GEOPOLITIKA • Úvod: vymezení tématu Pojem geopolitika; proč je atraktivní? • Geopolitická tradice Geopolitické modely světa a jejich politická implikace • Kritika moderní geopolitické imaginace Předpoklady vzniku moderní geopolitické imaginace, éry moderní geopolitické imaginace • Kritická geopolitika Kritika (a dekonstrukce) moderní geopolitiky • „Geopolitická imaginaceg po studené válce Alternativní přístupy Rozvoj vs. geopolitika Obojí: politická aktivita na globální úrovni * Rozvoj * dominance silných států (jádro) nad slabými (periferie) * vztah dominance a podřízenosti (závislosti) * Geopolitika * rivalita mezi mocnostmi (v jádru a semiperiferii) * vztah rivality, soupeření Geopolitika je o rivalitě mocností o kontrolu nad periferií. Definice „Vytvoření definice geopolitiky je notoricky obtížné, neboť význam konceptů jako je geopolitika se mění v průběhu historických období a se změnou světového politického uspořádání“. Ó Tuathail 1998 Jiří Tomeš (2000): co je geopolitika? Definice Studium geografických představ, názvů a významů, jimiž je zdůvodňována světová politika. John Agnew, 1998 Světová politika: měřítková úroveň, na které státy a další aktéři vstupují do vzájemných vztahů (diplomacie, vojenské akce, rozvojová pomoc, právní regulace atd.). Cílem těchto aktivit je působit na druhé aktéry a posílit vlastní moc. Tyto aktivity vycházejí ze specifických geografických předpokladů o tom, KDE je nejlepší podniknout akci a proč právě tam. Svět je tříděn do hierarchie míst většího nebo menšího VÝZNAMU. Geopolitika: historie slova * 1899 Robert Kjellén – poprvé použil slovo geopolitika *k popisu geografických základů státu • jeho přírodních zdrojů a kvality území – mohou být zdrojem moci * Po 1. svět. válce: *1924 – Zeitschrift für Geopolitik (Haushofer) *slovo začalo být používáno i v angličtině (překlad z němčiny) • spojováno s expanzivní nacistickou politikou * Po 2. svět. válce: *diskreditace, nepoužíváno (tabu) * 70. léta 20. století *Henry Kissinger (poradce, ministr zahraničí – U.S. Secretary of State) • používal slovo pro politiku „vyvažování moci“ (balance of power) s mezi USA a SSSR (studená válka) *od té doby široce používáno • novináři • politici • analytici (političtí, vojenští, akademičtí…) Geopolitika jako diskurz * Geopolitika – diskurz světové politiky *s důrazem na soupeření států a geografickou dimenzi moci * Studium geopolitiky – studium diskurzu * Diskurz: „postupy zpodobnění, kterými kultury kreativně vytvářejí smysluplné světy“ (Ó Tuathail) *C. Spivak: „worlding“ *většina kultur k tomu využívá příběhy (narrative) a obrazy * Geopolitika – usiluje o interpretaci smyslu světové politiky *„světem“, který diskurz geopolitiky vytváří, je význam světové politiky * (Kritické) studium geopolitiky: *sledovat, jak je svět pojmenováván (labeled), jaké metafory a vizuální obrazy jsou užívány – v procesu vytváření příběhů a konstrukce obrazů světové politiky Proč je geopolitika tak atraktivní? • Zabývá se závažnými otázkami moci a ohrožení ve světové politice * kde ve světě jsou centra a osy moci a konfliktu? * jaké hrozby existují? • důležité otázky pro politické elity * „nacionalistická interpretace“: elity obvykle chtějí vědět co rozložení moci a nebezpečí znamená pro jejich stát a jeho roli ve světě • jakým hrozbám náš stát čelí? • jakou politiku má náš stát prosazovat (ve světě nebezpečí a nepřátel)? • jaké zdroje a partnery potřebujeme, abychom uchránili sebe před Těmi Druhými (nepřítelem)? * tyto otázky jsou spojeny s politickou agendou uvnitř států (nejsou neutrální) • spojeny s formováním identity (My versus Oni) * Geopolitika je součástí světové politiky – není neutrálním komentářem Proč je geopolitika tak atraktivní? • Snaží se vysvětlit složité vztahy jednoduchými pojmy * nabízí zdánlivě komplexní vysvětlení světové politiky * poskytuje rámec, ve kterém mohou být místní události vztaženy ke globálním vztahům a „zákonitostem“ rozložení moci s př.: atentát v obchodním centru – globální válka s islámskými teroristy * často používá vizuální metafory: pohled, rámec, obraz… • proměňují nejasnost světových událostí na jasný obrázek * geopolitika vytváří rámce pro interpretaci událostí • často zahrnují opozici: My versus Oni, civilizovaný svět vs. fanatici * geopolitika používá schematizované pojmenovávání velkých částí světa (Earth labeling) • islámský svět • globální Jih • civilizovaný svět • heartland, osy moci/teroru, linie konfliktu * všechny čerpají intelektuální sílu ze schopnosti redukovat komplexitu světové politiky na zjednodušený rámec Proč je geopolitika tak atraktivní? • Slibuje porozumění budoucímu vývoji světových událostí * jak bude vypadat budoucí politická mapa světa? * kde budou vedeny války a o co? * „prorocký diskurz“ • odhaluje domněle trvalé konfliktní linie a prvotní (environmentálně/geograficky determinované) soupeření mezi zásadně odlišnými regiony/společnostmi/kulturami s svoboda vs. tyranie s Západ vs. Východ (West versus the Rest) s křesťanství vs. islám „Geo-vize“ * Politika je formována percepcí prostoru *není důležité, jaké to je, ale co si tvůrce politiky myslí, že to je • záleží na jeho/její moci a schopnostech přesvědčit ostatní *obvykle více soupeřících představ,koncepcí, „geo-vizí“ * Geopolitika – vytváření mentálních map *stimuluje zapojení elit i veřejnosti do formování politiky, založené na specifických pohledech na to, jak části světa byly vytvářeny a jak mohou být uspořádány, aby vyhovovaly zájmům zahraniční politiky dané země * Kritická geopolitika – kritická analýza vytváření geopolitických vizí *také zahrnuje vytváření mentálních map, ale vychází z představy existence více geo-vizí a jejich podmíněnosti a omezenosti • neprosazuje jednu „pravou“ vizi • zpochybňuje (kriticky zkoumá) všechny geo-vize Geopolitická tradice Geopolitika: koncept 20. století * 1899 Rudolf Kjellén • Období „otců zakladatelů“ (do cca 1920) * Ratzel, Mahan, Mackinder… • Rozmach tradiční geopolitiky (30. léta) * Haushofer… • Diskreditace (40. až 70. léta) * Cohen… (ale: živá v Latinské Americe) • Oživení zájmu (80. a 90. léta) * pokračování moderní tradice (Brzezinski, Huntington) * nová, kritická tradice (Agnew, Corbridge, Dalby, Ó Tuathail…) Geopolitická tradice (Tradiční) Geopolitika: * specifická forma psaní (a uvažování) o prostoru (space), státech a vztazích mezi nimi * zdůrazňuje strategický význam určitých míst Geopolitická tradice: * vychází z prací „otců zakladatelů“ (konec 19. století, počátek 20. století) * řada společných rysů, ale i protikladných a soupeřících představ a koncepcí. Alfred Mahan (1840 – 1914) admirál, poradce Theodora Roosevelta Význam námořní moci (sea power) 1890 The Influence of Seapower upon History Kontrola oceánů je klíčová pro historii a pro prosperitu států. Strategický pohled: podřizuje heterogennost a neuspořádanost historie představované homogenitě a řádu prostoru. de Certeau: Strategie je úsilím vymezit vlastní místo ve světě uhranutém neviditelnými silami toho Druhého. Friedrich Ratzel (1844 – 1904) Biologizace globálního prostoru sociální darwinismus (neo-lamarckismus) 1897 Politische Geographie – „přirozené zákony“ vývoje a chování států. „Stát je živoucí organismus, proto nemůže být uzavřený v pevně daných hranicích“ „Každý stát potřebuje prostor – lebensraum – k tomu, aby mohl udržet a rozvíjet svoji civilizaci“. Soupeření států o lebensraum je hnacím motorem pokroku v historii lidstva. Příklad přírodního determinismu: země utváří lidi, kteří na ni žijí, na základě jejich společných zájmů vznikají národy. Friedrich Ratzel (1844 – 1904) Politická implikace: Grossraum státy (USA, Rusko, Čína) jsou předurčeny stát se světovými mocnostmi. Německo – má-li si zajistit postavení velmoci - musí rozšířit svůj lebensraum * koloniální expanze v Africe * budování námořní flotily * šíření vlivu ve střední Evropě (Mitteleuropa) Ratzelova teorie poskytla image vědeckosti cílům německé pravicové politiky. Rudolf Kjellen (1864 – 1922) švédský politolog rozvíjel Ratzelovy myšlenky 1916 The State as an Organism důraz na „přirozenost“ a organickou povahu států Geopolitika – nejvýznamnější z pěti součástí státovědy (1. Geopolitik, 2. Demopolitik, 3. Ekopolitik, 4. Sociopolitik, 5. Kratopolitik) The Great Powers of the Present – 22 vydání v Německu (1914 – 1930). * mocnosti 1. řádu: Anglie, Německo, Rusko, USA * mocnosti 2. řádu: Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie a Japonsko Sir Halford John Mackinder (1861 – 1947) Mackinder: Heartland theory 1904 The Geographical Pivot of History přednáška pro Royal Geographical Society 25.1. 1904 končí 400 let Kolumbovské éry Svět je uzavřený politický systém. Post-kolumbovská éra: nové technologie (železnice) zvýhodňují suchozemské mocnosti. Srdce Země (heartland) obnoví svůj význam. Geopolitický model: - heartland - vnitřní oblouk (inner crescent) - vnější oblouk (outer crescent) Mackinder: Heartland Theory Mackinder: Geographical Pivot of History * „Poprvé v historii můžeme vnímat skutečné proporce rysů a událostí na jevišti celého světa a můžeme hledat formulaci, která vyjádří určité aspekty geografické kauzality v historii.“ Mackinder (1904) Geographical Pivot of History Kritika: typický příklad imperiální geopolitiky * „neutrální“, „objektivní“ pohled *z pozice boha *kdo je to „my“? * tvrzení, že jde o „skutečnost“, realitu („zákony“) *a ne jen to, jak daná kultura interpretuje a konstruuje „realitu“ * redukce historie na funkci geografické kauzality Mackinder: Heartland theory Politická implikace: * zabránit vzniku spojenectví Německa a Ruska • Kdo vládne východní Evropě ovládá heartland. • Kdo ovládá heartland ovládá světový ostrov (vnitřní půlměsíc) • Kdo ovládá světový ostrov ovládá svět. 1919 Democratic Ideals and Reality Versailles 1919: vznik tzv. nárazníkových států (vč. Československa). Karl Haushofer (1869 – 1946) * generál ve výslužbě * profesor geografie na univerzitě v Mnichově (1921 – 1939) * vazby na nacistickou stranu skrze Rudolfa Hesse * zakladatel Zeitschrift für Geopolitik (1924) Geopolitika: objektivní věda, založená na studiu přírodních jevů a zákonů. Vytváření hospodářských bloků: pan-regiony: • Německo • USA • Japonsko Panregiony Panregiony: alternativní vyjádření Nicholas Spykman (1893 – 1943) 1942 America’s Strategy in World Politics 1944 The Geography of Peace vychází z Mackindera Klíčovou oblastí však není heartland, ale rimland (= inner crescent), zvl. západní Evropa a jihovýchodní Asie. Politická implikace: konec izolacionismu USA, potřeba intervence ve válce, jinak hrozí, že jedna mocnost ovládne rimland a tak ohrozí USA. Mackinder/Spykman: Heartland Theory Politika containmentu Saul Cohen 1973 Geography and Politics in a World Divided Kritika Mackindera a Spykmana. Politika containmentu – vytváří z celého rimlandu potenciální bitevní pole. * Geostrategické regiony * Kontinentální svět Eurasie • heartland • východní Asie * Přímořský svět závislý na obchodu • Severní Amerika a Karibik • Jižní Amerika • Přímořská Evropa a oblast Maghrebu • Afrika jižně od Sahary • východoasijské ostrovy a Oceánie Cohen: Geostrategické regiony Kritika moderní geopolitické tradice * geopolitická tradice – součást „moderní geopolitické imaginace“ * Gearóid Ó Tuathail * John Agnew * Simon Dalby * Stuart Corbridge… Geopolitika a kritická geopolitika Geopolitika není věda. Je to diskurz, „imaginace“, „tradice“. • formální • praktická • populární Kritická geopolitika: dekonstrukcí tohoto diskurzu odhaluje jeho etnocentrismus, státo-centrismus, potenciál pro vytváření konfliktu… Snaží se zpochybnit prezentaci světa jako „my“ vs. „oni“, způsob definování „bezpečnostních hrozeb“. Navrhuje alternativy. Dědictví tradiční geopolitiky * geopolitika je historická * není to soubor trvale platných pravidel * mění se s vývojem technologie a na základě aktuálních výsledků soupeření o moc * není to neutrální věda * je snadné „číst“ národnost autorů * Geopolitické modely * prezentují se jako „objektivní“ pohled „odnikud“ * příklad geografického determinismu * triviální a zastaralé * mají význam pro pochopení „strategického myšlení“ v době svého vzniku Předpoklady „moderní geopolitické imaginace“ • Globální pohled * pohled na svět jako na celek, který mocní aktéři musí prozkoumat a pokořit * pohled „odnikud“, prezentován jako objektivní, neutrální * trénovaný pohled geopolitika dokáže najít „skrytou postatu“ mezinárodní politiky * partikulární politické zájmy byly takto prezentovány jako „přirozené“ • Představa geografických celků v neustálém konfliktu * námořní mocnosti vs. pozemní mocnosti * kontinentální „heartland“ vs. přímořský svět * Východ vs. Západ Předpoklady „moderní geopolitické imaginace“ • Světová politika je řízena politikou suverénních národních států * stát je přirozená a univerzální jednotka organizace společnosti (Vestfálský pohled) * Henry Kissinger: „game of geopolitics“ (politika vyvažování moci) * CÍL HRY: vytvořit a udržet ekvilibrium mezi soupeřícími jednotkami a tak zabezpečit mezinárodní mír a pořádek výhodný pro … • Představa univerzální trajektorie vývoje * hodnocení geografických regionů podle výskytu „znaků vyspělosti“ (atributů předchozí historické zkušenosti dominantního regionu) * vyspělý vs. primitivní * moderní vs. zaostalý Geopolitické diskurzy/kódy • Vyjadřují zájmy mocných skupin • „ocelová trojice“ • obvykle exkluzivistická koncepce „národní výjimečnosti“ a velikosti • marginalizace menšin • Monopolizují definování hrozeb • diskurz ohrožení/nebezpečí • definují význam „národní bezpečnosti“ a zdrojů jejího ohrožení • Vytvářejí zjednodušenou prostorovou vizi světových událostí • třídí (komplexně podmíněné) události světové politiky do abstraktních kategorií a geografických zón • interpretace událostí zjednodušující optikou • často diskurz konspirace 3 éry „moderní geopolitické imaginace“ * Moderní geopolitická imaginace se mění s vývojem globálního rozložení moci, které se snaží interpretovat * v každé éře měly jednotlivé principy různý význam * Je starší než termín „geopolitika“ * 3 éry: * civilizační geopolitika * naturalizační geopolitika * ideologická geopolitika Civilizační geopolitika (cca 1825 – 1875) * období britské dominance „liberálního“ světového uspořádání * v Evropě: vyvažování moci („concert of Europe“) * svět: evropská dominance a kolonizace * nadřazenost Evropy a relativní zaostalost ostatních částí světa považována za danost * „civilizační mise“ Evropy Naturalizační geopolitika (cca 1875 – 1945) * začíná s nárůstem rivality mezi mocnostmi v Evropě, s nárůstem moci Německa * sociální darwinismus: rivalita mezi mocnostmi je přirozená * boj o větší vliv, moc a území * územní expanze považována za nevyhnutelnou součást procesu * státy chápány jako přirozené entity * úsilí o přímou politickou kontrolu (kolonizace Afriky) * zkolabovala ve dvou průmyslových válkách Ideologická geopolitika (cca 1945 – 1990) * studená válka * Západ, Východ a „ti ostatní“ * vojenská síla nevídané destrukční kapacity * místa hrála roli ve velké hře o rozšíření vlivu a spojenců * podpora režimů ve třetím světě ve snaze rozšířit vliv a omezit manévrovací prostor rivala Studená válka Kondratieffovy vlny Kritická geopolitika * Tři směry kritiky tradičního chápání geopolitiky: • jak geopolitika funguje (a jak o tom přemýšlíme) • jak definujeme geopolitiku • struktury moci které prosazují určité geopolitické diskurzy proti jiným A. Geopolitika jako součást politického realismu * Geopolitické myšlení spojováno s politickým realismem v mezinárodních vztazích * Politický realismus: *mezinárodní vztahy jsou bojem o moc mezi státy *mezistátní systém je anarchický, bez zastřešující autority *státy musí soupeřit, aby přežily *prostředkem k přežití je akumulace moci (= nejvyšší „národní“ zájem) *pro stabilitu systému je nejlepší rovnováha moci (balance of power) • H. Kissinger: „Geopolitika je přístup, který se věnuje předpokladům dosažení ekvilibria v mezinárodní politice.“ * Předpoklady politického realismu: *boj o moc je přirozeným stavem mezinárodní politiky • mezinárodní vztahy chápány jako prvotní (primordiální) stav přírody *to je (možná nepříjemná) realita (proto realisté) • kdo věří něčemu jinému je idealista A. Problémy politického realismu * Státy spolu skutečně bojují, ale také spolupracují * nejen války, také spolupráce * vytvářejí společné instituce • přístupy politického realismu nelze vysvětlit EU * Politický realismus považuje sám sebe za (jedinou) realitu * tvrdí, že vidí, „jak to skutečně je“ * nevidí, že je také jen souborem představ • konstruovaný příběh se zjednodušujícím pohledem na historické procesy a struktury, které vytvořily moderní státy • nevidí kulturní a historické předpoklady, které podmínily vznik zjednodušujícího příběhu * „Boží metodologie“ * předpokládá, že svět je nezávislý na našich představách a chápání světa * geopolitiky existuje „tam venku“ jako nezávislá realita * geopolitici jsou jako bohové, kteří stojí nad ní • nezávislí pozorovatelé: vidí svět, jako by na něm nebyli („boží trik“) * ale: svět můžeme poznat pouze skrze svou kulturu a jazyk • nemůžeme předpokládat, že svět nezávisí na znázorňovacích konvencích, které používáme k jeho popisu * nemůžeme nikdy vystoupit mimo tyto konvence a zjistit, jak „to skutečně je“ A. Geopolitika mimo politický realismus? * Co s tím můžeme dělat? *Být si vědomi toho, že naše vnímání světa a interpretace mezinárodní politiky je podmíněno kulturou. *Můžeme se snažit poznat, jak toto vnímání a interpretace světa funguje • při studiu geopolitiky se věnovat také studiu kulturních významů *Chápat, že diskurz není neutrální nástroj, který popisuje objekty existující ve světě • zahrnuje také vlastní vytváření těchto objektů („worlding“) • náš svět je vytvářen skrze diskurzivní jazyky a praktiky * Politický realismus je pouhý diskurz *jeden z více možných způsobů chápání a vyprávění příběhů o mezinárodní politice * Kritická geopolitika zamítá státocentrické a zjednodušující příběhy o tom, jak mezistátní systém funguje *to, jak lidé poznávají, třídí a interpretují světovou politiku, je kulturně podmíněné B. Geopolitická kultura * Geopolitika není jen záležitostí elit – „moudrých mužů“ * Všechny státy mají geopolitickou kulturu * vysvětluje jejich jedinečnou identitu, místo a roli ve světě * Geopolitická kultura je podmíněna řadou faktorů: * geografická poloha a „fyzická geografie“ státního území • v ortodoxní geopolitice předurčuje geopolitickou kulturu s Německo: Mitteleuropa s Británie: vztah ke „kontinentu“ • kritická geopolitika: fyzická geografie není determinujícím faktorem • důležitá je kulturní interpretace geografie státu a jeho zdrojů * historie utváření státu • vč. organizace byrokratického státního aparátu * geopolitická imaginace • jak jednotlivé skupiny ve státě identifikují sebe proti jiným skupinám s vůči kterým skupinám se definují jako opoziční („my“ a „oni“) • které státy jsou považovány za spřátelené a které jsou nepřátelské • jaká kolektivní národní identita převažuje ve státě a jak utváří vztah státu k mezinárosdnímu společenství s geopolitická imaginace s E. Saíd: imaginary geographies B. Geopolitická tradice * „školy“ mezinárodních vztahů, filosofie zahraniční politiky * stavební kameny, ze kterých intelektuálové vytvářejí jednotlivé geopolitické diskurzy *Rusko: tři tradice * Tři typy geopolitických diskurzů: *formální geopolitika • politické teorie a vize *praktická geopolitika • příběhy používané tvůrci politiky a politiky při praktické realizaci zahraniční politiky *populární geopolitika • příběhy vyjádřené v populární kultuře s filmy, časopisy, politické karikatury C. Struktury moci * Ortodoxní geopolitika: *velká pozornost soupeření států, ale žádná sociálním strukturám uvnitř států • jak formují geopolitický diskurz? * Geopolitické diskurzy nejsou rovnocenné *některé vytvářejí státní instituce • kanceláře zahraniční politiky • vojenské akademie • státní univerzity *jiné vytváří „nezávislé“ organizace • nestátní instituce zabývající se výzkumem politiky (think tanky) • některé think tanky šíří myšlenky, které doporučují velké výdaje na obranu, export zbraní a podporu určitým státům s ty budou pravděpodobně finančně podporovány instituce, kterým šíření těchto myšlenek prospívá • jiné myšlenky, stejně originální a významné, mohou zpochybňovat výši výdajů na obranu a prosazovat omezení obchodu se zbraněmi s pravděpodobně získají málo finanční podpory * Každá kritická perspektiva geopolitiky musí brát v úvahu fungování „sítí moci“ (power networks) C. Zdroje moci ve společnosti * Politická moc *centralizovaná teritoriální regulace společenského života byrokratickým aparátem • armáda, policie, vláda *předmět soupeření mezi sociálními skupinami * Ideologická moc *moc utvářet a prosazovat hodnoty, normy a rituály společenského života • ovlivňuje, které hodnoty jsou převažující, které normy legitimní, jaké rituály charakterizují život komunity • církve, média, politické strany, think tanky * Ekonomická moc *vychází z cyklu výroby, distribuce, výměny a spotřeby • společenské třídy *může být více či méně koncentrována v rukou malé skupiny vlastníků * Vojenská moc *vychází z organizace zajištění bezpečnosti a obrany ve státě *kontrolována vojenskými elitami C. Sítě moci * Jednotlivé formy moci se navzájem ovlivňují * Příklady: *firemní korporace mají velkou ekonomickou moc, kterou jsou schopny převést na jiné formy moci • politickou (např. příspěvky na kampaň) • ideologickou (např. kontrolou médií, podpora think tanků) *politické strany mohou zvýšit své šance na získání politické moci tím, že se spojí s ekonomickými, ideologickými nebo vojenskými zájmy *Vojenský aparát může zvýšit svou moc skrze vztahy k mocným průmyslovým skupinám *Armádní velitelé často podporují určité politické kandidáty * Výsledkem je strukturální blízkost zájmů *mezi určitými ekonomickými zájmy, ideologickými skupinami, politickými stranami a vojenskými institucemi • v boji o kontrolu státního aparátu C. Ocelový trojúhelník * Příklad fungování současné geopolitiky * Mocné zbrojařské firmy *cíl: přimět stát k vyšším výdajům na zbrojní systémy • bez ohledu na to, zda jsou potřeba * Vlivní politici (US Kongress) *těsné vztahy ke korporacím • skrze dotace na kampaň *cíl: alokace výdajů na obranu, zachování vojenských základen v jejich obvodech * Velitelé v Pentagonu (US Department of Defence) *cíl: větší moc jejich úřadu, více výdajů * Nefunguje to vždy jednoduše, hladce * Celkově je to ale trvalá struktura *pomáhá vysvětit, proč výdaje na obranu zůstávají tak vysoké • i při relativní absenci hrozby (po konci studené války) *2006: svět 1 158 mld. US$ • USA 46% C. Vývoj výše výdajů na zbrojení Výdaje na obranu v roce 2006 Výdaje na obranu v paritě kupní síly (PPP) (2006) Výdaje na obranu, 1999 Alternativní geopolitické scénáře I Alternativní geopolitické scénáře II World Risk Society • Každodenní život ve vyspělých zemích zajištěn komplexem vědeckotechnických systémů • Přinášejí „rozvoj“, ale také ohrožení ekosystémů i společnosti • Tři typy hrozeb: • socio-environmentální w AIDS, BSJ/CJD, kyselé deště, toxické chemikálie, globální oteplování… • politicko-ekonomické w mezinárodní zločin, obchod s narkotiky, útoky na www, globální terorismus • katastrofy w nehoda jaderné elektrárny, šíření zbraní hromadného ničení • Všechny nezávislé na státních hranicích Geopolitický diskurz globálních rizik • Potřeba koordinované politiky na globální úrovni • Nepřítel není „tam venku“ („ti druzí“), ale „tady doma“ (vědeckotechnická modernita) • Al Gore: národní bezpečnost (USA) může být dosažena pouze globálními bezpečnostními systémy • Mezinárodní regulační režimy • nešíření ZHN • zákaz jaderných testů • Kjótský protokol Globalizační geopolitika