„ Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj. " Obsah ► Charakteristika území ► Historie území ► Kurdové a Turecko ► Kurdové a Írán ► Kurdové a Irák ► Kurdové a Sýrie ► Charakteristika stran konfliktu ► Geopolitika konfliktu ► Sporné body bránící vyřešení ► Strategie řešení konfliktu Charakteristika území, které je předmětem sporu ► horské území, které je pramennou oblastí řady řek – zejména Eufratu a Tigrisu ► velká jezera – Van(4. největší sladkovodní jezero na světě podle objemu), Sevan, Urmijské ► pohoří Zagros –páteř oblasti, arménská vysočina, zčásti Taurus a Pontské pohoří ► kontinentální klima se značnými srážkami díky velikosti pohoří Historie území ► Neandrtálci až 50 000 př.n.l., jeskyně Šanídár ► od 4300 př. n. l. Churrité – předci Kurdů ► 1200 – 850 př. n. l. Příchod indoárijců do oblasti – Kurdové indoevropským národem ► Středověk-Kurdistán nárazníkové území mezi Osmanskou říší a safíjovskou Persií perzekuce obyvatelstva – z perské strany sunnitů a z osmanské šíitů– deportace obyvatel ► Objevení cesty do Indii kolem Afriky=>upadek důležitosti území ► 16. až 18. století velká moc klanových a kmenových vůdců ► 30. léta 16. století proniknutí Turků na kurdská teritoria ► 1639 uzavření dohody o společné hranici, která platí až na drobné změny dodnes a rozděluje kurdskou oblast na dvě části Příčiny vzniku konfliktu ► po 1. světové válce měly na území Osmanské říše vzniknou národní státy pod patronátem vítězných mocností ► Kurdové - nikdy sjednoceni ve vlastním státě, kmenový a oblastní partikularismus ► konference po 1. světové válce v Sevres počítala s ustavením samostatného Kurdistánu ► 1919 smlouva mezi Kurdy a Armény o vzájemném respektování svých budoucích států ► 10. 8. 1920 sévreská mírová smlouva (Británie, Francie a Itálie s Osmanskou říší) zřizuje kurdský stát a nastiňuje v hrubých obrysech jeho hranice – zabývá se však pouze Kurdy v dnešním Turecku a Iráku – o Íránských, Syrských a kavkazských Kurdech není zmínka ► Turecko povstává v čele s Atatürkem proti smlouvě ze Sévres ► nová mírová smlouva z Lausanne 24. 7. 1923 Kurdové a Turecko ► 1856 všechny turecké kurdské oblasti přešly přímo pod tureckou administrativu. ► 1878 největší kurdské povstání v Turecku – reakce na přijetí turecké ústavy, konec posledních zbytků kurdské samosprávy. ► 1920 smlouva ze Sevres ► 1923 smlouva z Lausanne – finální rozdělení Kurdistánu mezi Turecko, Sýrii a Irák. ► 1923 ustanovení turecké republiky – Kurdové na straně Turků, příslib uznání národních, politických i ekonomických práv Kurdů – nesplněno. ► 1927 – ustaven vojensko-politický výbor Hoybun – organizace kurdského vojska – Kurdská araratská republika. ► 1931 zdecimování posledních členů kurdské armády. ► 1934 vydán zákon umožňující přesidlování obyvatel v rámci státu. ► 1936 – 1938 zlikvidováno cca 70 000 Kurdů. ► konec 90. let 20. století – budování ochranné nárazníkové zóny podél hranic s Irákem – pronásledování Kurdů až na území Iráku. Kurdové a Írán ► 1941 likvidace posledních zbytků samosprávy Kurdů. ► 1946 s pomocí sovětských vojsk ustanovena Kurdská demokratická republika v Mahábádu,téhož roku násilná likvidace iránským vojskem. ► 1979 islamistický převrat a ustavení Íránské islámské republiky , v rámci administrativní reformy vymezena provincie Kurdistán ► 1981 – 1988 Íránsko-Írácká válka během ní snaha Kurdů využít situace Kurdové a Irák ► 1958 vznik republiky a zisk určitých práv Kurdů ► 1961 povstání Kurdů ► 1963 státní převrat ► 1964 podepsána dohoda ,Kurdové dosáhli amnestie a jejich 15 000 vojáků získalo status státního vojska sídlícího v horách v Kurdistánu. ► 1968 převrat – rozdělení reprezentace Kurdů do politických stran ► 1975 v Alžíru uzavřena dohoda mezi Irákem a Íránem o ochraně hranic – téhož roku ukončena válka za autonomii. ► 1977 ustavena Kurdská autonomní oblast. ► 1979 příchod Saddáma Husajna a ním spojený pokles úrovně autonomie. ► 1988 použití chemických zbraní proti kurdskému městu Halanta. ► 1992 vytvořena Kurdská autonomní oblast na území tří provincií a následné první volby do tamního oblastního parlamentu ; rozhodnutí o vytvoření kurdského státu v rámci federace Iráku. ► 1996 vysláno do Kurdistánu 40 000 Iráckých vojáků – vyhnány americkou armádou z autonomní oblasti – pokračování nesvárů uvnitř autonomní oblasti. Kurdové a Sýrie ► 1963 zrušení kurdských místních jmen, zákaz výuky kurdštiny, odebírání státních občanství. ► 70. léta – plán přesídlení cca 300 kurdských vesnic z hraniční oblasti s Tureckem, jejich nahrazení arabskými rolníky; následné ztroskotání plánu na pasivním odporu Kurdů. ► v současnosti patrné soustavné potlačování základních lidských práv Kurdů. Charakteristika stran konfliktu Hlavní aktéři konfliktu: ► národní vlády Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie ► skupiny kurdských obyvatel rozděleny mezi tyto čtyři státy ► politická uskupení: Demokratická strana Kurdistánu (KDP), Barati následně přejmenována na Vlastenecký svaz Kurdistánu (PUK), Strana kurdských pracujících (PKK) ► EU a USA Demokratická strana Kurdistánu (KDP) ► vedená Mustafou Barzáním, formulovala umírněnější politické cíle a prosazuje pouze autonomii Kurdistánu. Politická organizace Barati ► městská a modernější strana požadující volnou federaci Kurdistánu s konečným cílem jeho nezávislosti. ► Neshody těchto dvou stran, v letech 1995 a 1996 vzájemné ozbrojené střety Geopolitika konfliktu ► Sévreská smlouva ► soudní řízení s hlavou PKK Abdullahem Öcalanem – nekonkrétní obvinění – ► pohled USA: ”dobří X špatní Kurdové” (Irák X Turecko) ► 1992 – USA s pomocí NATO zřídila na teritoriu v severním Iráku bezpečnou zónu, chránící Kurdy ► íránští a syrští Kurdové – nejasné postavení, jejich ochrana se nikdy nestala součástí americké zahraniční politiky ► turečtí Kurdové – odlišný postoj – Turecko je důležitým spojencem USA! (vládní dodávky zbraní do Turecka, bojové helikoptéry...) - Turecko: 2. nejsilnější armáda v rámci NATO – 2. nejvýznamnější blízkovýchodní spojenec USA vedle Izraele ► integrace Turecka do EU ► početná kurdská diaspora v západní Evropě ► veřejnost: neinformované vměšování do vnitřních záležitostí Turecka = euroskepticismus Sporné body bránící vyřešení sporů ► neuznání Kurdistánu Turky ► dvojí metr na Kurdy ze strany velmocí (USA = Turecko X Irák X Írán, Sýrie) ► nejednotnost mezi samotnými Kurdy ( vesnické gardy = kay korucular, příslušníci PKK, rozdílný život kurdských minorit v různých státech) ► Účasti Kurdů na teroristických činnostech (PKK) Strategie řešení konfliktu Násilné strategie ► První vzpoura Kurdů-nasilné potlačení. ► boj o osamostatnění -turecká marxisticky orientovaná Strana kurdských pracujících (PKK), ► Násilné strategie potlačeny „oko za oko“ ► útoky na kurdské vesnice v Iráku za pomoci chemických zbraní Mírové strategie ► snaha o vytvoření Kurdské autonomní oblasti na území tří iráckých provincií za pomoci USA a NATO v roce 1992 ► Západní velmoci (zejména USA) vyjádření podpory (opozice vůči Saddámu Husajnovi), ► Evropská nunie- nátlak na Turecko v řešení kurdské otázky ► snahy o mírové řešení zejména ze strany Turecka ► Turecká vláda dosud odmítala přímá jednání s představiteli kurdské samosprávy v Iráku. Návrh strategie vedoucí k vyřešení konfliktu ► asimilace Kurdů do majoritní společnosti jednotlivých států (potření jejich kulturních specifik) ► neformální sjednocení Kurdů, snaha uplatňovat společné postupy, uznávání menšin na etnickém principu (rámec Turecka) ► vytvoření jednotného kurdského státu (možné problémy) ► akceptace autonomních oblastí v rámci jednotlivých států ► snaha aktivizovat kurdské emigranty ve vyspělých zemích v otázce prosazení autonomie Zdroje Děkujeme za pozornost