1 Veřejné příjmy a veřejné výdaje 2 Obsah přednášky ­ 1. část Vývoj veřejných výdajů od roku 1870 Funkce veřejných výdajů Třídění veřejných výdajů 3 Definice veřejných výdajů Existuje více definic veřejných výdajů, např: VV je ta část HNP, kterou spotřebováváme spíše kolektivně než soukromě (Samuelson, 1995). VV jsou výdaje související s realizací základních funkcí vlády na všech jejích úrovních. (Hamerníková, Kubátová). A další ... 4 Vývoj veřejných výdajů od roku 1870 Od roku 1870 vzrostly veřejné výdaje ve všech industrializovaných zemích bez ohledu na jejich geografické, sociální a institucionální rozdíly. Největší nárůst je patrný do roku 1980, pak zpomalení růstu, stagnace či dokonce pokles veřejných výdajů. Důvody růstu a vysvětlující teorie viz VE. 5 Faktory a teorie růstu veřejných výdajů Změna preferencí Technicko-technologické změny Inflace Demonstrační efekt Fiskální iluze 6 Faktory a teorie růstu veřejných výdajů (pokračování) Jiné vlivy (teorie konjunkturálních cyklů - recese utrácím, v růstu nešetřím. ...) Teorie prahových efektů Viz. kniha Veřejná ekonomie 7 Graf: Růst veřejných výdajů v letech 1870 ­ 1996 (v % HDP) Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century. 0 10 20 30 40 50 60 70 1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996 %HDP Francie Německo Velká Británie Švédsko Japonsko USA Průměr 8 Graf: Výdaje vládního sektoru v ČR v letech 1995 ­ 2004 (v mld. Kč) Zdroj: Data z makroekonomické predikce MF ČR. 0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1000,0 1200,0 1400,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004* mld.Kč 30,0 35,0 40,0 45,0 50,0 %HDP Konsolidované výdaje VS vč. čistých půjček Konsolidované výdaje VS bez čistých půjček Podíl na HDP vč. čistých půjček Podíl na HDP bez čistých půjček 9 Základní funkce veřejných výdajů Souvislost s historickým vývojem podílu veřejných na HDP Viz kniha Veřejná ekonomie alokační, redistribuční (distribuční), stabilizační. 10 Alokační funkce Rozhodování o alokaci (umístění) veřejných výdajů (objem a struktura) Rozhodování o velikosti a struktuře poskytovaných veřejných výdajů, produkce veřejných statků v rámci rozpočtového omezení Portfolio statků z veřejného sektoru (produkce) a soukromého sektoru 11 Graf: Veřejné výdaje na obranu v letech 1900 ­ 1995 (v % HDP) Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century. 0 2 4 6 8 10 12 1900 1920 1937 1960 1980 1995 %HDP Francie Německo Velká Británie Švédsko Japonsko USA Průměr 12 Redistribuční funkce Normativní přístup: shoda na snižování nerovností (spravedlnost X efektivnost) Přerozdělování, které má vést ke zmírnění sociálních a důchodových nerovností ve společnosti 13 Graf: Veřejné výdaje na transfery a subvence v letech 1870 ­ 1995 (v % HDP). Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century. 0 5 10 15 20 25 30 35 1870 1967 1960 1970 1980 1995 %HDP Francie Německo Velká Británie Norsko Japonsko USA Průměr 14 Stabilizační funkce Veřejné výdaje jako nástroj makroekonomické politiky sloužící k dosažení plné zaměstnanosti a ekonomického růstu 15 Graf: Veřejné výdaje na nezaměstnanost v letech 1937 ­ 1996 (v % HDP) Zdroj: Tanzi, V., Schuknecht, L. Public Spending in the 20th century. 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 1937 1960 1980 1996 %HDP Francie Německo Velká Británie Norsko Japonsko USA Průměr 16 Realizace funkcí ve výdajích veřejných rozpočtů Obtížně odlišení kterou funkci konkrétní výdaj naplňuje ­ časté překryvy Alokační - 30-40 % Redistribuční cca 40-60 % Stabilizační cca 10-20 % Stabilizační funkce naplňována centrem, naopak alokační nižšími rozpočty 17 Třídění veřejných výdajů Teoretické (učebnicové) Rozpočtová skladba Nemandatorní, mandatorní, kvazimandatorní Mezinárodní členění 18 Teoretické (učebnicové) Běžné a kapitálové Návratné a nenávratné Plánované a mimořádné Dle funkcí státu Dle úrovně veřejných rozpočtů 19 Rozpočtová skladba (závazné a jednotné třídění) odpovědnostního (podle kapitol SR) druhového (podle druhu) odvětvového (podle odvětví) konsolidačního (uvnitř veřejných rozpočtů) 20 Odpovědnostní (není povinné pro úsc) Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu Kapitola 303 Senát Parlamentu Kapitola 304 Úřad vlády České republiky Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí Kapitola 307 Ministerstvo obrany Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv Kapitola 312 Ministerstvo financí Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí atd. Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa 21 Druhové třídí všechny příjmy a výdaje (většinou všechny jednotky) příjmové operace na třídy: 1. daňové příjmy (vždy v podrobnějším členění) 2. nedaňové příjmy 3. kapitálové příjmy 4. přijaté dotace výdajové operace na třídy: 5. běžné výdaje, 6. kapitálové výdaje třída 8 ­ financování 22 Odvětvové třídění příjmů a výdajů 1. zemědělství a lesní hospodářství 2. průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 3. služby pro obyvatelstvo 4. sociální věci a politika zaměstnanosti 5. bezpečnost státu a právní ochrana 6. všeobecná veřejná správa a služby 23 Konsolidační nestačí sečíst veřejné příjmy a výdaje za jednotlivé rozpočty, je potřeba vyloučit duplicity, tzn. konsolidovat př. stát poskytne dotaci na základní školství, přijde na kraj, z něho do školy = výdaj dvakrát 24 Metodika GFS 1986 Metodika MMF = GFS 1986 (od roku 1986) Operace běžného roku jsou sledovány na pokladním (hotovostním), tzv. cash principu, tedy v okamžiku realizace příjmové či výdajové operace (jako např. v jednoduchém účetnictví). 25 Metodika ESA 95 Metodika Evropské Unie (nahradila ESA 78) Transakce daného roku jsou zaznamenávány na tzv. předpisovém (akruálním) principu ­ operace se sledují, když se ekonomická hodnota vytváří, transformuje, zaniká ­ časová souslednost (jako např. v podvojném účetnictví), je obdobou hospodářského výsledku. Podrobnější vysvětlení http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ESA_95_ 26520.html 26 Saldo s/bez čistých půjček Čisté půjčky = půjčky ­ splátky půjček Saldo vládního sektoru včetně čistých půjček ­ zahrnuje i příjmy a výdaje z operací spojených s privatizací majetkových podílů státu a s nabýváním a realizací jiného finančního majetku (nákup a prodej akcií a majetkových podílů, splátky dříve poskytnutých vládních půjček, realizované státní záruky, u nichž se předpokládá v budoucnu jejich návratnost apod.). Saldo vládního sektoru bez čistých půjček ­ vylučují se operace finančního charakteru, kdy se jedná pouze o změnu v rámci finančních aktiv. Saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací transformačním institucím ­ kromě operací finančního charakteru se saldo očišťuje o dotace transformačním institucím, tj. úhradu ztrát ČKA/KOB, dotace z FNM pro finanční skupinu ČKA/KOB a Českou inkasní. důvodem těchto úprav je přiblížit výdaje (deficit) podle metodiky GFS k veličinám podle metodiky ESA95, případně vyloučit z dlouhodobé analýzy ,,nahodilé" operace státu 27 Veřejné příjmy (daňové) 28 Obsah ­ 2. část veřejné příjmy charakteristika české daňové soustavy reforma veřejných rozpočtů - daně problémy české daňové soustavy 29 Veřejné příjmy můžeme (podle rozpočtové skladby) rozdělit na: daňové nedaňové kapitálové dotace pozor na vliv konsolidace a vliv metodiky (GFS a ESA 95) největší vliv mají daňové příjmy 30 Daňové příjmy ukazatel daňové kvóty podíl daní na HDP podobným ukazatelem je Den daňové svobody ,,úzká kvóta" ,,široká kvóta" 31 Daňová kvóta 32 Složení daňové kvóty ČR 2002 1100 ­ DPFO 1200 ­ DPPO 2100 ­ SZP zaměstnanec 2200 ­ SZP zaměstnavatel 3000 ­ daň z objemu mezd 4000 ­ majetkové 5000 ­ ze spotřeby 6,6 5,8 11,1 2200 0,4 0,4 0,0 3000 2,0 1,9 0,5 4000 11,6 10,8 10,9 5000 41,0 36,9 38,4 celkem 3,73,610,8EU 15 3,03,510,0OECD 3,94,24,8ČR 210012001100 33 Podíl výnosu daní na HDP 34 Časová osa 20001990 1993 2004 2008 35 Daňový systém v roce 1989 odlišné podmínky pro pro různé ekonomické subjekty důraz na daně placené společnostmi administrativně jednodušší fiskální iluze nízké majetkové daně prostor pro vyjednávání 36 Charakteristika daní po 1993 - přímé I DPFO: výnosově silná, ,,univerzální" daňový základ, existence odečitatelných položek, progresivní sazba (12, 20, 25, 32 %); valorizace pásem a OP, nahrazení OP DSlevou DPPO: výnosově silná, zdaňujeme ,,daňový zisk" firem, proporcionální daň (45 % -> 24 %), odpisová politika a daňově uznatelné náklady 37 Charakteristika daní po 1993 - přímé II Majetkové (nemovitosti, silniční, trojdaní) nízký výnos, základem daně buď hodnota nebo jiný ukazatel (výměra), záleží i na vztahu 2 subjektů u trojdaní SZP: je to daň?, přímá?, největší výnos i ve srovnání s ostatními zeměmi OECD, širší základ než u DPFO, problém s OSVČ 38 Charakteristika daní po 1993 - nepřímé I DPH: největší daň, dvě sazby daně, harmonizace se EU, problém, které položky mohou být zdaněny sníženou sazbou (viz. dětské pleny), Spotřební daň: nepřímá, velký výnos (pohonné hmoty, tabákové výrobky, alkohol), většinou paušální daň (daň na množství), cigarety ­ paušál i valorická, harmonizace s EU 39 Charakteristika daní po 1993 - nepřímé II Clo: je to daň?, nepřímá, zanedbatelný výnos, záleží na struktuře obchodu (které země a které komodity), dnes ze 75 % výnos rozpočtu EU Ekologické: dnes nejsou vybírány Ostatní: místní ,,poplatky" poplatky za znečišťování vod a ovzduší 40 Reforma VEFI Daň z příjmů fyzických osob společné zdanění manželů nahrazení o.p. na dítě slevou daně (+ daňový kredit) neprováděná valorizace ­ studená progrese nutnost zjednodušení daní pro OSVČ, ale snaha zavést registrační pokladny rostoucí význam nestandardních o.p. 41 Reforma VEFI Daň z příjmů právnických osob pokles sazby ?? daňové pobídky ?? komplikovaná daň ­ dá se s tím vůbec něco dělat?? 42 Reforma VEFI Majetkové daně nízký výnos v ČR diskuse nad zavedením valorického principu - úsc diskuse nad zrušením některých daní 43 Reforma VEFI SZP změny SP závislé na vybrané podobě penzijní reformy možnost zrušit některé položky možnost, že by stát platil ,,více" za své pojištěnce možnost větší spoluúčasti zavedení stropů ?? 44 Reforma VEFI DPH relativně bezproblémová daň diskuse nad rovnou daní ­ pozor (?) na regresivitu nutnost splnit ,,evropské" podmínky 45 Reforma VEFI Spotřební daně další jistota pro vládu opět pozor na evropské podmínky ­ cigarety, energie ­ zavedení ekologických daní 46 Problémy české daňové soustavy (náměty k zamyšlení) Zdanění práce Snížená sazba DPH Zdanění OSVČ Investiční pobídky Daňové úniky a nedoplatky Zdanění tabáku Ekologické daně Daňové výdaje 47 Odkazy k prostudování Prezentace návrhu reformy VEFI z 2.4.2007 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Reforma_ verejnych__financi_ppt.ppt Makroekonomická predikce http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ma kro_pre_30030.html 48 Děkuji za pozornost.