1 Úvod do preventivní konzervace 2 * Ochrana sbírek v moderním muzeu * Účinky teploty a vlhkosti na sbírkové materiály * Účinky záření na sbírkové materiály * Účinky pevných, kapalných a plynných nečistot na sbírkové materiály * Příčiny a důsledky biologického napadení sbírkových materiálů * Ochrana sbírek v muzeu a při transportu * Ochrana sbírek v krizových situacích * Indikátory efektivnosti PK v muzeu Osnova kurzu 3 Základní funkce moderního muzea 4 * Muzejní konzervace a restaurování usiluje o uchování muzejních sbírkových předmětů ve stabilním stavu a jejich kvalitnější interpretaci, při zachování maximální autenticity. Ideálem je dosažení tzv. ,,stavu zmraženého rozpadu". Role muzejní konzervace v moderním muzeu 5 Základní legislativní normy a doporučení * Zákon č. 122/2000 sb., o ochraně sbírek muzejní povahy`, resp. Zákon č. 483/2004 Sb. (novela) * Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí (2002) * Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v ČR na léta 2003-8 (usnesení vlády ze dne 22. 1. 2003) * Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích (2004) 6 * autenticita je ve středoevropském kontextu jednou ze zásadních kvalit komplexní hodnoty muzejního sbírkového předmětu odrážející se prostřednictvím jeho hmoty. Autenticita spočívá v míře dochování původních znaků vázaných na muzejní sbírkový předmět, které dokumentují skutečnou roli předmětu v minulosti. V jiných kulturních okruzích se však může vnímání autenticity významně lišit. * komplexní hodnota muzejního sbírkového předmětu vyjadřuje jeho kvalitu jako nositele souboru všech autentických informací, emocionálních a racionálních, které je možno dnes či v budoucnu identifikovat. Jako taková je hlavním předmětem ochrany. Součástí komplexní hodnoty je i výpovědní hodnota předmětu. Její rozpoznání však závisí na schopnostech zainteresované osoby. Základní terminologie 7 * výpovědní hodnota ­ je část komplexní hodnoty, která je v současnosti poznatelná. * celistvost ­ integrita předmětu je soubor materiálových, technických a estetických hodnot, které spolu historicky souvisejí. Nevztahuje se pouze na stav předmětu v okamžiku kdy se začal používat nebo působit, ale součást integrity předmětu tvoří také stopy související s jeho používáním či poškozením a následné úpravy významné z hlediska historie a života lidské společnosti. * konzervátor-restaurátor je vzdělaný, kvalifikovaný a zkušený profesionál schopný provádět komplexní zásahy při dodržování zásad Dokumentu o profesi konzervátorarestaurátora AMG ČR. Základní terminologie 8 * konzervace preventivní usiluje o zpomalení degradace a zabránění poškození muzejního sbírkového předmětu systémem pravidelných kontrol a nepřímých opatření, tj. zejména optimalizací podmínek při uložení a prezentování a minimalizací všech rizikových faktorů. Jde o péči trvalou a v současné době se jedná o jedinou metodiku, která důsledně ochraňuje komplexní hodnotu muzejního sbírkového předmětu. Preventivní konzervací se snižují zmíněná rizika a zpomaluje se přitom zhoršování stavu celých sbírkových fondů. Je mimořádně účinným a hospodárným prostředkem, jak uchránit kvalitu kolekcí i jednotlivin v nich a jak snížit nutnost intervenčních zásahů do předmětu na minimum. Při práci konzervátora-restaurátora musí být preventivní konzervace upřednostňována. 9 * konzervace sanační spočívá v ochraně hmoty a konstrukce muzejního sbírkového předmětu pomocí systému přímých zásahů stabilizujících jeho fyzický stav. Při práci musí být upřednostňovány technologie, které minimálně narušují komplexní hodnotu muzejního sbírkového předmětu. * restaurování je činnost, která obnovuje celistvost-integritu předmětu na určitém známém stupni jeho historického vývoje. Hlavním důvodem je dosažení srozumitelnosti předmětu. V určité míře tak dochází k obnovení dřívější estetické, technické, hudební aj. funkčnosti-účinnosti předmětu. Restaurování zahrnuje nejen doplňování chybějících či silně poškozených prvků, ale také odstranění těch prvků, které srozumitelnost nebo funkčnost-účinnost předmětu omezují. Při restaurování dochází ke změně komplexní hodnoty muzejního sbírkového předmětu. 10 * zásah je pojmem, pod který lze zahrnout všechna opatření prováděná při profesionální ochraně muzejních sbírkových předmětů. Patří sem nejen sanační konzervace a restaurování, ale i opatření z oblasti preventivní konzervace a průzkum předmětu. Legitimním zásahem je i naprostá rezignace na jakoukoliv operaci s muzejním sbírkovým předmětem za předpokladu, že by mu tento zásah neprospěl. Základní terminologie 11 * Preventivní konzervace je předem schválený plán činností směřujících ke zpomalení tempa poškozování a k omezení rizik pro muzejní sbírky. Pozornost je soustředěna na okolní prostředí sbírek, tedy na široké spektrum činností. Ty se mohou týkat například údržby budovy, ale i kontroly odbornosti personálu, ovlivňování postojů veřejnosti, kontroly klimatických podmínek nebo legislativy. Preventivní konzervace je uskutečňována muzejními pracovníky za přispění externích odborníků, organizací a veřejnosti. Zásadním cílem preventivní konzervace je zvýšení možnosti přístupu veřejnosti ke sbírkám a s tím spojeného společenského užitku. Charakteristika preventivní konzervace podle ICCROM 12 * interdisciplinární obor * základem je týmová práce * důležité je získat podporu vedení muzea ­ nedílná součást politiky muzea * největší odpovědnost nese ředitel a vedení * nejlepší předpoklady pro vedení týmu preventivní konzervace má konzervátor-restaurátor (vzdělání) * preventivní konzervace se týká všech pracovníků muzea, externích spolupracovníků (architekti) i veřejnosti ­ měli by mít proto odpovídající znalosti tohoto oboru Znaky PK (ICCROM) 13 * Jaká rizika a hrozby existují pro sbírky? * Jaké potencionální zásahy by mohly tyto rizika snížit? * Stojí zato investovat do snižování rizik? Jaký přínos pro muzeum a jeho publikum bude mít lepší péče o sbírky, což sebou nese větší přístupnost sbírek? * Jakou úroveň vzdělání v preventivní konzervaci mají být jednotlivé skupiny zainteresovaných lidí (ředitel, vedoucí pracovníci, kurátoři, konzervátořirestaurátoři, dozoři, technický personál, architekti, badatelé, brigádníci, různé skupiny návštěvníků apod.) Okruhy problému v PK (ICCROM) 14 Proces ochrany sbírek PKV SKR 15 Hodnotící kritéria pro muzejní konzervaci 1. úspěšnost stabilizace degradačních procesů u muzejního sbírkového předmětu 2. stupeň narušení komplexní hodnoty muzejního sbírkového předmětu 3. množství nově získaných informací o muzejním sbírkovém předmětu 16 Etická pravidla pro konzervaci a restaurování v muzeu * Dokument o profesi konzervátora-restaurátora AMG ČR (Komise konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galerií ČR) (2007) * Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora ICOM (1986); je součástí ICOM Code of Ethics for Museums (2004) * E. C. C. O. - Professional Guidelines I.-III. (2002-2004) * Dokument z Vantaa (2000) * Etický kontrolní seznam (Victoria & Albert Museum Conservation Department Ethics Checklist) (1994, 2005) 17 ,,DOKUMENT Z VANTAA" Návrh evropské strategie preventivní konzervace 18 odd. I: Výchozí situace odd. II: Strategické okruhy a opatření 1- úroveň řízení 2- institucionální plánování 3- vzdělávání 4- přístup k informacím 5- role veřejnosti odd. III: Doporučení pro společný evropský postup ,,DOKUMENT Z VANTAA" Návrh evropské strategie preventivní konzervace 19 Oddíl 1: Výchozí situace * Evropané sdílejí společnou identitu. * Muzea jsou hnací silou kulturní politiky v Evropě. * Evropská muzea byla při vývoji principů preventivní konzervace vůdčí silou. * Listina se opírá o inovace z jednotlivých zemí. * Listina zahrnuje široké spektrum názorů a příspěvků ze setkání ve Vantaa. 20 Oddíl 2: Strategické okruhy a opatření * První tematický okruh: úroveň řízení Vlády převezmou vedoucí roli při ochraně kulturních statků a umožní vývoj národní strategie a plánování. 21 Oddíl 2: Strategické okruhy a opatření * Druhý tematický okruh: institucionální plánování Muzea přijmou preventivní konzervaci do svých dlouhodobých plánů a použijí přitom jednotný metodický postup. 22 Oddíl 2: Strategické okruhy a opatření * Třetí tematický okruh: vzdělávání Všichni ti, kteří se zabývají sbírkami, mají vzdělání v preventivní konzervaci, které odpovídá nejnovější úrovni poznatků a zároveň je přiměřené jejich funkci a odpovědnosti. 23 Oddíl 2: Strategické okruhy a opatření * Čtvrtý tematický okruh: přístup k informacím Všichni, kteří pečují o sbírky, si uvědomují nutnost mezinárodního přístupu k informacím, které se týkají preventivní konzervace. Tyto informace mohou být předloženy v různých formách a přizpůsobeny různým potřebám. 24 Oddíl 2: Strategické okruhy a opatření * Pátý tematický okruh: role veřejnosti Význam preventivní konzervace musí být dán najevo veřejnosti, která přitom může aktivně spolupůsobit. 25 Oddíl 3: Doporučení pro společný evropský postup Účastníci setkání ve Vantaa nabádají k následujícím opatřením: * 1) Obrátit se na Radu Evropy s žádostí o ustavení skupiny expertů, kteří by vypracovali evropskou chartu k tématu intenzivní preventivní konzervace. Ta má ve svém důsledku vést k vytvoření evropské konvence. * 2) Vyvinout společnou strategii preventivní konzervace, která má být předložena k ratifikaci Radě ministrů Evropské unie a dalším členským státům Rady Evropy. * 3) Podporovat základní osnovu péče o kulturní dědictví, která bude společně naplňována angažovanými politiky, odbornými silami a veřejností. Přitom je důležité, aby se vyvíjelo společné povědomí o významu preventivní konzervace. * 4) Umožnit vývoj vzdělávacích programů a didaktických materiálů, které vycházejí ze stávajících prostředků a zkušeností. * 5) Vyvinout směrnice pro muzejní plánování, jejichž pevnou součástí je preventivní konzervace, a to s použitím známých modelů a zkušeností. * 6) Podporovat všechna evropská muzea v jejich snaze využívat internet jako informační zdroj a k výměně zkušeností. * 7) Vytvořit síť institucí, které nesou odpovědnost za sbírání informací o preventivní konzervaci. Přitom mají být brány v úvahu existující mezinárodní organizace jako ICOM-CC a její pracovní skupina pro preventivní konzervaci a ICCROM. * 8) Sbírat poznatky ze styku s médii a veřejností za účelem vyhodnocení zde předložených opatření. 26 a) Proč je třeba provést zásah? b) Získal jsem a vyhodnotil všechny použitelné informace? c) Konzultoval jsem zásah se zainteresovanými osobami, odborníky a ostatními specialisty? d) Vzal jsem v úvahu a vyhodnotil všechny faktory přispívající k identitě a výpovědní hodnotě předmětu? e) Jaké mám možnosti zásahu pro dosažení uspokojivého výsledku při minimální intervencí do předmětu? f) Jaký dopad bude mít můj zásah na zachování faktorů přispívající k identitě a výpovědní hodnotě předmětu? (na jeho zkreslení) g) Mám dostatek informací a schopností k navržení zásahu a jeho realizaci? Etický kontrolní seznam (V & A Museum) 27 h) Jaké výhody a nevýhody skýtají jednotlivé kroky zásahu a jak je budu vyhodnocovat v jeho průběhu? i) Je možné namísto intervence do předmětu upravit režim užívání či okolní prostředí? j) Je zamýšlený zásah tím nejlepším, využitím zdrojů a je obhajitelný? k) Je třeba přizpůsobit zavedené postupy zásahu nebo je nutné vyvinout nové? l) Jak můj zásah ovlivní všechny případné budoucí zásahy? m) Zohlednil jsem budoucí užití a umístění předmětu a učinil jsem podle toho příslušná doporučení? n) Budou všechny mé zásahy plně dokumentovány v souladu se známými a akceptovanými standardy? Etický kontrolní seznam (V & A Museum) 28 o) Budou informace vyplývající z dokumentace dostupné a srozumitelné ostatním? q) Jak posoudím úspěšnost zásahu a jak získám zpětnou vazbu od zainteresovaných osob a odborníků? Etický kontrolní seznam (V & A Museum) 29 1. Vymezení profese * Činnost konzervátora-restaurátora * Odlišnost od příbuzných oborů 2. Vzdělání konzervátora-restaurátora (dle třetí směrnice E.C.C.O.) 3. Etický kodex 4. Jak vést zásah (16 otázek V&A Museum) 5. Muzeum a postavení konzervátora-restaurátora Dokument o profesi konzervátorarestaurátora AMG ČR (Komise KR) 30 Základní odborné zdroje * bibliografie ­ Výběrová bibliografie konzervátorské literatury (www.fpf.slu.cz/~sim20uh); zahraniční zdroje AATA Online (www.aata.getty.edu) a The International Bibliographic Data Base on Conservation BCIN (www.chin.gc.ca)... * periodika ­ v ČR neexistuje spec. periodikum (Zpravodaj STOP); zahraniční např. Restauro, Studies in Conservation * sborníky ­ z domácích i zahraničních konferencí * monografie ­ v současnosti zpravidla orientované na dílčí materiály a problémy * slovníky * Internet ­ Conservation OnLine, Conservation DistList aj. 31 AATA ­ aata.getty.edu/NPS 32 ICCROM ­ library ­ www.iccrom.org 33 BCIN ­ www.bcin.ca 34 CHIN ­ www.chin.gc.ca 35 Vybraná odborná literatura * THOMSON, G.: The Museum Environment. Oxford 2002. * HILBERT, G., S.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002. * ĎUROVIČ, M. a kol.: Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002, s. 79 ­ 198. * JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí. Brno 1999, 39. s. * KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002. * Preventivní ochrana sbírkových předmětů. NM Praha, 2000, 68 s. * Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu. NM Praha, 2000, 68 s. * Zásady vystavování archiválií v Národním archivu v Praze ­ viz www.nacr.cz (1. 9. 2007) 36 Internetové stránky * conservatorWEB (www.fpf.slu.cz/~sim20uh)výběrová bibliografie k PK * www.cwaller.de * www.iccrom.org * www.ulstermuseum.org.uk 37 Long Life for Art www.cwaller.de 38 CAMEO ­ www.mfa.org/_cameo 39 PreservArt ­ preservart.ccq.mcc.gouv.qc.ca 40 Odborná sdružení a důležitá pracoviště v ČR * TM Brno ­ Metodické centrum konzervace * NA Praha ­ konzervátorsko-restaurátorské pracoviště * NM Praha ­ oddělení preventivní konzervace * NPÚ Praha ­ technologická laboratoř * AÚ AV Praha ­ konzervátorská laboratoř * VŠCHT Praha ­ Ústav pro technologie rest. památek * Slezská univerzita v Opavě ­ pracoviště muz. konz. * Asociace muzeí a galerií ČR ­ KKR * STOP ­ Společnost pro technologie ochrany památek * Modrý štít 41 * 1970 ­ pod záštitou ICCROM jsou zřízeny kurzy PK * 1994 ­ Teamwork for Preventive Conservation (Týmová práce v preventivní konzervaci) * 1999 ­ Preventive Conservation Survey of European Museums and Services (Průzkum preventivní konzervace v evropských muzeích a servisních institucích) * 1997 ­ European Preventive Conservation Strategy Project (Projekt evropské strategie v preventivní konzervaci) * 2004 ­ Preventive Conservation: Reducing Risks to Collections (Preventivní konzervace: Snižování rizik pro sbírky) Přehled mezinárodních snah v oblasti PK