Tvary bakteriálních buněk
                                optimální hydrodynamické vlastnosti
                                     využití přístupných živin



•              Chlamydia       0,3 x 0,3

•              Bdellovibrio     0,8 x 0,3

•              Rickettsia        1 x 0,3

•              S. aureus     0,8-1 x 0,8-1

•              E. coli         2-3 x 0,4-0,6    

•              B. subtilis   1,8-4,8 x 0,9-1,1

•              Streptomyces   vlákno x 0,7-1,6

•              Chromatium      25 x 10

•              Spirochety           500

                                                Koky
                 Geneticky kódováno dělení v rovinách a odloučení samostatné buňky.
                           Spojení buněčnou stěnou –Van Der Waalsovy síly

•           oploštělé                            zašpičatělé



                                  v závislosti na rovině dělení :

•            diplokoky - jedno dělení v jedné rovině

                  i shluky (dle náboje buňky a živin), G+ i G-



•            streptokoky - dělení v jedné rovině (každá b.)

     Jednotlivě, dvojice nebo řetízky

     (Streptococcus, Lactococcus)

•            tetrády dělení ve dvou rovinách,

    málo časté, většinou přerůstají v balíčky

    (Micrococcus luteus) 

•            pakety, sarciny

dělení ve 3 na sebe kolmých rovinách

po dělení zůstávají ve skupinách po 8 

•            stafylokoky

nepravidelné dělení

shluky, hrozníčky

Shluk  druhově charakteristický

v prostředí bohatém živinami - více shluků

                                           Tyčinky, tyčky

        rovné (většina bakterií,E.Coli, r.Salmonella…)

        krátké (kokobacily)

        dlouhé - vlákna (Erysipelothrix,Actinomyces)

        štíhlé ( Mycobacterium tuberculosisi, Clostridium tetani)

        robustní (r. Lactobacillus, Clostridium perfringens)

        rozštěpené (r. Bifidobacterium)

        větvící se (rr. Nocardia, Actinomyces)

    zakřivené (vibria-Vibrio, Campylobacter) Vibria – různě prohnuté na jednu stranu, divoké kmeny
více než sbírkové.Mikroskopie: vždy jednotlivě, dvojice jen na konci buněčného cyklu.

      s rovnými až konkávními konci (Bacillus anthracis)

       vřetenovité (r. Fusobacterium)

       kyjovité (r.Corynebacterium)

       pleomorfní

                                             Kokobacily
                     kokobacily a kokotyčky dvojice nebo shluky, nikdy řetízky


•           Bordetella pertusis, Kingella, Acinetobacter

                                              Tyčinky

Dělí se typicky jen podél své krátké osy a   zůstávají většinou odděleně;

•           Diplobacily:

   tyčky ve dvojicích  s kratšími konci u sebe  (např. rod Moraxella)

•           Streptobacily:

   Tyčky, které zůstávají v řetízku po dělení (např. Streptobacillus moniliformis, Erysipelothrix
rhusiopatiae,

   Bacillus, Lactobacillus, )

                                        Další tvary tyčinek





    Spirilly – urč.počet závitů v 1 rovině, max 5-7.

    tenké buňky.



    Spirochety – více závitů, tlustší buňky,

     závity ve dvou či třech rovinách.

     Axiální bičíky - horní periplazma

     (až na řezu, 1 až několik 10)

   

    Undulující membrána – bílkovina + sacharid v 1rovině, výlučně u vodních.



    Pozorování: mikroskopie v zástinu

                - buňky vždy jednotlivě.





                                            Mikrococcus

•            Micrococcus luteus je sírově žlutý (ne zlatý jako Staphylococcus aureus)







                                       Mikroskopie ve vzorku

•          mikroskopický preparát sputa, Gramovo b.

•          Grampozitivní koky, ve shlucích.

 Leukocyty (hl. polymorfonukleáry), svědčí pro bakteriální zánět

                                    Přehled diagnostiky G+ koků

                                          Fázový kontrast



                  možnost pozorování živých objektů v nativním stavu bez barvení 

•           Různé části preparátu - různý index lomu – ohyb paprsků