PROSTOROVÉ SOUVISLOSTI ROZVOJE OBCÍ A REGIONŮ Hlavní témata v Veřejná správa a koncepční řízení rozvoje v Výkon veřejné správy v malých obcích v Spolupráce ve veřejné správě v Přístupy k zachycení prostorových souvislostí Veřejná správa O/ Státní správa O/ Samospráva v Územní samospráva – kraje, obce v Zájmová samospráva O/ Zjednodušení na skladebné úrovně O/Stát O/Kraj O/Obec O/ Koordinace a kooperace mezi jednotlivými úrovněmi Koncepční řízení rozvoje O/ Koncepční řízení, dokumenty = obecné označení zahrnující zejména strategické plánování a také programové plánování v Nastavení rozvojových směrů v Efektivní využití zdrojů – územní, lidské, finanční v Nástroj pro tvorbu konsenzu a východisko pro spolupráci O/ V ČR souběžně běží dva způsoby prostorového plánování: v Strategické dokumenty – aktivní nástroje (z pohledu času i finančních prostředků) v Územně plánovací dokumenty – regulační nástroje O/ Je třeba usilovat o jejich koordinaci a sbližování v podobě konzistentních cílů bez negací. O/ Proces koncepčního řízení rozvoje proces je interaktivní a vyvíjí se a každá strana má šance specifikovat své záměry a nástroje, kterými bude další změny ovlivňovat. O/ Koncepční dokumenty: Strategie, program, (plán – projekt). Zákonná úprava I ZÁKON 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje v § 2 odstavci b) a c) vymezuje: O/ strategii regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje; O/ státní program regionálního rozvoje jako střednědobý dokument, který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů, Jiná časová určení a definice v tomto zákoně nejsou. Zajímavé je, že strategie je zde uváděna jako střednědobý dokument, program stejně tak. Aktéři rozvoje území O/ Aktér = „aktivní účastník“ O/ V obecné rovině můžeme rozlišit několik typů subjektů podle vztahu k řešenému problému či k připravovanému projektu: v Shareholders = podílníci, tj. subjekty, které jsou hlouběji zapojení do procesu řešení či přípravy, podílí se na něm (např. spolupracující obce a podnikatelé), v Stakeholders = zainteresovaní, tj. subjekty, na které bude jistá aktivita působit (např. občané a jejich sdružení, návštěvníci aj.), v Placeholders = dotčení (myšleno na územním principu), tj. subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje (např. krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti či národního parku, ministerstvo). O/ Zařazení subjektů do jedné ze zmíněných skupin není absolutní, nýbrž závisí na tématu či situaci. Dochází také k prolínání jednotlivých pozic. Tvorba strategických dokumentů Fáze tvorby (Veřejná politika - Potůček, M.,2005): O/ Záměr O/ Zpracování O/ Projednávání O/ Schválení O/ Realizace (monitoring, kontrola) O/ Vyhodnocení → aktualizace či nový dokument Přístupy k tvorbě dokumentu O/ Zpracování vlastními silami O/ Zadání odbornému subjektu v Kompletní zpracování v Poradenská role, metodické vedení O/ Výhody a nevýhody: přijetí za „své“ ze strany realizátora x kvalita dokumentu O/ Vnitřní a vnější připomínkový proces, veřejná diskuze Posouzení SEA (Strategic Environmental Assessment) O/ Posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (poslední novelizace zákon 216/2007 Sb.) + Posouzení vlivů na NATURA 2000 (podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) – Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality O/ Hodnocení metodou referenčních cílů O/ Fáze: - Oznámení koncepce - Zjišťovací řízení - Vyhodnocení koncepce - Veřejné projednání - Stanovisko O/ V případě konkrétních projektů – Posouzení EIA Státní úroveň O/ Komplexní koncepce: v Strategie regionálního rozvoje v Strategie hospodářského růstu v Strategie udržitelného rozvoje v Státní politika územního rozvoje (v oblasti územního plánování) v Za velmi obecnou koncepci lze považovat i např. programové prohlášení vlády O/ Sektorové koncepce (obvykle koncepce v gesci ministerstev), např.: v Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR v Strategie rozvoje terciárního vzdělávání v Státní informační a komunikační politika v Národní inovační strategie České republiky v A desítky dalších … O/ Různorodé koncepční dokumenty ostatních složek státní správy Programové dokumenty ČR k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) O/ Politika HSS EU založena na programování O/ Projekty realizovány v návaznosti na problémy identifikované ve strategických dokumentech O/ Úroveň EU - Nejvyšším strategickým dokumentem Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) - definovány priority politiky HSS v období 2007-2013 O/ Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. O/ Národní strategický referenční rámec (NSRR) – vzniká sladěním NRP a SOZS, vymezuje podobu realizace politiky HSS, popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. Operační programy ČR 2007-2013 O/ Operační programy (OP) - tematicky a regionálně vymezené dokumenty specifikující cíle NSRR v Tematické operační programy (8) v Regionální operační programy (7) v Operační programy Praha (2) v Evropská územní spolupráce (7 + 2 síťové OP) O/ Struktura OP v Úvod v Zdůvodnění potřebnosti programu v Popis strategie k odstranění problémů, definice cílů v Konkretizace zaměření operačního programu v Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků v Popis řízení operačního programu v Přílohy Krajská úroveň O/ Komplexní koncepce: v Strategie rozvoje – dlouhodobý dokument v Program rozvoje – střednědobý dokument O/ Hlavní sektorové koncepce (obvykle zpracovávané na úrovni odborů) O/ Dílčí sektorové koncepce O/ Odborné studie - podkladové analýzy pro strategické rozhodování Vztah jednotlivých krajských struktur ke koncepčním dokumentům O/ Komplexní dokumenty má v gesci obvykle odbor regionálního rozvoje X zastřešuje rámec činnosti všech odborů, ale odbor regionálního rozvoje nemá vzhledem ke svému postavení dostatečnou „autoritu“. O/ Struktura krajského úřadu vychází z povinností kraje v rámci přenesené působnosti – odbory „úřadují“ a komplexní rozvoj jejich oblasti stojí v pozadí („dělají co musí, ale nedělají, co by mohli“) Sektorové koncepční dokumenty krajů O/ Strategie i programy – označení se liší podle jednotlivých sektorů O/ Metodické problémy v Provázanost s komplexními koncepčními dokumenty v Soulad s ostatními sektorovými dokumenty v Intervaly aktualizace a jejich sladění s komplexními dokumenty - Nadřazenost či podřazenost zakotvených rozhodnutí v Problematika je stále „otevřená“ v Obtížná spolupráce jednotlivých složek krajského úřadu O/ Nejčastější sektorové koncepce: v Strategie rozvoje hospodářství, Program rozvoje cestovního ruchu, Dopravní koncepce, Plán vodovodů a kanalizací, Koncepce zdravotnictví, Koncepce ochrany přírody, Plán odpadového hospodářství, Energetická koncepce, Strategie rozvoje lidských zdrojů, Strategie udržitelného rozvoje… Zákonná úprava II Programu rozvoje kraje se v zákoně 248/2000 týkají § 8, 9 a 10: § 8 – (1) Kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu (2) Pro podklady k vymezení regionů v programu rozvoje územního obvodu kraje a pro oblasti, na něž je podpora zaměřena, platí přiměřeně § 3 a § 5 odst. 2. § 9 – Program rozvoje územního obvodu kraje obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat, uvedení oblastí, na něž má být podpora zaměřena c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, atd. § 10 – Financování PRK Zákon 129/2000 Sb., o krajích se programem rozvoje kraje vůbec nezabývá, mimo to, že je zde uvedeno, že ho schvaluje zastupitelstvo. Územně plánovací dokumenty kraje Pevná opora v zákoně: Od 1.1.2007 „Nový“ stavební zákon č. 183/2006 Sb. O/ Zásady územního rozvoje kraje O/ Regulační plány (Dříve územní plány vyšších územních celků) O/ Tyto dokumenty stanoví základní koncepci udržitelného rozvoje území, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání“. O/ Od 1.1.2007 nadřazenost ÚPD nad strategickými dokumenty. O/ Hlavním územně plánovacím dokumentem na národní úrovni je Politika územního rozvoje ČR. Obecní úroveň O/ Rozvojové strategie, programy, plány obcí – komplexní charakter, různorodé pojetí a úroveň, existují spíše ve větších obcích. O/ Strategické dokumenty svazků obcí – typické pro menší obce, finanční dosažitelnost, podpora spolupráce, nejrozšířenější druh koncepce na lokální úrovni. O/ Integrované plány rozvoje měst O/ Strategické plány Leader jako stěžejní dokument místních akčních skupin (MAS). Koncepční dokumenty svazků obcí O/ Nejčastěji „Strategie rozvoje ….“ O/ Nalezení a vysvětlení příčin vývoje i současné situace O/ Poznání základních podmínek a předpokladů rozvoje v širších souvislostech O/ Vyjasnění si společných zájmů, vizí a cílů spolupracujících obcí O/ Základ pro spolupráci při řešení problémů, na něž síly jednotlivých obcí nestačí O/ Existující metodické materiálů k jejich zpracování: v Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Zpracoval Ústav územního rozvoje, Brno (dostupné na www.uur.cz) v Metodika tvorby lokálních rozvojových strategií. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, 2006. (Dostupné z http://brouk.kr-ustecky.cz/soubory/450018/metodika%5Flrs.pdf) v Perlín, R., Bičík, I.: Strategický plán mikroregionu metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Př.F UK, 2006. Strategický plán Leader (SPL) O/ Základní dokument místní akční skupiny. O/ Místní akční skupina (MAS): v Partnerství různých subjektů v území – nejčastěji obce a podnikatelé, dále také NNO v Minimálně 50% zastoupení soukromé sféry v Pracuje metodou LEADER v Určeno pro rozvoj venkovských oblastí – součástí Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 O/ SPL má závaznou osnovu a rozsah, 11 kapitol, max. 60 s. O/ SPL specifikuje rozvojové struktury, financování a rámec fungování MAS a kritéria výběru projektů v rámci „grantových schémat MAS“ O/ Bodové hodnocení jednotlivých částí. Přidělení prostředků na provoz MAS s nejvyššími součty bodů. Shrnutí - Problémy strategického plánování O/ Nejednotná terminologie O/ V praxi chybné a nelogické postupy O/ Řada nevyřešených metodických otázek (hierarchizace, vazby, aktualizace, vyhodnocování) O/ Deformace zaměření dokumentů možnostmi financování z fondů EU O/ Nedostatečná provázanost mezi strategickým a finančním plánováním O/ Antagonismus s územním plánováním O/ Problém transparentnosti a zapojení aktérů Výkon veřejné správy v malých obcích Poznatky z řešení projektu Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím Hlavní rysy současného obecního zřízení O/ Obec jako základní územně samosprávné společenství občanů O/ Tzv. smíšený systém veřejné správy – samostatná a přenesená působnost O/ Zákonná preference samostatné působnosti O/ Tři stupně přenesené působnosti na úrovni obcí O/ Možnost přesunout činnosti v přenesené působnosti na základě veřejnoprávní smlouvy O/ Legislativa s pojmem „malá obec“ nepracuje Vztah mezi velikostí obce a uvolněností starostů Malé obce a veřejná správa O/ 1921: 11417 obcí, z toho 9526 do 1000 obyvatel (83 %) O/ 1980: 4778 obcí, z toho 3408 do 1000 obyvatel (71 %) O/ 2007: 6250 obcí, z toho 4932 do 1000 obyvatel (79 %) O/ Existují důvody pro i proti existenci malých obcí O/ Matriční úřad: 3 obce kategorie 0-199, 41 obcí 200-499, 211 obcí 500-999 (v ČR celkem 1274 matričních úřadů). O/ Stavební úřad: 24 obcí kategorie 500-999 (celkem 704 stavebních úřadů) O/ Pověřený obecní úřad: 2 obce kategorie 500-999 (Křivoklát, Vranov nad Dyjí) (388 POÚ, 205 ORP) Malé obce na území krajů ČR (stav k 1.1.2006, v %) Kategorizace základních kompetencí obcí Oprávnění v samostatné působnosti O/ Místní poplatky a účast na správě poplatků a daní O/ Zřizování zařízení či orgánů O/ Vyjádření obcí O/ Oprávnění vydávat právní akty Povinnosti v samostatné působnosti O/ Povinnost vést kroniku O/ Péče o vodovody a kanalizace O/ Zajištění požární ochrany Závěry šetření O/ Poskytování informací v rámci veřejné správy: zatěžuje 70 % dotazovaných starostů, především jde o nepřehlednost formulářů, opakované požadavky na určité údaje, náročnost získání požadovaných informací v Problémem je informační nevyváženost ve vztahu k obcím v Možná řešení: Rozšíření práva obcí na informace týkající se jejich území, zajištění lepší výměny informací mezi jednotlivými subjekty veřejné správy, promyšlené rozložení poskytování informací v rámci roku O/ Sociální oblast: Je třeba podpořit užší spolupráci obcí s úřady práce, vzdělávací aktivity, zlepšení informačních toků. O/ Krizové řízení: Zlepšení informovanosti starostů (různá situace v jednotlivých územích) a zintenzívnění metodické pomoci O/ Metodické vedení: Vzory dokumentů, vzory nařízení; systematizace a vyjasnění postavení jednotlivých poskytovatelů metodické pomoci. O/ Vzdělávání: Dostupné kurzy nejsou sladěny s potřebami starostů (jsou primárně určeny pro úředníky) a jejich obecná náplň není dle starostů přínosná. Chybí kontrola kvality nabízeného vzdělávání od centrálních orgánů, které pro ně vydávají akreditace. Návrhy na legislativní řešení O/ Vydávání právních předpisů: Provedení analýzy zákonných zmocnění k vydávání místních předpisů O/ Narušování pořádku v obci: Zvážit legislativní rozšíření využití blokového řízení O/ Místní poplatky: Zjednodušit právní režim správy místních poplatků O/ Drobné stavby: Možnost povolování drobných staveb přímo obcí O/ Sociální oblast: Posílení sankční pravomoci ve vztahu k osobám neplnícím povinnosti či zneužívajícím situace O/ Právo na informace: Zajistit právo obcí na informace týkající se jejich rozvoje (např. evidence podnikatelů) O/ Informační toky: Stanovit rámec pro informační povinnosti obcí a zajistit koordinaci a dostupnost informačních zdrojů Návrhy na přesun kompetencí O/ Obecně: Činnosti odborně náročně, s nízkou četností výskytu, často vykonávané pouze latentně O/ Přestupková agenda O/ Sociálně-právní ochrana dětí O/ Sociální zabezpečení O/ Vydávání odborných rozhodnutí O/ Vybrané činnosti v oblasti životního prostředí Názory starostů na výkon přenesené působnosti Celkové závěry šetření kompetencí O/ Ve vztahu k únosné míře kompetencí malých obcí je klíčová otázka, zda i nadále vybavovat přenesenou působností všechny obce v České republice či na nejnižší úrovni územní veřejné správy ponechat pouze samosprávu (pak by muselo dojít k přesunu některých kompetencí do samostatné působnosti: volby do obecních zastupitelstev či výběr místních poplatků). v Argumentem vybraných činností na úseku přenesené působnosti v obcích je fakt, že největší množství informací o obci a občanech má právě ona obec, která také nejlépe zná své problémy (uvedlo 35 % obcí), a s pravomocemi v přenesené působnosti může lépe řídit svůj rozvoj (18 %). v Obce by chtěly zachovat především vydávání nařízení a rozhodnutí, zavést povolování drobných staveb a evidenci obyvatel. v Z toho vyplývá, že by obce měly vykonávat jednoduché, časově nenáročné činnosti ve vztahu k občanům, protože jsou jim blíže a mohou reagovat operativně. v Odbornější rozhodnutí vyžadující více času (který zvláště neuvolněný starosta nemá) by měl vykonávat někdo jiný. Spolupráce obcí Více informací viz Galvasová I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007. Členění spolupráce obcí Faktory ovlivňující spolupráci O/ Motivace spolupracujících subjektů – reálná možnost dosažení cílů O/ Počet a charakter subjektů O/ Forma spolupráce – musí odpovídat potřebám O/ Ochota spolupracovat a schopnosti zapojených osob O/ Účel, charakter a náplň činnosti O/ Způsob financování (ve vztahu k činnosti) O/ Způsob dospívání k rozhodnutí („konsenzu“) O/ Časové rozložení nákladů a výnosů O/ Nevyjasnění ® hrozba ochabnutí spolupráce Charakteristiky spolupráce obcí Způsob spolupráce O/ Institucionalizovaná spolupráce O/ Smluvní spolupráce O/ Ad hoc spolupráce Účel spolupráce (v případě obcí) O/ Celkový rozvoj území O/ Rozvoj určitých aspektů území (monotematická spolupráce) Náplň spolupráce O/ Výměna zkušeností O/ Poskytování veřejných služeb O/ Sdružování prostředků O/ Realizace projektů Dobrovolný svazek obcí O/ Nejčastější forma spolupráce obcí O/ Může vykonávat pouze činnosti v samostatné působnosti obcí O/ Je právnickou osobou O/ Sestavuje rozpočet a hospodaří s majetkem Členění svazků obcí O/ „Mikroregiony“ O/ Monotematické svazky v „Technické“ svazky v Svazky obcí v oblasti cestovního ruchu v Specifické svazky obcí Místní akční skupina O/ Partnerství různých subjektů v území – nejčastěji obce a podnikatelé, dále také NNO O/ Minimálně 50% zastoupení soukromé sféry O/ Pracuje metodou LEADER O/ Určeno pro rozvoj venkovských oblastí – součástí Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 O/ Může mít různou právní formu: nejčastější právní formou občanské sdružení, dále zájmové sdružení právnických osob či obecně prospěšná společnost O/ Základem je partnerská dohoda o hlavních cílech rozvoje venkovského regionu, společná příprava strategií a realizace projektů k jejich naplnění O/ Rozvoj vyvolán disponibilními finančními prostředky pro tento typ spolupráce Přístupy k zachycení prostorových souvislostí a vybrané obecné otázky regionální politiky Regionální politika ve vztahu k rozvoji území O/ Při jistém zjednodušení lze rozlišit dva myšlenkové koncepty regionální politiky v Rozvojová politika v Disparitní politika O/ V realitě prolínání, formálně jako nosný definován přístup disparitní, v praxi však podmínky spíše pro rozvoj silných subjektů. O/ S územními úrovněmi se mění typy disparit, jejich indikátory, stejně jako cíle a nástroje řešení (možné rozpory). O/ Účinnost regionální politiky závisí na objektivitě poznání situace v daném prostoru. V ČR však převládá systém plošné aplikace rozvojových nástrojů. Regionální politika se v řadě případů změnila v dotační politiku. O/ Nástroje regionální politiky jsou neúčinné v územích s kumulací problémů. v Zvýšit účinnost řešení regionálních disparit lze vnitřní aktivizací regionů směrem zdola, úkolem regionální politiky na všech úrovních realizace je toto úsilí podpořit. Přístupy k „diferenciaci“ území O/ Využití aparátu geografických věd, v praxi však z hlediska regionální politiky omezené prostředky a metody „vytěžení“ hlubších souvislostí a vazeb O/ Nejčastěji vymezování „problémových“ území („území s kumulací nepříznivých jevů“) – řešení regionálních disparit, tj. neodůvodněných rozdílů v úrovni ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje“ v Posun k vícekriteriálním pohledům v Regiony se soustředěnou podporou státu (nezaměstnanost, daňové příjmy, počet podnikatelů, kupní síla) v Kraje volí k vymezení hospodářsky slabých regionů různé přístupy (1-11 ukazatelů) Souhrnné indexy a jejich prostorový průmět O/ Souhrnné indexy jako nástroj syntézy informací o území O/ Řada možných přístupů k jejich konstrukci: různé ukazatele, různé váhy ukazatelů O/ Klíčový je zvolený způsob průmětu v prostoru: srovnání na bázi absolutních hodnot či srovnání s cílem identifikovat rozložení rozdílů, vyjádření pomocí kartogramů O/ Ověření a aplikace metodiky syntetických indexů na území Jihomoravského kraje (2003, 2006): identifikace rozdílů O/ Postup: 1. Monotematické kartogramy, 2. Tématické indexy, 3. Syntetický index (expertní přístup k výběru) O/ Pro sloučení do souhrnného indexu byl každý ukazatel přepočítán na sjednocující škále (v rozmezí 0 až 100), shodná váha ukazatelů, dle charakteru ukazatele bylo nejvyšší hodnotě přirazeno maximum či minimum Socioekonomická syntéza obcí Jihomoravského kraje Socioekonomická syntéza – ukazatele a intervaly O/ Použité ukazatele v vývoj počtu obyvatel (max=100), v podíl obyvatel s maturitou a vyšším vzděláním (max=100), v počet podnikatelů na 1000 obyvatel (max=100), v podíl obyvatel zaměstnaných v primárním sektoru hospodářství (min=100), v podíl obyvatel zaměstnaných v terciérním sektoru hospodářství (max=100), v míra nezaměstnanosti (min=100), v napojení na technickou infrastrukturu (max=100), v podíl trvale obydlených domů postavených před rokem 1945 (min=100), v hustota zalidnění (max=100). O/ Rozdělení škály – 5 typů (skupin) obcí odrážejících různou „intenzitu rozvojových předpokladů“: Silná, Rozvojová, Neutrální, Ohrožená, Slabá (stejně velké intervaly) Využití územních průmětů souhrnných indexů pro regionální politiku O/ Identifikace regionálních rozdílů jako podklad pro zaměření podpory rozvoje v jednotlivých oblastech O/ Pro řízení rozvoje nutno transformovat „mozaiku“ hodnot do většího území: „integrovaný“ přístup k rozvoji O/ Aplikace indexů na území obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: kartodiagram „Stupeň rozvoje obvodů POÚ“ zahrnující hodnotu souhrnného indexu i indexů dílčích – identifikace vlivů na celkovou situaci území O/ Navržený postup může přispět k lepšímu pochopení prostorových podmíněností a k účinnějšímu zacílení disponibilních nástrojů regionální politiky Stupeň rozvoje obvodů POÚ Jihomoravského kraje Regionální politika, regionální rozvoj, disparity - Diskuze O/ V rámci disparit je silně preferován ekonomický potenciál (hospodářský růst). Hospodářský růst na celostátní a krajské úrovni zvyšuje územní rozdíly. Čerpání prostředků z EU příliš nepřispívá ke zvyšování územní soudržnosti a ke snižování rozdílů. O/ Tím, že disparita (územní rozdílnost) není vnímána jako strukturovaný systém, ztrácí se schopnost ji řešit, tj. prostředky jsou alokovány do řady „černých děr“. O/ Při řešení disparit není sladěna poznávací a realizační fáze. Rozvoj statistických a informačních zdrojů, ale rozhodování bez využití odborných znalostí. O/ Regionální politika jako aktivní proces, který přispívá ke změně. Podmínkou je hodnotové ukotvení a pochopení dané změny. Pilířem je dlouhodobé plánování a koncepční přístup ke všem aktivitám. O/ Ve vazbě na místní zdroje dochází k výběru rozvojových potenciálů: sociální a kulturní faktory – výběr souvisí s hodnotovou orientací místních aktérů. Děkuji za pozornost! Ing. Jan Binek Případné dotazy na garep@garep.cz Více informací na www.garep.cz