1
FiskFiskáálnlníí nerovnovnerovnovááhaha
Petra Dvořáková
KVE ESF MU
2
Obsah přednášky
Krátkodobá fiskální nerovnováha
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
Fiskální kritéria EU
3
Definice fiskální nerovnováhy
nesoulad mezi veřejnými příjmy
a veřejnými výdaji
a) krátkodobá fiskální nerovnováha 
rozpočtový deficit (přebytek)
b) dlouhodobá fiskální nerovnováha 
veřejný dluh
4
Členění rozpočtového deficitu
Konsolidační přístup
Z pohledu času
Strukturální x cyklický
Dle významu úroků z veřejného dluhu
Dle použité metodiky
5
Graf: Vývoj deficitu SR a konsolidovaného
vládního deficitu v ČR (v mld. Kč).
-140
-120
-100
-80
-60
-40
-20
0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*
Mld.Kč
konsolidované saldo vládního sektoru saldo státního rozpočtu
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2006. 6
Graf: Rozdíl mezi plánovaným a skutečným
výsledkem hospodaření SR (v mld. Kč)
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR.
-140,0
-120,0
-100,0
-80,0
-60,0
-40,0
-20,0
0,0
20,0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Mld.Kč
Plánovaný výsledek hospodaření SR Skutečný výsledek hospodaření SR
2
7
Složky deficitu
Celkový deficit (přebytek) = strukturální deficit
(přebytek) + cyklický deficit (přebytek)
Pc = přebytek cyklický, Dc = deficit cyklický
Zdroj: Šelešovský, J., Jahoda, R. Veřejné finance v ČR a EU. DSO. 2005, str. 109
8
Primární x celkový deficit
primární deficit - převis veřejných výdajů nad veřejnými příjmy
v daném rozpočtovém roce bez započtení úroků z dluhu
celkový deficit = primární deficit + úroky z dluhu
-120,0
-100,0
-80,0
-60,0
-40,0
-20,0
0,0
20,0
40,0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Mld.Kč
Primární saldo státního rozpočtu Úroky ze státního dluhu Celkové saldo státního rozpočtu
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR.
9
Způsoby krytí deficitu
1. rozpočtové
2. aktivy
3. monetární (emisní)
4. dluhové
Důsledky deficitu:
Krátkodobé x dlouhodobé
10
Dlouhodobá fiskální nerovnováha
Veřejný dluh
souhrn pohledávek ostatních
ekonomických subjektů vůči státu
zjednodušeně kumulace dosavadních
rozpočtových deficitů
Kauzalita deficit  dluh
11
Veřejný dluh
Souhrn závazků:
1. Státu
2. Jednotlivých článků územní samosprávy
3. Veřejných fondů
4. Veřejně právních institucí zřizovaných státem a
územní samosprávou (např. PO, OSS, ...)
5. Veřejných podniků
Důležitý není způsob vzniku, ale že jde o
pohledávku vůči současným i budoucím daňovým
platbám obyvatelstva
12
Veřejný dluh
hrubý dluh x čistý dluh
vnější (zahraniční) dluh x vnitřní
(domácí) dluh
členění dluhu dle držitele
členění dluhu dle instrumentu
(úvěry, SPP, SD)
3
13
Graf: Vývoj státního dluhu ČR
v členění dle instrumentů
Zdroj: Autor na základě dat MF ČR, 2008.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
Mld.Kč
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Státní pokladniční poukázky Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
Eurobondy Půjčky na podporu platební bilance
Půjčky od Evropské investiční banky Ostatní zdroje
14
Metodiky pro stanovení velikosti deficitu
metodika Eurostatumetodika MMF
,,širší" pojetí vlády,,užší" pojetí vlády
akruální princip,,cash" princip
aplikuje ČSÚaplikuje MF ČR
ESA 95GFS (1986)
15
Zdroj: MF ČR, 2007.
Poznámka:
FNM byl k 31. 12. 2005 zrušen.
ČKA byla k 31. 12. 2007 zrušena.
16
Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (2)
ESA 95GFS (1986)
- vyšší náročnost na
datové zdroje, výstupní
údaje s časovým
zpožděním
- nepodává komplexní
obraz hospodaření
vládního sektoru
+ poskytuje komplexní
pohled na hospodaření
vládního sektoru
(jednotky)
+ včasnost,
transparentnost, nízké
nároky na zdrojová data,
vazba na SR
17
Maastrichtská fiskální kritéria
uvádí Smlouva o EU
pro přechod k EMU stanovena následující
kritéria pro oblast fiskální politiky:
1. Kritérium deficitu vládního sektoru - poměr
deficitu vládního sektoru k HDP nepřekročí 3 %
2. Kritérium hrubého vládního dluhu - poměr
vládního dluhu k HDP nepřekročí 60 %
18
Saldo vládního sektoru ČR a
Maastrichtské kriterium
Zdroj: Autor na základě dat ČSÚ, 2008.
-3,8 -3,71 -3,72
-5,74
-3,57
-5,01
-6,77 -6,62
-1,58
-2,96
-2,66
-3,32
-13,44
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
%HDP
4
19
Velikost deficitu členských zemí EU v roce 2006 (v % HDP)
4,2
3,9
3,8
2,9
2,2
1,8
0,6
0,4
0,2
0,1
-0,3
-1,1
-1,4
-1,5
-1,7
-1,7
-2,5
-2,6
-2,6
-2,8
-2,9
-3,4
-3,9
-3,9
-4,4
-9,2
Dánsko
Finsko
Estonsko
Irsko
Švédsko
Španělsko
Nizozemí
Lotyšsko
Belgie
Lucembursko
Litva
Rakousko
Slovinsko
Kypr
Německo
EU 25
Francie
Řecko
Malta
Velká Británie
Česká republika
Slovensko
Polsko
Portugalsko
Itálie
Maďarsko
Zdroj:Eurostat,2007 20
Vládní dluh ČR a Maastrichtské kritérium
Zdroj: Autor na základě dat ČSÚ, 2008.
13,07
16,37
18,52
28,5 30,07 30,38 29,74 29,44
25,14
15,0214,62
28,65
12,47
0
10
20
30
40
50
60
70
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
%HDP
21
Velikost dluhu členských zemí EU v roce 2006 (v % HDP)
4,1
6,8
10,0
18,2
24,9
27,8
30,2
30,4
30,7
39,1
39,9
43,5
46,9
47,8
48,7
62,2
62,2
63,9
64,7
65,3
66,0
66,5
67,9
89,1
104,6
106,8
Estonsko
Lucembursko
Lotyšsko
Litva
Irsko
Slovinsko
Dánsko
Česká republika
Slovensko
Finsko
Španělsko
Velká Británie
Švédsko
Polsko
Nizozemí
Rakousko
EU 25
Francie
Portugalsko
Kypr
Maďarsko
Malta
Německo
Belgie
Řecko
Itálie
Zdroj:Eurostat,2007