Struktura krajiny, Diferenciace krajinné sféry Struktura krajiny – obecně_1 • Struktura krajiny dána: • 1. charakterem prvků a složek krajiny • 2. charakterem vazeb mezi nimi. • Tyto vazby vytvářejí z prvků a složek krajiny komplex, celek, svébytnou jednotku = SYSTÉM • Vazby – povaha: tok hmoty, energie, informace (u živých systémů) • Struktura krajiny určuje její funkční vlastnosti (i vzhled). Struktura krajiny – obecně_2 • Struktura krajiny: prostorová (kde), časová (kdy) • Prostorová struktura krajiny – není stálá, mění se: • Trvale - vývojem, katastrofickými výkyvy toků energie, hmoty. • Periodicky - pravidelnými výkyvy v toku hmoty, energie, informace (roční období). • Změna toku energie nebo informace mění strukturu, změněná struktura mění tok energie, informace. Struktura krajiny – podle hodnocení vlivu člověka - 1 • Struktura: Primární, sekundární, terciérní, kvartérní (?): • Primární (přírodní, původní) s.: Abstrahujeme od vlivu člověka, dána horninami, vodou, půdami, klimatem, původní biotou. • Jednotky – ekotopy (biotopy, STG), přírodní krajiny. Vyjádřena např. geolog., půd. mapami, biochorami, mikrochorami. • Sekundární s. (landuse): Současný charakter krajiny daný využíváním primární struktury člověkem • Jednotky – les, pole, sídlo, komunikace, nádrž. Vyjádřena typem landuse – Landcover. Struktura krajiny – podle hodnocení vlivu člověka - 2 • Terciérní (socioekonomická) s.: Jevy a vztahy lidské společnosti v krajině: Projevy zájmů v krajině, vyjádřeny prostřednictvím limitů, záměrů, nároků. „Neviditelná“. • Jednotky – Chráněné lokality (ložiska, příroda), dobývací prostory, ochranná pásma, chráněné trasy komunikací, cenová mapa ploch, dopravní vazby. • Vyjádření – rezortní materiály, mapa konfliktů zájmů, mapa územních limitů a záměrů (mapa Návrhu územního plánu). Struktura krajiny – podle hodnocení vlivu člověka_3 • Kvartérní („duchovní“) s.: Svědčí o zabydlenosti krajiny, historii a duchovním vývoji společnosti, částečně „neviditelná“. • Jednotky: Umělé dominanty v krajině, významná historická místa (bitvy), staré stezky, poutní místa a jejich zázemí, promyšlené komponované krajiny (průhledy), uspořádání kultovních staveb do obrazců. • Vyjádření: Mapa průzkumů pro krajinný plán (?) Modely prostorové struktury krajiny • Monosystémový (odvětvový) model – složky a jejich vztahy (na jednom místě, jeden ekosystém) – hl. vertikální vazby. Modely prostorové struktury krajiny_2 • Polysystémový (teritoriální) = Více monosystémových modelů – vztahy mezi nimi (krajina, vztahy ekosystémů v ní) – hl. horizontální vazby. PROSTOROVĚ – FUNKČNÍ SLOŽKY KRAJINY • Forman, Godron (1986)(1993): • Krajinná matrice (matrix) – převládající, hl. role, nejpropojenější • Krajinné plošky (patches) – malé, kontrastní, nelineární, nepropojené • Krajinné koridory (corridors) - malé, kontrastní lineární, propojené – Efekt pro usměrnění toků hmot, energií, migraci, propojení, +bariéra! Hierarchie (primárních) krajin • Krajinná škola NDR + Doc. Hynek: • Planeta Země • Globiony – suchozemský… • Geobiomy (pevninské i oceánské) • Provincie • Makrochory • Mezochory • Mikrochory (poly-, mono-) • (Nanochory) • Topochory ? (poly-, mono-)(skalár., gradient., mozaik., vektor.) • Topy • Body Hierarchie Biogeografického členění geobiocenologické školy • Planeta Země • Geobiom • Biogeografická provincie • Biogeografická podprovincie • Biogeografický region (bioregion) • Biochora • Skupina typů geobiocénů (STG) • Typ geobiocénu • Bod Výsledky biogeografického členění ČR • 1 geobiom • 2 provincie • 4 podprovincie • 91 bioregionů • 366 typů biochor, cca 10 000 segmentů • 150 skupin typů geobiocénů • ??? Typů geobiocénů Biogeografické podprovincie a regiony Biochory • KÓD: • Číslo - v.s. • 1. Písmeno - georeliéf • 2. Písmeno - substrát • International Association of Landscape Ecology (IALE) (1982). Nejdůležitější výzkumná témata KE - 1 IALE-USA 2001 • Rozvoj metodologie (např. otázky pochopení prostorové heterogenity a komplexity krajiny, ekologické interpretace různých prostorových a geostatistických metod v krajinněekologickém výzkumu, využití GIS ap.) • Získání dat a hodnocení jejich přesnosti (např. je potřebné se zaměřit na vypracování a ověření metod analýzy neurčitosti údajů o krajině a posoudit vliv kvality údajů na získané výsledky). • Ekologické toky (pohyb materiálů, organismů, energie,...) a prostorové procesy v krajinné mozaice. • Nelineární dynamika a krajinná komplexita a jejich krajinněekologické aplikace. • Přiřazovaní krajinné metriky k ekologickým procesům (např. ověřování citlivosti krajinné metriky s měnícími se škálami, vypracování syntetické nebo holistické metriky, která by odrážela sociální, kulturní a ekologickou diverzitu a heterogenitu). Nejdůležitější výzkumná témata KE - 2 IALE-USA 2001 • Škálování (např. stanovení vhodných měřítek/stupnic pro pochopení jednotlivých modelů/vzorů a procesů). • Příčiny, procesy a důsledky změn ve využití země a krajinného pokryvu • Úloha člověka (např. i jeho percepce, hodnotových systémů, kulturních tradic) a jeho aktivit ve vývoji a výzkumu krajiny. • Optimalizace krajinné struktury (např. optimalizace vytváření a uspořádání prvků krajiny a její matrice, optimalizace pro účely ochrany biodiverzity, managementu ekosystémů, optimalizace pro udržitelnost krajiny apod.). • Ochrana a udržitelný rozvoj krajiny (např. uplatnění krajinněekologických principů při ochraně biodiverzity a zabezpečení udržitelnosti krajiny).