1
Fiskální nerovnováha
Petra Dvořáková
KVE ESF MU
2
Obsah přednášky
Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy
Teorie dlouhodobé fiskální
nerovnováhy
Fiskální kritéria (Maastrichtská kritéria)
3
Definice fiskální nerovnováhy
nesoulad mezi veřejnými
příjmy a veřejnými výdaji
a) krátkodobá fiskální nerovnováha:
­ přebytek, vyrovnaný rozpočet,
deficit
b) dlouhodobá fiskální nerovnováha:
­ dluh 4
Krátkodobá fiskální nerovnováha
Obecně nesoulad mezi rozpočtovými
příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci
jednoho rozpočtového období.
Rozpočtový deficit = situace, kdy jsou
rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové
výdaje.
Rozpočtový přebytek = situace, kdy jsou
rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové
příjmy, tzv. negativní vládní úspora.
5
Krátkodobá fiskální nerovnováha
Krátkodobá fiskální nerovnováha
za celé veřejné finance - konsolidujeme
(sečteme a vyloučíme duplicity) příjmy a
výdaje za všechny veřejné rozpočty
za jednotlivé veřejné rozpočty
- státní rozpočet
- regionální (krajské) rozpočty
- municipální rozpočty
- mimorozpočtové fondy
- atd. 6
Graf: Vývoj deficitu SR a konsolidovaného
vládního deficitu v ČR (v mld. Kč).
-140
-120
-100
-80
-60
-40
-20
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
Mld.Kč
konsolidované saldo vládního sektoru saldo státního rozpočtu
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2006.
2
7
Graf: Vývoj salda jednotlivých
veřejných rozpočtů.
-120
-100
-80
-60
-40
-20
0
20
40
60
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
saldo státního rozpočtu saldo zdravotních pojišťoven
saldo mimorozpočtových fondů saldo územních samosprávných celků
Mld.Kč
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2006.
8
Složky deficitu
Strukturální (aktivní) složka
vzniká na základě rozhodnutí vlády
je nástrojem fiskální politiky vlády
Faktory vzniku
expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo
snížení daní)
vládní populismus a s ním související růst vládních
výdajů k ovlivnění voličů
snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let
snaha rozložit daňovou zátěž (např. u nákladných
veřejných projektů)
9
Složky deficitu
Cyklická (pasivní) složka
vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či
vlivem jiných exogenních faktorů (nikoliv
rozhodnutím vlády)
Faktory vzniku
hospodářský pokles (deprese)
zvýšení cen základních surovin (např. ropné šoky)
mimořádné události (válečný konflikt, přírodní
katastrofa apod.)
úrok z veřejného dluhu (pokud hrazen
z rozpočtových výdajů)
10
Složky deficitu
Celkový deficit (přebytek) = strukturální deficit
(přebytek) + cyklický deficit (přebytek)
Pc = přebytek cyklický, Dc = deficit cyklický
Zdroj: Šelešovský, J., Jahoda, R. Veřejné finance v ČR a EU. DSO. 2005, str. 109
11
Členění deficitů dle hlediska času
plánovaná nerovnováha - např. Návrh SR,
který jde každoročně do PSP ČR
nerovnováha v průběhu rozpočtového
období - dynamický pohled
(Plnění SR - MF ČR)
nerovnováha na konci rozpočtového
období - statický (bilanční) pohled
12
Graf: Rozdíl mezi rozpočtovaným a skutečným výsledkem
hospodaření SR v letech 1993 ­ 2006 (v mld. Kč).
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR.
-140,0
-120,0
-100,0
-80,0
-60,0
-40,0
-20,0
0,0
20,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006*
Mld.Kč
Schválenývýsledek hospodaření SR Skutečnývýsledek hospodaření SR
3
13
Primární x sekundární deficit
primární deficit - převis veřejných výdajů
nad veřejnými příjmy v daném rozpočtovém
roce (bez započtení úroků z veřejného
dluhu)
sekundární deficit ­ spojený s náklady
financování veřejného dluhu
celkový deficit = primární deficit + úroky
z veřejného dluhu
(úroky jsou mandatorním výdajem vlády,
v posledních letech rostou nejrychleji ze
všech výdajů)
14
Graf: Vývoj mandatorních výdajů v ČR (1995 ­ 2007).
Zdroj: MF ČR, Návrh SR na 2007.
0
100000
200000
300000
400000
500000
600000
700000
800000
mil.Kč
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2005 2006 2007
výdaje na dluhovou službu celkové mandatorní výdaje bez dluhové služby quasi mandatorní výdaje
15
Graf: Vývoj deficitu vládního sektoru ČR
v letech 1995 - 2006 (v % HDP).
Zdroj: MF ČR, 2006.
16
Konsolidační přístup k deficitu
zajímá nás, kde deficit vznikl
v případě ČR vzniká největší část deficitu
u státního rozpočtu (centrálních rozpočtů)
menší část vzniká u místních rozpočtů
(v některých státech ze zákona zakázáno)
nutno rozlišit deficit státního rozpočtu a
konsolidovaný veřejný
17
Způsoby krytí deficitu
1. monetární
- emise měny  inflace
2. rozpočtové
- zvýšení daní (jiných veřejných příjmů)
- snížení výdajů
3. dluhové
- prodej vládních cenných papírů
- domácí či zahraniční vládní úvěry
- transformace do veřejného dluhu
4. aktivy
- např. výtěžkem z prodeje státního
majetku či výnosy z privatizace 18
Rozpočtové důsledky deficitu
Krátkodobé
umožňuje zvětšení vládního
rozpočtového omezení
nemusí způsobit výrazné rozpočtové
komplikace
Dlouhodobé
může vést k rostoucí úrokové zátěži
nebo k inflaci
4
19
Makroekonomické důsledky deficitu
neoklasický přístup - hodnotí deficit
negativně  odmítá jej
keynesiánský přístup - hodnotí aktivní
deficit pozitivně  v určitých
případech ho doporučuje
neoricardiánský přístup - popírá
makroekonomické důsledky deficitu 
je vůči němu neutrální
20
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
Veřejný dluh
souhrn pohledávek ostatních
ekonomických subjektů vůči státu
zjednodušeně kumulace dosavadních
rozpočtových deficitů
je jednou z variant řešení krátkodobé
fiskální nerovnováhy
21
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
vzniká, když příslušná jednotka VS
vstupuje v důsledku deficitního
hospodaření na kapitálový trh a nabízí
na něm ostatním subjektům obligace
nebo jiný typ výpůjček k úhradě
vzniklého deficitu
cenou za dluh je úrok
veřejný dluh x státní dluh x dluh na
jiném stupni VS
22
Graf: Vývoj vlGraf: Vývoj vláádndníího dluhu vho dluhu v ČČR v letechR v letech
19951995 -- 2005.2005.
0,00
100,00
200,00
300,00
400,00
500,00
600,00
700,00
800,00
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Mld.Kč
0,00
5,00
10,00
15,00
20,00
25,00
%HDP
Státní dluh v mld. Kč Státní dluh v % HDP
Zdroj: Autor na základě dat ČSÚ, 2007.
23
Veřejný dluh
hrubý VD
čistý VD = hrubý VD  státní finanční aktiva
SFAK... finanční rezervy a účelové
prostředky vlády vedené na zvláštních
účtech centrální banky (finanční rezervy na
rizika vládních úvěrů, pohledávky vůči
zahraničí...)
24
Forma dluhu
podle držitele (stav k 31. 8. 2006):
nefinanční podniky (0,70 %)
finanční instituce (73,34 %)
vládní instituce (1,44 %)
domácnosti (0,22 %)
neziskové instituce sloužící domácnostem (0,02 %)
nerezidenti (23,28 %)
podle instrumentu:
úvěr ­ hrají menší roli
krátkodobé CP: SPP ­ splatnost do 1 roku
dlouhodobé CP: SD ­ splatnost až 20 let
5
25
Graf: Vývoj dluhu v členění dle
instrumentu
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2006.
0,0
100,0
200,0
300,0
400,0
500,0
600,0
700,0
Mld.Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
Eurobondy Půjčky na podporu platební bilance
Půjčky od Evropské investiční banky Ostatní zdroje
26
Vnitřní x vnější dluh
vnitřní (domácí) dluh ­ závazek vůči
domácím ekonomickým subjektům, dlužíme
,,sami sobě", problém  zadlužování
budoucích generací, vytěsňovací efekt na
kapitálovém trhu (tzv. crowding out effect)
vnější (zahraniční) dluh ­ v cizí měně,
platba úroků do zahraničí (přebytek
obchodní bilance  omezení importu),
riziko změny měnového kurzu
27
Struktura a vývoj státního dluhu
0,80,91,61,61,51,21,11,00,80,70,70,70,7
Směnky pro úhradu účasti
u EBRD a IBRD
0,00,00,00,00,18,98,88,88,88,88,88,98,9
Závazky převzaté od
ČSOB v nekonvertibilních
měnách
0,00,00,00,00,00,10,13,47,811,519,833,038,4
Závazky převzaté od
ČSOB v konvertibilních
měnách (CDZ)
29,720,711,72,50,00,00,00,00,00,00,00,00,0Půjčky od EIB
0,00,00,05,27,29,611,311,420,923,323,824,524,4
Půjčky na podporu platební
bilance
78,948,80,00,00,00,00,00,00,00,00,00,00,0Eurobondy
109,470,313,39,28,819,721,224,638,344,353,167,172,4Zahraniční dluh
0,00,00,00,00,00,00,00,26,04,317,638,149,9Ostatní zdroje
487,5397,0319,3222,6149,6104,377,070,057,943,941,728,319,5
Střednědobé a dlouhodobé
státní dluhopisy
94,2125,5160,6164,1186,6165,3130,199,870,962,642,023,817,0
Státní pokladniční
poukázky
581,8522,6479,9386,7336,2269,6207,1170,0134,8110,9101,290,286,4Domácí dluh
691,2592,9493,2395,9345,0289,3228,4194,7173,1155,2154,4157,3158,8STÁTNÍ DLUH CELKEM
2005200420032002200120001999199819971996199519941993
Zdroj: MF ČR, 2006.
28
Řešení dluhového problému
1. vliv pozitivních exogenních faktorů (pasivní cesta)
dosáhnout, aby tempo ekonomického růstu trvale
výrazně převyšovalo reálnou úrokovou sazbu
z veřejného dluhu;
neanticipovaná inflace - vliv na pokles reálné výše
veřejného dluhu (nominální růst HDP);
zahraniční pomoci, granty, dary, prominutí úroků
z vnějšího dluhu, resp. části celého dluhu (např.
rozvojové země)
29
Řešení dluhového problému
2. cestou aktivních vládních opatření (aktivní cesta)
snaha o dosažení přebytku SR (zvýšení příjmů,
redukce výdajů), z něho splácení dluhu včetně
úroků;
uvalení mimořádné jednorázové paušální dávky
z kapitálu k umoření dluhu;
monetární řešení, tzv. monetizace dluhu či
snížením reálné hodnoty dluhu záměrně vyvolanou
inflací;
odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku
(administrativní řešení dluhu).
30
Maastrichtská konvergenční kritéria
Čtyři kritéria stability:
Pevná pozice vládních financí.
Jejich výše se měří podle dvou ukazatelů ­ max. 3 % HDP roční
rozpočtový schodek a 60 % HDP celkového zadlužení.
Vysoká míra cenové stability.
Inflace nesmí překročit 1,5 % tří nejlepších členských zemí, měřeno
podle cenové stability předchozího roku.
Stabilita směnných kurzů.
Měna členské země se musí nacházet minimálně dva roky v rámci
normálních stanovených hranic fluktuačního pásma Evropského
monetárního systému (EMS).
Dlouhodobě založené úsilí o konvergenci.
Dlouhodobé úvěrové sazby nesmějí překročit průměr tří členských
zemí EU, které mají nejnižší sazby, o více než 2 %.
6
31
Maastrichtská kritéria
uvádí Smlouva o EU
pro přechod k EMU stanovena tato
konvergenční kritéria týkající se fiskální
politiky:
1. Kritérium deficitu vládního sektoru -
poměr deficitu vládního sektoru k HDP
nepřekročí 3 %
2. Kritérium hrubého vládního dluhu - poměr
vládního dluhu k HDP nepřekročí 60 %
32
Deficit vlády ČR a Maastrichtské
kriterium
-6,8
-2,9
-2,6
-2,4
-4,9
-5,8
-6,6
-3,6
-3,6-3,6
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
%GDP
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2007.
33
Graf: Srovnání deficitu nových členských zemí EU.
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Bulgaria
Czech
Republic
Estonia
Cyprus
LatviaLithuania
Hungary
M
alta
PolandRom
aniaSlovenia
Slovakia
%GDP
2003
2005
Maastricht
criterion
Zdroj: Autor na základě dat Eurostatu, 2006.
34
Srovnání se zeměmi EU ­ výše deficitu
- 2,6 %EU25- 2,8 %Dánsko
- 6,1 %Řecko- 2,5 %Nizozemí
- 5,2 %Malta- 2,5 %Litva
- 4,8 %Polsko- 1,9 %Slovinsko
- 4,5 %Maďarsko- 1,3 %Rakousko
- 4,2 %Kypr- 1,1 %Lucembursko
- 3,7 %Francie- 0,8 %Lotyšsko
- 3,7 %Německo- 0,3 %Španělsko
- 3,3 %Slovensko0,1 %Belgie
- 3,2 %Velká Británie1,3 %Irsko
- 3,0 %Itálie1,4 %Švédsko
- 3,0 %ČR1,8 %Estonsko
- 2,9 %Portugalsko2,1 %Finsko
Zdroj: MF ČR, březen 2005.
35
Vládní dluh ČR a Maastrichtské
kritérium
28,5
30,1 30,7 30,3 30,3
0
10
20
30
40
50
60
70
2002 2003 2004 2005 2006*
%GDP
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2007.
36
Srovnání se zeměmi EU ­ výše dluhu
63, 8 %EU2548,9 %Španělsko
110,5 %Řecko45,1 %Finsko
105, 8 %Itálie43,6 %Slovensko
95,6 %Belgie43,6 %Polsko
75,0 %Malta42,7 %Dánsko
71,9 %Kypr41,6 %Velká Británie
66,0 %Německo37,4 %ČR
65,6 %Francie29,9 %Irsko
65,2 %Rakousko29,4 %Slovinsko
61,9 %Portugalsko19,7 %Litva
57,6 %Maďarsko14,4 %Lotyšsko
55,7 %Nizozemí7,5 %Lucembursko
51,2 %Švédsko4,9 %Estonsko
Zdroj: MF ČR, březen 2005.
7
37
Graf: Srovnání deficitů ČR, EU,
EUROzóny
Deficity rozpočtů 1999-2007
-8
-6
-4
-2
0
2
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Roky
%zHDP
Česká republika Evropská unie EUROzóna
38
KONEC