Geografické myšlení

                                       AH, 11/01, 03/03, 2008

   



                                     Klasická cesta: data, data

   Pozorování,zaznamenávání dat, třídění a klasifikace, generalizace indukcí, formulace hypotéz,
   pokusy o verifikaci, potvrzení/nepotvrzení ® vědění (teorie, zákony, vysvětlení). Statistika
   negarantuje spolehlivost generalizace více než kvalitativní analýza. Závislost na teorii,
   problém verifikace, indukce, jak dospět k celku?

   

   

   

   

   

   

   Kritická racionalistická cesta (Popper)

   Věda jako řešení problémů, vysvětlení událostí univerzálními zákony, teoriemi

   P[1] ® PT[1….n] ® VO ® P[2]  (problém, předběžné teorie, vyloučení omylu)
   vyvratitelnost, kritičnost, vědecké odlišení, hypoteticko-deduktivní metoda

   

   

   

   KUhnova cesta

   Ve vědě nejde jen o racionalismus, ale i relativismus. Protagoras: měřítkem věcí je člověk.
   Souhlas a rozkol ve vědě, soutěž a konflikty.  Paradigma: normální a revoluční věda.

    Disciplinární matice a příklady, nesouměřitelnost teorií

   













                                          LAKATOSOVA CESTA

   Výzkumný program – negativní a pozitivní heuristika ( heuristika jako metodologie, jak se věci
   dělají). Tvrdé jádro a pomocné hypotézy, ne anomálie, výběr mezi výzkumnými programy
   progresivními a degenerativními  

   

   

   

   

   

   FEYRABEND O METODĚ

   Věda nemá zvláštní postavení ve světě idejí a ve společnosti,

   ´Anything  goes´ , věda jako jedna z ideologií, pluralistická metodologie: nekonzistentní
   teorie, vztah k empirii    případ Scablands

   

   

   

   

   

   

   ideje, metodologie, racionalita, relativismus

   3 světy: fyzický, mentální, ideální

   teorie – vysvětlují pozorované, jak se vyvíjejí? Dodatkové a nové

   modelování – kritické testování teorií, predikce jako modely, od premis k závěrům   ( vstup ®
   výstup) , kalibrace, testování, usuzování , pojmenování a klasifikace

   měření – škály nominální, ordinální, intervalové, poměrové, vztah k teorii

   návrh experimentu – redukce neurčitosti:  proměnné, faktory, statistika,          anticipace,
   řízení,interpretace výsledků

   

   kritická tradice…..you must murder your darlings.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Cvičení č.3:

   

   Proč jsou na východním okraji České vysočiny hluboká úzká údolí?

   

   Hrádek M., 1997: Morfotektonika epikratonního křídla kolizních předhlubní

               na  příkladu jv. okraje Českého masívu. Sborník II. semináře

               České tektonické skupiny, Česká geol. spol., Institut geol. inže-

   1.               nýrství, VŠB-TU Ostrava, s.29-31

   Hrádek M., 1997: Přímé a nepřímé antropogenní transformace reliéfu    vyvolané výstavbou a
   provozem objektů energetické soustavy Dukovany – Dalešice. Přírodovědný sborník
   Západomoravského muzea v Třebíči. Acta Sci.Nat.Mus.Occid., 25:1-67.

   

   Otázky:

   1.               Je téma údolí na okraji Českého masívu závažné? Proč zrovna údolí?

   2.               Patří k hlubokým údolím i Řečkovicko-kuřimský prolom, Lažánecký žleb
   v Moravském krasu a Rakovecké údolí?

   3.               Nebyly na okraji České vysočiny, když byla aktivním okrajem pevniny kaňony na
   pevninském svahu?

   4.               Proč  má vyvýšenina Západ v Řečkovicích takový půdorysný tvar?

   5.               Jaké jsou možné scénáře vývoje různých prolomů a hlubokých údolí na okraji
   České vysočiny?