METODY PŘÍPRAVY KOMPLEXNÍCH SLOUČENIN 1. Substituční reakce probíhají ve vodném roztoku [Cu(H2O)4]2+ + 4 NH3 [Cu(NH3)4]2+ + 4 H2O [Ni(H2O)6]SO4 [Ni(py)4]SO4 [Ni(py)4](NO2)2 K2[PtCl4] + en [PtCl2en] + 2 KCl 2. Substituční reakce probíhající v nevodných rozpouštědlech CrCl3 + 3 HCONMe2 Cr(HCONMe2)3Cl3 [CrCl2(en)2]Cl 3. Přímá reakce mezi solí a kapalným ligandem NiCl2 + 6 NH3 [Ni(NH3)6]Cl2 PtCl2 + 2 en [Pt(en)2]Cl2 Cr(SO4)3 + 6 en [Cr(en)3]2(SO4)3 4. Tepelný rozklad komplexů 2 [Co(H2O)6]Cl2 Co[CoCl4] + 12 H2O [Cr(en)3]Cl3 . 3.5H2O [Cr(en)2Cl2]Cl + en + H2O [Co(NH3)5H2O](NO3)3 [Co(NH3)5NO3] ](NO3)2 + H2O [Pt(NH3)4]Cl2 [Pt(NH3)2Cl2] + 2 NH3 5. Substituční reakce provázené oxidací 2 [Co(H2O)6](NO3)2 + 8 NH3 + 2 NH4NO3 + H2O2 2 [Co(NH3)5NO3](NO3)2 + 14 H2O [Co(NH3)5OH]2+ [Co(NH3)6]3+ + OH­ 6. Redukční reakce K2[Ni(CN)4] + 2 K K4[Ni(CN)4] pyridin NO2 ­ 2 en 520 K NH3 NH3 METODY STUDIA KOMPLEXŮ A) EXTRAKCE B) IONEXY C) POTENCIOMETRIE D) OSTATNÍ METODY Ad A) Extrakce komplexů v soustavě kapalina-kapalina Základní pojmy: Extrakce rozdělování v soustavě kapalina-kapalina. Jde v podstatě o převádění rozpuštěné látky z jedné kapalné fáze (zpravidla vodné) do jiné fáze (organické) z kapaliny do kapaliny se užívá tehdy, je-li příčinou přechodu do jiné kapalné fáze pouze rozdílná rozpustnost dělené složky v obou fázích Separační extrakční funkce 1. Nernstova rozdělovací konstanta KD (1891) -Užívá se tehdy, je-li extrahovaná látka přítomna v obou fázích ve stejné chemické formě vod org D B B K ][ ][ = - Ve většině systémů je to opravdu konstanta, ale např. při rozdělení HCl mezi ether a vodu je koncentrací HCl výrazně ovlivněna rozpustnost etheru ve vodě a tím i mísitelnost fází a KD (HCl) 2. Rozdělovací poměr C ­ analytická koncentrace látky. Zahrnuje tedy všechny formy, ve kterých se extrahovaná látka nachází, např. všechny formy komplexů kovu M v dané fázi. V limitním případě, kdy se v obou fázích vyskytuje pouze jediná a tatáž chemická forma extrahované látky, pak přechází D na KD. 3. Procento extrakce vodB orgB c c D , , = org vod V V D D E + = 100 Obecné poznámky k extrakci: * Extrahovat se budou látky málo rozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v organické fázi * Je-li rozpustnost rozpuštěné a potenciálně extrahované látky v organické fázi malá (např. jde o kovové nebo ve vodné fázi hydratované ionty), pak je nutné zpravidla nahradit hydratační obal obalem jiným, hydrofobnějším. * Pokud jsou i nadále částice, které chceme převést extrakcí do organické fáze, nabité, je nutné je převést do neutrální formy. Zpravidla se tak děje převedením do neutrálního komplexu (chelátu nebo iontového asociátu) * I tak je důležité, aby extrahovaná částice měla pokud možno co nejvíce hydrofobní charakter, tj. aby alespoň některá její část měla do značné míry organický charakter. Více o extrakci anorganických sloučenin a prvků 1. Extrakce prvků (pouze S, Se, halogeny, vzácné plyny) Pozn. - KD halogenů roste od ClAt (např. I2 nebo At2 se benzenem extrahují kvantitativně) - Rozdělení radonu KD n-hexan/voda 80 CHCl3/voda 56 2. Extrakce oxidů 3. Extrakce kovalentních halogenidů Extrahují se pouze halogenidy : Hg (II) As(III), Sb(III), Bi(III) Ge(IV), Sn(IV) Pozn. - extrakci nutno provádět z roztoků halogenovodíkových kyselin - u Hg a Bi nesmí být překročena stechiometrická koncentrace X- , neboť dochází ke vzniku komplexních aniontů HgX4 2, BiX4 4. Extrakce heteropolykyselin Si(IV), P(V), As(V), V(V), Mo(VI), W(VI) - Extrahují se do rozpouštědel, která ve své molekule obsahují kyslík (tj. ethery, ketony, aldehydy, estery). 5. Extrakce chelátů Pojem chelátového efektu Rozdělení chelátotvorných činidel Velikost cyklu Skupina dvoudonorových činidel Reaktivní skupina diethyldithiokarbaminany S=C-S- KD RuO4 59 OsO4 13 xanthogenany S=C-Skyseliny dithiofosforečné S-P-SN-acyl hydroxylaminy O=C-N-O- N-nitroso- N-arylhydroxylaminy O=N-N-O-dioximy N=C-C=N8-hydroxychinoliny N=C-C-O8-merkaptochinoliny N=C-C-SDiarylthiokarbazony N-N=N-S- 5 o-dimerkaptobenzeny - S-C=C-S-diketony O=C-C=C-Oo-nitrosofenoly O=N-C=C-O- 6 6 o-hydroxyloximy N=C-C=C-O- Vícečlenné cykly mono- a dialkylfosforečné kyseliny O=P-OH...O=P-OSkupina vícedonorových činidel pyridylazonaftoly N=C-N=N-C=C-O- bis- (salicyliden)ethylendiiminy - O-C=C-N=C-C=N-C=C-Oderiváty ethylendiaminu EDTA apod. crowny kryptandy Teorie extrakce chelátů (směrnicová analýza) Vliv pH na extrakci chelátů Mn+ + n(HA)org = (MAn)org + nH+ log D = log Kex + npH + nlog[HA]org = log orgV EV - log(100-E) Pro D=1 Poslední vztah platí pro tvorbu aditivního komplexu, tj. komplexu, kde je jeho součástí volné činidlo, které kation kovu vedle tvorby chelátového cyklu solvatuje. - log Kex/n = pH1/2 + log [HA]org - log Kex/n = (pH1/2)1,0 org n n org nn n orgn ex HA H D HAM HMA K ][ ][ . ]].[[ ].[][ + + + == - log Kex/n = pH1/2 + n pn + log [HA]org Pozn. Procento extrakce dle tabulky lze dosáhnout tehdy, když: - chelát kovu musí být velmi málo rozpustný ve vodě, aby hodnota rozdělovací konstanty KD(MAn) byla dostatečně vysoká - ve studované oblasti pH lze zanedbat tvorbu hydroxokomplexů či jiných ve vodě rozpustných komplexů Vliv koncentrace organického činidla cHA = [HA]org +[HA] +[A] =[HA]org{1 + KD[HA] -1 + KD[HA] -1 . Ka[H+ ]-1 } tedy pro rovnovážnou koncentraci činila v organické fázi platí: [HA]org = cHA/1 + KD[HA] -1 .{1 + Ka[H+ ]-1 } Tuto hodnotu lze dosadit do vztahu pro Kex/n - KD je rozdělovací konstanta extrakčního činidla HA n = 1 n = 2 n = 3 E D E D E D pH1/2 -1 9,1 0,1 1,0 0,01 0,1 0,001 pH1/2 ­0,05 24,1 0,32 9,1 0,1 3,1 0,032 pH1/2 50,0 1,0 50,0 1,0 50,0 1,0 pH1/2 + 0,5 75,9 3,2 90,9 10 96,9 32 pH1/2 + 1 90,9 10 99,0 100 99,9 1000 - Ka je jeho disociační konstanta Vliv maskujících činidel Projevuje se v přítomnosti maskujících činidel HbB, které vytvářejí se studovaným kovem neextrahovatelný komplex typu MBn. Vliv disociační konstanty a rozdělovací konstanty organického činidla - log Kex/n = pKa + log KD(HA) - n 1 log { nKD(MAn)} = (pH1/2)1,0 kde n = nn n AM MA ]][[ ][ -+ ; KD(MAn) = ][ ][ n orgn MA MA Vliv rozpustnosti chelátu Platí, že - rozdělovací konstanta chelátu je přibližně rovna poměru rozpustnosti tohoto chelátu v organické a vodné fázi - cheláty dobře rozpustné ve vodě (obsahují silně hydrofilní skupiny OH, - -COOH, - SO3H, např. jde o šťavelany, vínany, komplexonáty) se málo rozpouštějí v organické fázi, a proto se málo extrahují - cheláty rozpustné v obou fázích (acetylacetonát Zn, Co, Pb, vzácných zemin) se extrahují pouze částečně - cheláty ve vodě prakticky nerozpustné se snadno extrahují do organické fáze téměř kvantitativně (acetylacetonát Al, Ga, In a Fe(III) Vliv organického rozpouštědla Platí, že, organické rozpouštědlo ovlivňuje - rozdělovací konstantu jak činidla, tak i kovového chelátu. Dá se řící, že čím větší je rozpustnost činidla v daném rozpouštědle, tím je i větší rozpustnost chelátů - používají-li se k extrakci rozpouštědla s vyšší permitivitou (ketony, alkoholy, trilalkylfosfáty), pak toto rozpouštědlo může nahrazovat molekuly koordinačně vázané vody v chelátu a vzniklý komplex se extrahuje podstatně lépe. - pro zvýšení procenta extrakce se často užívají směsi rozpouštědel Př. extrakce U(VI) ­ jde o synergické působení Vliv stability chelátu Platí (ze vztahu uvedeného dříve), že s rostoucí n roste i Kex a extrakce může probíhat z kyselejších roztoků. Vliv koncentrace kovu Většinou nezávisí DM na koncentraci kovu při koncentracích < 10 ­3 M, s výjimkou snadno hydrolyzovatelných prvků Při vyšších koncentracích kovu se extrakce obvykle zhoršuje: - dochází ke změně iontové síly vodné fáze - ve vodné fázi se tvoří polymery - snižuje se rovnovážná koncentrace organického činidla vlivem jeho spotřebovaní na tvorbu komplexu - je omezena rozpustnost chelátu v použitém rozpouštědle Vliv teploty Extrakce se většinou provádějí při pokojové teplotě, a proto byl vliv teploty málo sledován. extrakční směs DU 0,02 M 2-thenoyltrifluoroaceton/ cyklohexan 0,063 0,02M tri(n-butyl)fosfinoxid /cyklohexan 35,5 0,01 M 2-thenoyltrifluoroaceton + 0,01 M tri(n-butyl)fosfinoxid/ cyklohexan 1000 Vliv kinetických faktorů Uvedené vztahy platí pro rovnovážné systémy. Rychlost dosažení extrakční rovnováhy závisí na: rychlosti tvorby extrahovatelných chelátů rychlosti přenosu těchto chelátů z jedné fáze do druhé při extrakci je velmi důležité znát dobu nutnou k ustavení rovnováhy PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH EXTRAKČNÍCH CHELÁTOTVORNÝCH ČINIDEL EXTRAKČNÍ ČINIDLO OBECNÝ VZOREC ČINIDLA TYPICKÝ ZÁSTUPCE EXTRAKCE KOVŮ Dithiokarbamidany R2N-C S SH Diethyldithiokarb-amidan sodný nebo diethylamonný téměř všechny Xantothenany R-O-C S SH Ethylxanthogenan draselný As, Bi, Co, Cu, Fe, Mo, Ni, Sb, Tl, U,V Dithiofosfáty R-O P R-O S SH kyseliny diethyldithiofosforečná a dibutyl-dithiofosforečná Ag,As,Fe(III), Cd,Cu,Hg, In,Pb,Pd, Sb,Se,Te,Sn,Tl N-acyl- hydroxylaminy R C=O NH OH kyselina benzhydroxamová (R=Ph) N-benzoyl-N-fenyl- hydroxylamin N-furoyl-N-fenyl- hydroxylamin Amonná sůl N-nitroso- N-fenylhydroxylaminu (kupferon) Co, Cu, Ni, Mo, U, V, Th téměř vše Mo, Nb, Ta téměř vše -dioximy C C CH3 CH3 N-OH N-OH Dimethylglyoxim (diacetyldioxim) -benzyldioxim -furyldioxim Ni, Cu, Pd Ni, Pd Cu, Co(II), Ni, Pd, Re 8-hydroxy- chinolináty N OH 8-hydroxychinolin (oxin) 2-methyl-8-hydroxy- chinolin (8-hydroxychinaldin) téměř vše 8-merkapto- chinolináty N SH 8-merkaptochinolin (thiooxin) kovy afinní k síře Diarydithiokarbazonáty S=C N=N-R NH-NHR HS-C N=N-R N-NHR ketofor enolfor Difenylthiokarbazon (dithizon) di-(-naftyl)thio- karbazon o-dimerkapto- benzenáty R SH SH toluen-3,4-dithiol -diketonáty R-C CH2 C-R OO acetylaceton benzoylaceton dibenzoylmethan 2-thenoyl- trifluoroaceton 1-fenyl-3-methyl-4- benzoyl-5-pyrazolon o-nitroso- fenoláty OH NO o-nitrosofenol 1-nitroso-2-naftol 2-nitroso-1-naftol o-hydroxyl- oximy CH=NOH OH Salicylaldoxim -benzoinoxim (kupron) mono ­ a dialkylfosfáty R-O R-O P O OH kyseliny di(n-butyl)-fosforečná mono ­ a di- (2-ethylhexyl)- fosforečná alkyl- a arylfosfonáty R-O R P O OH kyseliny 2-ethylhexylfenyl- fosfonová 1-methylheptyl- fenylfosfonová pyridylazo- naftoláty N N=N OH 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN) 1-(2-pyridylazo)-2-resorcin (PAR) bis(salicyliden)- ethylendiiminy OH CH N CH2 OH CN CH2 crowny cryptandy EXTRAKCE IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ Ve vodné fázi probíhají homogenní reakce spojené s tvorbou molekulárních částic obsahujících kov Tato částice vzniká asociací iontů Podmínku je, aby tato částice měla alespoň zčásti hydrofobní charakter a byla objemná Toho se dociluje převedením kovu do formy zpravidla organického iontu, který je málo hydratován Asociát (nejčastěji iontový pár) je proto málo rozpustný ve vodě a extrahuje se do organické fáze, která má menší permitivitu E)TVORBA A EXTRAKCE IONTOVÝCH PÁRŮ kontaktní iontové páry (outher sphere associate), které jsou solvatovány periferně iontové páry oddělené rozpouštědlem (inner sphere associate), které vznikají sblížením částic, jejichž původní solvatační obálka se nenarušuje asociace je tím intenzivnější, čím nižší je vzdálenost obou iontů menší a čím je náboj těchto iontů větší (Bjerrumova teorie tvorby iontových párů) extrakce těchto iontových párů bude relativně malá, neboť tyto ionty jsou schopny silné elektrostatické interakce s molekulami vody La3+ ... [Fe(CN)6]4asociace velkých nehydratovaných a jednomocných iontů je důsledkem vnitřní struktury vody (tvoří se dočasné struktury se sedmi molekulami vody) extrakce těchto iontových párů bude převažovat koncentrace iontových párů v samotné vodné fází bývá zpravidla malá (až nezjistitelná), protože tendence struktury vody donutit ionty, aby se spárovaly je malá (jednotlivé ionty jsou hydratovány) je-li vodná fáze uvedena do styku s organickou fází, většina doposud utvořených párů do ní přejde. Tím se poruší rovnováha - tvoří se další iontové páry, které se extrahují po extrakci tento iontový pár existuje v organické fázi dále jako pár (v rozpouštědlech s nízkou permitivitou) anebo může v polárních rozpouštědlech zčásti disociovat (paradoxním případem je, že ani v jedné fázi nelze prokázat existenci iontového páru) ROZDĚLENÍ IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ A. Prosté iontové asociáty (kovový kation reaguje s anionty) anorganické anionty tetrafenylboritan dipikrylamin alkylfenoláty, mastné kyseliny, perfluorované deriváty, sulfonované deriváty B. Složité iontové asociáty a) iontová asociace + prostá koordinace (iontové asociáty organického činidla s jednoduchými koordinačními sloučeninami) 1. Kov v kationtové formě organické neutrální látky obsahující fosfor, síru nebo dusík (např. alkyfosfáty, fosfinoxidy apod.) kyslíkatá rozpouštědla (alkoholy, ketony, estery, ethery) 2. Kov v aniontové formě v kyslíkatých aniontech ­ MnO4 v halogenidech ­ FeCl4 v thiokyanátech ­ [Co(SCN)4]2- ostatní Jako partner pro tvorbu páru s uvedenými anionty se hodí kationty: hydroxoniové nebo oxoniové (kyslíkatá rozpouštědla) amonné, amoniové arsoniové, stiboniové, fosfoniové sulfoniové tetrazoliové jiné b) ionová asociace + chelatace 1. kationtové cheláty - fenanthroliny a polypyridyly - sloučeniny se dvěma fosforyly 2. aniontové cheláty (sulfonované, ostatní) Poznámka: Interakce iontů často vede ke srážení (např. jsou známy dipikrylamináty mnoha kovů). Nahrazení srážecích postupů extrakcí znamená často vyšší selektivitu. Např. - srážení dipikrylaminem neumožňuje rozdělit od sebe cesium a draslík - při extrakci dipikrylaminem v nitrobenzenu lze od sebe oddělit od sebe dokonce cesium a rubidium nadbytek organického činidla přejde zpravidla do organické fáze a neruší tak proto analýzu vodné fáze vznik iontových asociátů a následná extrakce probíhají při nízkých koncentracích kovů ,,kvantitativněji" než při srážení při extrakci je menší pravděpodobnost okluze a spolusrážení možnost vícestupňového dělení (extrakční chromatografie) TEORIE EXTRAKCE IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ Vliv velikosti iontu Lze očekávat, že ion se bude extrahovat ve formě iontového páru tím ochotněji, čím bude jeho náboj nižší jeho poloměr větší Př. A) Extrakce chromu tetrafenylarsoniem [Ph4As]+ Anion chromu % extrakce CrO4 2- 2 Cr2O7 - 98 B) Extrakce aniontů fuchsinem do chloroformu roste v pořadí Cl< Br< I- NO3 < SCN< ClO4 Vliv náboje iontu Vícemocné ionty se extrahují zpravidla méně Př. Extrakce kovů tetrafenylarsoniem [Ph4As]+ Náboj iontu Příklad iontu Relativní % extrakce -1 AuCl4 , TlCl4 , FeCl4 - ClO4 , TcO4 , ReO4 velmi dobrá velmi dobrá -2 a vyšší CoCl2 2, ZnCl4 , HgCl4 - SO4 , PO4 3slabá extrakce neextrahují se Vliv poměru nábojů obou iontů: nejlépe se extrahují částice, které jsou tvořeny kationty a anionty o stejném náboji Extrakce částice (T+ , Z) je spojena s interakcí 2 iontů. K extrakci částice (T3 + , Z3) se musí spojit 4 ionty (méně pravděpodobné) Vliv struktury činidla Je značně diskutabilní a jen v některých případech či souvislostech se dá vysvětlit. Vliv rozpouštědla Polárnější rozpouštědla (alkoholy, nitrobenzen, nitromethan, dichlordiethylether) působí na extrakci iontových párů příznivě. Extrakční schopnost neutrálních organofosforových činidel a primárních, sekundárních a terciárních aminů je tím vyšší, čím má rozpouštědlo méně kyselé vlastnosti: CHCl3 << chlorbenzen < brombenzen < benzen < < toluen < p-kresol < mesitylen < n ­ dekan EXTRAKCE JEDNODUCHÝCH IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ Polyhalidy (vhodné pro extrakci alkalických kovů * extrakci je možno provádět pro pH < 4 (při vyšším pH nastává rozklad polyhalidů) * vadí přítomnost oxidujících nebo redukujících látek * při užití v technologii způsobuje jod korozi nerezové oceli Např. extrakce alkalických kovů a alkalických zemin I3 - nitrobenzenem (v něm je iontový pár zcela disociován) Extrahovatelnost alkalických kovů: Cs > Rb > K > Na > Li Extrahovatelnost alkalických zemin: Ba > Sr > Ca Použití: - izolace cesia (zvláště pak 137 Cs) - dělení alkalických kovů a alkalických zemin od sebe Tetrafenylboritany, [BPh4 - ] * vhodné pro extrakci těžkých alkalických kovů * amminkomplexů typu [Hg(NH3)4]2+ Cs+ + I+ I2 = (Cs+ )org + (I3 - )org Na+ + I+ I2 = (Na+ )org + (I3 - )org Cs+ + (Na+ )org = (Cs+ )org + Na+ ˇ extrakce se provádí do nitrobenzenu, hexonu, octanu amylnatého, částečně i do benzenu * nevýhodou je malá rozpustnost tetrafenylboritanů těžkých alkalických kovů v rozpouštědlech, vysoká cena činidla * s rostoucím pH roste i extrakce kovů, pro pH > 7 až 9 již extrakce neroste Použití: - extrakce Cs (zvláště pak pro substechiometrickou separaci) - zjišťování stupně vyhoření jaderného paliva na základě obsahu 137 Cs - izolace francia - použití činidla v membránách iontově selektivních elektrod Dipikrylaminany (hexanitrodifenylaminany) - DPA N NO2NO2 NO2 NO2 NO2ON * extrahují kovy podobně jako tetrafenylboritany * výhodou je vyšší extrahovatelnost příslušných solí nitrobenzenem * vyšší chemická stabilita činidla * relativně nízká cena * zbarvení aniontu umožňuje spektrofotometrická stanovení * v organické fázi dochází k disociaci (tj. existují v ní např. CsDPA, CaDPA+ , Ca(DPA)2 Použití: - izolace 137 Cs - dělení cesia a rubidia - substechiometrická izolace 137 Cs - dělení francia a draslíku - při extrakci Cs v přítomnost dibenzo-18-crownu-6 vytváří cyklický polyether sendvičový obal iontů cesia, čímž brání jeho hydrataci. Pak lze extrahovat Cs i do nepolárního rozpouštědla - použití činidla i jako srážedla pro izolaci draslíku z mořské vody Fenoly * pro extrakce těžkých alkalických kovů používají se složité deriváty fenolu OH CH CH3 C2H5 C H CH3 BAMBP OH Cl CH2 Santophen-1 * charakteristický je růst rozdělovacích poměrů kovů až do pH = 13,5 * charakteristický děj (doprovázený další solvatací molekulami fenolu) * možnost použití málo polárních rozpouštědel * vyšší separační faktory pro jednotlivé alkalické kovy 2 1 D D = - separační faktor Př. Extrakce alkalických kovů 1 M BAMBP v diisopropylbenzenu dělené kovy Cs od Rb 20 Cs od K 300 Cs od Na 9 000 Cs od Li 25 000 Cs+ + 3(RH)x,org = [CsR(RH)3x-1]org + H+ snadná reextrahovatelnost alkalických kovů (i působením CO2) E. Kyselina dinonylnaftalensulfonová - DNS dodává se jako 48% ní roztok směsi izomerů v n-heptanu je málo rozpustná ve vodě, dobře v organických rozpouštědlech v málo polárních rozpouštědlech nasycených vodou tvoří micely používá se také jako inhibitor koroze má dobré extrakční vlastnosti je povrchově aktivní látkou (nebezpečí tvorby emulzí při extrakci) DNS neextrahuje anionty v organické fázi však může vázat až 8 molekul vody na 1 sulfoskupinu extrahuje nejen jednoduché kationty, nýbrž i komplexní kationty Použití: extrakce 137 Cs hexonem extrakce 7 Be n-heptanem separace rhodia od iridia, platiny, palladia a stříbra Karbonové kyseliny, R-COOH (mastné a naftenové kyseliny) * používají se od 60. let * nízká cena * vysoká mísitelnost s většinou organických rozpouštědel * relativní chemická stabilita * vysoká reprodukovatelnost extrakce * nevýhodou jsou nízké rozdělovací konstanty kyselin, pomalá kinetika a spoluextrakce některých kovů * kovy se extrahují ve formě kationtů (anionty se zpravidla neextrahují) * extrahovatelnost kovů je tím vyšší, čím je kov méně zásaditý, tj. čím nižší je pH jeho srážení Mn+ + (HA)x,org = [M(Hx-nAx]org + nH+ směs C7 ­ C9 * extrakce vesměs roste s růstem pH * kovy přecházejí do organické fáze ve formě solí kyselin, které nejsou disociovány a jsou zpravidla solvatovány dalšími molekulami činidla * rozdělovací konstanta činidla závisí na koncentraci * některých případech nelze vyloučit ani tvorbu (účast obou kyslíků karboxylové skupiny) Průmyslově vyráběné mastné kyseliny vzniká oxidací parafinu kyslíkem, používá se jako plastifikátory, mycí prostředky, flotační kolektory apod. Mr.stř = 139-143, b.v. = 236-240o C hustota = 0,915-0,917 g.cm-3 Rozdělovací konstanta činidla mezi kerosen a vodu Použití: - separace Zr a Nb - separace lanthanoidů - extrakce Cs, U, Th aj. - obchodní preparáty Versatic (směs terciárních monokarbonových kyselin) vznikají působením CO a vody na olefiny Versatic 9 ­ (R)(CH3)2COOH; Versatic 911 - (R1) (R2) (CH3) COOH Naftenové kyseliny Jde o deriváty cykloparafinů: koncentrace činidla (M) KD 0,0035 6,4 6,45 71,8 UO2A . 2HA FeA3 . HA CsA(HA)7 R R R (CH2)n-COOH R CH2 CH2 CH3 CH3 CH3 (CH2)n-COOH Mr,stř = 170-340, pro extrakce cca 200 , hustota 0,98 = g.cm-3 , * velmi nízká cena * používají se v koncentraci 0,3 ­ 1 M v kerosenu, často tvoří dimery * kyseliny s vyšším počtem atomů C mohou obsahovat i dvojité naftenové kruhy * vznikají oxidací nafty nebo petrolejových olejů EXTRAKCE IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ S NEUTRÁLNÍMI ORGANOFOSFOROVÝMI ČINIDLY PR3 trialkylfosfin R3P=O trialkylfosfinoxid PR2(OR) dialkylalkoxyfosfin (RO)R2P=O alkyester kyseliny dialkyfosfinové PR(OR)2 alkyldialkoxyfosfin (RO)2RP=O dialkylester kyseliny alkylfosfonové P(OR)3 (trialkylfosfit) (RO)3P=O trialkylester kaseliny fosforečné alkyl může být i aryl Vliv uspořádání molekuly činidla na extrahovatelnost Mechanismus extrakce kyselin a kovů Typ vazby: činidlo je vázáno na kov vazbou ­ PM nebo ­P=OM činidlo je vázáno vodíkovým můstkem ­P=OH vazba na molekulu vody R3P=OH.OH vazba na H-atom v nedisociované kyselině R3P=OHO.NO vazba na hydroxoniový ion R3P=OH.OH2 + ˇ může docházet ke kombinacím typů vazeb Zr Th Ru Pu(VI) Y Vliv koncentrace činidla a kyseliny směrnicová analýza Extrakce vody do organické fáze Molekuly vody se zpravidla účastní extrakčního procesu molekuly vody jsou zabudovány do komplexu. Např. samotný TBP tvoří s vodou silně exotermní reakcí sloučeninu Ve TBP nasyceném vodou je její Mn+ + n.NO3 + s (TBP.tH2O)org + (r-st)H2O = {M(H2O)r(TBP)s , (NO3 - )n}org TBP.H2O koncentrace cca 3,5 M Vysolování Rozdělovací poměr extrahovaného iontového asociátu lze zvýšit přídavkem elektrolytu (vysolovacího činidla) Pravidla pro vysolování: * vysolovací činidlo se musí samo minimálně extrahovat * má zvyšovat koncentraci komplexujícího aniontu * má vázat co největší počet molekul vody a tím snižovat permitivitu vodné fáze Vliv rozpouštědla na extrakční proces * kapalná extrakční činidla (např. TBP) lze požít i ve funkci rozpouštědla * zpravidla se však ředí vhodným organickým rozpouštědlem (snížení viskozity a zvětšení rozdílu hustot mezi oběma fázemi) * běžně užívaná rozpouštědla jsou 1. alifatické uhlovodíky 2. aromatické uhlovodíky 3. substituované alifatické a aromatické uhlovodíky (mimo 4) 4. chloroform, bromoform Extrakce TBP Patří mezi nejvýznamnější extrakční činidla tohoto typu. průzračná viskózní kapalina = 0,9766 g.cm-3 b.t. -80o C b.v. 289o C /760 torr, rozkládá se rozpustnost vody do 7 % - obchodní preparát obsahuje příměs DBP ­ musí se čistit - má sklon tvořit emulze ­ nutná vhodná volba podmínek pro extrakci (přídavek jiného rozpouštědla, neutrální soli apod. - nejdůležitější schopností TPB je schopnost extrahovat MVI+ , zejména uran - extrahovatelnost solí uranylu klesá v řadě: - (např. UO2(NO3)2 . 2TBP) UO2(ClO4)2 > UO2(OAc)2 > UO2(NO3)2 > UO2Cl2 > UO2SO4 Ostatní neutrální organofosforová činidla: tri-amylfosfát di-n-butylester kyseliny n-butylfosfinové tri-(2-ethylhexyl)fosfát tri-n-butylfosfinoxid (TBPO) tri-n-oktylfosfinsulfid di-(isoamyl) ester kyseliny methylfosfonové tri-n-oktylfosfinoxid (TOPO) di(n-butyl)ester kyseliny n-butylfosfonové tri-isooktylthiofosfát P OC4H9 OC4H9 C4H9O O EXTRAKCE IONTOVÝCH ASOCIÁTŮ S KYSLÍKATÝMI ROZPOUŠTĚDLY Mechanismus extrakce kovů - molekuly rozpouštědla solvatují přímo kation kovu, který s vhodným aniontem (nejčastěji dusičnanem) přechází do organické fáze Použití: extrakce čtyřmocných kovů - Ce, Zr, Hf, Th extrakce šestimocných kovů - U, Np, Pu, Am - molekuly rozpouštědla solvatují hydroxoniový kation, který vytváří extrahovatelný iontový asociát s komplexním aniontem kovu (týká se především halogenodových a thiokyanátových komplexů dvou- a trojmocných kovů V obou případech vznikající iontové asociáty mohou být solvatovány molekulami vody EXTRAKCE AMINY 1. Extrakce kyselin např. Mn+ + nNO3 + s(R2O)org = {[M(R2O)s]n+ , (NO3 - )n}org Fe3+ + 3Cl+ O R R H3O+ , Cl- O R R H3O+ , FeCl4- org (R3N)org + H+ + X= (R3NH+ , X- )org (R3N)org + 2H+ + Y2= {(R3NH+ ]2 , Y2- )}org 2. Extrakce kovů Aminy samy nejsou schopny extrakce, vždy musíme použít jeho sůl ­ proto se někdy užívá pojem ,,kapalný ionex" Kov se extrahuje vždy ve formě aniontového komplexu 3. OSTATNÍ ČINIDLA POSKYTUJÍCÍ VELKÉ ORGANICKÉ KATIONTY Chlorid tetrafenylarsonia [Ph4As+ , Cl] . 4H2O Použití: a) extrakce velkých kyslíkatých anorganických aniontů b) extrakce velkých halogenidových komplexních aniontů fluoridy BF4 , TaF6 chloridy AuCl4 , GaCl4 , TlCl4 , OsCl6 2, PtCl6 2, PdCl6 2jodidy BiI4 , SbI4 , CdI4 2thiokyanáty Fe(SCN)4 , Co(SCN)4 2, Cu(SCN)4 2kyanidy Fe(CN)6 3kyanáty Co(OCN)4 2Podobná extrakční činidla: chlorid tetrafenylstibonia [Ph4Sb+ , Cl- ] chlorid tetrafenylfosfonia [Ph4 P+ , Cl- ] (R3NH+ , X)org + MXn+1 = (R3NH+ , MXn+1 )org + X- NO3 , ClO4 , MnO4 , TcO4 , ReO4 , vanadičnan, CrO5Cl- chlorid trifenylsulfonia [Ph3S+ , Cl- ] chlorid trifenylselenonia [Ph3Se+ , Cl- ] kationty ferricinia Et2Fe+ chlorid tetrafenyltetrazolia EXTRAKCE ZA TVORBY KATIONTOVÝCH CHELÁTŮ Do organické fáze přecházejí iontové páry typu Rozdělení chelátotvorných činidel: dusíkatá 1,10-fenanthrolin 2,9-dimethyl-1,10-fenanthrolin (neokuproin) 2,9-dimethyl-4,7-difenyl-1,10-fenanthrolin (bathokuproin) 4,7-difenyl-1,10-fenanthrolin (bathofenanthrolin) dipyridyl ethylendiamin triethyltetraamin difosfinylalkany P O (CH2)2 P O dvoudonorová organofosforová činidla difosforečnany P O O P O N N N N + Cl (MChel+ , X- ) hypofosforečnany P O P O karamylfosfonáty N C O P O karbamylalkylfosfonáty N C O CH R P O Jiné neutrální ligandy pyridin deriváty fosfanu, arsanu, stibanu aminoxidy fosfanoxidy arsanoxidy karbonylové sloučeniny sulfoxidy EXTRAKCE SMĚSÍ ORGANICKÝCH ČINIDEL Obvyklý případ při extrakci směsí rozpouštědel: = = 1n ntot DD Méně obvyklý případ při extrakci směsí rozpouštědel: = > 1n ntot DD = < 1n ntot DD synergismus antergismus (antagonismus) A. Systémy se zachováním typu vazby * použití směsi dvou rozpouštědel * použití dvou jednodonorových ligandů * použití směsi dvou chelátotvorných činidel * použití směsi dvou kovových iontů B. Systémy, v nichž vznikají částice zahrnující koordinační a chelátovou vazbu * jednodonorové činilo vytěsňuje vodu * jednodonorové činidlo vytěsňuje chelátotvorné činidlo C. Systémy, v nichž vznikají částice zahrnující chelátovou vazbu a iontovou asociaci D. Systémy, v nichž se jedno činidlo neváže s kovem SUBSTECHIOMETRICKÁ SEPARACE Běžný typ kvantitativní separace prvku: Lze však užít (v aktivační analýze) pro kvantitativní stanovení prvků v malých množstvích i menšího - substechiometrického množství činidla ( tj. menšího než odpovídá stechiometrii separace) . Aktivační analýza : RADIOCHEMICKÁ PŘÍPRAVA RŮZNÝCH NUKLIDŮ, NEJČASTĚJI REAKCÍ (n , ) * vzniká směs radionuklidů * nutno je oddělit v radiochemicky čisté formě * separace se zpravidla provádí po přidání neaktivního nosiče vybraného prvku (izotopické zředění) * provede se separace tohoto vybraného prvku (nemusí být kvantitativní) * pro celkovou aktivitu A radionuklidu, který vznikl při ozařování platí m x aA = A ­ celková aktivita vzniklá při ozařování a- aktivita vyizolované části x ­ váhové množství přidaného nosiče m ­ hmotnost vyizolovaného nosiče Pro ozařování standardu platí stejný vztah: s s ss m x aA = Aktivity stanovovaného prvku v analyzovaném prvku A a ve standardu As jsou přímo úměrné množstvím stanovovaného prvku: použití nadbytečného množství komplexotvorného činidla s s A A yy = Lze zjednodušit, splníme-li dvě podmínky: 1. k analyzovanému vzorku i ke standardu přidáme po ozáření a rozpuštění přesně stejná váhová množství neaktivního izotopického nosiče (x = xs) 2. z roztoku analyzovaného vzorku a ze standardu vyizolujeme pro měření aktivity libovolná, avšak přesně stejná váhová množství stanovovaného prvku (m = ms). Pak platí: s s a a yy = Zde se využívá substechiometrického principu separace, nejčastěji extrakce. IZOTOPICKÉ ZŘEĎOVÁNÍ (1932) Stanovení prvku je založeno na sledování změny specifické aktivity, způsobené smíšením radioaktivního a neradioaktivního nuklidu stanovovaného prvku 1. Přímé izotopické zřeďování - k neaktivnímu stanovovanému prvku (y), přidáme k němu známé množství radionuklidu (ys) a z poklesu specifické aktivity lze vypočíst obsah stanovovaného prvku 2. Obrácené izotopické zřeďování - stanovení obsahu izotopického (neradioaktivního) nosiče v roztoku radionuklidu příslušného prvku -= 1 S S yy s s Specifická aktivita: aktivita vztažená na jednotku hmotnosti: m a S = Oddělíme-li z roztoku původní specifické aktivity Ss =as/ms a z roztoku vzniklého izotopickým zředěním (S=a/m) vždy přesně stejná množství stanovovaného prvku (např. substechiometricky , ms=m), pak pro jeho obsah (y) v analyzovaném vzorku platí -= 1 a a yy s s Použití: analýza stop prvků