Vzájemné vazby mezi rostlinami a živočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny • primární producenti (potrava pro živočichy), kyslík • úkryt, hnízdní materiál Živočichové • opylovači, napomáhají šíření rostlin • disturbance vytrvalé vegetace Takto to funguje ve všech ekosyternech, které se od sebe liší bohatstvím druhů rostlin a živočichů, vstupujících do vzájemných vazeb. Vazby mezi rostlinami a živočichy v mokřadech fungují na mnoha úrovních (bohatství různých skupin rostlin i živočichů) Příklady: (1) vodní makrofyta a ryby + rostliny - produkce kyslíku, úkryt a třecí podložka pro ryby (fytofílní druhy - např. kapr, štika, lín aj.), potrava ryb (perlín, plotice, amur), potrava a úkryt bezobratlých, kterými se ryby živí (korýši, měkkýši, larvy hmyzu) - rostliny - velké množství rostlinné biomasy vede k odčerpávání C02, zvyšování pH a tvorbě amoniaku, zástinu kyslíkovému deficitu, ?? jedovatost některých druhů pro ryby + ryby - šíření rostlinných diaspor, disturbance dna a vegetace „promíchává" semennou banku a uvolňuje prostor pro konkurenčně slabší druhy; býložravé druhy (amur) se využívají pro asanaci vod zarostlých expanzivními makrofyty =^> zpomalují zazemňovací procesy - ryby - vysoká rybí obsádka znemožňuje růst ponořených vodních makrofyt (nadměrná disturbance, nízká průhlednost vody), v izolovaných vodách bez přísunu jiné potravy - makrofyta zkonzumována vysazeným amurem (stulíky a lekníny v aluviálních ramenech a tůních) WBmmm. m B Hottonia palustris ^m ^*^s ?£. ^+ ***! » i" ^p »ag -* - - - . * r M ■ » M2 JMľ, ■ < »3*» «1 Ä http://www.umwelt.ktn.gv.at/seenbericht99/fischbilder/amurkarpfen_ Amur bílý má čelisti a požerákové zuby uzpůsobené k rozmělnění tvrdé rostlinné potravy w i f M, - * p f . , .*.<..* J>**jŤtíáiÍš (**i/J;xti>úŕ;;< ^^■fl fSMP&fŕf?'- ■ ' 'ŕtM' '"" ŕťTíJ^M mer ' ' ' ■ : ' * 'lAfcls^&lSSíl ^__t_| mar ~\ . ■ ' u'n řIJUt/StfiÄBEtJ # ^^^^^--^p,^^, ^ ^ ^ _y __^ http://www-f.igb-berlin.de/imag ■ ild_17.5.jpg _ (2) vodní makrofyta a ptáci + rostliny - úkryt, hnízdní prostředí (rákosiny, obnažené dno), hnízdní materiál (orobinec, vrba, rákos), potrava ptáků (hl. u vrubozobých), potrava a úkryt živočichů, kterými se ptáci živí (korýši, měkkýši, larvy hmyzu, ryby) - rostliny - přímý negativní vliv asi žádný, rychlá sukcese vede k zazemňování a tím ke změně celého biotopu a omezuje možnosti pro život i pro některé druhy ptáků + ptáci - šíření rostlinných diaspor druhy obnažených den - i endozoochorně, makrofyta), disturbance, obohacování mokřadu o živiny - ptáci - velké ptačí kolonie (kachny v chovu i divoké, labutě, rackové) vedou k nadměrnému obohacování stanoviště živinami, eliminaci některých druhů (vrubozobí - šmel, šípatka) Hnízdo husy velké z úlomků rákosu tfKWi»iUiii!*sr*raMililK/til řOKÍÍíRWíi ÜTlIJilNHM ÍTO »J KRÍMM í| (na snímku porost Glyceria maxima a Equisetum fluviatile) Moudivláček lužní si staví vysuté hnízdo na stromech s převislými větvemi, nej častěj i na vrbách (zde na bříze) Potápka černokrká na hnízdě z tlejících zbytků rostlin ill nui sporou vegetací vlhkomilných jednoletek potlačení některých bažinných rostlin ,* '%: ^ N, j- > t I '< ■^ Hí* *■" Ä- O- -■*£ >^-^ ^ "t*-V *ŕí^, a ľi-"> *V * -*ŕ*V" ^pyÄ rv ■~-ífv , -&'* &t -ť >r. ŕ Jŕw <* -' ŕ: y^-ŕs sŕ; w^L- #■ s ŕ fe v* -J ^"W íflí 4 >t^ - ^"- '■■*-T- V >" Ír V S ggŕ ^%g -^ii^atí*-: *W" :-^*S^'- íf- ^ fjfi* }ĺmí} ^%^^uŕ?#iwy<< ' ■ ..- xt IWa í» H/j, f*y.'/'ŕ. dB*'« Üöt ŕK*. ■r- 1 ,utrie se živi mokradnimi rostlinami, napr. orobmcem. Velké populace nutrie, ondatry nebo bobra mohou vést k citelné redukci mokřadní vegetace na stanovišti. r #»• i ittp:/A Nutria-F3.ji