1
Externality
a úvod do teorie statků
VE - přednáška č.4
Osnova:
návaznost na minule - mikroekonomická
selhání trhu
externality
pojem
řešení
veřejná
soukromá
veřejné statky
Další povinná literatura:
WWW - Veřejná ekonomie - literatura
Malý - statky
Malý - externality
Vítek - externality (Coasův teorém)
Další doporučená literatura
1. Musgrave, R. A., Musgraveová, P.B.: Veřejné
finance v teorii a praxi. Management Press,
Praha, 1994. Str. 5-13, 38-54 (externality a
veřejné statky).
2. Stiglitz, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru.
Grada, Praha, 1997. str. 25-26, 102-116
(selhání), 157-183 (veřejné statky), 255-279
(externality)
3. ... a mnoho dalších (Frank, Sborník Šlapanice
98, Klaus, Nemec, Benard, Brůha....
2
Mikroekonomická selhání
Překážky k nastolení Paretovsky efektivních
stavů:
Selhání konkurence
Přirozené monopoly
Nedostatečná informovanost
Externality
Veřejné statky
Externality
efekty přelévání, vnější efekty, efekty
sousedství
Když výroba nebo spotřeba jednoho
subjektu způsobuje nezamýšlené náklady
nebo přínosy jiným subjektům....
Externalita je jev, který se vymyká
ekvivalenci => z hlediska trhu nechtěný
efekt
Typologie - dělení
pozitivní x negativní (příklady)
spojeny se spotřebou x výrobou (příklady)
problém společných zdrojů - viz cvičení
Důsledky externalit
úroveň produkce a s ní spojená úroveň
mezních nákladů bude ,,nesprávná" - ovšem
pouze ve srovnání s teoretickou abstrakcí
dokonalé (a homogenní) konkurence
negativní - více (příklad znečištění)
pozitivní - méně (příklad vzdělávání)
3
Negativní externalita
$
Q
MCe
MCp
MCsD (MB)
$
Q
Pozitivní externalita
MC
MBe
MBs =
MBp+MBe
MBp
Qm Qp
Řešení externalit
Veřejná řešení (Pigou)
korekční daně
pokuty
dotace
zákazy
příkazy
regulace
vlastní činnost
Soukromá řešení (Coase)
podmínky platnosti C.
teorému:
vlastnická práva
transakční náklady
Internalizace externalit
Veřejné statky
veřejné kontra veřejně poskytované
institucionální a ekonomické kritérium
dělení statků
poskytování (financování) vs. spotřeba
vlastnosti veřejných statků
4
Je např. školství veřejným
statkem?
Pokud ano, proč?
Pokud ano, co tím říkám, resp. co z toho
vyvozuji?
Je veřejné poskytování efektivnější než
soukromé?
Kdy ano a kdy ne?
,,Dva typy veřejných statků"
pozor na zažitý stereotyp
viz Klaus
co má být veřejné resp. kdy je ,,veřejnost
poskytování ve prospěch ekonomické
efektivity a kdy nikoli
příčiny a důsledky
,,Není zlato, co se třpytí"
způsob financování není definičním znakem
,,veřejnosti" statku, alespoň pokud tuto
kategorii používáme ve smyslu selhání trhu!
vlastnosti spotřeby vedou objektivně k
určitým důsledkům pro schopnost trhu
efektivně alokovat zdroje. Nezáleží na tom,
co si o tom myslíme, nebo na čem se
společnost dohodne!
Institucionální kritérium
TRŽNÍ POLOTRŽNÍ NETRŽNÍ
5
Ekonomické kritérium
čisté veřejné
(čisté
kolektivní) smíšené
(smíšené
kolektivní)
privátní
(soukromé)
Vlastnosti (čistých) veřejných statků
nerivalita spotřeby
(je vyloučení žádoucí?)
nulové mezní náklady
na spotřebu
nevyloučitelnost ze
spotřeby
(je vyloučení možné?)
technická vlastnost,
plyne z ní problém
černého pasažéra
(free-rider-problem)
Dělení statků
(spotřeba): vyloučitelná nevyloučitelná
rivalitní A B
nerivalitní C D
Samuelson:
"Jde o komoditu, jejíž užitky mohou být
poskytovány všem lidem .... aniž by to
přinášelo vyšší náklady, než jsou spojeny
s jejím poskytováním jedné osobě. Užitky
těchto statků jsou nedělitelné a lidé
nemohou být vyloučeni z toho, aby jich
využívali..."
6
Macmillanův slovník
: ,,... pokud je (komodita nebo služba)
nabízena jedné osobě, stává se dostupnou
všem ostatním jednotlivcům bez vynaložení
dodatečných nákladů. O veřejném statku
proto říkáme, že má NERIVALITNÍ
SPOTŘEBU; spotřeba jednou osobou
nesnižuje dostupnost statku nebo služby
komukoliv jinému."
Problém ,,černého pasažéra"
Neexistuje důvod, proč by měl jednotlivec
pravdivě odkrývat svou ochotu platit. Může
spoléhat na to, že bude mít užitek ze
spotřeby těch osob, které ochotu zaplatit
projeví.
Princip
obvykle platí: čím více tenduje spotřeba
statku k nerivalitě, nedělitelnosti a
nevyloučitelnosti spotřeby, tím více
prostoru se nabízí pro to, aby státní zásahy
pomohly nastolit vyšší míru efektivnosti
procesu alokace zdrojů (alespoň teoreticky).
Mohlo by tedy jít o skutečnou nápravu
tržního selhání.
Princip (pokračování)
V opačném případě, blíží-li se statek svými
vlastnostmi čistému soukromému
(privátnímu) statku a stát se u něho přesto
pokouší nahradit nebo "napravit" tržní
mechanismus - tedy veřejně ho poskytuje,
pak se většinou jedná o snahu řešit
potenciální dopady v nerovnosti příjmů,
Redistribuční efekt je přitom nutně zaplacen
ztrátami efektivnosti
7
Veřejné statky a veřejně
poskytované statky
objektivnost vlastností
spotřeby
nerivalita
nevyloučitelnost
(nedělitelnost)
MCs = 0
politický konsensus
důvody různé
vysoké náklady na
dodatečné jednotky
spotřeby vyváženy
,,sociálními" důvody
ztráty z ,,nadměrné"
spotřeby
Příklad (Hyman)
lidé v jedné místnosti
jejich rozhodnutí ovlivňují pouze je
samotné a nikoho dalšího.
každý den dostávají obyvatelé místnosti
fixní množství chleba a paliva k vytápění
místnosti.
=>
pokračování
chléb lze mezi jednotlivé osoby rozdělit
použitím tržního mechanismu s cenou, která
bude denně stanovována na základě
interakce mezi poptávkou a nabídkou.
Jednotlivci mohou přizpůsobovat svou
spotřebu svým preferencím a ekonomickým
možnostem.
pokračování 2
mezi obyvatele místnosti nelze rozdělit to,
nakolik je místnost vytopena. Všichni
v místnosti zažívají v daném okamžiku
stejnou teplotu. Pokud by se ubytoval další
obyvatel, teplota by zůstala stejná při
stejném množství potřebného paliva. Nikdo
nedokáže spotřebovat více tepla a tím ho
odebírat ostatním a není rovněž možné, aby
se pro někoho topilo více a pro jiného
současně méně.
8
Příklady
čisté soukromé
čisté kolektivní
nákladnost
vyloučení
prospěšnost
vyloučení
snadnéobtížné, drahé
vysoké MC
na poskytování
nár.obrana
dálnice2
dálnice1
Nerivalitní, ale vyloučitelná -
příklad mostu
Q - počet přejezdů
cena (mýtné)
p
Qo
kapacita mostu
Efekt přetížení
Q - počet přejezdů
cena (mýtné)
p
Qo
kapacita mostu
MC, záporný užitek
Ztráta z nadměrné spotřeby
9
Soukromé statky s vysokými
transkačními náklady
X
Y
,,Selhání" vlády
To, že trh tzv. selhává, nemusí nutně
znamenat, že každý vládní zásah vede
k lepšímu, resp. efektivnějšímu řešení.
Naopak, někteří ekonomové tvrdí pravý
opak, totiž že vládní zásahy situaci většinou
jen zhoršují.
hlavní důvody:
Omezené informace
I kdyby vláda měla ... stejně má omezenou
možnost kontrolovat resp. řídit reakce
soukromého sektoru.
I kdyby vláda měla ...má omezenou
kontrolu nad byrokratickým aparátem,
I kdyby všechna předchozí neexistovala,
jedno by zůstalo. Jde o omezení vyplývající
z podstaty politického procesu.
omezená informovanost
vláda nemá ani nemůže mít všechny
relevantní informace,
nemá k dispozici ani dokonalou znalost
kauzálních souvislostí tj. nemá "dokonalou
teorii",
ale nemá dokonce ani stoprocentní znalost o
průběhu reálných procesů.
Navíc zde významnou roli hraje faktor
zpoždění.
10
omezenost ovlivnění reakce
Zvlášť zřejmé je to v demokraticky
uspořádaných společnostech, ovšem ani
totalitní státy nedokázaly přinutit všechny
výrobce a spotřebitele k "žádoucímu"
chování. Možnosti reakce, přizpůsobení
apod. jsou v podstatě neomezené.
omezená kontrola nad byrokracií
tj. nad částí sama sebe. Uvádění legislativy
do života je složitý proces závislý na celé
řadě technických detailů a uplatňují se
v něm jako relativně autonomní subjekty i
státní úřady a úředníci, kteří mohou být do
značné míry vedeni i svými vlastními
zájmy. (viz teorie veřejné volby)
političnost rozhod. procesů
Politické rozhodnutí je v podstatě
principielně kompromisem mezi zájmy
subjektů, které se na rozhodování podílejí.
Výběr z možných alternativ je tím vždy
poznamenán. Existují vlivy nátlakových
skupin apod. Dlouhodobé uskutečňování
nějaké vnitřně logické a konsistentní
politiky je v podstatě nemožné.