Endokrinní systém obratlovců - systém hormonální - obecná chemorecepční schopnost buněk Hormony a jejich působení, předání signálu buňce n Stimulují, popř. brzdí metabolické dráhy • Regulace proteosynthesy - lipofilní hormony • Regulace katalytických fcí enzymů - peptidové hormony Srovnávací fyziologie živočichů, Vácha, Martin a kol., Brno 2006 A, Lipofilní hormony n Tj. steroidy, hormony štítné žlázy n Účinek: indukce biosynthesy specifickými bílkovinami n Konečný efekt regulačního účinku se projeví až po několika hodinách B, Hydrofilní hormony n Tj. peptidové hormony a katecholaminy n Účinek: aktivace specifických bílkovin, především enzymů v buňce n Konečný efekt je velmi rychlý, trvá několik minut (druhotní přenašeči: c nukleotidy cAMP, cGMP a ionty Ca2+) Soustava žláz s vnitřní sekrecí n Glandotropní - stimulující výdej jiných hormonů ze závislých žláz n Efektorové – působící přímo na cílové tkáně Systém hypotalamo-hypofyzární n Hypotalamus – spodina třetí mozkové komory (část mezimozku) n Informace o vegetativním nervovém stavu organismu (bolest, emoce, stres, ..inf. jsou hormonálního i nervového charakteru) n Odpovědí může být neurosekrece: 1, axonální transtport do zadního laloku hypofýzy -neurohypofýzy (h. uvolněny do tělního oběhu) 2, krátká cévní spojka do předního laloku hypofýzy - adenohypofýzy Adenohypofýza n Produkuje hormony bílkovinného charakteru n Regulační neurohormony mohou sekreci stimulovat – liberiny, nebo tlumit – statiny n Produkty z adenohypofýzy může být zpětnovazebně ovlivňovám hypotalamus Hormony adenohypofýzy n Somatotropní hormon (STH): ovlivňuje prostřednictvím somatomedinů, vznikajících jeho činností v játrech, (gigantismus, akromegalie) n Adrenokortikotropní hormon (ACTH): působí na kůru nadledvin, ( endogenní morfiny, fragmenty endorfinů – enkefaliny) n Tyreotropní hormon (TSH): řídí tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy n Folikuly stimulující hormon (FSH): podporuje tvorbu estrogenu, Spermiogenezi n Luteinizační hormon (LH): stimuluje sekreci estrogenu, podporuje sekreci testosteronu n Prolaktin (PRL): stimuluje růst alveolů mléčné žlázy n Melanotropin (MSH): orgán- melanotrofory, obsahuje melanin Neurohypofýza n Vznik v neurosekretorických buňkách hypotalamu n Antidiuretický hormon (ADH): při nedostatku vody se vyloučí ADH, který sníží vylučování moči n Oxytocin: při porodu podněcuje stahy hladkých svalů dělohy Šišinka (dříve epifýza) n Nepárový výběžek stropu třetí komory mezimozku n U nižších obratlovců fce fotorecepční n Melatonin - vznik v serotoninu - světlo tlumí jeho tvorbu (vznik v noci, přispívá k kvalitě spánku) - vnitřní hodiny obratlovců Štítná žláza ( gladula thyroidea) n Největší endokrynní žláza (30g) n Kruhoústí, ryby: není anatomicky ohraničena n Obojživelníci, plazi: samostatný orgán n Ptáci, savci: dva laloky spojené můstkem n Trijodtyronin (T3), Tyroxin (T4): jejich účinek zvyšuje počet mitochondrii + jejich vnitřní plochu, to je základ stimulačního působení na metabolismus, poruchy sekrese T3 a T4 vyvolává vznik strumy n Kalcitonin: snižuje hladinu vápníku v krvi, ochrana kostní tkáně matky během těhotenství Příštítná tělíska (gladula parathyroidea) n Nejmenší endokrynní žláza, poprvé se objevuje u obojživelníků n Leží při zadním okraji štítné žlázy n Parathormon (Peptit): zvyšují hladinu vápníku, snižuje vylučování vápníku ledvinami Slinivka břišní (pankreas) n Exokrynní, endokrynní- fci zajišťují Langerhansovy ostrůvky rozptýlené po celém pankreatu q Buňky A: Glukagon q Buňky B: Inzulin q Buňky D: Somatostatin Inzulin n A, snižuje glykémii a zvyšuje využití glukózy jako zdroj energie n B, aktivuje tvorbuglykogenu v jaterních a svalových buňkách n C, aktivuje tvorbu tuků z glukózy n D, snižuje glukoneogenezi (vznik glukózy z necukerných zdrojů) n Antagonisté inzulinu jsou adrenalin, STH, kortizol a další hormony pankreatu Diabetes mellitus Typ 1 n chronické onemocnění metabolismu glukosy způsobené poruchou tvorby inzulínu ve slinivce břišní n tato choroba propuká spíše náhle a v dětství n léčí se injekcemi insulinu i několikrát denně n dříve se užíval insulin z pankreatu zvířat, dnes díky genovému inženýrství produkují bakterie n uvažuje se o léčbě kmenovými buňkami Diabetes mellitus Typ II. n DM2T tvoří 85 % - 90 % všech onemocnění s diabetem n Insulinu je zpravidla dostatek, ale buňky na něj přestávají být citlivé n objevuje se nejčastěji kolem 40. roku věku a s přibývajícím věkem stoupá i pravděpodobnost onemocnění n více než 90% diabetu II. typu se dá léčit pouhou dietou n k chorobě přispívá obezita, sedavý způsob života, jakož i dědičné faktory n Glukagon n Vyplavuje se při snížené hladiny glukózy v krvi pod fyziologickou mez n Zvyšuje glykémii stimulací štěpení glykogenu v játrech a aktivace tvorby glukózy z glycerolu a AK n Somatostatin n Tlumí uvolňování inzulínu i glukagonu a snižuje tak využívání živin n Zabraňuje nadměrnému přísunu živin Nadledviny (gladulae uprarenales) n Párové žlázy, uložené nad horním pólem ledvin n 2 fylogeneticky i funkčně samostatné žlázy n Dřeň: již u hlavonožců n Kůra: vznikla až ve fylogenezi obratlovců Dřeň nadledvin n Buňky nervového původu (vegetativní nervová soustava) n Syntéza: katecholaminy, adrenalin, noradrenalin (vylučují se při fyzické a psychické zátěži) n mobilizují energetické rezervy organismu n zvyšují srdeční výkon n zvyšují krevní tlak (adrenalin systolický, noradr. diast. i systol.) n omezují prokrvení střev a pokožky n rozšiřují bronchy Kůra nadledvin n Tvořena třemi vrstvami q Vnější: mineralokortikoidy q Prostřední: glukokortikoidy q Vnitřní: pohlavní hormony, glukokortikoidy n Vita C – katalizuje syntézu hormonů q Mineralkortikoid: aldosteron - zvyšuje zpětnou resorbci sodíku (Addisonova choroba, Connův syndrom) q Glukokortikoid: kortizol - zvyšuje glykémii - zesiluje srdeční stah - stimuluje produkci žalud. šťáv - v ledvinách podporuje retenci H2O - působí protizánětlivě, imunosupresivně (Cushing) n Anabolické androgeny Brzlík (thymus) n Nepárová žláza, skládá se ze dvou laloků n Patří k lymfatické tkáni v níž dozrávají T.lymfocyty n Nejvíce vyvinut v období pohl. dospívání n Tymozin: ovlivňuje fci imunitního obraného systému Tkáňové hormony n Různorodá skupina látek přenášející signály n Působí endokrynně, i parakrynně – signály jsou určeny bezprostřednímu okolí n Krátký poločas rozpadu Gastrointestinální tkáňové hormony n Peptidové hormony, vznikající ve stěně žaludku a tenkého střeva q Gastrin: vznik v sliznici vrátníku žaludku : zvyšuje sekreci HCl, pepsinogenu q Enterogastron: antagonista gastrinu , duodenální hormon q Sekretin: zvyšuje sekreci žluči, duodenální hormon q Pankreozymin: zvyšuje sekreci trávicích enzymů pankreatu q Cholecystokinin: podněcuje žlučník ke kontrakcím q Hepatokynin: podněcuje tvorbu žluči q Vilikinin: zvyšuje intenzitu a frekvenci stahů střevních klků, duodenální hormon Další tkáňové hormony n Histamin: v žírných buňkách (ve vazivu), budivá látka receptoru bolesti n Serotonin: v trombocytech a erytrocytech, v šišince z něho vzniká melatonin n Bradykinin: působí vazodilatačně, uvolňuje se při činnosti potních žláz n Angiotenziny: zvyšují krevní tlak n Heparin: mukopolysacharid obsahující síru, v žírných buňkách, inaktivuje trombokynázu n Erytropoetin: t.h. vznikající v ledvinách, zvyšuje tvorbu červených krvinek, syntézu hemoglobinu v kostní dřeni n Prostagaldiny: mají rozmanité účinky podle toho, kde se vyskytují zdroje n Vondrážka, Zdeněk. Biochemie. 2.opravené vyd. Praha : Academia , 2002. 465 str. ISBN 80-200-0438-6(1.vyd., soubor) n Vácha, Martin a kol. Srovnávací fyziologie živočichů. Dotisk 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita , 2006. 156 str. ISBN 80-210-3379-7 n Další internetové stránky Zpracovala Kateřina Brychtová, 2.semestr, Biochemie 19.května, 2008