Kurdistán – prozatímní výpisky k tématu: - Kurdové – podle odhadů 20 – 40 mil. obyvatel - Turecko, Írán, Sýrie, menší komunity např. v Arménii, Turkmenistánu - vystěhovalecké vlny v 19. stol. Směřovaly do Libanonu a Jordánska - od 60. let – kurdská diaspora v Německu, Švédsku, Velké Británii, USA a dalších zemích - území Kurdistánu (vymezení , fg charakteristika) - hornatá oblast, nejvyšší vrchol Agri Dagi – Ararat (5123 m), suché kontinentální klima, slabě vyvinutá říční síť, tektonická činnost - Etnogeneze Kurdů a historie kurdského národa - pramenná oblast Eufratu a Tigridu - „střecha“ civilizační oblasti Předního východu - archeologické naleziště Šanídar (sev. Od Arbílu, Irák) - halafská kultura v období 6000 – 5400 př.n.l. (Tell Halaf, Sýrie) - nebylo nutno stavět závlahové systémy (dostatek srážek) – není zde ekonomická nutnost centralizace území - 4300 př.n.l. - Churrité – významné etnikum paleokavkazské skupiny - polovina 3. tis.př.n.l. - koexistence říše Urartu, etnika Mušku, etnika Subaru... - 1200 – 850 př.n.l. - příchod Indoárijců - „překrytí“ dřívějších obyvatel – základ kurdského etnika - 9. stol.př.n.l. - Médové u Urmijského jezera (přímí předkové Kurdů?) - legenda o Áži Dahákovi - 3.stol.př.n.l. - 3.stol.n.l. - nárazníková zóna mezi říšemi Římanů a Parthů - od 3.stol. - dělící linie mezi Východořímskou říší a sasánovskou Persií - od 7.stol. - dělící linie mezi Východořímskou říší a Arabským chalífátem - kurdský původ vojevůdce Saláhuddína Ajjuba(1187 – konec křižácké přítomnosti v Palestině) – dynastie Ajjubovců - muslimská dynastie z kurdského prostředí – íránští Zandovci (1750 – 1779) - „země na hranici“ - mezi Osmanskou říší a safíjovskou Persií – početné deportace Kurdů - zámořské cesty Portugalců – ekonomická pohroma pro kurdská města (přesun obchodních stezek na moře) - úpadek městských politických elit – vůdcové klanů – místní ághové a šejchové - Moderní dějiny a současný kurdský konflikt - 1. světová válka – porážka Osmanské říše - nástupnické „národní“ státy pod patronátem vítězných západních mocností (Sýrie, Turecko, Irák...) - Kurdové měli právo na stát (souvisle obývané území) X kmenový a oblastní partikularismus - konference vítězných mocností v Sévres u Paříže počítala s ustavením Kurdistánu - vztah Kurdové – Arméni (často spojenci) - dohoda mezi Šerífem pašou a Boghosem Nubarem o vzájemném respektu budoucích států (Arménie a Kurdistán) – 20.11. 1919 - nástup Ataturka – 1923 – územní boje – nová smlouva v Lausanne ( již bez řešení kurdské otázky) – fakticky anulovala závazky ze Sévres - mósulský viláyet – r. 1926 připojený k Iráku (britské mandátní území) – irácký Kurdistán - dokument v Sévres se zabýval pouze tureckými a iráckými Kurdy (nikoliv syrskými, íránskými, arménskými apod.) - Ataturk a Kurdové – oboustranně účelový vztah – území mimo vlastní Kurdistán mělo mít francouzský mandát – spojenectví s Ataturkem – aktivní podpora Ataturka = uznání kurdské autonomie (?) - nesplněno - problém pojmu „menšina“ (náboženský výklad) - „každý muslim je Turek“ - 1924 – zákaz používat jiná jména než turecká, změna netureckých toponym, etc. - Kurdové - „dagli Turkler“ (horští Turci) - společné kurdsko – arménské povstání v oblasti Araratu (1930) - volnější roky 1964 – 1971, 1974 – 1980 střídány tuhými vojenskými režimy - 1978 – Strana pracujících Kurdistánu (PKK) - zakladatel Abdullah Ocalan (řídil stranu z exilu v syrském Damašku) - 12.9. 1980 – vojenský převrat – do PKK vstupuje celá řada Kurdů – nedostatek životních perspektiv, trvale nejchudší oblast Turecké republiky - 1984 – strana začíná operovat v tureckém Kurdistánu - turecká vláda – podpora vytváření vesnických gard (koy korucular) – potírání jednotek PKK - PKK – několik masakrů těchto vesnických gard - běžní obyvatelé tlačeni ke spolupráci s jednou z inkriminovaných skupin – větší sympatie pro PKK - výsledek: 3000 vesnic vylidněno či zničeno armádou / koy korucular / samotnou PKK - odchody Kurdů do měst – strach, ekonomické pohnutky - vládou podporované deportace Kurdů na západ Turecka („rozpustíme Kurdy v moři“ - v žádné obci nesmí být víc než 5% Kurdů) - speciální jednotky (Ozal Hakeret) - muslimští extremisté z hnutí Hizbulláh (Hizb – I – Kontra) – u zrodu stála turecká vláda - 1999 – Abdullah Ocalan zatčen a odsouzen k smrti (rozsudek dosud nevykonán – podezření na postupné trávení jedy) - obvinění Ocalana za smrt 30000 civilistů – z toho však 2/3 byli Kurdové! - Po r. 2000 – pročištění vzduchu po bouři - „V Turecku kurdský problém nikdy neexistoval – jde pouze o problém jihovýchodního Turecka, který je čistě ekonomické povahy“ - populační přírůstek Kurdů – přirozená migrace na Západ - „kurdizace“ Mersinu, Adany, Istanbulu (do 50 let v Turecku většina Kurdů!) - kurdština byla r. 1991 dekriminalizována, dnes se uvažuje o zřízení kurdskojazyčného televizního vysílání - Jihovýchodoanatolský projekt - projekt vybudování 22 přehrad s 19 hydroelektrárnami na Eufratu, Tigridu a jejich přítocích - (energetický deficit Turecka) - bombastické plány na zavlažení rozsáhlých ploch (peníze opět do Ankary!) - na stavbách zaměstnána jen menšina Kurdů – ekonomický profit pro Kurdistán prakticky nulový - Výzvy z Evropy - snaha Turecka o členství v EU - vágní vyjadřování EU o „nedodržování lidských práv v Turecku“ - perzekuce novinářů, politiků etc., vyjadřujících se ke kurdské otázce - názory EU + „vměšování do turecké politiky“ = euroskepticismus Zdroje: http://kurdove.ecn.cz http://www.gjk.cz/~folda/Chytra%20palice/Mudrova.htm http://en.wikipedia.org/wiki/Abdullah_%C3%96calan