Politická geografie: vývoj disciplíny



Studium politických konfliktů na třech řádovostních úrovních:

  w   globální

  w   na úrovni státu

  w   lokální (substátní)

  

  Friedrich Ratzel: Politische Geographie (1897)

  Stát je „živoucí organismus, který se šíří po určité části zemského povrchu“

  Lebensraum: geografické území, v němž se tento organismus vyvíjí

  w   přírodní determinismus





      Halford Mackinder:

      The Geographical Pivot of History (1904)

  w   heartland theory

  Versailles 1919: vrcholné období tradiční politické geografie

  „objektivní věda“

  Halford Mackinder, Isaiah Bowman, Jovan Cvijič…

  

  Karl Haushofer (1921-1939): Zeitschrift für Geopolitik





      Po roce 1945: ústup od studia globálních otázek

      - diskreditace („geopolitik“, koloniální geografie)

      - studená válka



Studium prostorových aspektů státu:

      - developmentalismus (územní vývoj státu)

      - funkcionalismus (integrace/dezintegrace)



Jean Gottman, Stephen Jones, Richard Hartshorne



      Kvantitativní revoluce v geografii

           50. – 60. léta 20. století

      Politickou geografii minula

      William Bunge: „zahnívající tišina“



Radikální kritika pozitivismu prostorové vědy

      - „rozhněvaní mladí muži“

      David Harvey, R.J. Johnston, W. Bunge…



Dvě témata v politické geografii (70. léta)

      1) Lokalizační konflikty ve městech

                Kevin Cox, Julian Wolpert

      2) Geografie voleb



      Politicko-ekonomické přístupy

         80. léta

     Politické konflikty jsou výsledkem procesů nerovnoměrného rozvoje



Immanuel Wallerstein: world system theory

Peter J. Taylor: integrace studia na třech řádovostních úrovních



sféra reality (globální)

sféra ideologie (státní)

sféra každodenní zkušenosti  (lokální)



                                              90. léta

*         odklon od velkých teorií, důraz na kontext

  * postmodernismus, postkolonialismus

*         integrace geografických konceptů místa, prostoru a krajiny do sociální teorie

  *stírání tradičních hranic mezi disciplínami (sociologie, politologie, kulturní antropologie,
  etnologie, geografie…)  

*         návrat globálních otázek do centra pozornosti

  *globalizace a její důsledky jako předmět studia

  *globální hospodářská soutěž vede ke zpochybnění role státu (tradičního předmětu studia
  disciplíny)

  *„geohistorická perspektiva“



Dnes, v post-kolumbovské době, opět žijeme v uzavřeném politickém systému, a není pochyb o tom, že
jej tvoří celý svět. Každý výbuch („explosion“) společenských sil bude mít hluboký dopad i na druhé
straně glóbu.

                                                                         sir Halford Mackinder, 1904