Pojem globalizace: * od 2. světové války ohromný nárůst propojenosti světa a vzájemné závislosti mezi místy * pojem „globalizace“ se objevuje až v 90. letech *ohromná pozornost ze strany společenských věd *„keyword“ *průzkum: od počátku 90. let do r. 1999 vydáno 4 239 publikací na téma globalizace *v roce 1999: 32 publikací (knih, článků) týdně! Pojem globalizace: * hodnocení zájmu o globalizaci je různé *od odmítnutí „přehnaného humbuku“ až po označení „jedinečné globální éry“ v historii lidstva * není možné to ignorovat – musíme se tím zabývat * globalizace – těžko uchopitelný pojem Dva základní aspekty významu pojmu globalizace: * indikuje specifickou škálu společenské aktivity – je celosvětová, planetární *ale čím se liší „globální“ od mnohem starší myšlenky „mezinárodního“? *v čem se podstatně odlišuje internet, umožňující globální komunikaci 21. století, od železnice a parníků 19. století, které umožnily vznik mezinárodního obchodu? * překonává vztahy mezi státy – mezinárodní či přeshraniční procesy *globalizace vytváří „trans-státní“ (nadstátní) procesy – aktivity, které se objevují mimo působení států jako takových *nejen překračují hranice, ale chovají se, jako kdyby hranice neexistovaly • globální finanční trhy • globální oteplování * oba tyto „primitivní“ aspekty globalizace jsou geografické Čtyři témata (formy vztahu mezi geografií a globalizací): * 1. Geografie a globalizace *geografie jako disciplína má globální tradici – značně delší než vznik globalizace jako konceptu *geohistorická perspektiva – umožňuje identifikovat specifika současné globalizace *obrana proti „presentismu“ • předpokládá výjimečnost současného, aniž by se ptal, čím je současnost výjimečná a jaké má historické předchůdce * 2. Geografie vztahů *globalizace je vytvářena odlišnými typy prostorů („spaces“) ve srovnání s dřívější dobou *„prostory míst“ (spaces of places) *„prostory toků“ (spaces of flows) *„globální“ není jen pasivní aréna, ve které probíhají procesy Čtyři témata (formy vztahu mezi geografií a globalizací): * 3. Geografie rozdílů *„geografie globalizace“ *studium prostorového rozmístění „globálního“ *to, co je považováno za globalizaci, se vyskytuje v různé intenzitě *tradiční „geografie moci“ je globalizací posilována a zvýrazňována *obrana proti totalizaci – myšlence, že globalizace je všezahrnující, hladké pole vztahů, které předurčují sociální vývoj * 4. Politická geografie globalizace *geografie pro a proti globalizaci *studium reakcí na globalizaci • lokální, resp. v místě zakořeněný odpor proti nadstátním procesům a kosmopolitismu globalizace *obrana proti chápání globalizace jako dědice kosmopolitismu, euro-amerického „progresivního“ myšlení„, které podceňuje zásadní pestrost lidstva A. Geografie a globalizace * Geografie – tradičně globální pohled *snaha o poznání a popis známého světa • geo – graphein *snaha o objevování neznámého • „geografie“ a „objevování“ – podobný význam *„koloniální geografie“ * Globální otázky stály v centru pozornosti v době vzniku geografie jako moderní disciplíny *Godlewska, Smith: „moderní geografie jako disciplína je produktem imperialismu“. *expanze evropských států vytvořila koncem 19. století „globální sepětí“ („global closure“) – politicky sjednocený svět Globální zájem geografie v době jejího vzniku jako disciplíny - příklady * Herbertson (1910) *rozdělil svět na velké „přirozené regiony“ *úkolem geografie je mapovat tyto regiony a hodnotit jejich ekonomickou úroveň *geografie jako nástroj imperiální politiky • vlády mají vytvořit „statisticko-geografické kanceláře“ *explicitně globální (obdoba strategických plánů dnešních NNS) * Mackinder (1904, 1919) *heartland thesis – jeden z nejznámějších modelů, spojujících znalost prostředí s mocenskými zájmy *dominantní model/představa prostorového uspořádání světa po většinu 20. století * Bowman (1921) *podobný geopolitický model, americký Ústup od globálních otázek * Ve 2. polovině 20. století globální otázky mimo centrum zájmu geografie *geopolitika se stála věcí stratégů, politiků a náčelníků generálních štábů *humánní geografie ustoupila od globálního měřítka ke studiu procesů na úrovni států nebo pod ní • podobný posun i v jiných společenských vědách * Avšak v této době – po 2. sv. válce – byly vytvářeny základy nového světového uspořádání *new world order/global order – pod vedením USA *boom „rozvojových studií“ („development studies“) • podobný současnému boomu psaní o globalizaci *vznik nové „planetární závislosti“ založené na „rozvoji“ Znovuobjevení „globálního“ jako měřítka hodného zájmu * na přelomu 60./70. let * poprvé od doby imperialismu * ve třech hlavních oblastech *environmentální otázky – zájem o zranitelnost Země • zejména znečištění a environmentální hrozby s vč. nukleární hrozby • zpráva „Římského klubu“ (1972 – „Limity růstu“) *rostoucí síla a moc nadnárodních korporací • „global reach“ • vznik „new international division of labor“ *zájem o globální nerovnosti • požadavky na NIEO – „new international economic order“ • vyvolaný zničujícími dopady ropných krizí (1973, 1979) a kolapsem cen komodit s na nich záviselo mnoho zemí třetího světa Aspekty globalizace * odpovídá třem oblastem zájmu: *globální integrace *globální vládnutí („governance“) *globální nerovnost („inequity“) * vedlo ke vzniku studií globálního v humánní geografii i jiných společenských vědách *studium nadnárodních korporací *world-system geography (Taylor) *obnovená „development geography“ (Corbridge, Peet) *„new economic geography“ (Dicken, Massey) Dimenze (typy) globalizace * geoekonomická * geopolitická * geosociální * geokulturní * geoenvironmentální B. Geografie vztahů * studium globalizace neznamená jen přidání „globálního“ ke konvenčním analýzám na úrovni států *jde o zkoumání významu měřítka pro společenské jevy a procesy * 2 klíčové body: *propojenost/závislost měřítkových úrovní *vytváření řádovostních úrovní lidskou činností 1) Propojenost měřítkových úrovní * Řádovostní úrovně nejsou vzájemně nezávislé *můžeme překročit hranice, ale nemůžeme vystoupit mimo dané měřítko (řádovostní úroveň) *vyjadřují to pojmy • glokalizace („glocalization“) – Swyngedow • global-local (Pred, Watts) *zdůrazňují myšlenku, že geografické řádovostní úrovně jsou vzájemně propojené *globalizace je o měnících se vztazích mezi geografickými úrovněmi • svět je „přeškálováván“ (rescaled) • některé procesy se přesouvají k institucím „nad“ úrovní státu, jindy „pod“ úrovní státu s stát samotný se na tyto změny adaptuje (nemusí se nutně stávat méně významným) 2) Vytváření řádovostních úrovní lidskou činností * Jednotlivé řádovostní úrovně se neobjevují samy od sebe *jsou vytvářeny lidskou činností *to je významné: znamená to, že zvětšující se prostorový rozsah aktivit není ničím nevyhnutelným *globalizace není přirozená • podobně jako nebyl přirozený imperialismus *globalizace: zdůvodňována tržním determinismem • imperialismus: zdůvodňován rasovým determinismem *globalizace: motivována potřebou omezit sociální stát (welfare state) a “narovnat ceny“ • TINA – „there is no alternative“ – rétorika pro-tržních politiků *D. Harvey: vytváří se nový „spatial fix“ • posun kapitálu z odvětví a oblastí s nízkým výnosem do odvětví a oblastí s vysokým výnosem s restrukturalizace výroby i spotřeby Příčiny * nová globální škála aktivit je odpovědí kapitálu na hospodářskou stagnaci, která začala v 70. letech 20. stol. * technologický pokrok v dopravě a telekomunikacích *jednotlivé části světa se tak dostávají blíže k sobě • smršťování světa (shrinking world) • časoprostorová komprese (space-time compression) * v dopravě začaly technologické inovace počátkem 19. století *železnice, parníky *později auta, kamiony, trysková letadla… * pro globalizaci byly klíčové telekomunikace *vytvářejí efektivní simultánnost ve spojení mezi místy *telegraf *radio *telefon • spolehlivý transatlantický telefon od konce 50. let 20. stol. Centralizace řídících funkcí * významný důsledek inovací v telekomunikacích: centralizace řídicích funkcí *Ford: v 60. letech zrušil evropská řídicí centra • řídil výrobu přímo z centrály v Detroitu *následovaly další nadnárodní společnosti (NNS) – multinational corporations (MNC) *několik největších NNS je dnes ekonomicky významnější než většina států • r. 2000: sto největších NNS má aktiva mnohokrát přesahující úhrn HDP stovky nejchudších států Flexibilní produkce * globalizace není jen technologickou kulminací smršťování světa * konvergence inovací v telekomunikacích a výpočetní technice *informace a analýzy bezprostředně dostupné na velkou vzdálenost *to umožnilo nejen centralizaci řízení, ale vznik flexibilní výroby a distribuce • decentralizace výroby *změny nezůstaly omezeny na oblast výroby • média s dalekosáhlé dopady na kulturu a společenský život s globální vesnice („global village“) • reklama s podpora stále větší spotřeby s konzumní společnost s dalekosáhlé environmentální důsledky *poslední „vynálezy“ v této vlně telekomunikačních inovací: • superinformační dálnice (super information highway) s e-marketing, e-obchodování, telekonference… s „globální manažeři“ Informační společnost * Klíčovým prvkem se stal přenos informací * Někteří vědci to považují za výraz zásadní změny v povaze společnosti *informační věk („information age“) *znalostní společnost („knowledge society“) * Manuel Castells: informační společnost („information society“) – 1996 *nahrazuje průmyslovou společnost („industrial society“) *vytváří novou společnost sítí („network society“) Společnost sítí * Podstatou network society je vznik nové formy prostoru. * Do 70. let byla moderní společnost konstituována „prostory míst“ („spaces of places“) *lokality, regiony, státy… * společnost sítí je utvářena „prostory toků“ („spaces of flows“) *množství propojení a vztahů napříč prostorem Prostor toků * Prostor toků má 2 základní úrovně: *infrastrukturní *organizační * infrastrukturní: hardware a software *umožňuje elektronický přenos informací * organizační: společenské vztahy *vazby mezi lidmi a institucemi *zajišťují fungování společnosti sítí * oba tyto typy sítí mají svoji geografii *i kyberprostor („cyberspace“) je umístěn v místech, odkud je řízen, udržován a dále rozvíjen *v organizačních sítích má prominentní postavení síť světových měst („world city network“) • koncentrace informací, místo lokalizace poradenských firem s finanční služby, právní poradenství, marketing… • využívají dostupnost informací a prodávají je svým klientům Místa nebo sítě? * Konvenční místa („spaces“) s příchodem společnosti toků nezmizela *města jsou nody sítí ale současně zůstávají specifickými místy * „Prostory toků“ existovaly také před 70. lety * Mění se však relativní význam těchto dvou typů prostoru *Fred Cooper: „nemusíme volit mezi rétorikou kontejnerů a rétorikou toků.“ *toky se staly relativně významnější na úkor míst * humánní geografie studuje vztahy mezi toky a místy C. Geografie globalizace * má globalizace nějakou geografii? *není všudypřítomná? * Globalizace není homogenní proces *její projevy a důsledky v různých místech světa jsou výrazně odlišné * Všeobecný trend: prohlubování rozdílů mezi regiony *M. Castells: každé „globální město“ vytváří „černou díru“ marginalizace a vyloučení z globální společnosti sítí *nerovnoměrná globalizace („uneven globalization“) Nerovnoměrná globalizace * Nárůst chudoby: vyloučení a marginalizace * Vyloučení („exclusion“) *některé skupiny se nepodílely na růstu a zvýšení produktivity • např. obyvatelé venkova bez vlastních pozemků, chudé ženy * Marginalizace *úspěchy tržních reforem (od 80. let) nebyly provázeny redistribucí jejich výsledků *ve stovce nejchudších států s 1,6mld. obyvatel došlo k relativnímu hospodářskému poklesu *průměrné příjmy jsou dnes nižší než v roce 1970 *UNDP, změna podílu pětiny nejbohatších a nejchudších, 1960-1991: • podíl nejbohatší pětiny na úhrnných příjmech se zvýšil ze 70% na 85% • podíl nejchudší pětiny klesl z 2,3% na 1,4% *polarizace: na úrovni států se poměr mezi nejbohatšími a nejchudšími zvýšil z 30:1 na 61:1. *uvnitř států: bohaté centrální regiony prosperovaly více než chudé oblasti *uvnitř měst se prohloubily rozdíly mezi bohatými a chudými čtvrtěmi • nejvíce markantní v „globálních městech“ Co způsobuje rostoucí polarizaci? * Bylo vytvořeno nové prostorové uspořádání kapitálu – „spatial fix“ * 20. století, do 70. let: vytvořeny struktury, které směřovaly ke snižování nerovností (k redistribuci) *demokracie *sociální stát *dekolonizace * Chudší vrstvy společnosti úspěšně využívaly svoji kolektivní sílu *k získání většího podílu na rostoucím bohatství • zaměstnanci • spotřebitelé • voliči… * Konec 20. století – zlom (deregulace…) Ekonomický realismus * Harvey: „kapitál získal svoji ztracenou sílu“ *deregulace *„ekonomický realismus“ • firmy se přesouvají do míst s lepšími podmínkami pro dosažení zisku * Státy – mají teritoriální charakter *uzavřeny ve starém „prostoru míst“, zatímco kapitál využívá výhod nového „prostoru toků“ * Firmy využívají výhod a vedou státy k soupeření mezi sebou *daňové úlevy *přímé zahraniční investice (PZI) *dotace, granty *úroveň regulace • zaměstnanecké • sociální • environmentální * Mobilita kapitálu je příčinou deindustrializace a ztráty pracovních míst *ve vyspělých zemích „Neoliberální kontrarevoluce“ * Převaha privátních (korporátních) zájmů nad veřejnými * Mobilita kapitálu není ničím novým – ale její rozsah a měřítko jsou bezprecedentní *rozsah PZI ve světě * Zdůrazňuje starší nerovnosti *na všech měřítkových úrovních – globální, státní, lokální * Nerovnoměrná globalizace je více polarizovaná než starší geografické nerovnosti * Hlavní „oběť“ neoliberální politiky: programy zaměřené na snižování nerovností *regionální politika se mění na programy partnerství veřejné a privátní sféry (PPP) – ve vyspělých zemích *pomoc rozvojovým zemím se mění na kredity na nákup zboží (např. zbraní) Strukturální přizpůsobení * Programy strukturálního přizpůsobení (structural adjustment programs – SAPs) *typický příklad změny politiky * předcházela hospodářská krize v 70. letech a dlužní krize počátkem 80. let *Latinská Amerika a Afrika • 1982 - Mexiko * vytvořeny IMF a IBRD *k nápravě financí rozvojových zemí * škrty v sociálních a environmentálních programech a politikách *cíl: aby se staly atraktivnější pro zahraniční kapitál *rušení minimální mzdy, dotací na potraviny, zavádění školného… * „ztracená dekáda“ (80. léta) *průměrný příjem v afrických zemích v roce 1990 nižší než v roce 1960 Neoliberální agenda * Programy strukturálního přizpůsobení součástí neoliberální politiky * Začíná ve vyspělých zemích koncem 70. a počátkem 80. let *Thatcherism (M. Thatcher) *Reagonomics (R. Reagan) *H. Kohl * Redukce sociálního státu (welfare state) *neviditelná ruka trhu *privatizace, deregulace, tržní reformy… * Úspěch neoliberalismu: rozpad Druhého světa (vč. SSSR) *rychlé přijetí tržních (neoliberálních) reforem • v řadě zemí hluboký propad životní úrovně Kulturní globalizace * Ekonomická globalizace má silné polarizující účinky * prohlubuje nerovnosti * Částečně zakrýváno kulturní globalizací * výrobci v dílnách jsou skryti, spotřeba světových značek zviditelňována * podpora individualismu • individuální spotřeba • fordismus → flexibilní akumulace * Kulturní globalizace vytváří představu homogenizovaného světa • „McWorld“ • „Coca-colonization“ • „Disnification“ * jsou verzemi „amerikanizace“ • nositeli korporace původně z USA * ale dnes jsou stejně propagovány i evropskými a asijskými firmami • Maharaja Mac v Indii * amerikanizace – předchůdce kulturní globalizace * Kulturní globalizace – vytváří představu jednoho světa * ale spíše produkuje řadu hybridních kultur D. Globalizace: pro a proti * je správné ztotožnit globalizaci s neoliberalismem? *ne! *globalizace – výsledek procesů, které jsou mnohem širší než neoliberalismus *nové technologie – mají „umožňující“ efekt („enabling“) • umožnily kapitálu znovuzískání dominance ve světovém hospodářství • technologie vytvořeny několika korporacemi a pomáhají všem korporacím zvýšit zisk *tím se ale „umožňující“ potenciál nových technologií nevyčerpává • mohou být využity i k odporu proti globalizaci nebo k pokusům o vytvoření alternativních globalizací Globalizace a etnické konflikty * globalizace se časově shoduje s nárůstem výskytu etnických konfliktů (zvláště v 90. letech) *občanské války *etnické vyčišťování *genocida *komunální násilí… * Nancy Fraser: je to součást „politiky uznání“ („politics of recognition“) * také řada „slavných“ mírových procesů – ale ukázaly se být různě problematické *rozpadly se (Palestina) *jsou křehké (Severní Irsko) *zklamaly očekávání (JAR)… Globalizace a etnické konflikty * co z toho vyplývá? *globalizace není jedinou důležitou skupinou procesů v současném světě *konec studené války uvolnil etnické/komunitní vnímání a posunul je do politické oblasti • nejvýrazněji v Druhém světě * současně se objevila nová „politika identity“ *„identity movements“ • gayové • feminismus… * tato hnutí se adaptovala na nové „prostory toků“ a stala se globální * naproti tomu – etnické identity více vázány na místo *tradiční nacionalistický požadavek „domoviny“ • svět jako mozaika „prostorů míst“ *ale to dnes není možné Globalizace a etnické konflikty * nacionalisté – mohou považovat globalizaci za hrozbu *má homogenizující tendence * ale není to konflikt mezi místy a toky *všechny prostorové zkušenosti (i nacionalistické) jsou utvářeny místy i toky • obrana míst bude vždy záviset na množství toků s materiálních i informačních *Příklad: subcommandante Marcos • kombinuje strategie místa i toků s místní vojenský odpor, obsazení měst s internet, email *Jiný příklad: demonstrace proti globalizaci/kapitalismu/neoliberalismu ve světových metropolích Globalizace a sociální stát * jak udržet hospodářské výsledky (vytvořené uvnitř států) a nevyhýbat se potenciálu nabízenému globalizací? *diskuse o obsahu „sociálního státu“ v Evropě * Sociální charta EU *snaha o zachování aspoň minimálních sociálních a zaměstnaneckých výhod • proti snaze členských států přilákat investice prostřednictvím omezení sociálních a zaměstnaneckých práv * USA: odbory – dilema v reakci na odchod průmyslu ze země Nevyvážená globalizace * Kosmopolitní perspektiva: problémem není globální měřítko, ale jeho konkrétní projevy *současná globalizace je silně nevyvážená * Ideální moderní společnost je založena na: *úspěšné ekonomice (zajišťuje blahobyt) *pevné vládě (zajišťuje bezpečnost) *živé občanské společnosti (poskytuje identitu) • Vláda reguluje hospodářství, je legitimizována prostřednictvím demokracie (občanská společnost), zatímco hospodářství poskytuje statky pro společnost * Globalizace je vzdálená naplnění těchto ideálů *nejvíce je rozvinuta globální ekonomika *„globální vládnutí“ („global governance“) je slabé *globální občanská společnost je nejslabší Neoliberální „geovládnutí“ * Dopady této nerovnováhy jsou zásadní * Global governance: *původně OSN (liberální internacionalismus) *dnes nejvýznamnější instituce: summity G7/G8 • stanovují globální ekonomickou agendu pro ostatní • ta je neoliberální • hájí zájmy globální ekonomiky, moc ji nereguluje *příklad: WTO (1997) • pravidla vztahů mezi státy nastavena bohatými státy • chudé státy nemají volbu: • aby zůstaly v globálním „prostotu toků“ musí vstoupit do WTO, tím se otvírají „ekonomickému trestu“ – nesmí použít ekonomické politiky s které bohaté země samy používaly předtím, než se staly bohaté s např. ochrana obchodu * Opozice přichází od nadnárodních sociálních hnutí *bitvy proti G7, IMF, WB, WTO… *přispěly k posunutí debaty o globalizaci do populárního politického vědomí