Nerovnoměrný rozvoj světa Příklady evidence nerovností HDP na obyvatele (PPP, 2001) USA 34 320 $ Sierra Leone 470 $ 2001: 497 miliardářů – majetek 1 540 mld $ více než příjmy chudší poloviny lidstva 1,3 mld. lidí žije za méně než 1 $ denně 790 mil. lidí (13%) trpí podvýživou Poměr příjmů 20% lidí v nejbohatších zemích a 20% lidí v nejchudších zemích: 1960 30 : 1 1997 74 : 1 Osnova přednášky • Vývoj systému světového hospodářství * vytváření struktury jádro-periferie * kolonialismus * dekolonizace • Dědictví kolonialismu * důsledky * OPEC a malí tygři * diferenciace „třetího světa“ • Diskurz rozvoje * modernizace * teorie závislosti * neoliberalismus a dlužní krize * kritika rozvoje Immanuel Wallerstein: world –systems theory * Tři historické formy společenské organizace produkce a reprodukce * definovány způsobem výroby (= organizací materiální základny společnosti) • Minisystémy (mini-systems) * recipročně-rodový způsob výroby • výroba: lov, sběr, jednoduché zemědělství • výměna zboží a služeb: prostá reciproční • sociální organizace založena na věku a pohlaví • bezpočet minisystémů, lokální rozsah, zpravidla krátkodobé trvání • Světová impéria (world-empires) * redistributivně-daňový způsob výroby • pokročilá technologie umožňuje produkci nad úroveň bezprostřední potřeby • výměna: reciproční mezi výrobci, ale část je přivlastňována vládnoucí skupinou (daně) • třídní společnost s daň vede ke vzniku velkých majetkových rozdílů • různé politické formy: centralizovaná impéria (Řím) i politicky rozdrobené (feudální Evropa) • desítky světových impérií • Systém světového hospodářství (world-economy) * kapitalistický způsob výroby • motivací pro výrobu je zisk • hnací síla systému: akumulace „nadhodnoty“ ve formě kapitálu • konkurence mezi výrobci je řízena trhem • ceny a mzdy určovány nabídkou a poptávkou • žádná zastřešující politická struktura • historicky vznikl jediný systém světového hospodářství Systém světového hospodářství * Počátek ve 2. polovině 15. století v Evropě * Šíření z Evropy do zbývajících částí světa * Historie šíření SHS = historie kolonialismu * 1. fáze (1500 – 1780) * 2. fáze (1780 – 1914) Kolonialismus: 1. fáze * Objevitelské a dobyvatelské výpravy * Portugalsko Obchodní stanice na cestě do Indie a na Dálný Východ. Brazílie. * Španělsko Latinská Amerika: drancování, těžba nerostů, plantáže. Portugalské faktorie kolem r. 1600 Trojúhelníkový obchod - počátek mezinárodní dělby práce * Evropa: Dodavatel hotových výrobků, provozovatel obchodu, místo konečné akumulace zisku, zdroj investic * Afrika: Zdroj levné pracovní síly * Amerika: Dodavatel primárních surovin (nerostných a zemědělských) Merkantilismus - první hospodářská politika * Bohatství světa je konečné. Nárůst bohatství v jedné zemi je možné dosáhnout jen na úkor jiné země. * Nejlepší způsob zvýšení bohatství: export výměnou za drahé kovy. * Silná podpora obchodu ze strany státu. • cla • obchodní privilegia • ochrana obchodních cest… Rivalita mocností * Španělsko a Portugalsko (16. stol.) * Nizozemí (1. pol. 17. stol.) *Navigation Act (1651) * Francie a Velká Británie (pol. 17.–pol. 18. stol.) Colbert (F) Sedmiletá válka (1756 – 1763) * Velká Británie (19. stol.) Batávie 1750 Kolonialismus: 2. fáze * 1780: průmyslová revoluce * Ekonomický význam kolonií: *Zdroj levných surovin pro domácí průmysl *Zajištěná odbytiště hotových výrobků („economy of scale“) *Bezpečná místa pro investice Těžba nerostů, plantážní produkce tržních plodin, železnice, technická infrastruktura… Hospodářská politika volného trhu (laissez-faire) Adam Smith (1776): Wealth of Nations Ricardo: komparativní výhody * Každý stát se má specializovat na výrobu toho, pro co má nejvhodnější podmínky. * Volný trh povede k vytvoření systému mezinárodního obchodu, který bude prospívat všem. * Volný trh je nejlepší politikou pro všechny státy. Laissez-faire v praxi Britská Východoindická společnost a výroba bavlněných látek v Bengálsku (19. stol.): * Bengálsko: rozvinutá protoindustriální (domácí) výroba bavlněných látek. * Politika EIC: *různá cla na dovoz a vývoz hotových výrobků *diferencovaná pozemková daň (nejnižší sazba: bavlna) * Důsledky: *bengálská textilní výroba upadala *zvýšil se export bavlněných výrobků z Británie do Indie (1850: 25% britského exportu bavlněných látek) *začaly hladomory Typy kolonií * Formální kolonie *Přímá politická správa Příklad: Indie po roce 1857) * Neformální kolonie *Těsné obchodní a hospodářské vztahy, ale politicky nezávislé Příklad: země Latinské Ameriky v 19., stol.) * Semiformální kolonie *Nebyly formálně prohlášeny koloniemi, mají vlastní vládu, ale zahraniční obchod a finance kontrolovány z jiného státu Příklad: Egypt po roce 1882, Persie) Teorie kolaborace (Robinson) Konec éry volného obchodu * 1873 – světová hospodářská recese * Celní bariéry * Neomerkantilismus *„ekonomický nacionalismus“ * Rychlý nárůst plochy kolonií průměrně 620 000 km^2 za rok (1870 – 1918) mezi 6 největších koloniálních mocností rozdělena či přerozdělena čtvrtina povrchu souše (Hobsbawm) * Zvýšení tempa prostorového šíření systému světového hospodářství Scramble for Africa * před rokem 1880: nehostinný „černý“ kontinent * 1882: Británie obsadila Egypt (1869 otevřen Suezský průplav) * střety mezi mocnostmi * Berlín: konference o Africe (1884-85) *rozdělení sfér vlivu *stanovení pravidel pro vyhlašování svrchovanosti (v budoucnu) *odstartován závod o Afriku Afrika 1880 Afrika 1914 Konec územní expanze * Vyčerpány možnosti územního rozšiřování systému světového hospodářství Nová území jen na úkor jiného státu * Jedna z příčin světové války (1914-18) Marxistická teorie: kapitalismu je založený na neustálém růstu a akumulaci. Nemožnost dalšího růstu bude příčinou jeho zániku. * Územní expanze nahrazena vnitřní diferenciací (nerovnoměrný rozvoj) Prohlubování územních (i sociálních) nerovností). Kolonialismus – metoda územní expanze – se stal překážkou transformace systému. Dekolonizace. Africa 1914 Dekolonizace Tři fáze: • Latinská Amerika (1810 – 1826) Transformace na neformální kolonie. Nezměnila přesvědčení o „přirozenosti“ koloniálního uspořádání světa. Monreova doktrína (1823) • Asie (1947 – 1954) • Afrika (1957 – 1975) Boj za nezávislost Příklad: Indie * Britská politika: efektivní a levný systém správy. „Rozděl a panuj!“ * 1857: Great Mutiny * 1885: založen Indický národní kongres * Cíl: - nejdříve spolupráce, role „černých Britů“ s později odpor, vyhnání Britů (Gándhí, Néhrú, …) svadéší, svarádž, Quit India! Mandátní systém Společnosti národů * Po první světové válce: kolonie se mohou stát nezávislé! *Roosevelt: sebeurčení národů *W. Wilson: nová forma koloniálních vztahů * Společnost národů: mandátní systém *Bývalé kolonie Osmanské říše a Německa *Rozdělena do tří kategorií podle stupně „hospodářského a politického rozvoje“ *Mandát SN, ale „svěřena“ do správy nejčastěji Británii nebo Francii. Mandátní území SN * Mandát A „Dostatečně vyspělá“ území pro možnou samostatnou existenci po „určité době“ mandátní správy. Irák, Palestina, Zajordánsko (Británie), Sýrie, Libanon (Francie) * Mandát B Samostatnost se nepředpokládala, snad jen v daleké budoucnosti. Tanganika, SZ Kamerun, Z Togo (Británie), Kamerun, Togo (Francie), Ruanda-Urundi (Belgie) * Mandát C Území „neschopná samostatná existence“. Přímo administrativně začleněna. Jihozápadní Afrika (JAR), Nová Guinea (Austrálie), Západní Samoa (Nový Zéland), tichomořské ostrovy (Japonsko), Nauru (Británie) Mandátní území SN Mandátní území SN Dekolonizace po 2. sv. válce * OSN, SSSR, veřejné mínění: dekolonizace! * USA: nerozhodný postoj vazby se spojenci * Studená válka *antikoloniální hnutí hodnocena ideologicky 2. fáze: Asie Indie 1947, Barma 1948, Indonésie 1947, Vietnam 1954 3. fáze: Afrika Ghana 1957, francouzská území 1960 (Rok Afriky), … portugalská území (1975), Zimbabwe (1980), Namibie (1990) Dekolonizace po 2. sv. válce Dekolonizace v Africe Třetí svět Alfred Sauvy (1952) * Studená válka V době 2. a 3. fáze dekolonizace svět ideologicky rozdělen. * Elity postkoloniálních zemí: nutnost volby * Možnost „třetí cesty“: transformace bipolárního světa na tripolární. * Hnutí nezúčastněných Bandung 1955, Bělehrad 1961, … * OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (Ženeva 1964…) * Cíl: Nové mezinárodní hospodářské uspořádání (NIEO) Kolonialismus: komplexní dědictví * Hospodářské * Mezinárodně politické * Vnitropolitické * Kulturně politické * Demografické * Ideologické * Psychologické * Symbolické Hospodářské důsledky * Hospodářská specializace *produkce primárních komodit (nerostné a zemědělské) *Regionální specializace • vysoký podíl jedné komodity na příjmech z exportu: s Zambie: měď 90% s Jamaika: bauxit a hliník 60% s Mauricius: cukr 90% * Nerovná obchodní výměna (unequal exchange) *Arghiri Emmanuel, Samir Amin *velké rozdíly v úrovni mezd napříč systémem světového hospodářství *výše mezd je součástí ceny zboží * výrobky ze zemí s vysokou úrovní mezd jsou na světových trzích „drahé“ (tržní cena vyšší než hodnota). * velká část tržní ceny směřuje k producentům Příklad nerovné obchodní výměny * balení kávy, koupené v supermarketu v Německu (3€ = 100%) Příklad nerovné obchodní výměny * výrobní náklady na 1 tričko v Číně cca 2€ (materiál i práce) * prodejní cena v Německu cca 10€ * dovoz oděvů do USA v roce 1994: Vývoj tržních cen surovin, 1870 - 1986 Politické hranice * V Evropě: postupný vývoj Po vzniku teritoriálních států postupná ideologická „homogenizace“ (nacionalismus) * Mimo Evropu: často vymezovány bez ohledu na jazykové, kulturní, hospodářské vztahy Příklady: *Gambie, *Caprivi strip, *Vachánský výběžek Válka mezi Ekvádorem a Peru (1995) * Jazyková a kulturní heterogenita společnosti uvnitř koloniálních hranic častou příčinou občanských válek. * Gambie *hranice jsou výsledkem imperiálního soupeření mezi Spojeným královstvím a Francií Caprivi Strip *německý požadavek na přístup k řece Zambezi *součást plánu na propojení Německé jihozápadní Afriky s německou kolonií Tanganjika *1890: smlouva o výměně Helgolandu za Zanzibar *od roku 1990 součástí nezávislé Namibie Vachánský koridor *Afghánistán – nárazníkový stát (a „buffer“ state) • dvě afghánské války *Vachán (Wakhan) • vytvořen Brity jako nárazník proti ruským ambicím Politický systém * V Evropě se vytvářel dlouhodobou konfrontací politických institucí a měnící se struktury společnosti. * Mimo Evropu byl tento vývoj přerušen a nahrazen (násilnou) implantací cizího systému. * Vývoj po dosažení nezávislosti: *systém se udržel tam, kde byla umožněna participace místním elitám (Indie) *politická nestabilita, provázející formování nového systému (po zavržení systému koloniálního) *pokračující tlak bohatých zemí („šíření demokracie“) Jazyk * Koloniální správa se opírala o vnucení cizího jazyka. * V mnoha zemích zůstal jediným nebo hlavním komunikačním médiem mezi etnickými skupinami. * Usnadňuje pronikání západní kultury (a s ní spojených hodnot a vzorů). * Tam, kde se část místních elit cítí invazí západních hodnot ohrožena, vzniká prostředí pro vznik fundamentalismu. Demografický přechod (a imigrační politika) * Projevem demografického přechodu je vysoký přirozený přírůstek obyvatel. * V Evropě vrcholil demografický přechod v době koloniální expanze (kolonizace). „white settler colonies“ * V postkoloniálních zemích probíhá demografický přechod v prostředí uzavřených státních hranic. pevnost Evropa * selektivní povaha imigrační politiky Demografický přechod * Projevem demografického přechodu je vysoký přirozený přírůstek obyvatel. Orientalismus Edward Said (1978) * Diskurz kladoucí do kontrastu civilizovanou a rozvinutou Evropu a barbarský, podřízený Orient * přispívá k utváření podřízených, post-koloniálních kultur a subjektů Orientalismus Edward Said (1978) * Diskurz, který dává do kontrastu vyspělou, nadřazenou Evropu a jí podřízený Orient. * Soubor textů, obrazů a uměleckých děl, jejichž prostřednictvím se v Evropě 19. a 20. stol. vytvářel obraz o Orientu. * Cílem není poznání života, ale konstrukce mýtů a stereotypů. * Pomáhal konstruovat identitu obyvatel Occidentu jako kontrastní k „těm druhým“ – obyvatelům Orientu. Said: „Bez pochopení diskurzu orientalismu není možné vysvětlit nesmírně systematické úsilí, jímž byla evropská kultura v postosvíceneckém období schopna vést a dokonce vytvářet Orient – politicky, sociálně, vojensky, vědecky i imaginativně.“ * Vytváření podřízené kultury kolonií, i představy Západu o vlastní nadřazenosti. Symboly koloniální moci * Upevňování moci prostřednictvím vizuální reprezentace v krajině (zvláště městské). * Architektura koloniálních metropolí. * Snaha postkoloniálních elit o vybudování nových hlavních měst. *se symboly nové moci Brasília, Dodoma, Abuja, Yamoussoukro, Islámabád, Čandígarh Symboly koloniální moci Diferenciace třetího světa * Systém světového hospodářství: dominují vztahy závislosti * Závislost je oboustranná Za určitých podmínek může i slabší strana využít vztahů závislosti ke zlepšení své relativní pozice v SHS. * Příklady: *země OPEC *„malí tygři“ (nově industrializované země) * Důsledek: politická nejednotnost OPEC a ropný šok 1973/74 * Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel * Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ * Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu * 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE * 1973: jomkippurská válka * ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $ Důsledky ropného šoku: globální * Země OPEC: *příliv bohatství * Hospodářsky vyspělé země: *restrukturalizace výroby *vývoj energeticky méně náročných technologií *hledání nových zdrojů ropy *alternativní zdroje energie *počátek nové mezinárodní dělby práce s přesun výroby do vybraných zemí periferie * Země třetího světa importující ropu: *zvýšení nákladů na dovoz energie *snížení poptávky po jejich exportu Zadluženost (účetní bilance) v mld $: Vývoj cen ropy (1970 – 2003) Index lidského rozvoje * UNDP: Human Development Report http://hdr.undp.org * 3 komponenty *úmrtnost: • naděje na dožití při narození *vzdělání: • gramotnost • zapsaní studenti (enrollment) *příjmy: • HDP na obyvatele * relativizace proměnných: dosažené maximum = 100 Amartya Sen Index lidského rozvoje (2003)