1
Veřejné volba
(politické kolektivní rozhodování z
pohledu ekonomie)
VE - přednáška č.5
Osnova:
pojem, význam, základní problémy tvorby
kolektivních rozhodnutí
hlasování, pravidla hlasování, střední volič,
hlasovací paradox,
Arrowův teorém nemožnosti
role subjektů podílejících se na veřejné
volbě v zastupitelské demokracii
Doplňková studijní literatura:
ARROW,K.J.: Všeobecná ekonomická rovnováha: cíl,
analytické prostředky, kolektivní výběr. Přednáška při
příležitosti udělení Nobelovy ceny,. in. Jonáš, J. a kol.:
Nobelova cena za ekonomii. Academia, Praha, 1993,
str.125-147.
BUCHANAN,J.M.: Konstituce ekonomické politiky.
dtto str.589-599.
BUCHANAN,J.M.:Veřejné finance v demokratickém
systému. Computer Press. Brno 1998
motto: (Buchanan)
Rozhodnutí, týkající se použití ekon. zdrojů
činí vždy jednotlivci, občané, jednotlivě
nebo ve skupinách. Činí tak nejméně ve
dvou rovinách: za prvé jako kupující
(prodávající) zboží a služeb v rámci
organizovaného trhu a za druhé jako
"kupující" ("prodávající") zboží a služeb v
rámci organizovaných politických procesů...
2
Politické rozhodování 1
Politické rozhodování je komplexní a
rozporuplný proces, mnohem
komplikovanější než nepolitické
rozhodování v rámci tržních vztahů.
Vzhledem k rozdílné povaze těchto pravidel
i základních cílů obou sfér se nemůže v
politice uplatnit základní princip tržního
výběru - soulad mezi soukromými náklady
a užitky.
Politické rozhodování 2
Nicméně v konečné instanci je to
jednotlivec, kdo musí "volit", jak budou
jeho zdroje použity, a to jak kolektivně, tak
soukromě.
Je to právě jednotlivec, který musí
"rozhodnout" o rozsahu státního rozpočtu a
o rozdělení rozpočtových prostředků mezi
jeho jednotlivé položky.
podstata
u veřejné volby jde o vysvětlení
individuálního chování ve druhém
zmíněném procesu, tedy v procesu
kolektivního rozhodování (jinými slovy,
proč a jak bude jednotlivec v konkrétní
situaci volit a jak dopadne kolektivní
rozhodování...)
Základní otázky (např.):
Jak je určována výše výdajů na veřejně
poskytované statky v demokratické
společnosti?
Jak přesně je reagováno na požadavky
občanů?
Existuje v demokratické společnosti lepší
vymezení úrovně veřejných statků?
Existuje postup, který lépe odráží priority
jednotlivců ve společnosti?"
3
Soukromý mechanismus alokace zdrojů
(znáte z mikroekonomie)
metoda pro určení úrovně produkce
privativních statků: cenová regulace
ceny hrají důležitou roli při přenosu
informací:
informace týkající se hodnoty a kvality různých
komodit - tyto informace se týkají nákladů na
výrobu a nedostatku komodit.
veřejné mechanismy alokace zdrojů
informace prostřednictvím ceny je
nahrazena
především hlasováním
jak se provádí?
co to znamená pro schopnost dosáhnout
optimální alokace zdrojů?
Jak volí typický daň. poplatník?
zjednodušeně předpokládáme, že bude
hlasovat ve svém vlastním zájmu: spočítá si,
jaké výhody mu přinese nový státní
program a srovná je s tím, jak se mu zvýší
výdaje...
problém identifikovatelnosti užitků a
nákladů
co ovlivňuje postoj jednotlivce k
veřejným výdajům
může mít veřejně poskytované statky ,,rád"
úroveň příjmů a z toho plynoucí relativní
vzácnost soukromých statků
reálná podoba daňového systému, resp.
způsob a podíl, jakým přispívá
4
neboli:
V případě daní, kde by každý musel platit
stejně, chudý jedinec dá pravděpodobně
přednost nižší úrovni výdajů na veřejné
statky, protože mezní náklady jsou pro něj
vyšší (viz náklady příležitosti z
nerealizované osobní spotřeby). Ale jestliže
chudší jedinci platí méně než bohatší,
potom mohou dávat přednost vyšší úrovni
výdajů na veřejné statky.
rovnovážný stav
Jak můžeme vysvětlit vznik rovnovážného
stavu při hlasování jedinců s různými
úrovněmi preferencí?
příklad: Tři jedinci s různými preferencemi
ve vztahu k úrovni veřejných výdajů,
podílejí se stejně
vysoké
střední
nízké
tři různé preference
čistý užitek
velikost veř. výdajůQp Qm Qr
kdo zvítězí ? P, M, R?
,,P"
,,M"
,,R"
hlasování (většinové)
varianta Qp proti Qm
výhodné jen pro ,,P"
,,M" jednoznačně
preferuje ,,svou"
pro ,,R" je už lepší
Qm. když se nehlasuje
o jeho Qr...
Qm vítězí 2:1
varianta Qm proti Qr
výhodné jednoznačně
pro ,,M" (1:0)
,,R" jednoznačně
preferuje ,,svou" (1:1)
pro ,,P" je už lepší
Qm. když se nehlasuje
o jeho Qp...
Qm vítězí opět 2:1
5
volič medián
v příkladu je volič ,,M" tzv. středním
voličem, tj. voličem mediánem
jeho preference se nachází uprostřed
uspořádané množiny preferencí
zastává ji sám (stejně jako ti ostatní), ale
přesto zvítězí, protože vždy uspokojí
alespoň polovinu voličů
platí pro ,,jednovrcholové preference"
volební paradox
nemusí být možné
dosažení rovnováhy
A > B > C
C > A > B
B > C > A
A : B ... 2:1 => A
B : C ... 2:1 => B
C : A ... 2:1 => C
Neexistuje žádný vítěz
Výsledek ovlivněn
pořadím volby
spojeno s
vícevrcholovostí
preferencí
Nabízí se otázka
jaké jsou minimální podmínky, kterým se
musí pravidlo společenské volby podrobit,
aby bylo eticky přijatelné?
Kenneth Arrow: Social Choice and
Individual Values:
Arrowův teorém nemožnosti
Existuje nějaký politický mechanismus pro
tvorbu kolektivních rozhodnutí, který by
splnil tyto podmínky?
Arrow ukázal, že neexistuje. Tato poučka je
nazývaná Arrowovým zákonem (teorémem)
nemožnosti, resp. Arrowovou větou.
6
Arrowovy podmínky 1
Předpoklad racionality
Pro libovolnou zadanou skupinu individuálních
preferencí musí pravidlo společenské volby
produkovat úplné a transitivní společenské
uspořádání.
úplnost - v každé dvojici alternativních společenských
stavů je jeden z nich preferován před druhým, nebo je
jejich vzájemný vztah indiferentní.
transitivita IF x > y AND y > z THAN x > z
pokr.
Nezávislosti irelevantních alternativ
Společenská volba ze souboru alternativních sociálních
stavů závisí pouze na uspořádání jednotlivců vzhledem
k daným alternativám a nezávisí na ničem jiném.
Paretovský princip
Jestliže každý jedinec ve společnosti preferuje x před y,
potom společenské uspořádání musí odrážet, že x je
preferováno před y. Jestliže nejméně jedna osoba ve
společnosti preferuje x před y a jestliže všichni ostatní
členové jsou v této otázce indiferentní, potom musí
společenské uspořádání odrážet skutečnost, že x je
preferováno před y.
pokr.
Neomezená oblast
zahrnovat veškerá logicky možná individuální
uspořádání
Nediktatura
Neexistuje takový konkrétní jedinec, striktně
preferující x před y, pod jehož vlivem by celá
společnost striktně preferovala x před y bez
ohledu na preference ostatních jednotlivců.
Role subjektů
podílejících se na veřejné volbě
zastupitelské demokracii
politici (strany)
byrokracie
zájmové skupiny
7
Politici
investuje:
snaží se uhodnout
přání voličů, aby
byl zvolen znovu
...
,,přemáhá se"
spotřebovává
prestiž
moc
peníze
Byrokracie
maximalizuje
rozpočet, kterým
vládne
moc, prestiž, ocenění
Parkinsonovy zákony
minimalizuje riziko
omylu, odpovědnosti
,,Malého hypotéza"
Zájmové skupiny
pokouší se snížit výdaje voličů spojené s
volbami a získáváním informací;
jsou primárním zdrojem informací a přes
takto poskytované informace často ovlivňují
veřejnost
jako přímé či nepřímé úplatkářství (voliči
musí být přesvědčeni, že užitek z voleb vyváží jejich
obtíže s volbami spojené)