzdělávacího programu k podpoře komunitního plánování sociálních služeb nebo při přípravě programového financování či dotačního řízení. Na území bývalého okresu Písek nyní pokračují procesy plánování sociálních služeb ve svazku obcí Milevska, kde je k dispozici první komunitní plán sociálních služeb. Nicméně již od roku 1998 a nezávisle na zmíněných aktivitách MPSV započalo plánování sociálních služeb v Ústí nad Labem, kde se stalo přirozenou součástí veřejného života. Hlavním koordinátorem všech aktivit v tomto regionu je Centrum komunitní práce. 3. Kraje a obce, v nichž plánování sociálních služeb probíhá V současné době existuje politická podpora pro plánování sociálních služeb ve všech krajích v ČR. Zatímco v některých krajích plánování probíhá víceméně ve všech obcích s rozšířenou působností, v některých regionech se plánování aktivně chopilo jen několik obcí nebo měst. Obce, kde je plánování sociálních služeb realizováno, se nacházejí v různé fázi plánovacího procesu; zatímco někde je plánování teprve zahajováno, jinde se např. pracuje na mapování místních služeb a zdrojů či na zjišťování potřeb uživatelů služeb a informovanosti o službách mezi veřejností. V určitých obcích je již hotov komunitní plán sociálních služeb s výhledem na nejbližší léta, případně bylo přikročeno k realizaci jednotlivých opatření a úkolů, které z něj vzešly. Podpora obcím ze strany krajů se přitom mnohdy odehrává jak na úrovni politické, tak i v oblasti informační a konzultační činnosti nebo prostřednictvím zajištění vzdělávání či další metodické podpory. 4. Finanční podpora plánování sociálních služeb - ESF Evropský sociální fond nabízí příležitosti k finančnímu zajištění plánování sociálních služeb, a to jak na regionální úrovni (SROP = Společný regionální operační program), tak i na celostátní rovině (OP RLZ = Operační program rozvoje lidských zdrojů). Podrobnější informace o příslušných opatřeních obou programů uvádíme na našich stránkách pod hesly "Sociální služby - Komunitní plánování - Možnosti finanční podpory procesů komunitního plánování sociálních služeb z ESF". 5. Příručka Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb MPSV zpracovalo brožuru Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb, která popisuje průběh plánování sociálních služeb a přibližuje jej na konkrétních příkladech z vybraných měst. Pro zájemce je v tištěné podobě k dispozici na odboru sociálních služeb, případně v elektronické verzi na našich internetových stránkách. Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Tato publikace: o je určena obcím, krajům, poskytovatelům i uživatelům sociálních služeb, o podává základní informaci o významu, principech a struktuře komunitního plánování sociálních služeb, o je osnova podrobnějšího metodického materiálu určeného k podpoře obcí a krajů, které se rozhodnou zavést komunitní plánování sociálních služeb, o nemůže podat vyčerpávající odpověď na všechny otázky, které se v souvislosti s komunitním plánováním mohou objevit. I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený: o na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká o na dialog a vyjednávání o na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Co to je komunitní plánování sociálních služeb? o Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů o Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb Zkušenosti s praktickým používáním některých principů komunitního plánování existují v České republice již nyní. Jedná se především o oblasti: ochrana životního prostředí, tvorba strategických rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy, součinnostní programy prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním sociálních služeb mají zejména města Písek a Ústí nad Labem. Řadu zkušeností s používáním této metody lze nalézt v zahraničí. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? o Posilovat sociální soudržnost komunity o Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin Jaký má komunitní plánování pro obec přínos? o Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci o Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje o Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití o Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti o Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné Jak se pozná dobře zpracovaný komunitní plán? o Je výsledkem vyjednávání mezi všemi účastníky procesu o Je naplňován v rámci širokého partnerství v komunitě o Odpovídá místním podmínkám a potřebám o Stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb o Mapuje všechny veřejné, soukromé i dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují k naplnění vytyčených cílů o Obsahuje systém sledování a hodnocení postupu a průběžného podávání zpráv veřejnosti II. Komunitní plánování - cíle a principy Co je výsledkem komunitního plánování? Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány. Jaké zásady je potřeba dodržovat při zpracování komunitního plánu? o Potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí o Veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány o Zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a důležitou součást místní politiky o Priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb Co komunitní plán obsahuje? o Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních i nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb - zejména: zdravotnictví, školství, pracovní příležitosti, volný čas, možnosti práce dobrovolníků, možnosti sousedské výpomoci) o Statistické, sociologické, demografické údaje, apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy demografického vývoje) o Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb o Představu budoucnosti sociálních služeb - stanovení priorit a cílů rozvoje služeb o Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet o Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu - stanovení podílů odpovědnosti a závazků jednotlivých účastníků o Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn Kdo KP zpracovává? Zpracovatel vede (koordinuje) proces komunitního plánování a průběžně zpracovává dílčí písemné výstupy včetně konečné podoby komunitního plánu. V praxi mohou být použity následující možnosti: o zpracovatel KP je obec/kraj - odborník na komunitní plánování je zaměstnancem obce/kraje o zpracovatel KP je obcí/krajem pověřený subjekt - např. nestátní nezisková organizace. V takovém případě musí být role a spoluúčast obce/kraje předem dohodnuta. Zejména je stanoveno, jak se obec/kraj procesu zpracování KP účastní, že proces akceptuje a rozhoduje v souladu se závěry KP. Jaký je vztah mezi KP obce a KP kraje? V ideálním případě KP kraje vychází z již dokončených KP obcí a je zaměřen především na služby, které doplňují služby poskytované obcemi. Služby zajišťované krajem mají širší, regionální působnost. Probíhá - li zpracování KP kraje a obce paralelně, je nutné zajistit oboustranné předávání a sdílení informací. Kdo se účastní přípravy komunitního plánu? Zadavatel Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám - v našem případě se jedná o obec nebo kraj. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu. Je velmi důležité, aby obec usnesením zastupitelstva deklarovala své odhodlání rozvíjet sociální služby, které se tak stane: o projevem politické vůle v obci/kraji o potvrzením legitimity komunitního plánování o zárukou pro zapojení dalších účastníků. Obec / kraj zejména: o vytváří příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů o je aktivní v rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami o podporuje spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách o zveřejňuje od prvopočátku srozumitelnou a dostupnou formou všechny podstatné informace o procesu i výsledcích KP o respektuje při svém rozhodování o sociálních službách cíle a priority stanovené v KP o stanoví jasná pravidla financování sociálních služeb, které odpovídají prioritám KP. Poskytovatel Poskytovatel sociálních služeb může být: fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, organizace zřízená krajem, organizace zřízená státem. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají stejnou váhu. Uživatel Uživatel sociálních služeb je člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Cíle a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb (např. svépomocné aktivity). Co získá uživatel a poskytovatel, zapojí-li se do komunitního plánování? o Možnost podílet se na utváření celkového systému sociálních služeb o Příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle o Příležitost k navázání nové spolupráce o Informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb Veřejnost Veřejnost musí být průběžně seznamována se záměry, výsledky a cíli komunitního plánu. Cílem předem připravené informační strategie je zajistit přístup veřejnosti k informacím. Je žádoucí, aby se veřejnost procesu KP účastnila od samého počátku. Další organizace Při přípravě KP jsou osloveny a vyzvány ke spolupráci místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce, školy, NNO, policie), ale také občanské iniciativy, etnické skupiny včetně skupin, se kterými je obtížná komunikace. Čím vyšší je míra zapojení dalších organizací, která se liší podle jejich dalšího podílu na naplňování priorit a cílů komunitního plánu, tím vyšší je efektivita procesu komunitního plánování. Jaké jsou hlavní principy komunitního plánování? o Partnerství mezi všemi účastníky - potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu. Názorům všech stran musí být dopřáno stejného prostoru. o Zapojování místního společenství. Při zapojování místního společenství je nutné hledat různé metody a formy oslovení a zapojení tak, aby nabídka ke spolupráci byla srozumitelná (např. podle bydliště, způsobu života, zájmů, socioetnické příslušnosti, atd.). Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. o Hledání nových lidských a finančních zdrojů. Nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů včetně sousedské výpomoci. Komunitní plánování sociálních služeb je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci. o Práce s informacemi. Je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou - li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty. Je nutné stanovit, jak bude možné vznášet připomínky a jak bude s připomínkami nakládáno. o Průběh zpracování KP je stejně důležitý jako výsledný dokument. KP nezpracovává skupina expertů. Proces KP znamená vyhledávání, zapojování a diskusi různých lidí. Tento proces umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům. o Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce. Dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky KP. Prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb. o Kompromis přání a možností. Výsledkem komunitního plánování je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů KP podílet. III. Jak postupujeme při zpracování KP? FÁZE KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ - zformování prvotní pracovní skupiny - určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit 1. fáze S čím je třeba začít - způsob oslovení a přizvání dalších účastníků - plán pro získání politické podpory ze strany obce - informační strategie - zapojení všech účastníků procesu 2. fáze Vytvoření řídící struktury pro - vytvoření organizační a řídící struktury pro KP zpracování KP - stanovení pravidel jednání řídící struktury - představení cílů, zájmů a potřeb všech účastníků - vytvoření a zveřejnění mechanismů pro aktivní spoluúčast veřejnosti Porozumění problémům - provedení analýzy potřeb a zhodnocení existujících 3. fáze v komunitě zdrojů - zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému sociálních služeb - vyjmenování příležitostí a rizik a nastínění trendů pro rozvoj sociálních služeb Představa rozvoje sociálních služeb obsahuje zejména: - hlavní hodnoty, které tvoří její základ a které budou při zpracování KP a jeho následném naplňování respektovány a dodržovány, 4. fáze Návrh rozvoje sociálních - směr, kterým se budou sociální služby nadále ubírat, služeb - cíl, kterého má být dosaženo a priority - překážky, které bude nutné překonat, - regionální i nadregionální zdroje, kterých lze využít - představa rozvoje sociálních služeb je akceptována většinou účastníků komunitního plánování - plán postupných kroků a úkolů k dosažení stanovených cílů a priorit 5. fáze Strategie rozvoje sociálních - systém sledování realizace komunitního plánu služeb - zpracování konečné verze komunitního plánu - předložení textu KP k připomínkování veřejnosti - schválení KP zastupitelstvem - uskutečňování plánu 6. fáze Od plánování k provádění - informování veřejnosti o uskutečňování KP - průběžné vyhledávání a zapojování nových partnerů - nástroje umožňující provést změny v původním KP V. Jakou pomoc při vytváření KP může nabídnout MPSV? MPSV podporuje rozšíření komunitního plánování do dalších míst v České republice. K podpoře tohoto procesu má pro rok 2002 a 2003 připraveno několik nástrojů. Na podzim roku 2002 bude vydán metodický materiál Průvodce komunitním plánováním, který bude určen pro samosprávné celky, jež se rozhodnou zahájit komunitní plánování. Průvodce nebude návodem obsahujícím pevně stanovené postupy, ale spíše souhrnem principů a zásad, které je dobré dodržovat, pokud má být KP kvalitně zpracován. Druhým nástrojem je vzdělávací program, jehož prostřednictvím bude možné získat potřebné odborné kompetence pro koordinaci procesu zpracování KP na místní úrovni. Program bude připraven tak, aby se z vybraného města/obce mohla zúčastnit trojice lidí (zástupce zadavatele, poskytovatele, uživatele). Program bude proveden na podzim roku 2002. Třetím nástrojem je zajištění finančních prostředků k podpoře obcí a měst, která se rozhodnou zahájit komunitní plánování, i k podpoře obcí a měst, která již mají komunitní plán zpracovaný do úrovně priority a cíle rozvoje sociálních služeb. Zajištění potřebných finančních prostředků závisí na schválení státního rozpočtu pro rok 2003. Všechny uvedené nástroje budou samostatně připraveny ve spolupráci s pracovní skupinou, která byla při MPSV ustavena v lednu 2002. Skupina je složená ze zástupců měst, obcí, krajů a nestátních neziskových organizací. Cílem práce skupiny je konzultovat a připomínkovat všechny materiály MPSV před tím, než budou zveřejněny. VI. Vymezení pojmů Rejstřík použitých pojmů, terminologie