ROZVOJ JAKO DISKURZ Co je to „rozvoj“? Teorie (a politika) rozvoje • Rozvoj jako modernizace • Teorie závislosti • Neoliberální kontrarevoluce • Konec rozvoje? Rozvoj jako modernizace Modernizace Proces společenských změn, vyplývajících z šíření a přijímání typických rysů expanzivních a zdánlivě vyspělejších společností společnostmi zdánlivě méně vyspělými. Modely stádií růstu Walt Whitman Rostow (1960) • Tradiční společnost Primitivní technologie, neracionalita, chování podmíněno zvyky a tradicemi. • Předpoklady hospodářského růstu Formování nových elit, budování infrastruktury, centralizace moci státu. • Hospodářský růst (take-off) „Velký předěl“ – období (10 až 30 let) rychlého hospodářského růstu. • Cesta ke zralosti Diverzifikace hospodářské struktury, stabilizace, pokles importu • Věk vysoké masové spotřeby Modernizace Rozvoj chápán jako * industrializace * urbanizace * přesun pracovních sil ze zemědělství * sociální a kulturní transformace Doporučované strategie • Export primárních komodit („Agroexport model“) • Industrializace nahrazující dovoz (Import substitution industrialization) • mobilizace domácích zdrojů • příchod zahraničního kapitálu • celní bariéry • státní programy industrializace • stimulace domácí poptávky Doporučovaná politika Neokeynesiánství * Hlavní aktér: stát * regulace ekonomiky * redistribuce * plánování Odstranění vnitřních bariér rozvoje * hospodářské a sociální reformy (např. pozemková) * potlačení etnických sporů * odstranění „nemoderních“ společenských tradic Rozvoj chápán jako soubor technických opatření Teorie závislosti * Zdůraznění propojenosti světa *všechny státy jsou součástí globálního systému světového hospodářství * Nerozvinutost „rozvojových“ zemí je důsledkem rozvinutosti zemí vyspělých • „rozvoj nerozvinutosti“ * Vyspělé země používají svoji ekonomickou a politickou moc k udržení a prohloubení vztahů závislosti. * Kolonialismus nahrazen neokolonialismem. Teorie závislosti * Andre Gunder Frank hierarchie vztahů závislosti (Latinská Amerika) * Paul Baran srovnání ekonomické historie Japonska a Indie * Arghiri Emmanuel * nerovná obchodní výměna * rozvoj nerozvinutosti Doporučovaná strategie * Omezit vztahy s vyspělými zeměmi Chudé země by si měly položit otázku, za jakých podmínek se budou podílet na světovém obchodu a jestli vůbec. A. G. Frank: „Třetí svět musí volit mezi pokračováním barbarství kapitalismu a velkým příslibem socialismu“ Vzestup NIC: pokles důvěryhodnosti teorií závislosti Neoliberální kontrarevoluce * Hospodářská transformace a politické změny ve vyspělých zemích • fiskální krize sociálního státu • dezintegrace fordistického režimu akumulace • nástup „nové pravice“ (reaganismus, thatcherismus) * Kritika programů industrializace nahrazující dovoz • nereálná v prostředí omezené domácí poptávky • celní bariéry brání nejen dovozu výrobků, ale i technologií; jsou bariérou i pro vývoz • silný rozvojový stát může selhat stejně jako trh • princip plánování a byrokratického řízení je neefektivní Doporučovaná strategie * Exportně orientovaná industrializace *uvolnění všech administrativních regulací trhu *otevření domácí ekonomiky *vytvoření podmínek pro příchod zahraničního kapitálu (nadnárodní společnosti) *snížení domácí spotřeby (zrušení minimální mzdy, odbourání dotací na základní potraviny, omezení výdajů na školství, zdravotnictví, životní prostředí… *devalvace měny *privatizace státních podniků Dlužní krize * V 70. letech si mnoho RZ vzalo vysoké půjčky na financování strategií rozvoje. Byly pro to vhodné podmínky: • nízké úrokové sazby (příliv „petrodolarů“ na finanční trh • krátkodobě vzrostla cena primárních surovin • formovala se společná politika zemí třetího světa (Nové mezinárodní hospodářské uspořádání) • doporučovaly to mezinárodní instituce * Přelom 70./80. let: hospodářská krize • zvýšení úrokových sazeb • snížení poptávky po primárních komoditách • snížení poptávky po hotových výrobcích * Výsledek: fiskální krize *1982 Mexiko, Venezuela, Brazílie… Programy strukturálního přizpůsobení * „Řešení“ dlužní krize: *poskytovány úvěry na splácení úroků *spojeno s podmínkami: „strukturální přizpůsobení“ * Dopady: *hluboké změny ve struktuře hospodářství i společnosti, v duchu neoliberální politiky *šíření chudoby, pokles životní úrovně *prohloubení sociálních i regionálních rozdílů *posílení postavení Světové banky a MMF Rozvoj jako konec rozvoje Jaký je rozdíl mezi rozvojem a kolonialismem? Kritika „rozvoje“: diskurz, kterým ten rozvinutější, pokročilejší, chce rozvíjet „ty druhé“. Žádné velké teorie Důraz na pochopení konkrétního kontextu Důraz na sociální a environmentální důsledky Zapojit místní komunity (do plánování „rozvoje“) Rahnema: „mýtus rozvoje“ Reakce na kritiku * Pozornost sociálním a environmentálním důsledkům * Snaha o zapojení místních aktérů * Ústup od některých kontroverzních projektů * Metoda: programování * stanovení cílů a indikátorů jejich dosažení * Millennium Summit – září-prosinec 2000 * 191 členských států OSN Současné přístupy * Neoklasická ekonomie *pokračování Washingtonského konsensu *nová institucionální ekonomie * Modernizační škola (neo-modernizace) *tradice a kultura nejsou překážkou, ale zdrojem tvořivé aktivity *reflexivní modernita * Teorie závislosti (depedency school) * Alternative development *možnost volby – participovat v globální ekonomice nebo se rozhodnout neúčastnit se (je reálné)? * Anti-development *zvláště pro původní komunity – návrat zpět (ale kam?) * Human development *vhodný pro daný kontext (území), participace, solidarita, trvalá udržitelnost Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) • Vymýtit extrémní chudobu a hlad • Dosáhnout univerzálního základního vzdělání • Prosazovat rovnost žen a mužů • Snížit dětskou úmrtnost • Redukovat zdravotní rizika porodu • Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi • Zajistit environmentální udržitelnost • Vytvořit globální partnerství pro rozvoj Cíle – do roku 2015: • Snížit podíl hladovějících a žijících za méně než 1 dolar na den na polovinu • Zajistit, aby všichni chlapci a dívky dokončili základní vzdělání • Odstranit gender nerovnosti v přístupu ke vzdělání • Snížit úmrtnost dětí do 5 let o 2/3 • Snížit podíl žen umírajících při porodu o 3/4 • Zastavit šíření HIV/AIDS a výskyt malárie a dalších nemocí • a) integrovat principy TUR do národních strategií a zastavit úbytek přírodních zdrojů b) snížit na polovinu podíl lidí bez přístupu k bezpečné pitné vodě c) dosáhnout významného zlepšení v životech alespoň 100 miliónů obyvatel slumů (do 2020) Cíl č. 8 (globální závazky) • Vytvořit otevřený obchodní a finanční systém • Pozornost zvláštním potřebám • nejméně rozvinutých států (2003: 50 LDCs) • rozvojových zemí bez přístupu k moři • malých ostrovních RZ • Zabývat se problémy zadlužení • Vytvořit dostupná pracovní místa pro mladé • Zajistit přístup k dostupným základním lékům v RZ (ve spolupráci s farmaceutickými firmami) • Zpřístupnit výhody nových technologií (informační a komunikační technologie) – ve spolupráci s privátním sektorem