Finanční trhy Analýza akcií - Teorie efektivních trhů a psychologická analýza Psychologická analýza ¡ PA zkoumá vliv psychologických aspektů účastníků trhu ¡ chování účastníků trhu není racionální ¡ výsledky analýz (FA,TA) na reálném trhu selhávají vlivem psych. aspektů účastníků obchodů (investoři, zprostředkovatelé) Psychologická analýza ¡ trh je determinován velkým množstvím proměnných veličin l fundamentální (výnosy,riziko...), vliv na strategii investorů l psychologické faktory určují chování investorů v krátkém období, na změnu kurzů působí psych. investorů Psychologická analýza ¡ psychologická analýza zahrnuje čtyři základní teoretické koncepce zabývající se vlivem masové psychologie na kurzy akcií ¡ jsou to l Keynesova investiční psychologie l Kostolanyho burzovní psychologie l Teorie spekulativních bublin l Drasnarova koncepce psychologické analýzy Keynesova investiční psychologie ¡ značný vliv na chování akciových kurzů mají subjektivní faktory, kterými jsou l struktura vlastnictví akcií (neustále více lidí vlastní akcie a přitom jen mizivé procento z nich ví, jak se správně ohodnocují) l nepřiměřené reakce akciových kurzů na určité události (investiční publikum reaguje nepřiměřeně na běžné události mající pomíjivý charakter, to zvyšuje volatilitu akciových trhů) Keynesova investiční psychologie l chování investičního publika je značně ovlivňováno kolektivní psychologií velkého počtu neinformovaných jednotlivců l investiční rozhodování je zaměřeno na prognózování budoucího chování investičního publika Spekulace X podnikavost ¡ spekulace je podle Keynese investiční rozhodování, které je založeno na prognózování kolektivní psychologie ¡ podnikavost je naproti tomu činnost vyplývající z předvídání budoucího výnosu akciového instrumentu po celou dobu jeho životnosti a na základě fundamentálních analýz ¡ tato teorie považuje za velmi nebezpečné, pokud by spekulace nabyla většího rozsahu než podnikavost Řešení (Keynes) ¡ psychologie determinuje investory v krátkém horizontu, investorův odhad je nepřesný Þ iracionální faktor – cit (určitý stupeň víry investora, že v budoucnu nastane nějaká událost) ¡ proti růstu spekulace nabízí l snížení likvidity trhů, l snížení množství účastníků na trhu, l přijmout určitá omezení pro vstup na trh, Řešení (Keynes) l zvýšení nákladů spojených s obchodováním, l zvýšení daní, progresivní zdanění převodu CP, l zavedení poplatků na trzích, což by snížilo likviditu trhu ¡ postupy individuálních a profesionálních investorů se neliší od davu Kostolanyho burzovní psychologie ¡ vychází z rozdílů kurzů pro krátké, střední a dlouhé období l v krátkém období je změna kurzů určena psych. reakcemi l ve střed. období jsou změny kurzů funkcí úrokových sazeb a likvidity l v dlouhém období jsou dominantní veličiny FA Kostolanyho burzovní psychologie ¡ burzovní psychologie vychází ze dvou skupin účastníků burzy l hráči - snaha o dosažení výnosu v krátkém období, jednají emocionálně, l spekulanti - jednají na základě vlastní analýzy a zkušeností ¡ toky peněžních prostředků a akcií mezi hráči a spekulanty tvoří dle Kostolanyho věčný koloběh burzy Kostolanyho burzovní psychologie ¡ koncepce vychází z technického složení trhu l trh přeprodaný (oversold market) - stav trhu, kdy po převaze nabídky se očekává růst ceny l trh překoupený (overbought market) - stav trhu, kdy po převaze poptávky se očekává pokles ceny ¡ koloběh akciových kurzů má 3 fáze l určení fází nákupu a prodeje (změna, korekce) l vyčkávání a držení akcií (fáze doprovodná) l držení peněžních aktiv (fáze přepínání) Kostolanyho burzovní psychologie Teorie spekulativních bublin ¡ spekulativní bubliny = situace, kdy se kurzy cenných papírů dočasně, bez jakéhokoli racionálního vysvětlení velmi výrazně odchylují oběma směry od vnitřních hodnot ¡ výskyt je vysvětlován masovou psychologií ¡ teoreticky je tento jev spojen s nadměrnou reakcí na nějakou událost Teorie spekulativních bublin ¡ bubliny mohou být dvojí l nejprve dochází k růstu tržních kurzů a poté k prudkému propadu cen l nejprve dochází k velkému poklesu tržních kurzů a poté k prudkému růstu Drasnarova koncepce psychologické analýzy ¡ existenci zhodnocovacího či znehodnocovacího trendu je projev dvou protichůdných vlastností, chamtivosti a strachu ¡ podle toho, která vlastnost převládne nad vlastností zbývající, dochází na trhu k růstu kurzů cenných papírů nebo k poklesu Drasnarova koncepce psychologické analýzy Analýza efektivních trhů ¡ tzv. teorie náhodné procházky ¡ je zbytečné se pokoušet analyzovat společnosti, cenné papíry, kurzy a objemy obchodů, burzovní publikum či jiné faktory za účelem zjištění budoucího vývoje kurzů, protože kurzy akcií vykonávají podle této hypotézy „náhodnou procházku“ Analýza efektivních trhů ¡ na trhu není možné dosahovat v dlouhém období nadprůměrných zisků po očištění rizika ¡ pokud někdo těchto nadprůměrných výsledků dosahuje, pak je to pravděpodobně způsobeno používáním neveřejných informací Předpoklady analýzy efektivních trhů • stále přítomný ziskový motiv investorů, který napomáhá správnému ocenění cenného papíru, tedy ocenění na tzv. vnitřní hodnotě • vysoce konkurenční tržní prostředí a stejné postavení účastníků na trhu • volný a neomezený přístup k informacím a informačním technologiím Předpoklady analýzy efektivních trhů • vytvoření kvalitní infrastruktury na trhu • dostatečná likvidita na trhu • kvalitní právní legislativy na trhu Charakteristiky efektivního trhu ¡ okamžitá, skoková reakce na novou, neočekávanou informaci ¡ náhodné změny v kurzech ¡ žádný investor na efektivním trhu není schopen v dlouhém období trvale při dané úrovni rizika dosahovat nadprůměrného výnosu Charakteristiky efektivního trhu ¡ na plně efektivním trhu musí selhat všechny obchodní a investiční strategie, protože CP je neustále správně oceněn a díky skokové reakci na novou informaci chybí jakýkoliv časový prostor pro realizaci i té nejinteligentnější strategie Anomálie na efektivních trzích ¡ lednový efekt - výnosy akcií jsou v lednu relativně vysoké - jedna hypotéza říká, že investoři v prosinci realizují daňové ztráty tím, že prodávají CP (pokles cen), v lednu je nakupují zpět, čímž dochází k růstu cen Anomálie na efektivních trzích ¡ efekt malé firmy - právě malé firmy v lednu dosahují většiny výnosů z „lednového efektu“ - malé firmy mají vzhledem k riziku relativně vysoké výnosy, to lze částečně vysvětlit tím, že analytici se zpravidla soustřeďují na velké firmy a malých si příliš nevšímají Anomálie na efektivních trzích ¡ víkendový efekt - existuje tendence poklesu cen akcií během víkendu, resp. pondělního dopoledne - důvodem mohou být špatné zprávy, které investoři během víkendu obdrží Chování cen akcií ¡ pro vysvětlení pohybu cen akcií existuje řada teorií ¡ podle jedné konají akcie náhodnou procházku („random walk“) - cena akcií je výsledkem náhodných faktorů a nelze ji předpovídat; pouze dlouhodobě zachovává určitý růstový trend Chování cen akcií ¡ podle jiné teorie jsou v cenách akcií již dávno zahrnuty veškeré odpovídající informace, takže je nemožné nalézt podhodnocené akcie, natož pak „překonat trh“ Chování cen akcií ¡ podle další teorie je vývoj cen akcií odrazem tří trendů l primárního, který má trvání v řádu let a může být rostoucí (býčí) nebo klesající (medvědí); l sekundárního, který se odehrává v řádech týdnů až měsíců a koriguje trend primární; Chování cen akcií l denních fluktuací, které se odehrávají v rámci jednoho dne nebo týdne, jsou odrazem náhodných faktorů a jejich význam je z hlediska investičního rozhodování zanedbatelný ¡ hlavním úkolem analytika podle této teorie je potom rozlišit, zda je vývoj cen akcií odrazem primárního nebo sekundárního trendu Chování cen akcií ¡ úkolem analytika je odvodit tzv. „vnitřní hodnotu akcie“, tj. hodnotu akcie, která by odpovídala všem těmto fundamentálním ukazatelům ¡ tuto vnitřní hodnotu porovnat s aktuální tržní cenou akcie a určit, zda je akcie podhodnocena nebo nadhodnocena Chování cen akcií ¡ podle toho akcii nakoupit či prodat ¡ tímto způsobem dochází k vyčišťování akciového trhu, který se pak stává efektivní Analytici ¡ obchodníci s cennými papíry, penzijní a podílové fondy, banky i pojišťovny zaměstnávají ve svých řadách tisíce investičních profesionálů zvaných akcioví analytici Analytici ¡ mají za úkol provádět analytický výzkum akciového trhu, hodnotit vývoj ekonomiky, jednotlivých odvětví a společností, s jejichž akciemi se obchoduje, a na základě svých znalostí a zkušeností nalézat vhodné investiční příležitosti a vydávat investiční doporučení Analytici ¡ mezi těmito analytiky lze rozlišit tři skupiny l sell-side analysts ¡ jsou zaměstnanci mezinárodních investičních bank a makléřských firem. ¡ jejich úkolem je provádět podrobné a důkladné rozbory jednotlivých společností a vydávat investiční doporučení individuálním i institucionálním klientům Analytici l nezávislí analytici („independent analysts“, „indies“) ¡ pracují pro firmy specializované na výzkum akciového trhu, ¡ jejich klienty jsou často i samotné makléřské firmy, případně jednotlivci Analytici l buy-side analysts ¡ jsou zaměstnanci institucí kolektivního investování jako jsou podílové a penzijní fondy, ¡ provádějí vlastní výzkum jednotlivých společností nebo mají přístup k analýzám sell-side analytiků, ¡ sami pak vytvářejí zprávy pro portfolio manažery, kde uvádějí svá investiční doporučení Analytici ¡ akcioví analytici vydávají ve svých zprávách zpravidla investiční doporučení ¡ mají být vodítkem pro investory při rozhodování o investičních příležitostech ¡ škály investičních doporučení se mezi jednotlivými makléřskými domy či investičními bankami liší Analytici ¡ existují však tři základní, kdy analytik zaujímá jednoznačné stanovisko, a to l „koupit“ („Strong Buy“, „Buy“), l „držet“ („Hold“, „Neutral“), l „prodat“ („Sell“, „Strong Sell“) Analytici ¡ vedle toho mohou existovat i doporučení l „přikoupit“ („Moderate Buy“, „Accumulate“, „Outperform“), l „částečně odprodat“, l „redukovat“ („Moderate Sell“, „Underperform“, „Weak Hold“) Analytici ¡ zde se analytik domnívá, že trend růstu či poklesu ceny akcie bude nějakou dobu ještě pokračovat, a tak se přiklání více k nákupu či prodeji ¡ protože analyzování pohybu cen akcií je časově náročná činnost, zaměřují se makléřské firmy či investiční banky obvykle pouze na omezený okruh akciových titulů Analytici ¡ vždy potom oznamují, pokud začnou nebo přestanou některý titul analyticky sledovat a hodnotit (Initiate/Drop Coverage) Analytici ¡ kromě investičních doporučení sestavují analytici i odhady zisků společností ¡ jde o čtvrtletní, pololetní a roční odhady zisku na akcii, které se tito analytici domnívají, že společnosti vykáží ve svém účetnictví Analytici ¡ na základě odhadů skupiny analytiků se potom sestavují průměrné (konsensuální) odhady, což mají na starosti specializované agentury jako First Call či Reuters Analytici ¡ v případě, že společnosti vykáží lepší hospodářské výsledky než činí průměrné odhady zisků analytiků, ceny jejich akcií na burze či mimoburzovním trhu vzrostou a naopak Analytici ¡ problematická pozice akciových analytiků, zejména těch zaměstnaných u velkých investičních bank a makléřských domů, spočívá ve dvou skupinách klientů, které tyto instituce obsluhují Analytici l individuální investoři - jejich cílem je nalézat vhodné investiční příležitosti a zhodnotit své peníze l podnikoví klienti - pro ně tyto instituce provádějí různé transakce, například emise akcií či fúze a akvizice Analytici ¡ vzniká zde potom konflikt zájmů ¡ investiční banky se snaží na jedné straně co nejlépe provést transakci, například co nejlépe umístit emisi akcií Analytici ¡ na druhé straně by měly dát investorům nezávislá doporučení týkající se hospodaření svých podnikových klientů ¡ i toto lze ošetřit striktními zásadami uvnitř investičních bank, jejichž plnění ovšem závisí především na managementu a zaměstnancích těchto institucí